Česká republika v centru nové vodíkové iniciativy: Nový koridor propojí Balkán s Německem

Česká republika je zapojená do další vodíkové iniciativy. Jedná se o Jihovýchodní vodíkový koridor (Sout-East European Hydrogen Corridor SEEHyC), který si klade za cíl vybudovat vodíkové propojení mezi Bakánem a střední Evropou.

Jihovýchodní vodíkový koridor je iniciativa sedmi provozovatelů plynárenských přenosových soustav. Krom českého NET4GAS, který je zakládajícím členem, se na přípravě vodíkového koridoru podílí řecký přepravce DESFA, bulharský Bulgartransgaz, rumunský Transgazu, maďarský FGSZ, slovenský Eustreamu a německý OGE.

Z Balkánu do střední Evropy

Partneři plánují propojit oblasti s vysokým potenciálem dodávek vodíku v balkánských zemích s očekávanými klastry s vysokou poptávkou v EU, především v jižním Německu a severních Čechách. Kromě toho propojí místní dodavatele a spotřebitele podél koridoru.

Potrubí má mít délku přes 3 000 km a umožní přenos obnovitelného a nízkouhlíkového vodíku. Podle probíhající předběžné studie proveditelnosti má být projekt uveden do provozu okolo roku 2030 a jeho minimální přepravní kapacita má činit až 80 GWh vodíku denně, což je přibližně 0,8 milionu tun ročně. Celkové náklady se budou ohybovat mezi 4,8 – 6,8 miliardami eur.

Jihovýchodní vodíkový koridor. Zdroj: SEEHyC

Jedná se o čtvrtý vodíkový koridor, kterého je NET4GAS zakládajícím partnerem. Již dříve byly představeny Česko-německý vodíkový propoj (CGHI), SunsHyne Corridor a Středoevropský vodíkový koridor (CEHC). Naší snahou je zajistit maximální variabilitu přístupu k lokalitám výhodných pro výrobu vodíku a tím zajistit naši budoucí roli v oblasti přepravy vodíku. I pro tento koridor bychom využívali stávající linie, konktrétně severní a západní větev.

Vodíkové hospodářství v ČR

Co se týká vodíkového hospodářství, své záměry popisuje Česká republika v aktualizované Vodíkové strategii schválené letos v létě. Česká infrastruktura má být zásadním článkem pro import vodíku, který poslouží k dekarbonizaci. Na import se strategie zaměřuje především ve druhé etapě rozvoje vodíkového hospodářství a uvádí, že úprava české přepravní infrastruktury umožní tuzemsku stát se součástí evropského vodíkového ekosystému. Dovoz obnovitelného vodíku zároveň umožní výrazně snížit jeho cenu.

S využíváním vodíku počítá i největší český distributor plynu nově vlastněný skupinou ČEZ, skupina GasNet, pracuje na projektu vodíkového města v Česku. Hranice u Aše v Karlovarském kraji by se měly stát první municipalitou, kde bude GasNet ve svých plynovodech distribuovat směs zemního plynu a vodíku. Cílem je zde postupně přimíchávat k zemnímu plynu až 10 % vodíku vyrobeného z obnovitelných zdrojů energie v nedalekém okolí města.

Rozvoj spotřeby obnovitelného vodíku se však týká i průmyslových podniků, které podle revidované směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED) budou muset zvýšit využívání energie z obnovitelných zdrojů o 1,6 % ročně. Tento cíl je v případě vodíku nutné dosáhnout do roku 2030. Cíl se dále zvyšuje až na 60 % vodíku spotřebovávaného v průmyslu do roku 2035.