Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Čína zahájila výstavbu demonstračního malého modulárního reaktoru ACP100

V polovině července proběhlo v čínské provincii Hǎi-nán oficiální zahájení výstavby reaktoru ACP100. Zařízení bude prvním komerčním malým modulárním reaktorem postaveným na zemi. Komerční provoz elektrárny je očekáván do 5 let.

Zařízení je stavěno severozápadně od stávající elektrárny Chāng-jiāng. Kromě dvou stávajících reaktorů bude nyní lokalita hostit i víceúčelový tlakovodní reaktor s výkonem 125 MWe. Ten je také jinak nazýván Linglong One a kromě elektřiny by měl reaktor dodávat teplo, procesní páru a odsolenou mořskou vodu.

2. Šéf Nord Stream 2: Stavební práce budou dokončeny v srpnu. V budoucnu je reálná i přeprava vodíku

Stavební práce na plynovodu Nord Stream 2 by měly být dokončeny v srpnu, jeho uvedení do provozu se očekává do konce roku. Rusko navíc v budoucnu počítá i s možností přepravy vodíku. V rozhovoru pro list Handelsblatt to v pondělí uvedl Matthias Warnig, generální ředitel společnosti Nord Stream 2.

Plynovod Nord Stream 2 vedoucí po dně Baltského moře z Ruska do Německa bude dle očekávání Warniga dokončen do konce srpna. Aktuálně je dokončeno 98 % plynovodu. Dvě procenta, která stále chybí, se týkají jednoho ze dvou potrubí. Druhé potrubí je kompletně dokončeno, uvedl Warnig.

3. Začala zavážka paliva do korejského reaktoru APR-1400

Společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) ve středu zahájila zavážku palivových souborů do aktivní zóny prvního bloku jaderné elektrárny Shin Hanul několik dní poté, co společnost obdržela provozní licenci. Reaktorový blok, první ze dvou APR-1400 v areálu elektrárny, by měl vstoupit do komerčního provozu v březnu 2022 poté, co absolvuje testy na různých výkonových úrovních pro ověření bezpečné funkce všech systému dle projektu.

KHNP ve středu oznámila, že zahájila zavážku prvního z celkem 241 palivových souborů do reaktoru Shin Hanul 1.

4. Spojené království zřejmě změní model financování pro nové jaderné elektrárny, legislativa se již připravuje

Spojené království připravuje legislativu pro financování nové jaderné elektrárny Sizewell C modelem založeným na tzv. regulační bázi aktiv. Tento model financování je v zemi využíván u větších infrastrukturních projektů, v ČR se používá, mimo jiné, u přenosu a distribuce elektřiny.

I přes některé problémy, se kterými se výstavba nových jaderných elektráren v Evropě musí vypořádat, plánuje Spojené království výstavbu další jaderné elektrárny. Do následujících voleb by podle premiéra Borise Johnsona mělo být vydáno konečné investiční rozhodnutí pro alespoň jednu další jadernou elektrárnu.

5. Komise zveřejní návrh na zavedení uhlíkového cla na hranicích EU

Ve středu je očekáváno zveřejnění konečné verze návrhu uhlíkového cla, které má za cíl především ochránit unijní průmysl před levným dovozem ze zahraničí. Detaily návrhu jsou ale již nyní známé.

V rámci představení balíčku Fit for 55 bude zveřejněn i návrh nařízení o zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích EU. Shrnutí jeho dosavadní verze přinesla v minulém týdnu organizace IETA (International Emissions Trading Association).

6. EK představí zásadní balíček klimatických návrhů, ovlivní průmysl i dopravu

Brusel 14. července (zpravodaj ČTK) – Evropská komise dnes představí stěžejní balíček návrhů, které mají země Evropské unie nasměrovat k dosud velmi vzdálenému splnění přísnějších emisních cílů k roku 2030. Klimaticky šetrnější pravidla se budou týkat řady odvětví od automobilového průmyslu přes energetiku po leteckou či lodní dopravu. Návrhy patrně vyvolají hlasité reakce průmyslové lobby a dlouhé debaty mezi členskými státy a Evropským parlamentem, které mohou trvat i několik let.

Jednou z nejdiskutovanějších součástí balíčku je rozšíření systému prodeje emisních povolenek, jejichž prostřednictvím si dosud musely právo na znečišťování vzduchu kupovat pouze elektrárny nebo velké průmyslové podniky. Nově by se měl jejich nákup podle předběžných návrhů uniklých do médií týkat i lodní dopravy či vytápění budov, což může lidem zdražit účty za topení. Komise proto zároveň chystá fond na pomoc lidem, které zvýšení cen zasáhne nejcitelněji.

7. ERÚ: Za čtyři roky klesla výroba tepla z hnědého uhlí v ČR o více než desetinu

Za poslední čtyři roky klesla výroba tepla z hnědého uhlí v Česku o více než desetinu z 70.617 na 62.431 terajoulů (TJ). ČTK to řekl mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort. Struktura výroby tepla se podle něj v lokálním měřítku řídí především podle místní dostupnosti paliva – celorepublikově i přes pokles stále vede hnědé uhlí s podílem asi 40 procent, následují zemní plyn s pětinovým podílem a biomasa se 14 procenty.

„Tuzemské teplárenství se postupně od uhlí odklání. Za poslední čtyři roky klesla výroba tepla z hnědého uhlí o více než desetinu, z černého uhlí dokonce více než o čtvrtinu. Výroba z biomasy proti tomu za stejnou dobu téměř o čtvrtinu vzrostla. Značné rozdíly ale pozorujeme napříč lokalitami. Například v Moravskoslezském kraji se naprostá většina tepla stále vyrábí z černého uhlí, zatímco ve využití biomasy s podílem 37 procent na výrobě vede Ústecký kraj,“ uvedl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.

8. Komora OZE: Česko bude muset kvůli evropským návrhům předělat klimatický plán

Česko bude muset kvůli evropským návrhům, které mají země EU nasměrovat ke splnění přísnějších emisních cílů v roce 2030, předělat Národní energeticko-klimatický plán. ČTK to dnes řekl předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. Uvedl, že podílu 40 procent obnovitelných zdrojů na úrovni EU do roku 2030 by mělo podle metodiky výpočtu Evropské komise Česko přispět 29 až 32 procenty, počítá ale s růstem podílu zelených zdrojů na 22 procent.

„Přetahování o dva, tři procentní body nemá smysl. Tak jako tak jde prakticky o zdvojnásobení současného stavu, to je možné zajistit pouze jasným pozitivním přístupem státu. Váhání a zpochybňování, jestli jsou obnovitelné zdroje priorita, musí v Česku skončit,“ řekl Chalupa.

9. EK chce výrazně rozšířit prodej emisních povolenek, chystá kompenzační fond

Brusel 14. července (zpravodaj ČTK) – Evropská unie ve snaze splnit přísnější cíle na ochranu klimatu chystá rozšíření systému emisních povolenek. Evropská komise (EK) dnes navrhla, aby se jejich prostřednictvím nově platilo i za znečišťování ovzduší ze silniční či lodní dopravy a vytápění budov. Průmyslové podniky by zároveň měly přijít o bezplatné povolenky. V rámci dosud nejzásadnějšího souboru klimaticky šetrných opatření komise počítá i s vytvořením fondu, který by měl lidem pomoci kompenzovat očekávané zdražení tepla či pohonných hmot.

Unijní exekutiva plánuje také zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty. Pokud všechny změny schválí členské státy a Evropský parlament, začne většina z nich platit od roku 2026. O rok později by měly o bezplatné povolenky přijít letecké společnosti, které chce komise rovněž motivovat k používání ekologičtějších paliv.

10. Části solárních elektráren se zřejmě zvýší daň, jejich podpora asi klesne

Solárním elektrárnám uvedeným do provozu v letech 2009 a 2010 se zřejmě zvýší solární daň o deset procentních bodů a současně se sníží jejich podpora. Počítá s tím novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou dnes schválila Sněmovna. Elektrárny z roku 2009 dosud odvodu nepodléhaly, nově na ně dopadne odvod u výkupní ceny ve výši deseti procent a u zeleného bonusu ve výši 11 procent. Elektrárnám uvedeným do provozu v roce 2010 pak vzrostou odvody na 20 a 21 procent. Současně s tím by měla klesnout podpora fotovoltaik prostřednictvím jejich výnosnosti, takzvaného vnitřního výnosového procenta.

Státu by tato změna mohla ušetřit miliardy korun. Vnitřní výnosové procento (IRR), tedy výnosnost solární elektrárny po dobu trvání podpory, má nově činit 6,3 procenta, dosud to bylo 8,4 procenta. Sněmovna tak schválila původní vládní návrh beze změny. Neuspěly jiné návrhy, které chtěly IRR nastavit jinak. Se zvýšením solárního odvodu uspěl sociální demokrat Petr Dolínek.

Téma

Li-ion baterie: Porovnání nejpoužívanějších typů

Lithium-iontové baterie jsou vyráběny v různých formátech, ale i chemických složeních. Aby byla situace ještě komplikovanější, tak se i jednotlivé baterie s daným chemickým složením vyrábějí v provedeních s vysokou energetickou nebo výkonovou hustotou. Dnes se podíváme na nejpoužívanější typy lithium-iontových akumulátorů.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu