Německo představilo Vodíkový atlas. Pomůže identifikovat příležitostí vodíku v jednotlivých částech Německa
Německé ministerstvo pro vzdělávání a výzkum představilo tzv. Vodíkový atlas. Tento výzkumný projekt má Německu pomoci stát se vodíkovou velmocí tím, že ukáže regionální pokrok, ale také identifikuje i příležitosti a potenciál vodíku v jednotlivých lokalitách. Pomoci tak má obcím, ale i investorům s rozhodovacími procesy v oblasti rozvoje vodíkových technologií.
K dosažení německého cíle stát se klimaticky neutrálním do roku 2045 bude muset země významně pokročit v rozvoji vodíkových technologií, které jsou nezbytnou součástí německé energetické transformace založené na obnovitelných zdrojích energie (OZE).
„Abychom mohli pokročit ve využívání zeleného vodíku v našem energetickém systému, potřebujeme mít jasnou představu o tom, v jaké situaci se nacházíme: Jak daleko jsme technologicky? Jaký je potenciál? Co je ještě třeba udělat? To vše ukazuje Vodíkový atlas Německa,“ informovalo německé ministerstvo pro vzdělávání a výzkum (BMBF).
Vodíkový atlas je jedním z projektů německé vodíkové strategie, kterou země představila v polovině roku 2020. Na začátku letošního roku Německo navíc zdvojnásobilo své ambice ve výkonu elektrolyzérů pro rok 2030.
"Chceme z Německa udělat vodíkovou republiku. Proto financujeme jak vedoucí projekty v oblasti vodíku vedené průmyslem, tak projekty v oblasti základního výzkumu vodíku. Jedním z nich je dnes vydaný Vodíkový atlas Německa,“ uvádí ministerstvo.
Vodíkový atlas má sloužit pro obce, veřejné služby, ale i investory a projektanty pro urychlení rozhodovacích procesů. Ukazuje, pokrok v rozvoji kapacit na výrobu vodíku, lokality, kde je možné zvýšit potenciál a za jaké náklady, jakých úspor CO2 lze dosáhnout a kde je v budoucnu potenciál německého vodíkového hospodářství pro zaměstnanost.
"Chceme urychlit procesy a podpořit obce při ověřování, zda se projekty na rozvoj vodíkového hospodářství v jejich regionu skutečně vyplatí," uvedla ministryně Bettina Stark-Watzingerová k cíli atlasu.
Potenciál pro výrobu vodíku v zemi
Mezi spolkovými zeměmi je na prvním místě v potenciálu pro výrobu zeleného vodíku Dolní Sasko, následované Bavorskem a Saskem-Anhaltskem. Zatím však není jasné, které spolkové země budou schopny svůj potenciál skutečně naplnit, uvedl vedoucí projektu Michael Sterner z Technické univerzity v Regensburgu v rozhovoru pro Tagesspiegel Background.
Vodíkový atlas Německa zobrazující, mimo jiné, potenciál pro výrobu zeleného vodíku v jednotlivých částech Německa. Zdroj: Wasserstoffatlas (wasserstoffatlas.de)
"Bavorsko značně zpozdilo energetickou transformaci tím, že zbrzdilo rozšiřování sítí a větrných elektráren. To nyní stojí high-tech průmyslové areály státu," řekl a poukázal na nedostatek levné elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Sterner dodal, že Německo bude potřebovat velké množství zeleného vodíku, aby splnilo svůj cíl stát se do roku 2045 klimaticky neutrálním. Poptávka činí 600 až 700 TWh, což je asi trojnásobek objemu všech zásobníků plynu.
Stark-Watzingerová uvedla, že Německo vždy zůstane dovozcem zeleného vodíku, protože jej lze vyrábět za nižší náklady v místech s vyšším potenciálem obnovitelných zdrojů energie, jako je Austrálie, Afrika a Jižní Amerika. Země však musí pokračovat v domácí výrobě, pokud chce naplnit vládní ambice, aby se vodíkové technologie staly exportním úspěchem, uvedla.
Vodík jako nezbytný prvek německé energetické transformace
Závod společnosti Linde na výrobu zeleného vodíku v německém městě Leuna. Zdroj: Linde
Vodík je důležitou součástí německé energetické transformace. Má sloužit jako doplněk k obnovitelným zdrojům energie a využít jimi vyrobenou elektřinu v době nízké poptávky na výrobu tzv. zeleného vodíku.
V důsledku se tak jedná o skladování přebytků z výroby OZE ve vodíku, který může být využit v průmyslových procesech nebo dopravě. Zároveň jej je již nyní do jisté míry možné transportovat současnou plynovodní infrastrukturou.
V boji proti změně klimatu je vodík vyráběný za využití elektřiny z obnovitelných zdrojů energie navíc považován za zásadní nástroj pro dekarbonizaci odvětví, ve kterých je obtížné nebo zcela nemožné přímé využití obnovitelné energie, jako je těžký průmysl, a to zejména ocelářství.
Mohlo by vás zajímat:
Se mi líbí, jak jednotlivé světové vlády zveřejňují prohlášení a úsporné programy, případně jak a z čeho se bude vyrábět energie za desítky let...přitom jak víme, stačí málo a světoví giganti třeba ve výrobě automobilů krachují a hladomor je na obzoru...
Potemkinovska vesnice, europsky vodik a jeho rotlieskavaci, staci, ako sa obcasne zdroje stali buducnostou, nasadit im somarske usi.
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze .
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze .
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze .
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze .
Když to člověk čte, tak se mu vybaví předseda Mrázek z Chalupářů, ten měl všechno "Výhledově!" EU ma taky všechno výhledově. Problém je ovšem v tom, jak se k tomu "výhledově" prokousat. EU řeší, co bude po roce 2035, 2045, 2050 .... ale jestli se toho Evropa vůbec dožije, to jaksi neřeší nikdo. Tak nějak to vypadá, že papaláši nás chtějí zaměstnat výhledem šťastných zítřků, abychom nemysleli co do huby zítra. To nám slibovali soudruzi v 70 letech také a jak to dopadlo!
Ze 4 kWh el. energie z OZE spotřebované na výrobu a využití "zeleného" vodíku lze získat 1 kWh energie. To se vyplatí! :-D
Německo náš vzor!
Běžně se uvádí, že účinnost celeho cyklu PGP je někde mezi 40-45%. Takže i v tomhle klasickém případě přidejte. Jeden kilogram vodíku obsahuje 39.4kWh. Běžně je potřeba na výrobu asi 52 kWh, což dělá něco kolem 3,5$/kg (běžná cena před válkou). Jsou výzkumy, které ukazují, že by to šlo efektivněji. Například australská Hysata tvrdí, že dokáží vodík vyrobit s 95% účinností. Na Fuel Cell se taky pracuje. Pokud není limitní hmotnost FC článku určeného k trakci, ale půjde o stacionární zařízení, může být účinnost také velmi vysoká. Teoretická se blíží skoro 100%.
A na to jste příšel jak, co se "běžně uvádí"? Třeba tady uvádějí úplně jiný interval: "The technology to convert power to hydrogen and back to power has a round-trip efficiency of 18%-46%, according to data that Flora presented from the Massachusetts Institute of Technology and scientific journal Nature Energy. "
spglobal. com/marketintelligence/en/news-insights/latest-news-headlines/hydrogen-technology-faces-efficiency-disadvantage-in-power-storage-race-65162028
Záleží hodně třeba na tom, jak a na jak dlouho se vodík skladuje nebo na jakou vzdálenost přepravuje. A pokud to skladování bude třeba v kapalné formě z léta na zimu, účinnost dost výrazně klesá.
Uz som tu dlhsie nesledoval a asi ste tu novy, pretoze tieto informacie tu uz boli davno vyvratene
"..Běžně se uvádí, že účinnost celeho cyklu PGP je někde mezi 40-45%."
- poprosim citaciu o komercne nasadenom/prevadzovanom rieseni s takouto realnou ucinnostou - lebo inak toto cislo plati v laboratornych podmienkach (v malom mnozstve, bez potreby dodatocnych procesov - uprava/kompresia/skladovanie/transport/..) - v realnejprevadzke si budete gratulovat ak sa dostanete cez 25%
".. Jsou výzkumy, které ukazují, že by to šlo efektivněji. Například australská Hysata tvrdí, že dokáží vodík vyrobit s 95% účinností. .."
ehm su cisla a "cisla" ... ved naprikald aj kondenzacny kotol ma "ucinnost" cez 120% a co take telene cerpadlo s ucinnostou 400% ..
.. ale vieme, ze perpetum mobile este nikto nevymyslel .. a tak je to aj s reklamnou/PR "ucinnostou" modernych elektrolyzerov ..
a teraz fakty:
1) maximalna teoreticka termodynamicka ucinnost elktrolyzy je 84%
2) experti v studiach uvadzaju, ze do roku 2030 by radi dosiahli aspon 70% ucinnost (len cisto vyroba, bez dalsich procesov (susenie/cistenie/kompresia/skladovanie)
a este male doplnenie k tej ucinnosti - vsetky pekne cisla z labakov uvazuju [b]idealnu[\b] prevadzku - teda kontinualna vyroba pri optimalnych podmienkach - teda ziadna nahodna vyroba z prebytkov obcasych zdrojov energie, kde ta celkova ucinnost bude este nizsia..
a este som zabudol reagovat na palivove clanky
".. Na Fuel Cell se taky pracuje. Pokud není limitní hmotnost FC článku určeného k trakci, ale půjde o stacionární zařízení, může být účinnost také velmi vysoká. Teoretická se blíží skoro 100%..."
taktiez poprosim link na nejaky relane - pretoze tych ani tych teoretickych takmer 100% je nerealnych - aktualne vsetky dostpune materialy uvadzaju ucinnost (elektricku) 40~70% (podla typu clanku ) pricom najlepsiu ucinnost maju zatial AFC clanky, ktore su ale s relativne malym vykonom 10~100kW
hrôza, velmi sa ospravedlnujem za prispevky s mnozstvom preklepov .. pisal som ich v rychlosti a neskontroloval som si ich (skoda, ze tu nefunguje editacia - aspon na kratky casovy usek)
Bylo objeveno PM :-)
Výroba vodíku s 95 % účinností znamená přesně co? Že z vynaložených 52 kWh (na elektrolýzu) dostaneme 39.4*0,95 = 37,4 kWh ve vodíku (teoretických)? Kde jsou výdaje na připravu demi vody, na následné dočišťování, na sušení a na kompresi vzniklého vodíku? O zkapalňování ani nemluvím. A co budete dělat s kyslíkem? Kterého vzniká 8x víc (hmotnostně) než vodíku.
Cena ee na rok 23 cez 300 eur. A tu sa basni o 700TWh vodiku.
Kde tu elektrinu vezmeme ?
Jak tu pisi zeleni magove, dnes je ucinnost vyroby vodiku z el. blizka 100% a zitra bude 130%. Takze energetiske potreby jsou definitivne vyreseny - navzdy.
některé ideologie ze všeho nejvíc připomínají psychiatrickou diagnozu ,hlavně ty kterým se dařilo nebo daří v Německu
je to krása, je to čistý a zelený a nádherný a neefektivní v cenách nedosažitelný atd atd, ale už se někdo zaměřoval na vodík samotný? a teď nemyslím obtížnou skladovatelnost a degradaci materiálů, ale co s unikajícím vodíkem? teoreticky stoupá atmosférou až do nejvrchnějších vrstev kde je odfouknut do meziplanetárního prostoru, ale u se někdo zabýval výzkumem jestli vodík nemůže cestou atmosférou mít nějaký vliv na atmosférické procesy, bylo by to nanjvýš usměvný kdyby se ukázalo že má vodík zhoubnější vliv než co2, nebo třeba jeho větší množství začne poškozovat ozonovou vrstvu, nebo začne s velkým množstvím být jasné že se vodík ztrácí a nedoplňuje, nebo nevím co, reálně nebylo možné se touto problematikou zbývat dokud nenastane
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se