Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Francie výstavbu plynovodu zvyšujícího kapacitu se Španělskem nepodporuje

V důsledku ambicí EU docílit postupného odklonu od ruského plynu a zajistit si dostatek alternativních dodávek zemního plynu se v průběhu srpna začalo hovořit o obnovení projektu MidCat. Plynovod MidCat by měl zvýšit přepravní kapacitu mezi Francií a Španělskem. Projekt má podporu Portugalska, Španělska a Německa, Francie nicméně zůstává skeptická a říká, že plynovod nemá smysl a jeho výstavba by trvala příliš dlouho.

Zájem o plynovod MidCat byl obnoven kvůli energetické krizi způsobené válkou na Ukrajině. Plynovod se plánuje od roku 2003 a má vést ze Španělska přes Pyrenejské pohoří až do Francie. V roce 2019 byl projekt pozastaven, protože francouzský energetický regulátor ani španělský regulátor neudělili projektu povolení nutné k jeho vybudování. Důvodem byly příliš vysoké náklady a nízké přínosy.

2. Státy EU zvažují kroky pro omezení cen elektřiny

Česko, Německo, Rakousko, Belgie a další státy uvažují nad tím, jak oddělit velkoobchodní ceny plynu od cen elektřiny pro koncové uživatele. Tlak na politické zástupce napříč EU se stupňuje. Obyvatelé i zástupci průmyslu volají po okamžitých opatřeních. Český ministr Jozef Síkela svolal na pátek 9. září mimořádnou schůzi Rady ministrů EU pro energetiku. Její výsledek by mohl napovědět nakolik je EU v oblasti řešení energetické krize pospolná.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck, jak informuje zahraniční portál Montel, přemýšlí rovněž nad tím, jak by šlo přenést relativně nízké provozní náklady obnovitelných zdrojů energie na koncové uživatele. To by mohlo znamenat např. změnu v dosavadním schématu podpory. Například aukční systém v Německu je nyní nastaven tak, že v případě nižší ceny na spotovém trhu ve srovnání s cenou vysoutěženou v aukci je výrobci rozdíl dorovnán. V opačném případě se prodává za tržní cenu.

3. ČR bude mít od 8. září k dispozici terminál na zkapalněný zemní plyn

Česká republika bude mít od 8. září k dispozici terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG). Česku pomůže zajistit až třetinu roční spotřeby plynu, stát má v terminálu prostřednictvím energetické společnosti ČEZ pronajatou třetinu kapacity, tedy tři miliardy metrů krychlových plynu.Terminál vzniká v přístavu Eemshaven v Nizozemsku.

Plovoucí terminál představují dvě spojené lodi. Jeho součástí je například jednotka zpětného zplynování. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) již dříve uvedl, že plyn z terminálu v Nizozemsku prodlouží spotřebu plynu v ČR o jeden a půl až dva měsíce. Podle něj se podaří ještě během nadcházející topné sezony přepravit do ČR až 1,5 miliardy metrů krychlových.

4. EK připravuje reformu trhu s elektřinou, oznámila von der Leyenová

Brusel/Bled (Slovinsko) 29. srpna (zpravodaj ČTK) – Evropská komise kvůli prudkému růstu cen elektřiny připravuje krizová opatření a systémovou reformu trhu. V projevu na konferenci Bledské strategické fórum to oznámila předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. Chystané změny ihned blíže nespecifikovala.

„Raketově rostoucí ceny elektřiny dnes odhalují, z různých důvodů, limity současné koncepce našeho trhu s elektřinou,“ řekla ve Slovinsku šéfka komise.

5. Bavorsko mění postoj k větrné energetice, podle premiéra má v zemi vyrůst na 1000 turbín

Největší spolková země Německa, Bavorsko, podle vyjádření tamního předsedy vlády plánuje vybudovat přes 1000 větrných turbín. Bavorsko přitom doposud spoléhalo především na rozvoj solární energetiky, výstavbu větrných elektráren tam značně omezuje pravidlo pro minimální vzdálenost elektráren od obydlí.

Rozvoj využívání obnovitelných zdrojů se podle premiéra Bavorska Markuse Södera musí stát prioritou a měl by být uspíšen, aby se Německo mohlo dále snížit svou závislost na dovozu energetických komodit z Ruska. V Bavorsku omezuje rozvoj větrné energetiky především takzvané pravidlo 10H, které stanovuje minimální vzdálenost pro větrné elektrárny od obydlí na desetinásobek výšky elektrárny. Země sice loni na podzim reformovala svůj zákon o ochraně klimatu, pravidlo 10H však zůstalo v platnosti.

6. Plynárenské soustavy Polska a Slovenska propojil nový interkonektor

Na začátku tohoto týdne bylo slavnostně otevřeno propojovací plynovodní potrubí mezi Polskem a Slovenskem. Interkonektor bude základním prvkem takzvaného severojižního koridoru evropské plynárenské infrastruktury.

Dle obou stran zúčastněných na projektu bude interkonektor klíčový při zajišťování cenově dostupné a diverzifikované dodávky plynu do střední a jihovýchodní Evropy, jak informoval server CEEnergynews.

7. Španělsko schválilo plán na úspory energie, který má uvolnit více plynu pro jiné země EU

Španělský parlament schválil pravidla pro energetické úspory, která zahrnují omezení používání klimatizace v rámci celoevropského úsilí o snížení závislosti na ruském plynu. Nařízení vstoupilo v platnost 10. srpna, ale k tomu, aby zůstalo v platnosti, potřebovalo zelenou od parlamentu, což se podařilo. Zprávu přinesl server Euractiv.

Menšinová koaliční vláda socialistického premiéra Pedra Sáncheze nemá v parlamentu funkční většinu, ale s podporou menších regionálních stran se jí podařilo schválit pravidla, která povedou podle vlády k úsporám zemního plynu.

8. Omezování dodávek elektřiny v čínském Sečuánu dopadá i na výrobu komponent pro solární elektrárny

Čínská provincie Sečuán se v posledních týdnech potýká s nedostatek elektrické energie, což vede k omezování dodávek odběratelům. Zasažen byl i jeden z největších světových výrobců komponent pro solární elektrárny, přičemž stále není zcela jasné, jak dlouho ještě omezování dodávek elektřiny v provincii potrvá.

Vláda čínské provincie Sečuán podle serveru Argussezn již před několika týdny zavedla opatření v podobě omezování dodávek elektrické energie odběratelům, a to bez uvedení jakékoliv příčiny. Přestože není zcela jasné, jak dlouho tato opatření ještě potrvají, na začátku tohoto týdne byla opatření částečně uvolněna z prvního stupně pohotovosti na stupeň druhý. Omezování dodávek elektřiny má přímý dopad na výrobu průmyslových odběratelů, včetně společnosti JinkoSolar, která je jedním z největších dodavatelů solárních panelů a dalších komponent na světě.

9. Největší větrná elektrárna na moři Horsea 2 u Británie je v plném provozu

Větrná elektrárna Horsea 2, která je největší větrnou farmou na moři na světě, už je v plném provozu. Celkem 165 větrných turbín se nachází v Severním moři, zhruba 89 kilometrů od pobřeží anglického hrabství Yorkshire, a je schopno zajistit elektřinu pro 1,4 milionu britských domácností. Provozovatel zařízení o tom informoval v tiskové zprávě.

Elektrárna má výkon 1,3 gigawattu (GW) a rozkládá se na ploše 462 kilometrů čtverečních, uvedla dánská energetická společnost Orsted, která je majitelem elektrárny. Větrné turbíny dodala společnost Siemens Gamesa a lopatky mají délku 81 metrů. „Jedna otáčka lopatek větrné turbíny dokáže napájet průměrnou britskou domácnost 24 hodin,“ uvedla firma.

10. Gazprom díky rekordnímu zisku zrychlí výstavbu plynovodů do Číny

Ruský plynárenský gigant Gazprom díky rekordnímu zisku zrychlí výstavbu plynovodů do Číny. Dnes o tom podle agentury Interfax na telefonní konferenci mluvil generální ředitel firmy Alexej Miller. Gazprom od ledna do konce srpna meziročně zvýšil vývoz plynu do této asijské země o 60 procent.

„Výsledky práce za první pololetí jsou opravdu velmi dobré. A tento finanční výsledek nám samozřejmě umožňuje říct, že máme zajištěny peněžní toky pro realizaci našich strategických investičních projektů,“ sdělil Miller.

12. Švédský provozovatel přenosové soustavy vidí v letošní zimě zvýšené riziko přerušení dodávek elektřiny v zemi

Švédský provozovatel přenosové soustavy Svenska Kraftnät ve středu uvedl, že tuto zimu bude existovat zvýšené riziko toho, že bude muset odpojit část odběratelů elektřiny. To by se mohlo týkat až 2 % celkového zatížení. Důvodem jsou obavy o výši možného dovozu elektřiny ze zahraničí, na kterém je země v zimní špičce závislá.

Přestože výroba elektřiny v zemi i přenosová kapacita ze severu na jih byly v průběhu roku vysoké, v jižním Švédsku se zvýšilo riziko nedostatku elektřiny v nadcházející zimě.

13. Zátěžové testy potvrdily možné prodloužení životnosti německých jaderných bloků

Zátěžové testy přenosové soustavy potvrdily možnost prodloužit provoz dvou jaderných elektráren na jihu Německa. V zimě by tak mohly zamezit nedostatku energie, sdělily dnes agentuře Reuters zdroje obeznámené s výsledky testů, i když podle vlády ještě konečné výsledky k dispozici nejsou.

Německo má stále v provozu tři jaderné elektrárny, ale do konce roku mají být alespoň podle dosavadních plánů německé vlády uzavřeny. Koaliční vláda kancléře Olafa Scholze však zvažuje jejich ponechání v provozu kvůli energetické krizi s rostoucími cenami nedostatkového zemního plynu a dlouho nevídanou inflací po ruské invazi na Ukrajinu.

14. Gazprom: Nord Stream 1 zůstane mimo provoz až do odstranění závad u turbíny

Údržba jediné provozuschopné turbíny plynovodu Nord Stream 1 odhalila závady. Do jejich odstranění zůstane plynovod mimo provoz. Uvedla to dnes ruská plynárenská společnost Gazprom. Neupřesnila, kdy by se dodávky tímto plynovodem mohly obnovit. Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie.

Rusko již ve středu kvůli údržbářským pracím dodávky plynovodem Nord Stream 1 přerušilo. Podle původních informací měla odstávka skončit v sobotu ráno. Gazprom dnes ale uvedl, že údržba provedená společně se zástupci německé firmy Siemens Energy odhalila únik oleje v kompresorové stanici Portovaja, takže není možné zajistit bezpečný provoz. Dodal, že zaslal šéfovi firmy Siemens Energy dopis o zjištěných závadách a potřebě jejich odstranění.

Inovativní technologie

Výzkumníci z MIT představili baterii z levných a běžně dostupných materiálů

Výzkumníci z Technologického institutu v Massachusetts (MIT) a dalších pracovišť vyvinuli nový druh baterie, vyrobený výhradně z levných a běžně dostupných materiálů. Baterie s akumulačním potenciálem v řádech desítek kilowatthodin by mohly sloužit k napájení domácností nebo menších firem. S novou architekturou baterie, která využívá hliník a síru jako dva elektrodové materiály, mezi nimiž je elektrolyt z roztavené soli, přišel profesor Donal Sedoway spolu s dalšími 15 odborníky z  již zmíněného MIT, ale také z Číny, Kanady, Kentucky a Tennessee.

S narůstajícím podílem obnovitelných zdrojů na energetických mixech států rychle roste potřeba akumulačních systémů. Ty by měly sloužit k akumulaci energii v době, kdy je výroba vyšší než spotřeba, a uvolnění elektřiny ve chvíli, kdy je po ní poptávka. Takové systémy už samozřejmě máme k dispozici, mají ale řadu nevýhod. Například lithium-iontové baterie jsou pro většinu takových aplikací stále příliš drahé. Další možnosti, jako je například přečerpávací vodní elektrárna, zase vyžadují specifické geografické podmínky

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu