Domů
Energetický týdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Nový jaderný reaktor indického typu v elektrárně Rajasthan dosáhl kritického stavu

Reaktor sedmého bloku indické jaderné elektrárny Rajasthan úspěšně dosáhl kritického stavu. Při zprovozňování bloku IPHWR-700 o výkonu 700 MWe s domácím těžkovodním reaktorem se jedná o důležitý milník. Indie zahájila výstavbu bloku v roce 2011 a před jeho vstupem do komerčního provozu jej čeká ještě řada provozních testů. Země má v současné době v různých fázích výstavby dalších 5 jaderných bloků stejného typu, dalších 8 bloků je ve fázi příprav.

Indická energetická společnost Nuclear Power Corporation of India Limited (NPCIL) oznámila dosažení zásadního milníku při výstavbě sedmého bloku jaderné elektrárny Rajasthan. Na základě povolení od jaderného regulátora její technici spustili jaderný těžkovodní reaktor bloku a poprvé dosáhli jeho kritického stavu. Rajasthan 7 disponuje domácím designem těžkovodního reaktoru IPWR-700 (Indian Pressurized Heavy Water Reactor) a elektrickým výkonem 700 MW.

Celý článek najdete ZDE.

2. Jak se od října změní podmínky pro připojování nových fotovoltaických elektráren do sítě?

S účinností od 1.10.2024 platí novela vyhlášky o připojení k elektrizační soustavě  podmínky, která mění podmínky pro připojování nových fotovoltaických elektráren (FVE) do sítě. Jaké pozitivní a negativní změny přináší novela vyhlášky, která byla nedávno publikována ve  Sbírce zákonů?

O novinkách v připojování FVE můžete diskutovat se Stanislavem Hesem, expertem ČEZ Distribuce na konferenci Smart Energy Forum v Praze.

Celý článek najdete ZDE.

3. Kvóty EU na recyklaci baterií jsou podle německého institutu prakticky nesplnitelné

Předpokládaná životnost baterií do elektromobilů a jejich možné další využívání způsobí podle výzkumníků z Německého hospodářského institutu (IW) nedostatek materiálu pro naplnění kvót na recyklaci baterií. Problémem by měla být zejména dostupnost recyklovaného kobaltu. Institut IW o tom informoval v tiskové zprávě.

Nová regulace týkající se recyklace baterií je v platnosti od začátku letošního roku a mimo jiné požaduje, aby od roku 2036 pocházelo 26 % kobaltu v bateriích z recyklace. U niklu to má být 15 % a u lithia 12 %. Výzkumníci z IW označili přístup EU za správný, nicméně dodali, že nastavené kvóty jsou velmi ambiciózní.

Celý článek najdete ZDE.

4. Větrná elektrárna v Lužici: Inovace, která zdvojnásobí výrobu energie

Ve východoněmeckém hnědouhelném regionu Lužice byly zahájeny práce na stavbě nejvyšší větrné elektrárny na světě. Elektrárna, která má díky své výšce vyrobit dvojnásobek elektřiny,  by měla být spuštěna v létě příštího roku. Právě výška elektrárny si vyžádala několik inovativních řešení.

Před dvěma týdny byl v lužické obci Schipkau ve spolkové zemi Braniborsko položen základní kámen největší větrné elektrárny na světě. Elektrárna má dosahovat výšky 364 metrů včetně lopatek, a bude tak téměř stejně vysoká jako ikonická berlínská televizní věž. Zprovozněna má být v létě roku 2025.

Celý článek najdete ZDE.

5. Pokles importu ropy a plynu: EU snižuje dovoz o miliardy eur

Německý plovoucí LNG terminál Lubmin

Dovoz energetických komodit do EU nadále klesá. Ve druhém čtvrtletí letošního roku dovezly členské státy ropné produkty a zemní plyn v hodnotě 95 miliard eur a objemu 177,9 milionů tun. Proti stejnému období loňského roku se jedná o pokles o 10,7 % v případě hodnoty a o 9,7 % u objemu. Informoval o tom evropský statistický úřad Eurostat.

Podle zveřejněných dat byl meziroční nárůst zaznamenán pouze u hodnoty importu ropných produktů, která vzrostla meziročně o 5,6 %. Pokud jde o objem importovaných ropných produktů, zde byl zaznamenán pokles, a to o 2,2 %.

Celý článek najdete ZDE.

6. Čistý export elektřiny z Česka dál klesá. Letos klesne zřejmě opět o třetinu

Stožár Dunaj provozovatele přenosové soustavy ČEPS

Česká republika zaznamenává pokračující pokles salda elektroenergetické soustavy, a tuzemská elektroenergetika je tak stále méně přebytková. Již v roce 2023 došlo ke snížení přebytku soustavy o téměř třetinu a údaje za rok 2024 naznačují podobný pokles i v letošním roce. Ke konci září letošního roku dosáhlo saldo 4,2 TWh, což je oproti 6,1 TWh ve stejném období roku 2023 opět cca třetinový rozdíl.

Role České republiky, jakožto jednoho z největších exportérů elektrické energie v Evropské unii, v uplynulých dvou letech mírně oslabuje. Zatímco v roce 2022 byl čistý vývoz elektřiny z České republiky cca 13,5 TWh, v loňském roce to již bylo pouze 9 TWh.

Celý článek najdete ZDE.

7. EU zhodnotila své úsilí v energetice. Dominanci ruského plynu narušily úspory i nové LNG terminály

Plynovod

Evropská unie podstatně snížila spotřebu zemního plynu a diverzifikovala své zdroje. Díky tomu poklesl podíl dovozu plynu z Ruska na 18 % namísto dřívějších přibližně 45 %, vyplývá ze zprávy o stavu energetické unie, která byla zveřejněna v září.  Pomohlo také hned 12 nových terminálů na dovoz zkapalněného zemního plynu.

Evropská unie v roce 2024 učinila významné kroky k dosažení svých cílů v oblasti energetiky a klimatu. Jedním z klíčových pilířů je snížení emisí o 55 % do roku 2030 v rámci programu Fit for 55. Tento ambiciózní plán je doplněn iniciativou REPowerEU, která cílí na energetickou nezávislost a snížení závislosti na ruských fosilních palivech.

Celý článek najdete ZDE.

8. Česká republika v centru nové vodíkové iniciativy: Nový koridor propojí Balkán s Německem

Česká republika je zapojená do další vodíkové iniciativy. Jedná se o Jihovýchodní vodíkový koridor (Sout-East European Hydrogen Corridor SEEHyC), který si klade za cíl vybudovat vodíkové propojení mezi Bakánem a střední Evropou.

Jihovýchodní vodíkový koridor je iniciativa sedmi provozovatelů plynárenských přenosových soustav. Krom českého NET4GAS, který je zakládajícím členem, se na přípravě vodíkového koridoru podílí řecký přepravce DESFA, bulharský Bulgartransgaz, rumunský Transgazu, maďarský FGSZ, slovenský Eustreamu a německý OGE.

Celý článek najdete ZDE.

9. Vicepremiérka Švédska: EU nesmí stát v cestě k jaderné energetice

Ve světle nedávné energetické krize a volatility cen energetických komodit se některé země Evropy opět začínají obracet k jaderné energetice. Podle švédské vicepremiérky a ministryně energetiky se přitom jedná o většinu členských zemí Evropské unie. Instituce EU, včetně Evropské komise, by tak podle ní neměly stát v cestě k jaderné energetice. Švédsko v současné době již disponuje několika jadernými bloky a plánuje výstavbu nových.

Vicepremiérka Švédska Ebba Buschová se nedávno nechala slyšet, že každý členský stát má právo rozhodnout o směřování svého energetického sektoru. Některé členské země EU tak podle ní nemohou bránit jiným členským zemím v rozvoji jaderné energetiky. Podle vicepremiérky a ministryně energetiky má jádro podporu většiny Rady Evropské unie, tedy uskupení ministrů jednotlivých členských zemí.

Celý článek najdete ZDE.

10. Boom balkónových solárů v Německu: Jejich počet se letos zdvojnásobil

Balkonová fotovoltaická elektrárna

Německo zažívá rozmach tzv. balkónových solárních elektráren. Jejich počet se od  začátku letošního roku zdvojnásobil, velkou měrou k tomu přispělo zjednodušení procesů pro jejich registraci.

Takzvané balkónové solární elektrárny se v Německu těší oblibě. Tyto elektrárny, skládající se z několika málo fotovoltaických panelů a malého střídače o celkovém maximálním instalovaném výkonu 800 Wp, jsou zapojeny do standardní zásuvky. K jejich rozmachu přispívá jejich snadná instalace a možnost jejich instalace na balkóně nebo fasádě domu.

Celý článek najdete ZDE.

Téma

Energetická budoucnost UK: Konzervativci zvažují návrat frakování

Vysocí představitelé Konzervativní strany ve Spojeném království usilují o opětovné zavedení frakování na území Anglie. Tvrdí, že by tento kontroverzní způsob těžby měl být základem stranické politiky, informoval britský deník The Guardian. Přitom bývalý lídr strany a premiér Rishi Sunak v roce 2022 potvrdil zákaz frakování.

Na právě probíhající konferenci Konzervativní strany (Toryů) se diskutuje o příčinách nedávného volebního neúspěchu strany v parlamentních volbách. Zároveň slouží konference jako platforma pro kandidáty ucházející se o vedení strany, z nichž jeden v listopadu nahradí dosluhujícího Sunaka.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se