Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Úložiště jaderného odpadu za 510 mld. Kč má vyrůst pouhé 2 km od německých hranic

Švýcarsko na počátku tohoto týdne vybralo preferovanou lokalitu pro výstavbu úložiště jaderného odpadu. Náklady na výstavbu úložiště, které má sloužit pro veškerý radioaktivní odpad s původem ve Švýcarsku, jsou odhadovány na 20 mld. švýcarských franků (cca 510 mld. Kč).

Po více než 14 letech švýcarské sdružení NAGRA (pozn. Národní sdružení pro ukládání radioaktivních odpadů) rozhodlo o nejvhodnější lokalitě pro umístění úložiště jaderného odpadu. Za lokalitu s nejlepšími geologickými podmínkami byl vybrán severní Lägern – přesná lokalita je ovšem pouhé dva kilometry od hranic s Německem.

2. Dceřiná společnost francouzské EDF udělala na spotovém trhu obří chybu, bude ji stát cca 60 mil. eur

Společnost Electricite de Strasbourg, kterou většinově vlastní francouzský gigant EDF, omylem prodala na spotovém trhu elektřinu o výkonu 2,03 GW a 5,75 GW, jak informuje zahraniční portál Montel. Provozovatel francouzské přenosové soustavy z obav o zajištění dostatečných dodávek elektřiny vyslal varovný signál do okolních zemí.

Ve dvou oddělených transakcích, které proběhly 6. a 7. září letošního roku prodala zmíněná společnost 2,03 GW, resp. 5,75 GW (Pozn.: žádné dostupné zdroje dosud neuvádí, na jaký počet hodin byly tyto výkony prodány).  Že se jedná o opravdu velké výkony dokazuje například srovnání s tuzemskou jadernou elektrárnou Temelín, která disponuje výkonem 2,2 GW.

3. Rozhodnutí o navýšení exportní kapacity plynovodu TAP do Evropy má padnout na začátku roku 2023

Finální rozhodnutí o zdvojnásobení kapacity plynovodu Trans Adriatic Pipeline (TAP), kterým je dopravován do Evropy zemní plyn z Ázerbájdžánu, by mělo padnout začátkem příštího roku. Navýšení kapacity plynovodu TAP, který je součástí infrastruktury jižního plynového koridoru, je součástí snahy Evropské unie v oblasti snížení závislosti na dovozu zemního plynu z Ruska. Informaci přinesl zahraniční server Reuters.

Výkonný ředitel společnosti TAP Luca Schieppati podle Reuters během konference Gastech uvedl, že pokud plánovaný tržní test prokáže dostatečný zájem o další přepravní kapacitu, bude zahájen projekt rozšíření kapacity plynovodu.

4. Ceny ropy klesají kvůli obavám o poptávku

Ceny ropy se dostaly pod ještě větší tlak poté, co reporty z dění na trhu naznačily, že by průměrná denní poptávka Číny mohla za rok 2022 po dvou desetiletích růstu poklesnout. Mezi další faktory tlačící na pokles cen ropy patří obecné očekávání na zvyšování úrokových sazeb ze strany centrálních bank, zejména pak v Evropě, což předznamenává pokles ekonomické aktivity. Pokles cen ale limituje blížící se embargo EU na dovoz ruské ropy a ropných produktů.

Cena ropy Brent se během pondělního odpoledne pohybuje okolo 94 USD/bbl. Cena americké WTI se pak pohybuje na úrovni 88 USD/bbl. Vývoj cen tak má od června letošního roku, kdy se ceny v případě ropy Brent podívaly i nad 120 USD/bbl, značně sestupnou tendenci. Jako důvod poklesu forwardových cen analytici vidí především obavu o poptávku.

5. Větrné turbíny GE Haliade-X porušily patent, jejich prodej bude v USA zakázán

Bostonský Federální soud minulý týden vydal rozhodnutí, kterým zakázal společnosti General Electric (GE), mateřské společnosti GE Renewable Energy, výrobu a prodej svých turbín Haliade-X v USA. Ty totiž podle rozhodnutí poroty porušily patent vlastněný žalující společností Siemens Gamesa. Rozhodnutí by ale nemělo mít vliv na dokončení a provoz stávajících projektů.

Siemens Gamesa zažalovala GE u massachusettského okresního soudu v roce 2020. Podle ní GE svými větrnými turbínami Haliade-X porušily dva její patenty týkající se konstrukce větrných turbín. Letos v červenci pak porota rozhodla, že GE skutečně porušila jeden z patentů na technologii, která umožňuje využití větších motorů s vyššími výkony a snižuje pravděpodobnost selhání turbín.

6. Německý regulátor varuje před masivním používáním přímotopů v zimě, mohly by ohrozit bezpečnost dodávek

Německý síťový regulátor v tomto týdnu znovu varoval obyvatele Německa, aby během zimy nepřecházeli z vytápění zemním plynem na přímotopy, které by eventuálně mohly přetížit tamní soustavu. V Německu v letošním roce prudce stoupl prodej přímotopů z obav ohledně nedostatku zemního plynu vzhledem k současné energetické krizi.

Ačkoliv se situace na evropském energetickém trhu v posledních dnech postupně uklidnila navzdory stále nízkým dodávkám zemního plynu z Ruska po zastavení toku plynu plynovodem Nord Stream 1, bezpečnost dodávek během následující zimy zůstává klíčovou otázkou. Evropské zásobníky plynu sice v řadě evropských zemích již přesáhly hladinu 85 % vytyčenou EU pro začátek října, při případnám dalším poklesu dodávek plynu by mohla být situace v zimě stále kritická.

7. Srovnávací studie ukazuje nárůst emisí CO2 v USA

Podle nejnovější srovnávací studie, která probíhá již od roku 1997, vzrostly emise CO2 u 100 největších výrobců elektřiny v USA mezi roky 2020-2021 o 7 %. Úroveň emisí CO2 v roce 2021 přesto zůstala o 16 % nižší než v roce 1990 a o přibližně 34 % nižší než na svém vrcholu v roce 2007.

Nárůst emisí v roce 2021 narušil dlouhodobý klesající trend všech druhů emisí způsobených energetikou. Hlavní příčinou bylo opětovné nastartování světových ekonomik po období útlumu způsobeným pandemií koronaviru.

8. Německá rada ekonomických expertů požaduje ponechání jaderných elektráren v provozu do ukončení energetické krize

Německá rada ekonomických expertů požaduje, aby poslední jaderné elektrárny v zemi zůstaly v provozu až do definitivního ukončení současné energetické krize. Návrh ministerstva hospodářství na zařazení dvou ze tří zbývajících reaktorů do rezervy pro zajištění stability sítě nepovažuje rada za účelný. Informaci uvedl deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Nově vytvořená Rada ekonomických expertů poprvé zaujala veřejné stanovisko ohledně dalšího provozu německých jaderných elektráren. Podle jejích pěti expertů by současně provozované reaktory měly být nadále provozovány přinejmenším do doby, kdy bude dlouhodobě překonána současná energetická krize.

9. Vláda určila maximální ceny energií, za elektřinu 6 Kč za kWh a plyn 3 Kč

Vláda na svém dnešním mimořádném jednání stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Na tiskové konferenci to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dodal, že včetně regulované složky se celková cena elektřiny bude pohybovat mezi sedmi a devíti korunami za jednu kilowatthodinu. Domácnost, která elektřinou i topí, by podle něj měla ušetřit až 111.000 korun za rok. Odhad ceny elektřiny bez stanovení stropu činil asi 12 korun za kWh, uvedl Rakušan.

10. Evropská komise nejspíš nenavrhne zastropování cen plynu

V neoficiálních návrzích Evropské komise na snížení cen plynu nebyla stanovena žádná opatření pro zastropování ceny komodity. Vyplývá to z uniklého dokumentu, o kterém informovala média.

V neoficiálních návrzích Evropské komise na mimořádná opatření k řešení prudkého růstu cen elektřiny, které v úterý zveřejnil portál Montel, není stanoven strop pro ceny plynu. Server o tom informoval v úterý odpoledne. Komise minulý týden doporučila dočasný cenový strop pro dovoz plynu z Ruska skrz plynovody. Opatření vzbudilo vlnu kritiky, a to především od zemí EU, které jsou na ruském plynu více závislé, jako například Rakousko a Maďarsko.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu