Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Pátý blok elektrárny Chung-jen-che dosáhl první kritičnosti

Pátý blok čínské jaderné elektrárny Chung-jen-che (Hongyanhe) v provincii Liáo (Liaoning) dosáhl první stabilní štěpné řetězové reakce. Připojení energetického bloku k síti se očekává do konce tohoto roku.

Jaderná elektrárna Chung-jen-che využívá ryze čínské jaderné reaktory. První část komplexu čítá 4 bloky tlakovodních reaktorů CPR-1000, zatímco druhá část bude provozovat pokročilé reaktory ACPR1000.

2. Světově nejdelší podmořské propojovací vedení zahájilo testovací provoz

Minulý týden byl spuštěn testovací provoz nejdelšího podmořského kabelového vedení na světě. North Sea Link propojující Spojené království s Norskem má do komerčního provozu vstoupit v říjnu. Informaci uvedl deník Financial Times.

Elektrizační soustavy Spojeného království a Norska jsou od minulého týdne propojeny 720 km dlouhým podmořským kabelovým vedením. Projekt za 2 miliardy eur (v přepočtu ca 51 miliard korun) zahájil minulý týden testovací provoz. Propojení je aktuálně provozováno s nižším napětím, jeho navýšení by mělo proběhnout v příštích týdnech.

3. V čínské jaderné elektrárně Taishan byly odhaleny vadné palivové tyče

V prvním bloku jaderné elektrárny Taishan byla zjištěna zvýšená koncentrace vzácných plynů v primárním okruhu. Důvodem je dle čínských úřadů okolo pěti vadných palivových tyčí. Na bezpečnost provozu elektrárny by neměla nastalá situace mít výraznější vliv, poškozené tyče představují jen zhruba 0,01 % všech tyčí v reaktoru. Taishan 1 je prvním blokem typu EPR, který byl v roce 2018 uveden do provozu.

Čínský úřad pro jadernou bezpečnost (NNSA) v minulém týdnu vydal oficiální prohlášení k technickým problémům jaderné elektrárny Taishan 1, o kterých informovala některá média. Úřady a menšinový vlastník, francouzská společnost EDF, uvedli, že detekovali zvýšenou koncentraci vzácných plynů v primárním okruhu bloku.

4. Výstavba ruské jaderné elektrárny Kola 2 začne v roce 2028

Ruský Rosatom plánuje zahájit výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Kola 2 v roce 2028 s uvedením prvního bloku do provozu do roku 2034. Termíny oznámil ředitel jaderné elektrárny Kola, Vasily Omelčuk, na online tiskové konferenci 18. června.

Stávající jaderná elektrárna Kola disponuje čtyřmi reaktory VVER-440. Reaktorové bloky 1 a 2 jsou modely V-230 a bloky 3 a 4 jsou typu V-213. Všechny uvedené bloky nyní disponují prodlouženou provozní licencí do roku 2033, 2029, 2027 a 2029. Rosatom uvedl, že nová JE Kola 2 se bude skládat ze dvou reaktorů VVER-600.

5. EU zvažuje zpřísnění pravidel pro "obnovitelné" spalování biomasy

Evropská unie zvažuje zpřísnění pravidel týkajících se toho, kdy lze energii získanou pomocí spalování biomasy klasifikovat jako obnovitelnou, a uplatnit tak její přínos vzhledem ke klimatickým cílům EU. Zprávu přinesla agentura Reuters, která měla možnost nahlédnout do draftu dokumentu od Evropské komise dne 16. června.

Cílem navrhovaného dokumentu, který má aktualizovat stávající legislativu, je ochránit citlivé ekosystémy, jako jsou pralesy nebo staré vzrostlé stromy a zamezit využívání dřeva pro energetické potřeby (např. výroba dřevních pelet nebo dřevní štěpky) v případě, že by jej šlo vhodně využít např. na výrobu nábytku.

6. Austrálie zamítla megaprojekt na výrobu vodíku a amoniaku z obnovitelných zdrojů

Australská vláda prozatím zamítla plány na realizaci rozsáhlého projektu o hodnotě několik desítek miliard dolarů, který měl vzniknout na západě kontinentu. Projekt, který by kombinoval obnovitelné zdroje spolu s výrobou vodíku a amoniaku, by byl největším svého druhu na světě.

Obří projekt Asian Renewable Energy Hub (AREH) o hodnotě 36 miliard dolarů, který má v řídce osídleném regionu u západního pobřeží Austrálie zkombinovat větrné a solární elektrárny spolu s výrobou vodíku a amoniaku, zatím dostal od australské vlády stopku. S původně projektovaným instalovaným výkonem 15 GW a následným rozšířením až na 26 GW by se přitom jednalo o největší projekt tohoto druhu na světě.

7. Němečtí Zelení požadují 70% snížení emisí do roku 2030

Německá opoziční Strana zelených požaduje do roku 2030 snížení emisí skleníkových plynů o 70 % oproti úrovni z roku 1990. Německo by podle strany mělo rovněž zavést minimální cenu povolenky v systému EU ETS, aby tak bylo zajištěno, že se země odkloní od uhlí již v roce 2030 (oproti původnímu plánu na rok 2038). O ambiciózním požadavku na další navýšení cíle pro snížení emisí informoval server Deutsche Welle.

Němečtí Zelení v minulém týdnu na své stranické konferenci schválili návrh volebního programu pro zářijové volby do Spolkového sněmu.  Dle programu by Spolková republika měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o celých 70 %, aby tak země vyhověla zvýšeným ambicím Evropské unie.

8. Silný vítr způsobil poruchu vedení VVN na jihu Čech. Provoz přenosové soustavy ani bezpečnost Temelína ohroženy nebyly

Silné bouřky a vítr na jihu Čech vedly k pádu tří stožárů linky vedení velmi vysokého napětí V052 mezi Jadernou elektrárnou Temelín a elektrickou stanicí Kočín. V důsledku poruchy na vedení byl automaticky odstaven druhý temelínský blok, který o týden dřív přejde do plánované odstávky. První blok pracuje na plném výkonu. Společnost ČEPS situaci intenzivně řeší, na místě zasahují technici.

„Oprava stožárů si vyžádá několik týdnů. Vzhledem k tomu, že byla odstavena linka zajišťující vyvedení výkonu z Jaderné elektrárny Temelín, je řešení situace koordinováno v úzké spolupráci se společností ČEZ,“ říká Miroslav Šula, ředitel sekce Dispečerské řízení ČEPS, a.s. 

9. Studie: Evropské plynárny přispívají ke globálnímu oteplování úniky metanu

Z rozvodných sítí zemního plynu v Evropské unii uniká do atmosféry velké množství metanu, který jako skleníkový plyn významně přispívá ke globálnímu oteplování. Vyplývá to ze studie neziskové organizace Clean Air Task Force (CATF), o níž dnes informovala agentura Reuters. Odborníci letos měřili úniky metanu pomocí infračervené kamery ve více než dvou stovkách plynárenských zařízení v Česku, Itálii, Maďarsku, Německu, Polsku, Rakousku a Rumunsku.

Metan je po oxidu uhličitém druhým nejvýznamnějším skleníkovým plynem a je minimálně dvacetkrát účinnější než oxid uhličitý, protože pohlcuje velké množství infračerveného záření, a zvyšuje tak teplotu atmosféry. Vyskytuje se v ní ale v mnohem menším množství než CO2. Metan je hlavní složkou zemního plynu.

10. Jediná íránská jaderná elektrárna byla dočasně uvedena mimo provoz

Jediná jaderná elektrárna v Íránu byla nouzově dočasně postavena mimo provoz. Proč k tomu došlo, není zcela zřejmé. Představitel íránské energetické společnosti TAVANIR Gholámalí Rachšánímehr v nedělním pořadu íránské státní televize uvedl, že jaderná elektrárna Búšehr byla postavena mimo provoz v sobotu a dodal, že to potrvá „tři až čtyři dny“. Zároveň bez bližších podrobností varoval před výpadky proudu. Dříve téhož dne společnost TAVANIR v prohlášení uvedla, že jaderná elektrárna Búšehr prochází opravou, jež potrvá do pátku. Čeho se oprava týká, ale neupřesnila. Informovala o tom dnes agentura AP.

O nouzovém uzavření provozu poblíž jihoíránského přístavního města Búšehr Írán informoval vůbec poprvé. Elektrárna byla s pomocí Ruska spuštěna v roce 2011. Írán je povinen posílat vyhořelé palivové tyče z reaktorů na zpracování zpátky do Ruska v rámci dohody o nešíření jaderných zbraní.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu