Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Blíží se výsledek jaderného tendru? MPO požádalo o změnu klíčového termínu

Ministerstvo průmyslu a obchodu požádalo společnost ČEZ o úpravu termínu, do kdy může stát vyloučit účastníka tendru na dostavbu až dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany a až dvou bloků jaderné elektrárny Temelín. Termín pro vyloučení účastníka byl posunut na 26. července tohoto roku. Dozvíme se vítěze miliardové zakázky ještě tento měsíc? 

Ohlášení vítěze dukovanského tendru se zřejmě nezadržitelně blíží. V polovině června ČEZ předal vládě hodnotící zprávu, na základě které ČEZ vybral doporučeného vítěze jaderného tendru. Vláda měla podle smlouvy jeden měsíc na to, aby hodnotící zprávu posoudila a případně některého z uchazečů z tendru vyloučila.

2. Dokončení betonáže základů ruského jaderného bloku Leningrad 7 předběhlo plán

Výstavba nového ruského jaderného bloku v elektrárně Leningrad dosáhla prvního důležitého milníku. Po třech měsících technici dokončili betonáž základové desky reaktoru, a to s více než dvouměsíčním předstihem. Oficiální stavbu sedmého bloku Leningradské elektrárny zahájila společnost Rosatom letos v březnu. Do komerčního provozu má blok s instalovaným výkonem 1200 MW vstoupit v roce 2030.

Ruská energetická společnost Rosatom oznámila, že jejich technici dokončili betonáž základů pro reaktorovou budovu sedmého bloku Leningradské jaderné elektrárny. Celkem na tuto fázi stavaři použili okolo pěti a půl tisíce metrů krychlových betonu. Oficiální výstavba bloku typu VVER-1200 s instalovaným výkonem 1200 MW a 60letou životností začala letos v březnu.

3. Rakousko prověřuje možnosti zrušení smlouvy o plynu mezi OMV a ruským Gazpromem

Rakousko zřídilo pracovní skupinu složenou z nezávislých odborníků, která má prověřit možnosti ukončení dlouhodobé smlouvy o dodávkách plynu mezi OMV a Gazpromem. Cílem je nalézt právní základ pro zrušení této smlouvy a posoudit politický kontext jejího podpisu v roce 2018. Před blížícími se podzimními volbami jde o politicky citlivou záležitost, informují servery Euractive a Montel.

Rakousko stále dováží více než 90 % plynu z Ruska, a to i přes pokles celkové poptávky. Dlouhodobý kontrakt uzavřený s ruským Gazpromem zavazuje OMV do roku 2040 k odběru 6 miliard metrů krychlových (bcm) ročně, tedy téměř celé rakouské spotřeby plynu. Smlouva je postavena na principu „take-or-pay“, což znamená, že OMV musí platit Gazpromu bez ohledu na to, jestli plyn odebere, nebo ne.

4. Němečtí ekonomové volají po rozdělení jednotné německé obchodní zóny

Přední energetičtí ekonomové vyzvali k rozdělení jednotné německé obchodní zóny, aby se zohlednily regionální rozdíly v dostupnosti elektřiny. To by podle nich eliminovalo rozhodnutí, která nejsou z hlediska fyziky sítě nemožná a nemají ekonomický smysl.

V článku zveřejněném v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung dvanáct ekonomů tvrdí, že se hodnota elektřiny v jednotlivých částech Německa často výrazně liší v důsledku toho, že kapacita přenosové soustavy v zemi pravidelně naráží na své limity.

5. V Česku letos přibylo nejméně 200 MW solárů, další stovky MW mohou být v malých zdrojích

Podle statistik Energetického regulačního úřadu byly v letošním roce vydány licence na solární elektrárny o výkonu 203 MWp. Ve skutečnosti ovšem bude přírůstek nových solárních elektráren ještě vyšší. Statistiky ERÚ totiž vycházejí z udělených licencí na výrobu elektřiny. Licenci ovšem nepotřebují zdroje s výkonem do 50 kW. Tyto menší zdroje proto ve statistice nemusí být uvedeny.

Česká republika po letech stagnace ožívá nejen co do výroby solárních elektráren, ale také co do nového instalovaného výkonu. Již loňský rok byl v tomto ohledu rekordní – podle statistik Solární asociace přibylo za celý rok téměř 1000 MWp nových solárních elektráren.

6. Dva jaderné bloky v Dukovanech postaví korejská KHNP, cena za blok 200 mld. Kč

Nové jaderné bloky v Dukovanech postaví korejská společnost KHNP. Zatím půjde o dva reaktory, vláda ovšem bude ještě s vítězem jednat o opci na výstavbu dalších dvou bloků v Temelíně. Cena za jeden reaktor při výstavbě dvou bloků je při současných cenách 200 miliard korun. Kabinet dal korejské společnosti přednost před francouzskou firmou EDF. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Půjde o největší a nejdražší zakázku novodobé České republiky.

První reaktor by se měl začít stavět v roce 2029, do zkušebního provozu by měl jít v roce 2036.

7. Westinghouse: KHNP není oprávněna používat reaktor, který nabídla Česku

Korejská společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP), která zvítězila v tendru na výstavbu jaderných bloků v České republice, není podle americké společnosti Westinghouse Electric oprávněna používat technologii reaktoru, kterou Česku v tendru nabídla. Američané korejskou firmu viní z nedodržování amerických pravidel pro kontrolu vývozu a chtějí se kvůli tomu právně bránit. Westinghouse, který měl o stavbu bloku v Česku také zájem, to dnes sdělil ČTK. KHNP uvedla, že má ohledně práva na používání technologie rozdílný názor, firma deklarovala, že americká pravidla bude dodržovat. ČEZ ke sporu sdělil, že má od Korejců potvrzení o vlastnictví technologie.

Nové jaderné bloky v Dukovanech postaví korejská společnost KHNP. Zatím půjde o dva reaktory, vláda ovšem bude ještě s vítězem jednat o opci na výstavbu dalších dvou bloků v Temelíně. Cena za jeden reaktor při výstavbě dvou bloků je při současných cenách 200 miliard korun. Kabinet dal korejské společnosti přednost před francouzskou firmou EDF. Tendru se účastnil také Westinghouse, vláda ho však na začátku roku nepozvala do další fáze soutěže. První americká nabídka podle ní nesplnila podmínky.

8. Německo: Obnovitelné zdroje pokryly v první polovině roku téměř 60 % spotřeby elektřiny

Podle předběžných údajů zveřejněných německým Úřadem pro životní prostředí (UBA) pokryly obnovitelné zdroje energie v první polovině roku 2024 přibližně 57 % hrubé spotřeby elektřiny v Německu. Pro splnění cílů v oblasti klimatu a energetiky však Německo musí urychlit rozvoj větrných a solárních elektráren.

Celková výroba obnovitelných zdrojů energie v Německu dosáhla 147 TWh a ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku vzrostla o 9 %. Vzhledem k tomu, že spotřeba elektřiny byla v letošním roce zhruba stejná jako v roce předchozím, podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny v první polovině roku 2024 výrazně vzrostl. Podle výpočtů Pracovní skupiny pro statistiku obnovitelných zdrojů energie se tento podíl pohyboval již kolem 57 %.

9. Čína drtí svět v OZE: Buduje dvakrát více solárních a větrných elektráren

Množství budovaných solárních a větrných výrobních kapacit je v Číně téměř dvakrát větší než ve zbytku světa, informuje The Guardian s odkazem na výzkum nevládní organizace Global Energy Monitor (GEM). Čína si tak upevňuje vedoucí pozici v celosvětovém rozvoji obnovitelné energie a ukazuje odhodlání si tuto pozici udržet.

V konkrétních číslech se jedná o 180 GW instalovaného výkonu v solárních zdrojích a 159 GW ve větrných, což při součtu 339 GW výrazně převyšuje zbytek světa. S obřím odstupem jsou na druhém místě Spojené státy, kterým zpráva GEM přisoudila zhruba 40 GW pro oba typy zdrojů dohromady.

10. Francie při vytyčování svých klimatických cílů podlehla tlaku Komise, udělala to však po svém

Francie předložila svůj konečný národní energeticko-klimatický plán (NECP) Evropské komisi ve středu 10. července, deset dní po zákonné lhůtě. Informuje o tom zpravodajský portál Euractiv. Vzhledem k tomu, že většina členských států nestihla odevzdat svůj plán včas se však nejedná o žádné překvapení. Zajímavé však je, že v plánu jsou obsaženy i kontroverzní cíle pro obnovitelné zdroje energie do roku 2030, ke kterým se ale francouzská vláda dříve stavěla odmítavě.

Podle evropské legislativy je každá členská země povinna předložit plán, který přesně stanoví, jakým způsobem se do roku 2030 budou plnit cíle Unie v oblasti dekarbonizace a snižování emisí CO2.

Názor

Komentář: Výsledek tendru na nové jaderné bloky v Česku

Česká vláda v těchto dnech rozhodla o výsledku tendru o výstavbě nových jaderných bloků v České republice. Vítězem se stala jihokorejská firma KHNP s reaktorem APR1000. Zároveň vláda rozhodla, že se bude stavět dvojice bloků v Dukovanech a součástí smlouvy bude i opce na dvojici bloků v Temelíně. O využití opce se pak rozhodne v následujících pěti letech. 

Podle mého názoru jde o nejlepší možný výsledek. Nešlo tolik o to, zda vyhraje konkrétní uchazeč. Oba nabízené reaktory jsou z technického, bezpečnostního i provozního hlediska kvalitními reaktory III. generace a plně splňují všechny podmínky, které na ně tendr klade. Obě nabídky mají své výhody i negativa. Kvalitní jsou i firmy, které jsou uchazeči tendru. Připomeňme, že jihokorejská firma nabízí reaktor APR1000 a francouzská firma EDF reaktor EPR1200. V obou případech jde o státní firmy, které mají široké a dlouhodobé zkušenosti s výstavbou i provozováním jaderných bloků.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu