Domů
Energetika v ČR
Elektrárna Kořensko loni vyrobila z temelínské odpadní vody 2033 MWh elektřiny

Elektrárna Kořensko loni vyrobila z temelínské odpadní vody 2033 MWh elektřiny

Vodní elektrárna Kořensko, jejíž turbínu pohání odpadní voda z jaderné elektrárny Temelín, vyrobila loni 2033 megawatthodin (MWh) elektřiny. Ušetřila tak emise přes 1500 tun oxidu uhličitého. Její loňská výroba, meziročně podobná, by pokryla potřeby malého města. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělil temelínský mluvčí Marek Sviták.

K výrobě podobného množství elektřiny by uhelná elektrárna spálila skoro dva tisíce tun uhlí. Malá vodní elektrárna Kořensko využívá odpadní vodu, kterou Temelín vrací do Vltavy. Musí při tom dodržovat přísné ekologické limity. „Vedle výroby elektřiny a tepla fungujeme i jako zdroj vody pro vodní elektrárnu. Vodu do Vltavy tak nevracíme bez užitku, naopak se získá nemalé množství ekologické elektřiny,“ uvedl ředitel temelínské elektrárny Jan Kruml.

Vltavskou vodu do areálu temelínské elektrárny dopravují čerpadla z čerpací stanice Hněvkovice. O pár kilometrů dál ji do koryta nejdelší české řeky vrací jihočeská elektrárna právě díky malé vodní elektrárně Kořensko. V provozu je od roku 1999, dosud vyrobila 40.420 MWh elektřiny. Uhelné elektrárny by k tomu musely spálit přes 30.000 tun oxidu uhličitého. Elektřinu, kterou Kořensko vyrobí za rok, zvládne Temelín za hodinu.

„Jde o jeden z příkladů skvělého společného fungování jaderných a obnovitelných zdrojů. Podobně jsme v jaderné elektrárně Dukovany loni zprovoznili parkoviště zastřešené fotovoltaickými panely,“ uvedl ředitel divize jaderná energetika Skupiny ČEZ Bohdan Zronek.

Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,86 terawatthodiny (TWh), letos od začátku roku 1,4 TWh.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(27)
Miroslav
27. leden 2022, 12:03

Trochu tam postrádám kolik spotřebovala ta čerpačka z Hněvkovic. To by asi nevyznělo tak idylicky.

JVr
27. leden 2022, 12:13

Pokryje to alespoň to, co sežerou ty čerpadla, co ženou vodu do Temelína? Nechlubí se tu ČEZ, že vyrábí elektřinu z elektřiny jiné?

Miroslav
27. leden 2022, 12:24

Samozřejmě že nevyrobí, není to perpetuum mobile. Ale spotřeba těch čerpadel je již započítána do vnitřní spotřeby JETE.

energetik
27. leden 2022, 12:38

"spotřeba těch čerpadel je již započítána do vnitřní spotřeby JETE" a za tu se ale neplatí ani poplatky OTE, systémové ani distribuční, protože jde o výrobnu 1. kategorie to musí platit pouze výrobny 2. kategorie, takže technicky to není perpetuum mobile ale finanční ano.

Takže když přidají čerpadla v Temelíně klesne sice výroba v JE ale sloupne výroba ve vodní elektrárně a k tomu i příspěvek jakože za OZE energii.

Systém kategorií výrobců byla nedávno pro toto účelově vytvořen a parametry pro zařazení výroben do 1. kategorie nastaveny tak, aby jimi prošli ještě JE a elektrárny ČEZu přímo napájecí datová centra, ale pro ostatní samovýrobce je pouze 2 kategorie.

Emil
27. leden 2022, 12:48

Proč by se za spotřebu čerpadel měly platit poplatky operátorovi trhu s elektřinou, když s touto elektřinou operátor nijak neoperuje, vyrobí se v elektrárně, kde se také spotřebuje, a proč by se za ni měly platit poplatky distribuční nebo systémové, když tato elektřina neopustí areál elektrárny a distribuční soustavou neprochází?

energetik
27. leden 2022, 17:47

Protože ještě nedávno za spotřebu vlastní elektřiny museli tyto poplatky platit všichni, kromě tedy přečerpávacích "elektráren" . A z toho důvodu byly vymyšleny kategorie výrobců a tím že Temelín prošel ještě do 1. kategorie tak nemusí platit ani za rezervaci příkonu, a to ani za ty záložní linky.

Poplatky za spotřebu vlastní elektřiny byly nedávno zrušeny, ale 2. kategorie výrobců musí platit za rezervaci příkonu (jistič) na všech linkách i těch záložních.

Emil
27. leden 2022, 18:05

Aha, takže by se ty poplatky měly platit ne proto že by to snad dávalo smysl, ale "protože ještě nedávno" je údajně platil i někdo další, u koho vám to také smysl nedávalo...

Karel
27. leden 2022, 20:27

Výrobce 1. kategorie musí víc než 80% vyrobené elektřiny po odečtení vlastní spotřeby zdroje dodat do distribuční sítě, jednoduchá definice. Jako výrobce 2. kategorie platit poplatky za rezervované příkon platit nemusíte, můžete si sjednat jednosložkovou cenu nebo jak se to jmenuje. Např. u nás je to momentálně do konce března asi 6,50 Kč, ale vyplatí se nám to víc než platit rezervovaný příkon 330 kW ta cca 33 tis měsíčně, protože naše BPS okolo 97 % procent času. Za elektřinu námi vyrobenou a spotřebovanou v našem areálu platíme pouze daň a to už řadu let. Nepamatuji si to přesně, ale před tím tam byl asi navíc poplatek za OZE nebo tak něco. U ostatních areálů, kde jde elektřina přes distribuční síť se nám započítává vlastní silovka, ale ostatní platby od distribuce přes OZE po platbu za jistič klasicky platíme distributorovi…

Miroslav
27. leden 2022, 15:22

"Takže když přidají čerpadla v Temelíně klesne sice výroba v JE ale sloupne výroba ve vodní elektrárně a k tomu i příspěvek jakože za OZE energii."

Tuto EE bych neuváděl jako OZE, a to ze dvou důvodů:

a) je to jen energie vyrobená štěpením uranu, převedená přes čerpadla na sání technologické vody, takže skoro jako FVE ale nikoliv slučováním jader ale štěpením.

b) není to závislé na počasí a jiném rozmaru přírody, funguje to docela pravidelně, takže bych to Občasné Zdroje Energie nepokládal

Se zbytkem té věty souhlasím.

Vladimír Šťastný
28. leden 2022, 06:07

energetik Chcete říct, že třeba provozovatel větrné elektrárny platí za energii, kterou spotřebuje natáčedlo, topení ve strojovně a elektrická výzbroj stroje? To asi ne, že ne?

Emil
27. leden 2022, 12:26

To už je tak nějak princip každé přečerpávací elektrárny, že vyrábí elektřinu z elektřiny jiné. Tato není výjimkou, ovšem její spotřeba je plně kryta technologickou vlastní spotřebou Temelína, která by byla stejná tak jako tak, jen se tímto způsobem dá významná část takto spotřebované elektřiny "rekuperovat".

De Carbon
27. leden 2022, 12:52

Nebyl tady spor o to, ze baterie zadnou EE nevyrabi, ale pouze predava s casovym posunem. A ted zazrak dej se tato konstrukce EE vyrabi. I kdyz sam rikate, ze se jedna prakticky o precerpavaci elektrarnu. Tudiz posun v case jako u baterky.

Emil
27. leden 2022, 13:40

Rozdíl oproti baterii je u této elektrárny zřejmý. Baterie ukládá elektřinu na později, protože zrovna v danou chvíli má nižší nebo žádnou nebo dokonce zápornou hodnotu a později bude mít hodnotu vyšší, i když se část elektřiny při takovém procesu nenávratně ztratí. Oproti tomu tato elektrárna nic na později neukládá, elektřinu vyrábí neustále a žádná elektřina se navíc oproti stavu kdyby neexistovala neztrácí, protože vodu je na kopec potřeba vyčerpat bez ohledu na to, jestli se pustí bez užitku zpátky do Vltavy, nebo se z ní navíc vyrobí ještě nějaká elektřina.

Karásek
27. leden 2022, 19:47

To by pane JVr odporovalo fyzikálním zákonům. Navíc se část vody vypaří z chladících věží. Přemýšlejte, přemýšlejte, přemýšlejte.

De Carbon
27. leden 2022, 12:22

Hotove perpetuum mobile. Jeste 1000 takovych zazraku a nebudeme potrebovat ani ten Temelin. Nebo ze by nam panove z CEZu vypraveli pohadky?

Ivan Novák
27. leden 2022, 13:09

Do Kořenska teče méně vody, než se čerpá z Hněvkovic, velká část se odpaří ve věžích, perpetuum se tedy nemobile. Jde o to, že kdysi původně se měla energie odpadní vody mařit, bylo to levnější. Doprojektovalo se to včas pro celý spád. Na odpadní vodě Dukovan jsou, tuším, dvě dodělávané MVE, nepatří ČEZ, tak se o tom nikdo nerozepisuje.

energetik
27. leden 2022, 17:15

Proč tedy nečerpají jen tolik kolik odpaří? Pokud vím tak tam žádné průtočné chlazení není.

Antonín Mikeš
27. leden 2022, 17:18

Aby se chladicí okruh nezasoloval, částečné průtočné chlazení je realizováno právě výměnou části chladicí vody.

feliz navidad
27. leden 2022, 16:35

Co to je za odpadní vodu? To je voda z nějakého průtočného chlazení?

Petr
27. leden 2022, 18:08

Moc tomu nerozumím, to mají nataženou rouru 6.5km až do Vodní elektrárny Kořensko?

Martin V.
27. leden 2022, 18:54

K té první citované větě pana ředitele Zronka bych jen dodal: "Že ho huba nebolí!" Co je na čerpání technologické vody obnovitelného, když teče ve finále z Hněvkovic přes kopec do Kořenska?

Dají se někde dohledat technické parametry čerpací stanice + výtlačného potrubí a MVE + odpadního potrubí? Našel jsem jen jednu větu na okraj informací o MVE Hněvkovice "Elektřina z generátorů o napětí 6,3 kV je vyvedena přímo do rozvodny čerpací stanice temelínské elektrárny."

Celé to pracuje kontinuálně, anebo je to malá PVE, kdy se spádu 130-150 m využije pro čerpání vody v sedlech spotřeby a MVE naopak ve špičkách? Předpokládám, že už z důvodu bezpečnosti musí mít na kopci nějaké nádrže na technologickou vodu.

Ivan Novák
27. leden 2022, 20:11

Co si pamatuji: v areálu ETE je budova vodojemu, který by ale při výpadku všech čerpadel v Hněvkovicích vystačil doplňovat vodu pro provoz na výkonu jen krátkou dobu. Takže, matně vzpomínám, se čerpá víceméně pořád, udržuje se předepsané rozmezí hladin toho vodojemu. Záleží, jak běží bloky, taky jestli je zima či co.

Čerpací stanice má celkový příkon srovnatelný s instalovaným výkonem obou strojů MVE Hněvkovice, pro spolehlivý start čerpadla je ale nutný větší proud. Dále, při nízkém přítoku v řece by se přehrada krytím spotřeby čerpadel rychle vypouštěla. Proto je to celé připojeno k rozvodně Kočín, do níž pracuje JE (za transformací ZVN/VVN), a MVE sleduje manipulační řád (hladiny) vodního díla.

Standa Šandera
28. leden 2022, 17:37

Také mne tento článek mírně řečeno "nadzvedl". Asi jako víc lidí, kteří se někdy potkali s fyzikou. Pánové autoři by měli spíš říci, pokud už se tedy musí zviditelňovat, že: pro provoz Temelína potřebujeme spoustu vody. A tu část, kterou už nepotřebujeme, vracíme ohřátou do Vltavy. A protože žijeme v zemi, kde už naši dědovém a asi už i dědové dědů využívali kdejaký jez nebo spád na potoku k pohonu něčeho, byl by doslova technický hřích pouštět ze spádu cca 150 m vodu jen tak do Vltavy. Tak tam pochopitelně je elektrárna. Ta částečně znova vyrobí část té energie, kterou jsme spotřebovali na její vyčerpání z Hněvkovic na kopec k elektrárně.

Z Hněvkovic vedou nahoru 2 roury o průměru 160 cm. Musí dodat 2m3 za sekundu. To odpvídá výkonu 3,2 MW. Jen na "vyzvednutí" té vody, když nepočítám tření v trubkách, účinnost čeradel atd. Když si to vynásobíme počtem hodin v roce, dojdeme k velmi zajímavému číslu, kolik energie se spotřebuje.

Mám dojem, že turbína v Kořensku, která je hnána tou odpadní vodou, má výkon necelý

1 MW. A určitě nejede trvale.

Měl jsem chuť panu tiskovému mluvčímu elektrárny napsat, ať neoblbuje, ale už mne to přešlo. Nemá to cenu.

Martin V.
30. leden 2022, 20:34

Díky za doplnění údajů. To už by snad bylo na samostatný článek podle Saturnina - "Kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru". :-) Tlakové ztráty v potrubí mi kupodivu vychází relativně malé (0,5 baru při 3 m3/s v jedné trubce o průměru 1,6 m) oproti 13 barům hydrostatického tlaku.

Takže špičkování aspoň ve stylu mého bojleru na HDO by dávalo smysl. Podmínkou je horní vodojem o objemu minimálně 150 tis. kubíků, lépe ještě víc. Průměrný roční výkon té MVE v Kořensku vychází na 232 kW, takže pokud má instalovaný necelý megawatt, tak by mohla špičkovat taky, ale větší smysl rozhodně dává čerpat vodu nahoru, když je elektřina levná. A se zvětšujícím se podílem "nezkotrných OZE" v síti by dával smysl i vodojem na týdenní spotřebu chladící vody.

De Carbon
27. leden 2022, 22:29

Jak by se chladil reaktor v pripade poruchy toho okruhu? Systemem Fukushima, nebo systemem Cernobyl?

Emil
28. leden 2022, 07:17

Ani jedním. V případě poruchy tohoto okruhu se reaktor odstaví a dochlazování zbytkového tepelného výkonu probíhá s minimálními ztrátami chladicí vody, které bohatě pokrývají zásoby vody z několika nezávislých zdrojů v areálu elektrárny, které by stačily na měsíce takového provozu.

Standa Š
28. leden 2022, 21:50

Zdravím vás! V tom článku je uvedeno A, není však B.

Čísla tam uvedná jsou asi pravda. Ale v zemi, kde už naši dědové a asi i dědové dědů využívali každý jez a z kpce tekoucí potok k pohonu něčeho vodou, by byl asi technický hřích, kdyby tak velké množství vody se valilo z výšky 150 m do Vltavy jen tak. Že je tam elektrárna by mělo být samozřejmé.

Čerpačka v Hněvkovicích má 6 čerpadel, každé o max. výkonu 6,5 MW. V provozu jsou 2, zbytek je rezerva. Dodávvají údajně 2 m3 vody za vteřinu. To je při spádu 130 m výkon 3,2 MW jen na "vyzdvižení" té vody. Bez tření v potrubí 6 km dlouhém, účinnosti strojů a dalších ztrát. To je za rok

28 000 MWh. I kdyby se té vody čerpalo méně, např. polovina, pořád je to mnohonásobně !!! víc, než ty 2000, které vyrobí Kořensko.

Ale jinak to asi nejde, takhle parní elektrárny prostě fungují.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se