Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Rakousko zavádí uhlíkovou daň a klimatický bonus

Rakouský parlament schválil zavedení uhlíkové daně v oblasti vytápění a dopravy, která bude v platnosti od 1. července 2022. Součástí rakouské ekologicko-sociální daňové reformy je také klimatický bonus, který bude každoročně ve výši až 200 euro vracen zpět daňovým poplatníkům. Informoval o tom portál Euractiv.

Rakouský parlament ve čtvrtek 20. ledna schválil ekologicko-sociální daňovou reformu, jejíž součástí je uhlíková daň a klimatický poplatek, jež bude zpětně vyplácen daňovým poplatníkům.

2. Největší bateriové úložiště světa se zřejmě dočká rozšíření, a to na bezmála dvojnásobek kapacity

Provozovatel největšího bateriového úložiště na světě, které se nachází v americkém státě Kalifornie, oznámil plány na rozšíření svého zařízení. Již v polovině příštího roku by tak úložiště Moss Landing mohlo disponovat výkonem 750 MW a kapacitou 3000 MWh, tedy téměř dvojnásobkem současných hodnot.

Bateriová akumulace se v posledních letech dostává do centra pozornosti, a to zejména s ohledem na rychlý rozvoj využívání intermitentních obnovitelných zdrojů. Stejně jako v případě obnovitelných zdrojů probíhá výstavba bateriových úložišť jak přímo u spotřebitelů elektřiny, tak i v podobě velkých centrálních zařízení, která jsou připojena do distribučních či přenosových soustav.

3. Kazachstán, Uzbekistán a Kyrgyzstán zasáhl blackout

V Kazachstánu, Uzbekistánu a Kyrgyzstánu se potýkají s rozsáhlými výpadky proudu. Bez elektřiny je podle agentury Interfax většina obyvatel největšího kazachstánského města Almaty, které má asi dva miliony obyvatel. Výpadek nastal po odpojení hlavního elektrického vedení v Kazachstánu, informují s odkazem na sdělení úřadů tiskové agentury. Sítě tří bývalých sovětských republik jsou propojeny z časů Sovětského svazu a přes Kazachstán napojeny na ruskou elektrickou síť, kterou mohou využít k pokrytí neočekávaných nedostatků.

Bez elektřiny je i velká část obyvatel hlavního města Uzbekistánu Taškentu a kyrgyzské metropole Biškeku. Podle kazachstánského zpravodajského serveru Orda.kz výpadky nastaly také v jižní oblasti Turkestán, zejména ve městě Šymkent a také ve městě Taraz v sousední Žambylské oblasti.

4. Německé domácnosti možná již tento rok nebudou platit poplatek na OZE, cena elektřiny by jim klesla o desetinu

Německo zvažuje zrušení poplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie, který je součástí účtu za elektřinu, již tento rok. Nově vzniklá německá vláda zvažuje možnosti, jak pomoci domácnostem s vysokými cenami energie a právě dřívější zrušení tohoto poplatku je jednou z alternativ. 

Vysoké ceny energie jsou i nadále jedním z hlavních politických témat. Jelikož se ukazuje, že vysoké ceny energetických komodit v Evropě přetrvají nejméně do konce zimního období, vlády jednotlivých členských států hledají způsoby, jak před jejich dopadem ochránit domácnosti.

5. Elektrárna Kořensko loni vyrobila z temelínské odpadní vody 2033 MWh elektřiny

Vodní elektrárna Kořensko, jejíž turbínu pohání odpadní voda z jaderné elektrárny Temelín, vyrobila loni 2033 megawatthodin (MWh) elektřiny. Ušetřila tak emise přes 1500 tun oxidu uhličitého. Její loňská výroba, meziročně podobná, by pokryla potřeby malého města. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělil temelínský mluvčí Marek Sviták.

K výrobě podobného množství elektřiny by uhelná elektrárna spálila skoro dva tisíce tun uhlí. Malá vodní elektrárna Kořensko využívá odpadní vodu, kterou Temelín vrací do Vltavy. Musí při tom dodržovat přísné ekologické limity. „Vedle výroby elektřiny a tepla fungujeme i jako zdroj vody pro vodní elektrárnu. Vodu do Vltavy tak nevracíme bez užitku, naopak se získá nemalé množství ekologické elektřiny,“ uvedl ředitel temelínské elektrárny Jan Kruml.

6. Čínské společnosti přeprodávaly v minulém týdnu náklady s LNG. Může to signalizovat dostatek zásob

Velcí čínští dovozci zkapalněného zemního plynu (LNG) v minulém týdnu nabízeli na spotovém trhu jejich dříve nakoupené náklady. Jak uvádí zahraniční portál Oilprice, přeprodej nákladů velkých hráčů na trhu by mohl signalizovat, že Čína má na zimu ve svých zásobnících dostatek zemního plynu. Obavy o dostatečnou nabídku by se proto na napjatém celosvětovém trhu se zemním plynem mohly zmírnit. Dění v Asii nicméně nereflektují ceny plynu v Evropě.

Ceny zemního plynu v Asii v minulém týdnu poklesly poté, co se začaly objevovat zprávy, že velké státem vlastněné společnosti v Číně přeprodávají své náklady s LNG na spotovém trhu.

7. V Rusku provedli zkušební montáž nádoby výzkumného reaktoru MBIR

Společnost Atommaš provedla zkušební montáž komponent pro víceúčelový sodíkem chlazený rychlý výzkumný reaktor MBIR, který se staví v Dimitrovgradu. Šest částí reaktoru zapojených do testu ve volgodonské pobočce společnosti AEM Technologies mělo celkovou hmotnost 164 tun.

MBIR je sodíkem chlazený reaktor fungující na rychlých neutronech s tepelným výkonem 150 MWt a plánovanou životností 50 let. Půjde o vícesmyčkový výzkumný reaktor, který bude schopen testovat vlastnosti různých materiálů chladiva (olovo, olovo-bismut a plynné chladivo) na směsném palivu MOX (uran-plutonium).

8. Zájem o instalaci fotovoltaik a tepelných čerpadel na severu Čech výrazně roste

Zájem o instalaci fotovoltaik a tepelných čerpadel na severu Čech výrazně roste. Ve srovnání s rokem 2020 je to o více než sto procent v Ústeckém a Libereckém kraji. Dodací lhůty se prodloužily. Od podpisu smlouvy k instalaci systému to trvá tři až čtyři měsíce. ČTK to dnes řekl Ota Schnepp, mluvčí Skupiny ČEZ.

V celé republice ČEZ Prodej nainstaloval loni 1514 střešních fotovoltaických elektráren. Klienti mají podle Schneppa zájem zejména o solární elektrárny doplněné bateriovými systémy, těch bylo nainstalováno celkem 939. Stoupl i zájem o tepelná čerpadla, jichž technici ČEZ v českých domácnostech zapojili 1118. V roce 2020 jich bylo 514.

9. Arménie zvažuje výstavbu nového jaderného bloku, zemi může pomoci snížit závislost na dovozu plynu

Zástupci ruského Rosatomu a provozovatele arménské jaderné elektrárny podepsali memorandum o porozumění  za účelem možné výstavby nového jaderného bloku. Elektrárna by měla stát poblíž aktuální lokality Metsamor a může pomoci snížit závislost země na zemním plynu.

V listopadu tohoto roku provozovatel arménské jaderné elektrárny oznámil prodloužení komerčního provozu druhého bloku až do roku 2026. Na modernizaci zařízení se podílel právě Rosatom. Stávající plány uvažují další desetileté prodloužení provozu.

10. Taxonomie EU: Německo je proti zařazení jádra, u plynu upozorňuje na nerealistické požadavky

Německá vláda pod vedením kancléře Olafa Scholze zaslala ve formálním dopise adresovanému Evropské komisi námitky proti zařazení jádra do zelené taxonomie EU, jak v sobotu oznámili němečtí ministři. Jako důvody svého stanoviska udávali nedostatek bezpečnostních požadavků na provoz jaderných elektráren a dále nejasnosti v ohledu dlouhodobého skladovaní radioaktivního odpadu. U plynu pak Němci žádají Komisi, aby stanovila realistické požadavky.

Komise chce dle svého plánu, zveřejněného na přelomu roku, zařadit jádro a plyn do zelené taxonomie jako tzv. přechodné investice za splnění určitých podmínek. Podmínky jsou relativně přísné a např. v prostředí ČR u plynu, jak uvádí generální ředitel skupiny ČEZ – Daniel Beneš, nedosažitelné.

Téma

Švédská vláda schválila výstavbu trvalého úložiště jaderného dopadu

Švédská vláda povolila vybudovat trvalé úložiště vyhořelého jaderného paliva ve Forsmarku a enkapsulační závod. Švédsko se tak po Finsku stalo teprve druhou zemí na světě, která dosáhla tohoto milníku.

Švédská vláda ve čtvrtek povolila vybudování trvalého úložiště, označovaného Clink, ve Forsmarku obci Östhammar a meziskladu a enkapsulačního závodu Clab v Oskarshamnu. Toto rozhodnutí následovalo po ověření, že žádosti splňují požadavky zákona o životním prostředí a zákona o jaderných činnostech.

Názor

Vladimír Wagner: Na malé modulární reaktory nemá cenu čekat. Nové bloky v Dukovanech a Temelíně potřebujeme co nejdříve

Má-li být přechod k nízkoemisní energetice efektivní, musí nové bloky v Dukovanech a v Temelíně získat stavební povolení před rokem 2045. Návrh evropské taxonomie udržitelných investic tak výstavbu jádra v ČR zásadně neomezuje.

Návrh evropské taxonomie udržitelných investic zahrnuje i podmínky na výstavbu nových a provozování stávajících jaderných elektráren. Jak nové podmínky ovlivní výstavbu a provoz jaderných zdrojů v ČR? Na to jsme se zeptali jaderného fyzika Vladimíra Wagnera

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu