Domů
Energetický týdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. K pobřeží USA stále míří tankery s ruskými ropnými produkty

Ropný tanker v Bosporu

Přestože Spojené státy americké v rámci sankcí proti Rusku zakázaly tamním importérům nakupovat ruskou ropu a její zpracované produkty, dovoz pod stávajícími kontrakty ještě několik týdnů může probíhat. K pobřeží USA tak ke včerejšku stále mířila minimálně desítka tankerů s náklady spojenými s Ruskou federací.

Spojené státy americké, spolu s dalšími zeměmi jako Kanada, Spojené království či Austrálie, přistoupily k uvalení zákazu na dovoz ropy a ropných produktů z Ruska v rámci sankcí spojených s probíhajícím vojenským konfliktem na Ukrajině. Podobné kroky nicméně často neznamenají okamžitý zákaz fyzického dovozu, ale uzavírání nových obchodů.

2. Nizozemsko sníží těžbu z největšího ložiska plynu v EU, navzdory snahám Evropy o snížení závislosti na dovozu

Ložisko Groningen

Největší evropské ložisko Groningen zřejmě sníží svoji letošní těžbu o 40 %. O plánu informovala parlament nizozemská vláda v pondělí. Navíc uvedla, a to navzdory současné krizi v plynárenství, že zvýšení těžby plynu je až poslední možností řešení jeho nedostatku. 

V posledních týdnech, přesněji řečeno od ruské invaze na Ukrajinu, se v evropské energetice mnohé změnilo. Hlavním tématem se stala energetická bezpečnost a závislost na ruském zemním plynu.

3. Gazprom od března výrazně zvýšil dodávky zemního plynu do Evropy, uvádí společnost

Ruská společnost Gazprom dnes uvedla, že v první polovině měsíce výrazně zvýšila objem vývozu zemního plynu, zejména do devíti evropských zemí včetně Itálie, Polska a Chorvatska. Tyto dodatečné objemy by měly podle společnosti pomoci vyrovnat pokles dodávek od začátku roku a propad evropských zásob.

Státní společnost ve svém prohlášení uvedla, že její produkce v období od 1. ledna do 15. března byla na zhruba stejné úrovni jako v loňském roce a činila 111,5 mld. m3 (bcm).

4. Výstavba plynovodu Baltic Pipe mezi Norskem a Polskem po 9 měsících pokračuje

Výstavba plynovodu Baltic Pipe spojujícího Norsko a Polsko byla po devíti měsících obnovena. K přerušení výstavby došlo v květnu 2021, kdy bylo dánskými úřady zrušeno vydané povolení. Zprovoznění plynovodu se kvůli zpoždění posouvá z října 2022 na leden 2023. Jedná se o projekt, který má diverzifikovat polské dodávky plynu do Polska a snížit jeho závislost na dodávkách ruského plynu.

Plynovod Baltic Pipe povede z norských ložisek v Severním moři přes Dánsko až do Polska. Jedná se o společný projekt dánského a polského provozovatele přepravní soustavy, Energinet a GAZ-SYSTEM. Plynovod bude mít maximální přepravní kapacitu 10 miliard m3 (bcm) ročně a měl by být uveden do plného provozu 1. ledna 2023.

5. Plovoucí LNG terminály by Německu mohly pomoci snížit závislost na ruském plynu již od příští zimy

Německo v reakci na napadení Ukrajiny Ruskem oznámilo plán na vybudování terminálů na dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Jejich dokončení je však otázkou několika let. Řešení pro překlenutí tohoto období a snížení závislosti na dodávkách zemního plynu z Ruska již od příští zimy by mohly zajistit plovoucí LNG terminály. Informaci přinesl list Handelsblatt.

V Německu se již několik let hovoří o výstavbě terminálů na dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Pokrok v plánech byl zaznamenán až nyní s propuknutím války na Ukrajině a snahou snížit závislost na dovozu zemního plynu z Ruska.

6. Návrh modulárního reaktoru od společnosti Rolls-Royce byl přijat k přezkoumání

Vizualizace elektrárny s SMR Rolls-Royce

Ministerstvo pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii (BEIS) požádalo britského státního jaderného regulátora a úřad pro ochranu životního prostředí v Anglii a Walesu o zahájení procesu obecného posouzení návrhu projektu (GDA) malého modulárního reaktoru společnosti Rolls-Royce SMR Limited. Britské konsorcium SMR pod vedením společnosti Rolls-Royce usiluje ve Spojeném království o výstavbu 16 malých modulárních reaktorů.

V listopadu 2021 předložila společnost Rolls-Royce SMR Limited k BEIS žádost o obecné posouzení projektu SMR s instalovaným výkonem 470 MWe, který je založen na malém tlakovodním reaktoru.

7. Finský jaderný blok Olkiluoto 3 po 17 letech dodal první elektřinu do sítě

Třetí blok finské jaderné elektrárny Olkiluoto dosáhl jednoho z posledních důležitých milníků před uvedením do komerčního provozu. Blok typu EPR byl připojen k elektrické síti a začal do ni dodávat první elektřinu. Stavbu Olkiluoto 3, která začala v roce 2005, provázela řada zpoždění, která ji prodloužila o 13 let. 

Finská energetická společnost TVO oznámila, že nový jaderný blok Olkiluoto 3 byl v sobotu 12. března ve 12:01 přifázován k elektrické síti. Oficiálně tak blok začal vyrábět elektřinu, před uvedením do komerčního provozu musí ovšem projít dalšími testy. V době připojení jeho výkon činil 103 MW, ten bude během následujících 4 měsíců postupně navyšován až na jmenovitou hodnotu 1600 MW. Plánovaný a skutečný výkon elektrárny TVO zveřejňuje na svých webových stránkách.

8. Dopravní společnost Maersk chce využívat zelená paliva pro námořní dopravu

Dánská logistická společnost Maersk ve čtvrtek oznámila uzavření strategického partnerství se 6 předními společnostmi s cílem zvýšit světovou výrobní kapacitu zeleného metanolu. Do roku 2025 chce Maersk využívat 730 000 tun tohoto paliva ročně.

Během posledních dvou desetiletí emise skleníkových plynů z odvětví námořní dopravy prudce vzrostly a v současnosti představují přibližně 2 % celosvětových emisí ze spalování fosilních paliv. V souvislosti s celosvětovým úsilím o snižování emisí je tak zapotřebí hledat řešení i pro toto odvětví. Tím by se měly stát zelená paliva.

9. EU chce nahradit pětinu ruského plynu biometanem

Bioplynová stanice

EU chce navýšit dovoz plynu a plynných energetických produktů ze zemí jiných než Rusko, navýšit cíl pro výrobu biometanu ze 170 na 350 TWh ročně a podpořit výrobu a dovoz obnovitelného vodíku. Mimo jiné plánuje také navýšit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobit tempo nasazování tepelných čerpadel. 

Evropská komise minulý týden zveřejnila plán nazvaný REPowerEU, který má pomoci Evropě diverzifikovat zdroje energie v reakci na válku na Ukrajině.  Dokument, který prozatím není právně závazný, stanovuje, jakými zdroji a v jaké míře hodlá EU nahradit zemní plyn pocházející z Ruska. Velmi ambiciózní je plán pro navýšení biometanu a obnovitelného vodíku. EU jako celek má v roce 2030 vyprodukovat 350 TWh biometanu (v roce 2020 byla výroba na úrovni 32 TWh) a vyrobit či importovat 20 milionů tun vodíku (navýšení z cíle 5,6 obsaženého ve Fit for 55).

10. BNEF: Prudký pokles cen emisních povolenek byl způsoben hlavně spekulanty

Emise

Prudký pokles cen emisních povolenek, který začal v den invaze Ruska na Ukrajinu a pokračoval až do 7. března, byl podle analytiků z BloombergNEF (BNEF) způsoben zejména spekulativními obchody. Podle BNEF by nicméně měla mít válka na Ukrajině ve finále spíše podpůrný vliv pro růst cen emisních povolenek s tím, jak bude drahý plyn nahrazován uhelnými zdroji s vyššími měrnými emisemi CO2. 

Cena emisních povolenek s dodáním v prosinci letošního roku ještě během února atakovala hranici 100 EUR/t CO2, nicméně namísto pokoření této hranice přišel po ruské invazi na Ukrajinu doslova volný pád, který se zastavil až 7. března na 58,3 EUR/t CO2. Mezi 23. únorem a 7. březnem tak cena klesla o téměř 40 %. Během následujícího týdne povolenky část ztráty smazaly, když jejich cena vzrostla k 80 EUR/t CO2.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se