Francie předložila svůj konečný národní energeticko-klimatický plán (NECP) Evropské komisi ve středu 10. července, deset dní po zákonné lhůtě. Informuje o tom zpravodajský portál Euractiv. Vzhledem k tomu, že většina členských států nestihla odevzdat svůj plán včas se však nejedná o žádné překvapení. Zajímavé však je, že v plánu jsou obsaženy i kontroverzní cíle pro obnovitelné zdroje energie do roku 2030, ke kterým se ale francouzská vláda dříve stavěla odmítavě.

Podle evropské legislativy je každá členská země povinna předložit plán, který přesně stanoví, jakým způsobem se do roku 2030 budou plnit cíle Unie v oblasti dekarbonizace a snižování emisí CO2.

Koncem května jsme informovali o tom, že Francie odmítla specifikovat cíl pro podíl obnovitelné energie na hrubé konečné spotřebě energie do roku 2030, jak to vyžaduje směrnice o obnovitelné energii (RED) přijatá v březnu 2023.

Důvodem je charakteristika energetického mixu země, která se vyznačuje poměrně vysokým podílem jaderné energie, až 36 %. Francie tak ve svém návrhu upřednostňuje „nízkouhlíkový“ cíl ve výši 58 %, do kterého přispívají nejen obnovitelné zdroje energie (OZE), ale i ty jaderné. Evropská komise se však vyjádřila, že podobný přístup není akceptovatelný a nezahrnuje dostatečně ambiciózní cíle pro rozvoj OZE.

I když se nepředpokládalo, že země podlehne tlaku ze strany Evropy, ve finálním znění NECP se Francie nakonec zavázala k rozvoji obnovitelných zdrojů energie s cílem hrobé konečné spotřeby energie ve výši 1 381 TWh s příspěvkem OZE ve výši 570 TWh.

Zajímavé jsou dva sporné body

Za prvé, Francie si nyní stanovila cíl výroby elektřiny (TWh), zatímco dříve se země spíše orientovala na vytýčení cílů instalovaného výkonu v gigawattech.

Zadruhé, cíl plánu obnovitelných zdrojů stále nemusí Komisi stačit. Zatímco v dokumentu není výslovně uveden plánovaný podíl OZE na hrubé konečné spotřebě v roce 2030, jednoduchý výpočet ukazuje, že by činil 41,3 %. Podle Komise by ale měl cíl Francie činit minimálně 44 %.

Najdou se však i tací, kteří se domnívají, že Komise bude s plánem souhlasit.

„Nestačí to, ale je v zájmu Evropské komise, aby Francie dosáhla pokroku,“ uvedla francouzská ekologická poslankyně Julie Laernoesová, která pracovala na návrhu zákona o energeticko-klimatickém plánování.

Upuštění od „nízkouhlíkového“ cíle plánu vyvolává otázky ohledně snahy Francie o větší podporu jaderné energie na úrovni EU – zejména její přání „nízkouhlíkového“ cíle v jakýchkoli nových celoevropských cílech pro rok 2040. Například i prostřednictvím jaderné aliance.