Nizozemsko sníží těžbu z největšího ložiska plynu v EU, navzdory snahám Evropy o snížení závislosti na dovozu

Největší evropské ložisko Groningen zřejmě sníží svoji letošní těžbu o 40 %. O plánu informovala parlament nizozemská vláda v pondělí. Navíc uvedla, a to navzdory současné krizi v plynárenství, že zvýšení těžby plynu je až poslední možností řešení jeho nedostatku. 

V posledních týdnech, přesněji řečeno od ruské invaze na Ukrajinu, se v evropské energetice mnohé změnilo. Hlavním tématem se stala energetická bezpečnost a závislost na ruském zemním plynu.

V návaznosti na to představila Evropská unie strategii, jak se zbavit závislosti na ruském plynu do roku 2030. Kromě zrychleného rozvoje obnovitelných zdrojů a trhu s vodíkem, se také nabízelo zvýšení těžby zemního plynu přímo v Evropské unii.

Dodatečné dodávky zemního plynu a omezení závislosti na dovozech mohlo poskytnout největší evropské ložisko zemního plynu Groningen. Proti tomu se ale postavila nizozemská vláda, podle které bude letošní těžba z ložiska zřejmě pouze 4,6 mld. metrů krychlových plynu. Ještě v lednu se přitom zvažovalo, že bude těžba omezena na 7,6 mld. metrů krychlových.

Při snížení produkce ložiska Groningen vláda vzala v úvahu především teplejší zimu, která vedla ke snížení spotřeby plynu v zemi, a také vyšší dodávky dusíku. Ten se totiž přimíchává do importovaného vysokokalorického zemního plynu (tzv. H-Gas) za účelem jeho přeměny na nízkokalorický (L-Gas), který se těží, mimo jiné, v ložisku Groningen a je využíván v Nizozemsku. Obavy z nedostatečné kapacity na konverzi plynu totiž na konci loňského roku odůvodňovaly plány na vyšší těžbu v Groningenu.

Nizozemská vláda se zároveň nechala slyšet, že zvýšení těžby z ložiska je až poslední možností, jak zajistit bezpečné dodávky zemního plynu do země. Není také vyloučeno, že ložisko bude zcela uzavřeno již v roce 2023 namísto roku 2024. Nizozemsko ložisko uzavírá zejména kvůli seismickým dopadům těžby, které byly častým důvodem zemětřesení v oblasti.

Dodávky plynu má zajistit LNG

Naopak vláda ve velkém sází na dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Například kapacita místního LNG terminálu Gate by mohla být rozšířena o dalších 8 mld. m3  na 20 mld. m3 zemního plynu. Zvažuje se také výstavba plovoucího LNG terminálu s kapacitou až 4 mld. m3 zemního plynu.

Tyto plány ovšem pouze částečně pokryjí výpadek těžby způsobený postupným uzavíráním ložiska. V časech nejvyšší těžby totiž bylo z ložiska vytěženo až 88 mld. m3 ročně a ještě před pěti lety to bylo 25 mld. m3 zemního plynu.

Vývoj roční těžby plynu na ložisku Groningen v Nizozemsku do roku 2017