Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Šéf IEA tvrdě kritizoval evropskou energetickou politiku

Dle vyjádření šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola platí Evropa v těchto dnech zbytečně vysokou daň za chybně nastavenou energetickou politiku. Birol se takto kriticky vyjádřil na adresu Evropy  jen několik hodin poté, co EU konečně souhlasila se zákazem veškerého dovozu ruského plynu.

V oznámení, které bylo zveřejněno 3. prosince, se Rada Evropské unie dohodla s Evropským parlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska do podzimu 2027. Pro dlouhodobé kontrakty na nákup a dovoz zemního plynu prostřednictvím plynovodu platí, že zákaz vstoupí v platnost dne 30. září 2027, a to za předpokladu, že členské státy jsou na dobré cestě ke splnění cílů pro naplnění zásobníků stanovených v nařízení o skladování plynu, a nejpozději dne 1. listopadu 2027. Tímto počinem skončí šedesátileté obchodní vztahy, které podle slov Fatiha Birola uvrhly EU „do velmi špatné situace“.

Celý článek najdete ZDE.

2. Toky plynu z Ruska do EU jsou stabilní, oproti loňsku však poloviční

Dodávky zemního plynu z Ruska do EU skrz plynovody nadále pokračují, přičemž v listopadu byly srovnatelné s objemy z října. Po ukončení tranzitu přes Ukrajinu na začátku roku je poslední trasou, kudy do EU proudí ruský plyn, plynovod TurkStream přivádějící plyn skrz Turecko do Bulharska a dále. Rusko do Evropy dále dodává další plyn ve zkapalněné podobě (LNG), nicméně v obou případech se EU plánuje v blízké budoucnosti dodávek zbavit.

S postupným náběhem zimní poptávky po plynu v období topné sezóny jsou dodávky plynu skrz plynovody jedním ze zásadních parametrů pro ceny na evropských trzích. Po postupném propadu toků z Ruska, které bylo před zahájením války na Ukrajině majoritním dodavatelem plynu do Evropy, však rovněž roste podíl a význam dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG).

Celý článek najdete ZDE.

3. Německý boom bateriových úložišť: Představme si největší projekty

Německý trh se stacionárními bateriovými úložišti (Battery Energy Storage Systems – BESS) vstupuje do nové fáze rychlé expanze. Tento článek představuje největší projekty, které již dosáhly rozhodnutí o finální investici (Final Investment Decision – FiD).

Z veřejně potvrzených projektů lze sestavit žebříček pěti největších BESS v Německu podle kapacity. Tyto projekty reprezentují nejen různé přístupy k technologii, ale i různé typy investorů

Celý článek najdete ZDE.

4. Belgie definitivně odstavila reaktor Doel 2 po 50 letech provozu

Druhý blok jaderné elektrárny Doel v belgickém Vlámsku byl po 50 letech provozu definitivně odpojen od sítě. Stalo se tomu tak poté, co v září tohoto roku Belgie odstavila první blok jaderné elektrárny Tihange.  Ukončení výroby elektřiny v rámci tohoto reaktoru bylo plánováno na základě vnitrostátní politiky postupného odklonu od jaderné energie. Doel 2 je pátým belgickým reaktorem, který bude uzavřen, po Doel 3, Tihange 2, Doel 1 a Tihange 1.

Uzavření elektrárny Doel 2 bylo původně nařízeno belgickým zákonem o postupném odklonu od jaderné energie, který byl ale mezitím revidován. Elektrárna Doel 2 však již nesplňuje zákonné bezpečnostní požadavky pro jaderná zařízení, což znemožňuje její další provoz.

Celý článek najdete ZDE.

5. Jaderná elektrárna Temelín postupně přechází na nový řídicí systém

Jaderná elektrárna Temelín přechází na nový řídicí systém. Modernizace, která začala před třemi roky, skončí v roce 2028. Nový řídicí systém, jenž má pomoci zajistit udržení minimálně šedesátiletého provozu elektrárny, Temelín získá od americké společnosti Westinghouse. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí elektrárny Marek Sviták.

Podle ředitele temelínské elektrárny Jana Krumla je přechod na nový systém postupný a provádí se během odstávek. "Na nový systém jsme převedli kompletní monitorování a ovládání na blokové dozorně prvního bloku. Vlastní automatické řízení je převedeno přibližně z jedné třetiny. Jde například o ovládání čerpadel cirkulační chladící vody nebo chlazení bazénů použitého paliva. Další části elektrárny budou následovat v dalších odstávkách," uvedl Kruml.

Celý článek najdete ZDE.

6. Komise: Zákaz spalovacích motorů do roku 2035 nadále platí

Evropský blok vstupuje do desetiletí, které bude klíčové pro opatření v oblasti klimatu a snižování emisí. Komise nejspíš nehodlá zmírnit legislativu pro snižování emisí ze silniční dopravy, a to i navzdory politickému tlaku ze strany některých členských států.

Server Euractiv se na otázky spojené se zákazem prodeje aut se spalovacími motory zeptal mluvčí Komise pro dopravu Anny-Kaisi Itkonenové. Brusel trvá na tom, že přechod k bezemisní mobilitě zůstává pro konkurenceschopnost Evropy zásadní. Itkonenová znovu potvrdila, že EU „drží kurz“ ohledně zákazu prodeje nových benzínových a naftových automobilů od roku 2035. A to i přes to, že toto téma bylo znovu otevřeno díky německému kancléři Merzovi.

Celý článek najdete ZDE.

7. Svaz: Energetické firmy se shodly s Havlíčkem na prioritách vlády pro energetiku

Opatření ke snížení cen energií pro domácnosti a průmysl či výstavba nových zdrojů včetně urychleného zavedení kapacitních mechanismů patří mezi hlavní priority, na nichž se při dnešním jednání shodli zástupci největších tuzemských energetických firem s pravděpodobným budoucím ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO). ČTK to sdělil Svaz energetiky ČR (SEČR). Havlíček podle svazu při jednání potvrdil například úmysl nové vlády přesunout veškeré poplatky podporovaných zdrojů energie (POZE) na stát či pokračovat v investicích do nových jaderných i obnovitelných zdrojů nebo modernizace sítí.

Svaz sdružuje klíčové subjekty tuzemské energetiky z elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství a dalších odvětví. V současné době má více než 60 členů s více než 100.000 zaměstnanci, včetně největších výrobců, distributorů a dodavatelů energií v ČR.

Celý článek najdete ZDE.

8. Čína zahájila stavbu nových jaderných bloků v elektrárnách San'ao a Zhaoyuan

V Číně technici oficiálně zahájili stavbu dalších dvou jaderných bloků typu Hualong One. První z bloků se nachází v nové jaderné elektrárně Zhaoyuan, která bude celkem disponovat šesti reaktory. Druhý z bloků vyroste v rámci druhé fáze jaderné elektrárny San'ao. Jaderné bloky čínského designu Hualong One disponují instalovaným výkonem zhruba 1,2 GW. Plánovaná doba výstavby činí 5 let.

Nová výstavba čínských jaderných bloků typu Hualong One zaznamenala dva důležité milníky. Technici v druhé půlce listopadu oficiálně zahájili stavbu prvním litím betonu ve dvou lokalitách. Konkrétně se jedná o první blok nové elektrárny Zhaoyuan v provincii Shandong a třetího bloku jaderné elektrárny San'ao v provincii Zhejiang. Výstavbu obou jaderných bloků schválila čínská vláda v srpnu loňského roku.

Celý článek najdete ZDE.

9. Průzkum: Češi žádají energetickou soběstačnost, podporují mix jádra a OZE

Češi požadují, aby stát byl energeticky soběstačný, závislost na dovozu energií by podle většiny z nich zvyšovala riziko růstu cen i nestability dodávek. Za optimální v energetickém mixu přitom považují kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů, naopak podpora produkce z uhlí nebo plynu slábne. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.

Na nutnosti soběstačnosti země při výrobě elektřiny se podle průzkumu, kterého se zúčastnilo 500 respondentů, shodlo 93 procent dotázaných. "Požadavek energetické soběstačnosti je v České republice dlouhodobě velmi silný, a to napříč všemi socio-demografickými skupinami. Názor ještě posílil v období po začátku války na Ukrajině a během následné energetické krize," řekl konzultant Ipsos pro výzkumy z oblasti energetiky Michal Straka.

Celý článek najdete ZDE.

10. Geografický informační systém v NET4GAS: Digitální pilíř plynárenské infrastruktury a energetické transformace

Plynárenská infrastruktura bývá na první pohled neviditelná – skryté trubky pod zemí, kilometry potrubí, tisíce zařízení a objektů. Přesto jde o jeden z nejdůležitějších systémů, na kterém stojí energetická bezpečnost České republiky. Aby všechno fungovalo přesně, bezpečně a bez přerušení, potřebuje provozovatel přepravní plynárenské soustavy, společnost NET4GAS, nejen spolehlivé technologie v terénu, ale také perfektní přehled o tom, kde se každý prvek nachází, v jakém je stavu a jak spolu jednotlivé části souvisí.

Tímto digitálním nástrojem plynárenské soustavy je Geografický informační systém (GIS) – nástroj, který se stal ve společnosti NET4GAS klíčovým pilířem moderní správy soustavy, prostorové analýzy, bezpečnostního řízení i příprav projektů, jako je transformace plynovodů na přepravu vodíku nebo budoucí případná CO₂ infrastruktura.

Celý článek najdete ZDE.