Největší bateriové úložiště světa se zřejmě dočká rozšíření, a to na bezmála dvojnásobek kapacity
Provozovatel největšího bateriového úložiště na světě, které se nachází v americkém státě Kalifornie, oznámil plány na rozšíření svého zařízení. Již v polovině příštího roku by tak úložiště Moss Landing mohlo disponovat výkonem 750 MW a kapacitou 3000 MWh, tedy téměř dvojnásobkem současných hodnot.
Bateriová akumulace se v posledních letech dostává do centra pozornosti, a to zejména s ohledem na rychlý rozvoj využívání intermitentních obnovitelných zdrojů. Stejně jako v případě obnovitelných zdrojů probíhá výstavba bateriových úložišť jak přímo u spotřebitelů elektřiny, tak i v podobě velkých centrálních zařízení, která jsou připojena do distribučních či přenosových soustav.
Příkladem centrálních úložišť může být i bateriové úložiště Moss Landing, které zahájilo komerční provoz na začátku loňského roku a aktuálně je největším zařízením svého druhu na světě. V posledních měsících se nicméně objevují plány na budování podobných zařízení, která by mohla Moss Landing připravit o jeho prvenství. Společnost Vistra, která úložiště provozuje, však oznámila plány na jeho rozšíření.
Společnost zároveň již podnikla za účelem realizace třetí fáze projektu i konkrétní kroky, kdy uzavřela dohodu s kalifornskou energetickou společností Pacific Gas and Electric Company (PG&E) související se zdrojovou přiměřeností s trváním 15 let. První dvě fáze projektu zajistily úložišti světové prvenství s parametry instalovaného výkonu a kapacity o hodnotách 400 MW / 1600 MWh, třetí fáze je má rozšířit o dalších 350 MW / 1400 MWh.
„Tímto plánovaným rozšířením přibližujeme Moss Landing blíže jeho plnému potenciálu. S dalšími fázemi by tento projekt mohl eventuálně dosáhnout 1500 MW, což je dostatečný výkon pro napájení zhruba 1,125 milionů domácností napříč státem Kalifornie bezemisní elektřinou,“ uvedl Curt Morgan, výkonný ředitel společnosti Vistra.
Hodnota 1500 MW s odpovídající akumulační kapacitou 6000 MWh je aktuálně stropem, který souvisí s dostupnou kapacitou pro vyvedení výkonu. Rozšíření zařízení na tyto parametry by nicméně bylo podmíněno tržními podmínkami, které by to musely umožňovat.
Aktuálně plánované rozšíření by mohlo být provedeno velmi rychle. Při získání všech potřených povolení Vistra počítá se zahájením realizace třetí fáze během letošního května, komerční povoz by poté mohl být zahájen do června příštího roku.
Většina kapacity úložiště je již několik měsíců mimo provoz
Přestože se bateriové úložiště Moss Landing může pyšnit titulem největšího zařízení svého druhu na světě, již od loňského září je kapacita zařízení omezena na pouhou čtvrtinu. Příčinou byla aktivace systému pro potlačení přehřívání baterií, který ve výsledku celé úložiště kvůli svému selhání poškodil. Následně tak byla z provozu vyřazena celá první fáze projektu o parametrech 300 MW / 1200 MWh a v provozu zůstává pouze druhá fáze, rozšíření s výkonem 100 MW a kapacitou 400 MWh.
Společnost Vistra kromě plánů na rozšíření úložiště zveřejnila i detailní výsledky vyšetřování incidentu z loňského září, který většinu úložiště ochromil. Přestože zpočátku bylo ve hře podezření na přehřívání bateriových článků, které vyústilo ke vzniku kouře a následné aktivaci systému pro potlačení přehřívání, podle vyjádření společnosti primární příčinou zřejmě nebylo selhání baterií.
Ze zatím neznámých příčin se kouř do prostor s bateriovými racky podle společnosti dostal skrz systém ventilace. Vzhledem k nesprávnému naprogramování systém zareagoval na nižší hodnoty zakouření, než na jaké měl být nastaven, a následně došlo k uvolnění vody pro ochlazení baterií. Část spojek flexibilních hadic nicméně netěsnila a rovněž některé trubky, které jsou součástí systému pro ochlazování baterií, selhaly. To vyústilo v situaci, kdy byla voda rozstřikována na bateriové racky. Následný elektrický zkrat způsobil vznik dalšího kouře, což vedlo k uvolnění chladicí vody do dalších částí úložiště a jejich následnému poškození.
Podle společnosti bylo v průběhu této události poškozeno na 7 % bateriových modulů a dále rovněž dalšího zařízení úložiště. Vistra aktuálně spolupracuje s místními regulátory na obnovení provozu první fáze úložiště, přičemž 100 MW výkonu by se mohlo opět dostat do provozu do konce letošního prvního čtvrtletí a zbylých 200 MW poté v průběhu druhého čtvrtletí.
Mohlo by vás zajímat:
Tak 3 GWh to už je celkem slušný objem i pro energetiku. S tím se už dá leccos dělat. P.S. Když čtu, co měli Američani všechno zfušovaný, tak děkuji Bohu, že to nebyla JE. :-))))
Velká bateriová úložiště na místě zrušených velkých elektráren-to je budoucnost. Vše už je zasíťované na odvedení 1-2 GW. Nejdřív to vyzkouší v USA či Australii, pak to přijde i do EU
a až to bude několikanásobně levnější, tak si to může pořídit i ČEZ, lokality na to má (severní Čechy-uhelné elektrárny, jižní Morava - Dukovany).
Na elektromobilitě a na Muskovi můžete vidět, že komerční baterie se už skutečně vyplácí, i ekonomicky.
Viz dnešní zpráva: "Automobilka Tesla měla loni rekordní čistý zisk 5,5 miliardy dolarů (zhruba 120 miliard Kč). Meziročně stoupl o 665 procent. Americký výrobce elektromobilů to uvedl ve středu po skončení burzovního obchodování. Šéf firmy Elon Musk čeká, že prodej letos poroste o více než 50 procent, a to navzdory problémům s dodavatelskými řetězci". Je to taky na liště na zdejším webu.
Nejsem si jistý, jestli by strategie dávat bateriová úložiště jen do areálů elektráren nebyla plýtvání energií. Jakmile taháte uloženou energii z baterií , musí projít celou přenosovou soustavou se všemi ztrátami na trafech a vedeních. Efektivnější by bylo stavět bateriová úložiště na okrajích sídel, kdy do nich může jít energie z přebytků z FVT střešních instalací (namísto neefektivního řešení, kdy má baterii každý doma je lepší mít systém motivačních výkupních cen) s minimem "přeskoků" v napětí.
Narážku na Dukovany celkem "chápu", na to vás znám tady na webu už dlouho. :-)))
Samozřejmě, ne JEN do starých areálů elektráren..., to jsem nikde nepsal.
Já vím, že jste nenapsal "jen do starých areálů elektráren". Spíš jsem chtěl vypíchnout, že budoucnost není tak jednoznačná s jejich umístěním v areálech elektráren a že baterie mohou řešit víc než jen jeden účel v energetice ,přenosové soustavě a žádoucí decentralizaci. Stejně tak mohou v topné sezóně pomáhat s odběrovými špičkami přes den tím, že se budou nabíjet "jaderným" proudem. Problém bych viděl tam, kde se bude bazírovat na jednom materiálovém řešení úložišť (vedle Lithia síra, olovo, NiFe). OZE energetika má přílišné nároky na materiály, např. do roku 2050 má FVT výroba panelů sežrat víc než 50% celosvětových zásob hliníku. Nebo výstavba větrných zdrojů požírá násobně víc cementu v základech onshorových instalací (v Česku máme ze známých ložisek kvalitního štěrkopísku jen na 30 let) než výstavba jaderného zdroje. Nelze vše posuzovat jen prizmatem finančních nákladů v současnosti.
V Moss Landing je ta baterie v areálu bývalé elektrárny, která sloužila k vykrývání špiček spotřeby v oblasti aglomerace San Francisco-San Jose, když přenosová soustava nestíhala, tj. váš požadavek splňuje.
S těmi přebytky je to tak, že nutnou podmínkou fungování vašeho návrhu je ochota elektrárenských společností tu elektřinu ze střešních FVE vykupovat za takových podmínek, aby to bylo oboustranně finančně zajímavé. A to je až příliš často problém.
Aby to bylo výhodné pro spotřebitele. Kdyby nemuselo, oni by se výrobci a skladníci jistě nějak dohodli.
Buď se dohodnou, nebo se nedohodnou. Ani kvůli jedné věci se svět nezboří. Ale v podmínkách Kalifornie to taky může znamenat úprk zákazníků od centralizované energetiky. Budoucnost ukáže.
komunitne uloziska su super napad, skoda, ze zatial v CR pravne neexistuju, snad sa toho dozijeme
Protože jsme v ČEZku, tady se to spíš co nejvíc brzdí. Když se ušetří elekřina, tak některým se zkrátí zisky.
Je u bateriových úložišť nějaký fyzikální důvod pro centralizaci? Chápu ho u přečerpávacích elektráren, u transformátorů, nebo třeba u lodí. Ale zrovna u baterek (snad vyjma řízení a údržby) mi připadá lepší decentralizace ke spotřebitelům, anebo spřažení s nestabilním zdrojem (např. fotovoltaika) do jednoho celku.
Jsou odlišné přístupy. Mít úložiště v místě spotřeby nebo v místě výroby nebo někde ve strategicky výhodném místě (v nějakých geogragických uzlech). U malospotřebitele je to jednoduché. Tam je produkce i spotřeba na jednom místě. Jinak to může být docela zajímavá úloha ne nepodobná té, jak dostat paket po internetu co nejrychleji a nejlevněji z bodu A do bodu B.
Fyzikální vůbec žádný, technické, administrativní a ekonomické důvody by se určitě našly. Počítám, že u baterek to skončí podobně jako u fotovoltaiky, budou existovat instalace na úrovni domácností, na úrovni firemní energetiky i na úrovni centralizované velkovýroby. V jakém poměru co bude, je hlavně otázka nastavení trhů.
U nás v ČEZkém blbákově se akumulátory spřahují s rotačními generátory, jen tak lze u nás využít funkce které akumulace nabízí a podepsat s ČEPS smlouvu na dodávku služeb. Ostatní nebo pouze jen samostatné akumulátory mají smůlu.
Ta úložiště mohou být v původních špejcharech, silech, různých továrnách, v příště původních motorárnách :D mohou být leckde...
Nerozumím originalitě tohoto tématu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se