Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Dvě spolkové země Německa od letoška zavedly povinné instalace fotovoltaik

Ačkoliv v Německu výstavba fotovoltaických elektráren intenzivně pokračuje, některé z tamních spolkových zemí ve snaze ještě více podpořit rozvoj využívání obnovitelných zdrojů již postupně přistupují k povinným instalacím na střechách budov či jiných objektů. Od začátku letošního roku se v této oblasti staly v Německu průkopníky dvě spolkové země, další se k nim připojí dle aktuálních plánů nejdříve od příštího roku.

Spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko a Bádensko-Württembersko jako vůbec první z německých zemí přistoupily k povinným instalacím fotovoltaických elektráren na nových budovách či jiných stavbách, přičemž v následujících letech by se tato povinnost měla dle serveru pv magazine vztahovat i na střechy, které projdou zásadní rekonstrukcí.

2. Plyn stále proudí plynovodem Jamal ve směru na východ

Plynovodem Jamal-Evropa, který za běžných okolností přivádí plyn z Ruska přes Bělorusko do Polska, a je tak jednou z hlavních tras pro vývoz ruského plynu, již 13 dní teče plyn na východ z Německa do Polska. Ukazují to podle agentury Reuters data německého provozovatele plynové sítě Gascade.

V obráceném režimu pracuje plynovod Jamal na Německo-Polských hranicích od 21. prosince. Podle Reuters za obrácením toku plynu stojí mimo jiné to, že se obchodníci s plynem v poslední době pro zajištění dodávek plynu pro zákazníky více spoléhají na plyn ze zásobníků a snaží se tak omezit jeho nákupy za rekordní ceny.

3. Mexiko plánuje během roku 2023 ukončit export ropy

Mexiko má v plánu, jak informuje zahraniční zpravodajská agentura Bloomberg, během roku 2023 přestat vyvážet ropu. Cílem mexického prezidenta, Manuela Lopeze Obradora, je snížit zavilost na dovážených pohonných hmotách.

Petroleos Mexicanos, státem vlastněná ropná společnost známá jako Pemex, sníží export ropy během příštího roku o více než polovinu na cca 435 tisíc barelů ropy za den (bpd). Prodej zahraničním zákazníkům a odběratelům by měl být poté ukončen v následujícím roce, jak řekl na úterní tiskové konferenci výkonný ředitel Pemexu Octavio Romero.

4. Obrácený tok plynu Jamalem z Německa do Polska sílí, ceny se prudce zvyšují

Plynovodem Jamal už patnáctým dnem proudí ruský plyn v obráceném směru, to znamená z Německa do Polska. Tok plynu je navíc mnohem silnější než v předchozích dnech, informovala dnes agentura Reuters. Cena plynu se kolem poledne začala výrazně zvyšovat a vykazovala růst o více než 30 procent, zůstává ale hluboko pod rekordy z konce loňského roku. Ruský prezident Vladimir Putin v prosinci řekl, že Německo nakupuje ruský plyn a prodává ho pak do Polska a na Ukrajinu. Tyto dvě země mají s Ruskem zhoršené vztahy a zdráhají se od něj plyn nakupovat přímo.

Plyn dnes ráno proudil Jamalem z Německa do Polska v hodinovém objemu téměř 9,9 milionu kilowatthodin (kWh/h), ukazují záznamy z německé měřicí stanice Mallnow, která leží u hranice s Polskem. V pondělí to bylo 5,8 milionu a minulý týden ve čtvrtek 1,2 milionu kWh/h. Jamal přivádí do Evropy plyn ze sibiřské části Ruska.

5. Mírnější teploty ve většině Evropy pomohly stlačit ceny zemního plynu

Asijské ceny zkapalněného zemního plynu (LNG) v minulém týdnu poklesly v důsledku nižší poptávky a poklesu cen zemního plynu v Evropě, přestože zde výhled zůstává v býčím trendu kvůli obavám o nabídku. V posledních dnech došlo také k revizi předpovědi počasí pro měsíc leden, kdy některé meteorologické společnosti nyní očekávají teplejší počasí než doposud očekávaly, což může zmíněný býčí sentiment krotit.

Průměrná cena nákladu LNG s dodávkou během února do severovýchodní Asie se v minulém týdnu pohybovala okolo 33,8 USD/MMBtu (zhruba 101 EUR/MWh). To značí pokles oproti předminulému týdnu o přibližně 30 %, jak uvádí průmyslové zdroje.

6. Před rokem zahájil v ČR provoz nový 150 km dlouhý plynovod

Provozovatel českých plynovodů, skupina NET4GAS, zahájil 4. ledna 2021 provoz nového plynovodu vedoucího přes Ústecký a Plzeňský kraj. Nová infrastruktura vybudovaná v projektu Capacity4Gas posiluje propojení České republiky a celého regionu střední a východní Evropy se západoevropskými plynárenskými trhy a zajišťuje tak přístup k diverzifikovaným dodávkám plynu. Náklady na projekt přesáhly 540 milionů eur (téměř 14 miliard korun).

Plynovod mezi Horou Sv. Kateřiny na Mostecku a Přimdou na Tachovsku měří 150 kilometrů. Projekt nazvaný Capacity4Gas je největším samostatnou investiční akcí v historii společnosti.

7. České firmy podepsaly dohodu s francouzskou EDF o dodávkách jaderných technologií

Několik významných českých společností dodávajících technologie pro jadernou energetiku nedávno podepsalo v Paříži memorandum o budoucí spolupráci s francouzskou společností Electricité de France (EDF).  Ta je, po vyloučení ruských a čínských dodavatelů, jedním z hlavních kandidátů na stavbu nových jaderných bloků v České republice.

Memorandum podepsaly ke konci loňského roku společnosti I&C Energo, Sigma Group, ŠKODA JS a ZAT. Spolupráce jim může přinést nové příležitosti nejen v oblasti výstavby, ale i provozu již existujících elektráren. O spolupráci s jedním ze zájemců o tendr na výstavbu nových českých jaderných bloků informoval server CEEnergy News.

8. Návrh zelené taxonomie EU rozděluje novou německou vládní koalici

Návrh zelené taxonomie z dílny Evropské komise je ve své závěrečné fázi, kdy mají členské státy čas do 12. ledna vyslovit k návrhu své připomínky. Prvotní nadšení českých politiků ze zařazení plynu a jádra do zelené taxonomie mezitím, po prostudování podmínek, opadlo. Návrh Komise se však nelíbí ani odpůrcům jádra nebo plynu. Ti budou lobovat naopak za zpřísnění podmínek. Mezi odpůrce se řadí Německo, které vystupuje protijaderně, ovšem v otázce plynu nepanuje uvnitř nové koalice shoda. Její postoj k taxonomii i z tohoto důvodu zůstává s otazníkem.

Označení jádra a plynu jako přechodné nebo udržitelné technologie (resp. investice) je velice důležité, a to vzhledem k možnostem financování projektů. Negativní stanovisko velice pravděpodobně zvýší finanční náklady jednotlivých projektů, kdy někteří investoři nebo banky nebudou mít o tyto investice zájem.

9. Úložiště jaderného odpadu má ČR vyjít na více než 100 mld. Kč. Vytipována jsou čtyři místa

Výběr informací o úložištích vyhořelého jaderného paliva v ČR:

– Místo pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva z českých atomových elektráren i dalšího radioaktivního odpadu se hledá od 90. let minulého století. Nyní jsou vyhořelé palivové články uchovávány v meziskladu v areálu elektrárny v Dukovanech, další radioaktivní materiál pak v bývalém vápencovém dole Richard u Litoměřic a vytěženém uranovém dole Bratrství u Jáchymova. Na starosti je má státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).

10. Vláda chce obnovit rozvoj fotovoltaiky, chce kombinovat jádro a obnovitelné zdroje

Nová vláda chce přispět k obnově fotovoltaiky, protože ji považuje v geografických podmínkách ČR za klíčový obnovitelný zdroj. Kabinet přispěje ke zřízení nových fotovoltaických zařízení na minimálně 100.000 střechách do roku 2025. Budoucnost české energetiky vidí v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů. Vyplývá to z programového prohlášení, které dnes vláda zveřejnila. Programové prohlášení v energetice je téměř srovnatelné s koaliční smlouvou, v některých bodech je konkrétnější. Kapitola k průmyslu a obchodu je ve srovnání mírně obsáhlejší. Odklon od uhlí chce vláda stihnout do roku 2033. V koaliční smlouvě chtěla vytvořit podmínky pro to, aby byl možný odklon od uhlí dříve než v roce 2038.

„Před Českou republikou stojí zásadní výzvy v podobě důsledků pandemie covid-19 a bezprecedentní energetická krize. Zároveň čelí velkým globálním změnám v technologické a environmentální oblasti a potřebné transformaci ekonomiky,“ uvedla vláda v programovém prohlášení.

Téma

Dan Jiránek: Máme robustní energetické sítě. Neunesou ale všechno

Stávající distribuční sítě se dokážou vyrovnat s určitým výkonem fotovoltaických panelů nebo nabíječek na elektroauta ve městech. „V některých místech ale bude nutné hlídat, aby se síť nepřetížila, když zasvítí sluníčko nebo se v určitém čase začnou současně dobíjet elektromobily,“ říká v rozhovoru pro web oEnergetice Dan Jiránek, ředitel Sekce pro projekty a inovativní přístupy Svazu měst a obcí.

Bývalý předseda svazu a primátor města Kladna doufá, že se v příštích letech díky několika příznivým faktorům podaří lépe řešit jeden z největších problémů energetiky – průtahy kolem staveb. Dan Jiránek bude jedním z hlavních řečníků semináře Rozvojové projekty energetické infrastruktury v rámci konference o digitalizaci ve stavebnictví. Konference se uskuteční jako hybridní ve dnech 9.-10.2. 2022 na ČVUT v Praze.

Názor

Jaderná energetika v roce 2021 a jádro v taxonomii EU

Nejen vývoj počasí v roce 2021 zásadně ukázal, že se přechod k nízkoemisní energetice nedá realizovat bez jaderných zdrojů. Zdá se tak, že alespoň u části evropských států se postoj k jádru mění. Evropská komise tak zařadila jádro k zeleným zdrojům energie, i když s podmínkami. Ty je však třeba správně interpretovat. Štěpná řetězová reakce se konečně rozběhla u bloku Olkiluoto 3. Do provozu se v roce 2021 dostalo šest reaktorů III. generace a jeden pokročilý malý modulární reaktor.

Začátek roku 2021 s rozpadem evropské energetické sítě 8. ledna, která tak nebyla daleko od blackoutu, a podzim a zima, kdy se dá bez přílišného přehánění mluvit o energetické krizi, jasně ukázaly, že bez jaderných zdrojů nelze zajistit přechod k nízkoemisnímu energetickému mixu. Řada států Evropské unie tak mění názor na využívání jaderné energetiky a uvažují i o výstavbě nových jaderných zdrojů. Jedná se například o Francii, která má díky jaderné energetice nízkoemisní mix už nyní a nejmenší emise oxidu uhličitého na vyrobenou jednotku elektřiny. Vzhledem k tomu, že velká část Francouzů vytápí elektřinou, jsou zde emise z vytápění také velmi nízké. Nyní je Francouzům jasné, že pro udržení nízkých emisí, energetické bezpečnosti a sociálně únosné ceny energie se nemohou jaderných zdrojů vzdát a musí stavět nové. To je důvod, proč prezident Macron zrušil rychlé snižování podílu jádra a nedávno vyhlásil plán výstavby šesti nových bloků.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu