Silný vítr způsobil poruchu vedení VVN na jihu Čech. Provoz přenosové soustavy ani bezpečnost Temelína ohroženy nebyly
Silné bouřky a vítr na jihu Čech vedly k pádu tří stožárů linky vedení velmi vysokého napětí V052 mezi Jadernou elektrárnou Temelín a elektrickou stanicí Kočín. V důsledku poruchy na vedení byl automaticky odstaven druhý temelínský blok, který o týden dřív přejde do plánované odstávky. První blok pracuje na plném výkonu. Společnost ČEPS situaci intenzivně řeší, na místě zasahují technici.
„Oprava stožárů si vyžádá několik týdnů. Vzhledem k tomu, že byla odstavena linka zajišťující vyvedení výkonu z Jaderné elektrárny Temelín, je řešení situace koordinováno v úzké spolupráci se společností ČEZ,“ říká Miroslav Šula, ředitel sekce Dispečerské řízení ČEPS, a.s. „Napájení druhého temelínského bloku je zajištěno z linky rezervního napájení. Vzhledem k času na zprovoznění linky jsme se rozhodli o týden posunout začátek plánované odstávky. Během ní bude vyměněna čtvrtina paliva, provedena řada plánovaných kontrol i běžná údržba, v plánu i několik desítek investičních akcí,“ dodal Bohdan Zronek, ředitel divize jaderná energetika.
Bezpečný provoz přenosové soustavy odstávka linky V052 neovlivnila, chybějící výkon Jaderné elektrárny Temelín byl nahrazen pomocí služeb výkonové rovnováhy.
„ČEPS striktně dodržuje tak zvané kritérium N-1, které stanoví, že výpadek jednoho prvku soustavy neohrozí její bezpečný provoz. Služby výkonové rovnováhy jsou přitom dimenzovány právě na výpadek výkonu ve výši 1080 MW, tedy největšího elektrárenského bloku v soustavě,“ doplňuje Miroslav Šula.
Zprovoznění linky V052 společnost ČEPS očekává do skončení plánované odstávky druhého bloku Jaderné elektrárny Temelín, která potrvá přibližně dva měsíce.
Mohlo by vás zajímat:
Dle místních zdrojů, to nebyly jen 3 sloupy, které odstavily blok JE, ale také ulétla střecha strojovny a k její následné částečné zatopení
To je jen názorná ukázka jak by si JE Temelín vedla ve válce. Fakticky by na ni stačilo družstvo záškodníků s kusem plastické trhaviny. Nebo s minometem na rozstřílení trafo stanice o kousek vedle. Ani by nemuseli narušit perimetr areálu.
Nebo názorná ukázka, jak by si vedlo vámi vysněné přeshraniční propojení přenášející větrnou elektřinu z Baltu. Spojitost s Temelínem nulová.
Jenže já nejsem trouba, který by tvrdil, že to stačí. Proto taky budu citovat sám sebe: "Co se naopak centrálně plánovat má, je odpověď na mimořádné situace. Stát by měl vlastnit nebo mít smluvně podchycenou dostatečnou výrobní kapacitu v místech spotřeby, tj. v blízkosti sídelních center nebo nejlépe přímo v nich je třeba mít záložní zdroje. První, co vždycky selže je síť."
A ty vaše "záložní zdroje" budou snad nezničitelné?
Správně, dieselagregát do každé rodiny.
@Emil
Nezničitelné sice nejsou, ale pokud budou např. v podobě domácích, komunitních a podnikových záložních systémů v nějakém síťovém uspořádání, tak případná záškodnická akce, která má za cíl vyřadit dodávky energie pro rozsáhlé skupiny obyvatelstva a podniků, představuje diametrálně složitější problém z pohledu ekonomie a logistiky takové akce, než když je cílem jeden centrální zdroj (a je jedno, jestli je jaderný). A pokud by se nějakým termínem ta složitost měla nějak vyčíslit, tak by ten termín mohl být i "exponenciální". To samo o sobě slouží jako určitý obranný mechanismus.
To by možná mohla být pointa energetické bezpečnosti a řízení rizik u distribuovaného a decentralizovaného řešení.
No ale pan Veselý psal o záložních zdrojích na úrovni sídelních center, takže to zas tak diametrálně složitější nebude. S exponenciální složitostí budou i exponenciální náklady něco takového udržovat.
Sice se asi strhne věcná debata o významu slova "kdyby",
ale co kdyby těch přeshraničních spojení bylo vícero na více stran ?
Podobně jako třeba záložní linky.
Nebo jako diverzifikované ropovody a plynovody, co máme teď, a činí nás energeticky soběstačnými a bezpečnými bez vazeb až za hranice Evropy (ano, i s několikaměsíčními strategickými zásobami).
Podívejte se, prosím, na schéma, co zveřejňuje ENTSO-E, ČEPS nebo ERÚ. Elektrizační soustava ČR je už nyní docela silně a rovnoměrně propojena s okolními soustavami. Kdyby každá z těch linek byla využita jen pro import, šlo by sem dovážet, na prstech počítáno, 12 GW elektřiny. Binec v tom dělá hlavně tranzit.
Přeshraničních spojení už je vícero na více stran, proto se taky nestane nic zásadního, pokud jedno přeshraniční spojení vypadne, stejně jako se nestalo nic zásadního, když vypadlo toto vedení VVN. Pořád jde o ten samý problém. Samozřejmě je v případě potřeby daleko jednodušší postavit navíc jedno záložní vedení z Temelína než z Baltu.
Jde spíš o ukázku toho, že jedna bouřka dokáže vyřadit minimálně na několik týdnů JE, je to přesně ukázka toho, že ani nejpečlivější zabezpečení nezabrání takovýmto náhodným přírodním jevům, je jasné, že orkán se sílou větru 130+ by napáchal neskutečnou paseku
Oprava tří stožárů netrvá několik týdnů ale několik dnů.
Podle dopolední hlášenky ČEZ REMIT se plánovalo obnovit výrobu za několik dní a dojet ten zbývající týden. Asi by se to vyplatilo, ceny proudu jsou nyní kolem 100 €/MWh. Obejít tři stožáry kotveným provizoriem, které nevyžaduje umisťování a povolování, není obtížné. Před zhruba 20 lety se takto řešilo spadlé vedení u rozvodny Hradec. Zapůjčit potřebné konstrukce v relativně malém rozsahu bývá operativně dostupné na trhu.
Bez ohledu na zranitelnost kritické infrastruktury úmyslným poškozením, což je, věřím, předmětem důvěrných analýz a prevence, zbývá praktičtější zvědavost: jak se to mohlo stát? (U jiného článku jsem tu zmínil, že to vedení je zánovní a podle dat z temelínské stanice ČHMÚ náraz větru extra velký nebyl.)
No podobně ukroucený byl ukroucený sloup u Břeclavi po tornádu. Někdo tu bouři u Temelína popisoval jako hučení vlaku, stejně jako při tornádu. Takže klidně mohlo vzniknout malé místní, nebo některý z podobných jevů jako například microburst
en. wikipedia. org/wiki/Downburst
to blaha.p
ano, typcky demagogicky prispevok .. najdolezitejsie bolo spomenut problem v suvislosti s JE .. ale uz pomlcime, ze presen to iste ( ci uz vo forme vypadku, alebo tych dalsich "vycitiek:) by platilo ak by na tom mieste bola FVE ..
Jako, že by FVE šla do dvouměsíční odstávky dříve?
to Jan Veselý
aha, takze ideme s demagogickou argumentaciou este o uroven nizsie.
Riesi sa tu ODPOJENIE elektrarne.
To ze poruchu distribucie vyuzili operativne na skorsi zaciatok PLANOVANEJ servisnej odstavky je uz o niecom celkom inom, ale to vam evidentne vobec nevadi.
demagogicky příspěvek to rozhodně není, atomfilové neustále vyzdvihují stabilitu JE energie a najednou vidíme, že ani stabilita JE není jistá. Bylo štěstí, že se včerejší tornádo nepřehnalo přes Dukovany nebo Temelín. A je obrovský rozdíl, když se kvůli počasí odstaví několik FVE, ale toto tornádo by pravděpodobně odstavilo JE na několik měsíců a možná navždy. No jsem docela rád, že jsem se odstěhoval z Jižní Moravy a už nemusím mít doma jodové tablety, které každý občan v okruhu 40 km fasoval.
cela vasaarguemtacia je zavadzajuca, klamliva a demagogicka
spominate nestabilitu JE, ale tu je pripad s poruchou distribucie co ziadnym sposobom nie je previazane na druh elektrarne - teda rovnako by to postihlo aj keby tam stala FVE alebo VTE
dalej tornado vs Dukovany alebo Temelin - ked si pozriete co vsetko musia dnesne JE splnit, tak by ste nieco podobne netvrdili - a ani zdaleka take podmienky neplatia pre FVE ani VTE - ano v nasom regione by to mozno bolo ekonomicky prehnane, ale prave vdaka tomu by podobne tornado asi rozmetalo ktorukolvek z u nas instalovanych FVE a asi aj VTE
a ten dovetok na konci o jodovych tabletkach - to mate este zo skolenia politrukov?
richie, nevím jestli chápeš rozdíl mezi zničením tornádem FVE, VTE a JE. U VTE a FVE posbíráš šrot, u JE je to GAME OVER. Jen pro tvoje nevzdělanost jodové tablety se fasují pořád. Nechápu, že takový odborník na JE to neví.
richie, jodové tablety se samozřejmě fasují v okolí JE nadále viz níže, myslel jsem, že je to všeobecně známo, že každá rodina má doma zásobu jodových tablet, které jednou za čas vyfasuje, zjevně jsem se mýlil. S komunismem to nemá nic společného, je to ochrana při případném úniku radiace.
to blaha.p
ako ste prisli na to ze pre JE znamena zasah tornada game over ? v Statoch za poslednych 10 rokov zasiahlo tornado JE niekolko krat a o kolkych katastrofickych havariach ste poculi? Napoviem - ziadnych - vsetky boli plne funkcne do par tyzdnov - najvacsi problem bol vacsinou s distribuciou - vedenia, trafostanice ..
a k tym tabletkam - ano viem o tom ze sa fasuju v perimetri JE (obdobne je to pri Mochovciach a Bohuniciach) - je to sucastou prevadzkovych predpisov a administrativna podmienka/poziadavka pri JE
mne islo o sposob pouzitia tohto faktu - typicky demagogicke a manipulativne
richie
chladící věže našich JE by neměli nejmenší šanci kdyby tam prošlo to co v okolí Hodonína. Tornáda ve státech - ne každá JE musí mít chladí věže, ty naše je mají.
to blaha.p
a nedalo mi to este nereagovat "..je jasné, že orkán se sílou větru 130+ by napáchal neskutečnou paseku.."
ano taky orkan by rozprasil 90% instalacii FVE v Cechach s dobou obnovy v mesiacoch (objednanie a instalacia novych panelov)..
A ste presvedceny, ze v nasom regione pri instalacii panelov uplatnuju/pouzivaju rovnake sposoby a postupy ako v amerike, kde s tymi tornadami maju podstatne rozsiahlesie skusenosti?
V Texase pred cca dvoma rokmi znicila burka takmer 60% panelov velkej FVE. Ano, od vtedy asi uz pri instalacii pouzivaju zosilnene panely a vylepsenu instalaciu, ale neverim, ze nieco podobne riesili a riesia aj v nasom regione.
@JD
No tak můžeme se podívat co udělalo včerejší tornádo na hodonísku, kde kudy prošlo nezbylo na střeše nic! Takže nějaké panely, které drží na pár vrutech na vaznících nebude překážka. Spíš panely poslouží jako plachta. Nadruhou stranu doufejme, že to byl ojedinělý úkaz. Tohle nikdo nechceme zažít.
Takhle vypadá po včerejšku FVE Pánov u Hodonína, tedy spíš to co po ní zbylo: ibb. co/fkvvckM
@xoor
Přečtěte si ten článek a zjistíte, co je to uplift, a co s tím. Tedy žádná plachta. A pokud to odnese celou střechu a zboří polovinu domu, tak pár střešních panelů není zrovna ten největší problém (to je tam uvedeno také).
Díky tomu, že v některých oblastech mají s podobnými projevy počasí zkušenosti, jsou v příslušných opatřeních napřed. Můžeme z těchto zkušeností těžit.
@richie
Ne, takové způsoby u nás nebudou běžné. Ale po krizích většinou přichází adaptační a posilovací opatření (viz. např i změny po jaderných haváriích, snížování množství freonů a dalších látek po objevu ozónové díry, odsíření a snížení emisí uhelných elektráren po ekologické mizérii druhé poloviny 20. století, opatření ve finančním sektoru po finanční krizi 2008, utužování bezpečnostních opatření po září 2001 atd. atd. ). A vzhledem k tomu, že se u nás chystáme instalovat celkem velké množství fotovoltaiky, tak tyto zkušenosti se mohou vzít v úvahu ještě předtím.
@Emil
Zdá se, že to pořád nechápete. Ano, v podobných podmínkách ta fotovoltaická elektrárna nejpíše nevydrží. Ale jde o to, že těch elekráren (potažmo dostatečně diverzifikovaných jiných zdrojů) je daleko více a dostatečně rozprostřených takovým způsobem, že podobná dílčí vyřazení z provozu neohrožují ve velké míře systém jako celek, a snižují tak míru případného rizika. U malého množství centrálních zdrojů je jejich vyřazení z provozu daleko větší problém z hlediska možných následků. Nedejbože pokud je takové vyřazení dlouhodobé a nemáte žádnou alternativu. Distribuovaný systém je prostě robustnější. Tohle například nechápou ti naivkové, kteří tady blouzní, že máme vše vyřešit výstavbou 6 - 10 jaderných bloků (nemluvě o tom, jaký je to brilantní nápad vzhledem k dnešním cenám, dobám výstavby a času, který na to máme).
Milý "JD", spíš se zdá, že asi budete jasnovidec, podle toho, že jste dokázal vyplodit téměř slohovou práci na téma co všechno nechápu, a to z jediné fotky, která nebyla reakcí na vás ale na příspěvek "xoora". Ten nadhodil myšlenku, že "nějaké panely, které drží na pár vrutech na vaznících nebude překážka". Můj příspěvek pouze dokresluje, že opravdu nejsou - kdyby o tom náhodou někdo pochyboval, jako že se tu pár adeptů najde.
Pro JD:
Ale on nestraší. Srovnejte si fikci a fakta: https:// www.idnes.cz/brno/zpravy/bourka-silny-vitr-vlasatice-ponicene-strechy-solarni-panely.A200729_155416_brno-zpravy_mls
a este k tomu straseniu:
Tornádo poničilo většinu fotovoltaické elektrárny v Pánově. "Dáváme dohromady podklady, abychom vyhodnotili výši škod. Přes víkend bylo nutné zabezpečit areál, aby se z něj neztrácely nějaké věci a aby nebyl nebezpečný, protože tam stále byly některé části pod napětím," řekl mluvčí skupiny ČEZ Martin Schreier.
A ukazka coho to mala byt ?!?
Ze poskodenim distribucnej siete odstavite AKUKOLVEK elektraren. Tak preco je tam spomenuta JE Temelin?!?
Aha, len preto aby sa mohlo kopnut do JE, ake ubohe.
A potom sa tu este budete prezentovat ako objektivne argumentujete.
je to ukázka toho, že bezpečnost JE nikdy nezajistíte na 100% a nemůžete tak garantovat, že se nebude opakovat i u nás Černobyl nebo Fukušima. Včerejší katastrofické tornádo na jihu Moravy dalo předpokládané bezpečnosti našich JE nový rozměr. Vzhledem k tomu, že tyto jevy vzhledem ke klimatickým změnám v budoucnu budou sílit a budou četnější, roste tím i pravděpodobnost JE průšvihu.
Fearmongering. Kontejnment je dimenzovaný i na tornádo.
Emile, to věřím, že na tornádo do určité síly ano, ale při síle stupnice EF5, kdy je rychlost větru přes 320 km/h ani náhodou, to by nezbylo z JE nic padaly by chladící věže a vše nad zemí by byla jedna velká skládka.
To je hloupost, v Americe zasáhlo tornádo jadernou elektrárnu už několikrát a jadernou bezpečnost to neohrozilo. Od toho tam ten kontejnment je. Nestrašte tu Černobylem, nevíte o čem mluvíte.
Kvůli častým tornádům odmítli na Floridě (asi před 2 lety) uvažovat o stavbě jaderné elektrárny AP1000 (Westinghaus) protože má reaktor nad sebou obrovský zásobník vody, tornádem ohrozitelný. Dost se o tom psalo, diskutovalo se to i zde na webu.
To je nesmysl, výstavba Turkey Point nebyla odložena na neurčito kvůli tornádu ale kvůli tomu, že nemohla konkurovat levnému zemnímu plynu:
miamitodaynews. com/2018/03/13/economics-shelves-fpl-nuclear-units-turkey-point/
Velké chladicí věže by pod silným větrem zřejmě spadly. Právě proto existuje v JE pro odvod zbytkového jaderného tepla a tepla generovaného při provozu bezpečnostních systémů i samostatný okruh chladicí vody tzv. "důležité". V ETE má už od prvotního projektu konečnou tepelnou jímku v bazénech s rozstřikem, u EDU se pro něj dodělávaly zodolněné malé ventilátorové chadicí věže. Výpočtově dimenzováno i na to tornádo, tuším F4.
O sofistikovanější samonaváděcí střele při volnějších nekontrolovatelných hranicích při potřebném převozu k blízkosti jejího dosahu ani nemluvě. Vrbětice jsou toho důkazem i bez té rakety. To by nám nepomohlo ani opětovné zavedení vojenské služby pro ochranu takových objektů. O neekonomičnosti takového postupu je zbytečné se zmiňovat.
Jedna sofistikovaná samonavádějíce řízená střela by to taky zvládla. Při volnějších nekontrolovatelných hranicích je snadné ji dopravit do blízkosti jejího dosahu. U Vrbětic toho nebylo ani třeba. A vynakládat úsilí do účinnější vojenské ne sto % ochrany je ekonomická lehkomyslnost.
Sledujete moc bondovky pane Černý...
Vrbětice taky nebyla bondovka. Jestli je něco realizovatelné, tak by se proti tomu měla udělat opatření, lehkomyslností se tomu nezabrání.
Bohužel máte pravdu vvn trafostanice je nejkritičtější prvek soustavy, plastická trhavina snad ani není potřeba stačí SA58..
Takhle velký trafa většinou na skladu nejsou a výroba trvá hodně dlouho..
A tady to vidíme. Přijde bouřka a vyřadí jaderný blok o výkonu 1000 MW. U obnovitelných zdrojů takový problém nehrozí, tam žádná jednotlivá elektrárna takový výkon nemá.
A podle vás má každá jednotlivá elektrárna i vlastní vedení VVN, nebo vedení VVN k větrnému parku či solární farmě poruchu mít nemůže?
Kde jsou teď ti blackout alarmisté? V síti najednou zase vypadlo 1080 MW v JE a najednou je není vidět a slyšet. To při nedávném plánovaném zatmění slunce o 17 % měli plnou hubu nesmyslných keců o blackoutech které mohou FVE způsobit.
"Služby výkonové rovnováhy jsou přitom dimenzovány právě na výpadek výkonu ve výši 1080 MW, tedy největšího elektrárenského bloku v soustavě"
Škoda že ty JE máme tak výkonné 1080 MW, kdyby byly menšího výkonu (ideálně 0 MW), tak by ty poplatky za nutnou zálohu JE nemuseli být tak vysoké, ušetřila by se spousta fosilních paliv a emisí a také spotřebitelé by ušetřili za elektřinu.
A FVE budete cim zalohovat? A v akom rozsahu ich nahodnej vyroby? Plny instalovany vykon, alebo kolko percent ich NEPLANOVATELNEJ vyroby?
A ta potrebna zaloha (v nasobne vacsom rozsahu ako je teraz) bude asi uz potom zadarmo.
Nemecko ma instalovanych takmer 100% denneho vykonu aj v FVE aj v VTE a ked nesvieti alebo nefuka su plne zavisli od susedov. Ak aj susedia prejdu na podobny system tak budu v ri**.
A jaké budou poplatky za OZE? X-krát větší instalovaný výkon ve VTE, FVE, bateriích, + celé to zálohovat v plynu. Viz DE a jejich plány a současnost. To bude určitě zadarmo. Když máte v síti velké zdroje zálohujete většinou jen en největší. V praxi o něco více, může odjít k většímu výpadku. Ano my máme "jen" 2x instalovaný špičkový odběr, ale je to pozůstatek rozhodnutí prodávat elektřinu do zahraničí.
Elektřina se u nás vede nad zemí, takže situace s vyvrácenými sloupy byly jsou a budou. Jestli přenášejí elektřinu z Počerad, anebo z větrníků z Baltu je ve výsledku jedno. ČEPS to zvládl a to je to hlavní.
Pravděpodobnost selhání bude růst s délkou vedení.
Takže tim chcete říct že spolehlivost dodávek z větrnejch elektráren v Baltu nebo v Severnim moři bude nižší než z lokálních zdrojů (ať už to bude jádro, uhli nebo plyn)?
Ne, protože tam to není a nebude vázané na jednu linku, ale putuje to celou soustavou (s kritériem N+1 až N+2). Úzké místo je přeshraniční přenos, proto tady dlouhodobě horuju za zvýšení počtu těchto propojek a zvýšení jejich přenosových kapacit. A taky za existenci záložních kapacit v místech spotřeby.
V Temelíně je ten problém, že máte velký zdroj, který je bez několika km dedikovaného vedení a bez funkční trafostanice Kočín neschopen dodávek.
To je to úzké místo, to je ta slabina.
V utopistickým světě možná ale v reálným světě to funguje trochu jinak. Zaprvý si fakt myslite že se u pobřeži nebudou větrný elektrárny sbíhat do nějaký větší rozvodny (klidně kolem 1 GW) ze který to pak půjde dál? Už teď maj problém na severu Německa vyvýst výkon když se hodně rozfouká a musej omezovat výrobu větrnejch elektráren a platit jim za to.
Stavět plno novejch vedeni aby byla síť co nejhustší bude problém. Stači se podívat opět do Německa kde měli velký problémy naprojektovat severojižní vedení a velký kusy toho musely pod zem - to je dost drahý. Místa ubejvá a lidi se jednoduše bráněj tomu aby jim kolem baráků vedly nový dráty. Osobně pochybuju že Vy by ste byl nadšenej kdyby Vám chtěli za domem stavět VVN.
S přeshraničním vedenim se horko těžko dostanou na N-1 natož N-2. Už teď ACER tvrdě tlači na uvolňování dostupnejch kapacit trhu a PPS se často brání právě z důvodu stability a bezpečnosti provozu. Ale tlak je velkej a s dalšim rozvojem OZE bude ještě větši aby se efektivněj využil jejich instlaovanej výkon při vhodnejch podmínkách pro výrobu. A s výstavbou dalšich linek to bude podobně jako s vyvedenim výkonu z offshore větrnejch elektráren hlouběj do vnitrozemí.
Jen si vzpomeňte jak to vypadalo na začatku roku v lednu jak přetížili jednu rozvodnu v Chorvatsku protože elektřina se tahala na západ Evropy až někde z Turecka protože pořádně nefoukalo.
V souvislosti s bouří která zničila Hodonínsko došlo k přerušení linky 400kV na Slovensko v okolí Břeclavi.
https://zpravy. aktualne. cz/domaci/cesko-zasahly-bourky-a-silna-krupobiti-pusobi-skody-zastavil/r~9f404ebed51911eb878fac1f6b220ee8/
Podle mapy je tam to 400 kV vedení trasované dost složitě. Patrně kvůli obejití tvrdonického zásobníku plynu nebo nějaké interakci s tranzitním plynovodem přechází v krátké vzdálenosti dálnici dvakrát, místo aby zůstalo celé na její severovýchodní straně. Třeba by pro futuro šlo v tom úseku sdružit na společné stožáry s 110 kV, co napájí zásobník, bylo by to o dost kratší a možnost kolize s dálnicí by zmizela, jen by bylo nutné se dohodnout s E.ON a opapírovat to.
Nemyslím si že roli hraje plynovod, asi 60m vedle máte v Lanžhotě velké plynárenské zařízení, ale spíš bych to hádal na problémy s obytnou zástavbou. Dále to první uhnutí je možná protože Frerdinandka tam vede po vysokém (7-10m) náspu.
Dobrý den.
Mám možná blbý dotaz, který mně už chvíli vrtá hlavou v souvislosti s přenosovou sítí. Jaký max. výkon přenáší jedna linka 400 kV? Je to nějak standardizované, nebo je to linka od linky jiné?
Záleží na průřezu vedení, na tom, kolik má vedení vodičů ve fázi (u nás to bývá 1 až 3 vodiče na fázi). Např. vodič o průřezu 450 mm2 má přenosovou schopnost kolem 750 A.
V jedné z příloh na konci každé zprávy je tabulka s limitními hodnotami pro jednotlivé prvky soustavy:
https://www.ceps.cz/cs/priprava-provozu
A ještě záleží na dilataci při venkovní teplotě, studený vodič udržuje bezpečnější vzdálenost od terénu, pro výpočty okamžitého provozu se zahrnuje i tento efekt.
Když budete velmi orientačně uvažovat, že co vedení, to 1000 MW, neuděláte chybu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se