Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Spolušéfka německých Zelených: Myslím, že prodloužení provozu jaderných elektráren je naprosto špatné

Zatímco se němečtí politici přou o možné prodloužení doby provozu jaderných elektráren, kancléř Olaf Scholz odložil rozhodnutí na výsledek druhého zátěžového testu, který provedli provozovatelé přenosové soustavy. Zátěžový test se zaměří i na případnou solidaritu v oblasti dodávek elektřiny se sousedy v rámci EU. Výsledek se očekává v nadcházejících týdnech.

Jádro představovalo po druhé světové válce společně s uhlím hlavní pilíř německé energetiky. Díky vládou podporovanému výzkumu Německo tak v 70. letech disponovalo 17 GW jaderného instalovaného výkonu. Tou dobou jaderné elektrárny platily za klíčový prvek energetické bezpečnosti a spolehlivý zdroj dodávek elektřiny pro rozvíjející se německou ekonomiku.

2. Francouzské jaderné elektrárny dostaly kvůli vlně veder provozní výjimky

Vysoké teploty panující v Evropě donutily francouzského jaderného regulátora udělit několika jaderným elektrárnám v zemi výjimky umožňující vypouštění teplejší vody z chladicího okruhu. Jaderné elektrárny používající k chlazení vodu z moře či řeky musí dodržovat limit teploty vody, kterou vrací zpět, tak aby nezatěžovaly vodní ekosystém. Během současného teplého počasí však již teplota vody na vstupu mnohdy překračuje platná nařízení.

Francouzský jaderný regulátor Autorité de Sûreté Nucléaire (ASN) uvedl, že pro zajištění bezpečnosti elektrické sítě udělí dočasné výjimky upravující maximální teplotu chladicí vody vypouštěné z některých jaderných elektráren. Během současné vlny veder totiž nejsou některé elektrárny schopny dané limity dodržet.

3. Německo povolí návrat na trh uhelným elektrárnám o výkonu 1,8 GW a navýší cíle pro naplnění zásobníků plynu

Německo se rozhodlo povolit od 1. října letošního roku  hnědouhelným elektrárnám o souhrnném instalovaném výkonu 1,8 GW návrat z rezervy na trh.  Německo pak dále rovněž zvyšuje svůj cíl pro naplnění jeho zásobníků s plynem, aby se předešlo hrozícím výpadkům v dodávkách.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck ve čtvrtek prohlásil, že nelze spoléhat na ruské potrubní dodávky zemního plynu během následujících měsíců. Německo v návaznosti na to zvedá cíle pro naplnění svých zásobníků. Dle aktualizovaných cílů by zásobníky měly být do 1. září naplněny ze 75 %, do 1. října z 85 % a do 1. listopadu z  95 %.

4. IEA: Svět se nachází uprostřed první skutečně globální energetické krize

Podle zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) o trhu s elektřinou se růst světové poptávky po elektřině v roce 2022 prudce zpomalí oproti silnému oživení v předchozím roce. Na vině je slábnoucí hospodářský růst a rostoucí ceny energií po ruské invazi na Ukrajinu.

Celosvětová poptávka po elektřině v roce 2022 vzroste o 2,4 % po loňském nárůstu o 6 %, čímž se vyrovná průměrnému tempu růstu za posledních pět let před pandemií Covid-19, uvádí zpráva IEA. Ačkoli se v současné době očekává, že poptávka po elektřině bude pokračovat v podobném růstu i v roce 2023, výhled je zkalen ekonomickými turbulencemi a nejistotou ohledně toho, jak by ceny paliv mohly ovlivnit skladbu výrobních zdrojů.

5. Gazprom obdržel dokumentaci k opravené turbíně pro plynovod Nord Stream 1

Německá společnost Siemens Energy předala ruskému plynárenskému podniku Gazprom dokumentaci k opravené turbíně, která je nutná k provozu plynovodu Nord Stream 1. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Plynovod Nord Stream 1 je hlavní trasou pro vývoz ruského zemního plynu do Evropské unie, od června ale funguje pouze na 40 procent kapacity, což Gazprom zdůvodňuje opožděným návratem turbíny z opravy v Kanadě.

V návratu zařízení z opravy v zámoží Siemensu bránily sankce, které západní svět uvalil na Rusko za jeho agresi vůči Ukrajině. Vláda v Berlíně zpochybňuje, že za poklesem dodávek plynu jsou západní sankce, ačkoliv společnost Siemens Energy tento důvod pro nemožnost dodat včas turbínu z Kanady už dříve potvrdila. Gazprom dnes upozornil, že problémy ohledně sankcí přetrvávají, a s nimi tedy i rizika pro objem dodávek.

6. Dodávky plynovodem Nord Stream 1 klesly, Německo mluví o mocenské hře

Dodávky ruského plynu prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 do Německa dnes v souladu s pondělním oznámením ruské společnosti Gazprom klesly. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Gazprom do Evropy dodává tolik plynu, kolik je jen možné a nutné – ve větších dodávkách mu podle něj zabránily evropské sankce, které zpozdily opravu turbíny pro plynovod. Mluvčí německé vlády hovoří o mocenské hře, argument s turbínou odmítá.

Podle webu Gazpromu proudí do Německa od 09:00 SELČ za hodinu pouze 14 milionů kilowatthodin (kWh/h) plynu. Mezi 06:00 a 07:00 SELČ to ještě bylo více než 27 milionů kWh/h. Rusko ale podle agentury DPA a týdeníku Der Spiegel možná pošle více plynu přes Slovensko.

7. Německo představilo Vodíkový atlas. Pomůže identifikovat příležitostí vodíku v jednotlivých částech Německa

Německé ministerstvo pro vzdělávání a výzkum představilo tzv. Vodíkový atlas. Tento výzkumný projekt má Německu pomoci stát se vodíkovou velmocí tím, že ukáže regionální pokrok, ale také identifikuje i příležitosti a potenciál vodíku v jednotlivých lokalitách. Pomoci tak má obcím, ale i investorům s rozhodovacími procesy v oblasti rozvoje vodíkových technologií.

K dosažení německého cíle stát se klimaticky neutrálním do roku 2045 bude muset země významně pokročit v rozvoji vodíkových technologií, které jsou nezbytnou součástí německé energetické transformace založené na obnovitelných zdrojích energie (OZE).

8. EDF se kvůli poklesu výroby elektřiny z jádra propadla do hluboké ztráty

Francouzská energetická společnost EDF se v první polovině roku propadla do ztráty 5,29 miliardy eur (130 miliard Kč) ve srovnání s čistým ziskem 4,17 miliardy eur ve stejném období roku předchozího. Tržby sice vzrostly, firma ale zaznamenala propad výroby elektřiny z jádra. V dnešním sdělení současně varovala před dalším vývojem hospodaření. Francouzská vláda nyní připravuje opětovné zestátnění firmy, ve které vlastní 84procentní podíl.

Tržby se v pololetí zvýšily o více než 67 procent na 66,2 miliardy eur. Ztráta bez mimořádných položek pak činila 1,3 miliardy eur proti zisku 3,7 miliardy eur před rokem.

9. Saúdská Arábie hodlá zvýšit výrobu elektřiny z OZE a plynu, pomůže jí to zvýšit ropný export

Jak uvádí zahraniční portál Oilprice, Saúdská Arábie aktuálně vyrábí zhruba polovinu své produkce elektrické energie z ropy a ropných derivátů. Rozvoj těžby a využití zemního plynu a obnovitelných zdrojů energie (OZE) by měl zemi napomoct k tomu, aby zvýšila svou dlouhodobě udržitelnou produkční kapacitu ropy na 13 miliónů barelů ropy za den (bpd) během aktuální dekády.

Saúdská Arábie již v minulých letech avizovala své plány v rozvoji dlouhodobě udržitelné ropné produkční kapacity. K tomuto kroku se vzhledem k energetické krizi spojené s válkou na Ukrajině obrací stále větší pozornost. Prostřednictvím největší ropné společnosti na světe, společnosti Saudi Aramco, kde stát drží většinu, plánují Saúdové dostat udržitelnou kapacitu na úroveň 13 miliónů bpd, a to do roku 2027 z aktuální úrovně 12 milionů bpd. V podfinancování ropného sektoru vidí tamní představitelé příležitost, kterou chtějí využít.

10. Kanada se může stát významným zdrojem kovů potřebných pro transformaci energetiky

Válka na Ukrajině upozornila mimo jiné na rizika spojená s dodavatelskými řetězci pro kovy potřebné pro transformaci energetiky. Analytici z BloombergNEF (BNEF) v této souvislosti uvedli, že Kanada má potenciál stát se významným zdrojem těchto kovů díky svému nerostnému bohatství, velkému podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny a blízkosti americkému trhu. 

V polovině června letošního roku hostil BNEF v Torontu diskuzi se zástupci těžařů a producentů kovů, kdy hlavním tématem diskuze byla právě produkce potřebných kovů a dekarbonizace v tomto sektoru.

Inovativní technologie

Solární elektromobily o krok blíže k uvedení na trh

Kromě elektromobilů, které si nabijeme z domácí nabíječky, by v blízké době mohly naše ulice křižovat i elektromobily přímo napájené solární energií. Společnost Sono Motors nedávno odhalila svůj projekt osobního vozidla vybaveného solární soupravou. Auta by se měla zákazníkům dodávat již od příštího roku.

Společnost Sono Motors, která vyrábí solární elektromobily, v pondělí zveřejnila výrobní projekt svého osobního automobilu Sion a také solární autobusové soupravy určené pro vozový park veřejné dopravy v Evropě. Informoval o tom zpravodajský server Protocol. Zakladatelé firmy věří, že solární technologie, kterou vyvinuli, může být využita pro veškeré druhy dopravy, včetně autobusů, nákladních automobilů a lodí.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu