Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Rozpad vlády v Německu: Plánované plynové elektrárny v ohrožení

Německé ministerstvo hospodářství prosazuje zákon na podporu výstavby nových elektráren, aby v roce 2025 mohla být zahájena výběrová řízení na nové plynové elektrárny. Návrh zákona, který byl upraven na základě kritiky energetických sdružení, je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Opoziční strana CDU však již oznámila, že se proti němu postaví při projednání ve Spolkovém sněmu.

Německé ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu (BMWK) v září představilo návrh zákona na podporu výstavby nových elektráren. Zákonem chce zajistit, aby byly v příštích letech postaveny elektrárny, které by v budoucnu zaručily bezpečnost dodávek v době nízké výroby z obnovitelných zdrojů energie.

Celý článek najdete ZDE.

2. Trump podkopává nohy americkýcm ropným společnostem, tvrdí průmysl

Podle informací z prostředí blízkého nově zvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi nehodlá nastupující administrativa vyjmout ropu z Kanady a Mexika ze svých plánovaných 25% dovozních cel. Ropný průmysl ale varuje, že takové počínání ohrozí v prvním kroku zejména spotřebitele, následně také domácí průmysl a národní bezpečnost. Informoval o tom zahraniční portál Reuters.

Kanada a Mexiko jsou podle amerického ministerstva energetiky hlavními dovozci ropy do USA a společně představují přibližně čtvrtinu ropy, kterou rafinerie v USA zpracovávají na paliva, jako je benzin a topný olej.

Celý článek najdete ZDE.

3. Soud EU zamítl námitku Ruska ohledně pravidel o oddělení Nord Streamu 2

Tribunál Soudního dvora Evropské unie zamítl žalobu společnosti Nord Stream 2 (NS2) proti směrnici, kterou se rozšiřují pravidla vnitřního trhu se zemním plynem na plynovody ze třetích zemí. Druhý nejvyšší soud EU to dnes uvedl na svém webu. Evropská unie v roce 2019 změnila směrnici o plynu tak, aby se její pravidla vztahovala i na plynovody třetích zemí. Nord Stream 2 je dceřinou společností ruské státní plynárenské společnosti Gazprom.

Soud konstatoval, že společnost Nord Stream 2 mohla při výstavbě svého plynovodu předpokládat, že nebude splňovat kritéria EU. Plynovod byl dokončen v roce 2021, jeho potrubím ale nikdy žádný plyn neproudil. Dokončen byl před ruskou invazí na Ukrajinu, která začala v únoru 2022, ale nikdy nebyl uveden do komerčního provozu. Jedna z trubek NS2 byla spolu s plynovodem Nord Stream 1 (NS1) v září 2022 vyhozena do povětří. Nord Stream 1 byl v provozu od roku 2011.

Celý článek najdete ZDE.

4. Německo letos přidá rekordních 17,5 GW solárů. S rostoucím výkonem hrozí síťové problémy

V Německu by letos mělo přibýt rekordních 17,5 GW nového instalovaného výkonu solárních elektráren, meziročně o více než 2 GW více. S rostoucím instalovaným výkonem však rostou i problémy s řízením elektrizační soustavy v hodinách, kdy výroba převyšuje spotřebu. Německý svaz energetického a vodohospodářského průmyslu (BDEW) proto navrhuje, aby nové instalace měly dočasně omezený výkon, který mohou dodávat do sítě. 

Rozvoj solárních elektráren v Německu pokračuje i letos v silném tempu a podle zahraničního serveru Clean Energy Wire se v případě naplnění predikce BDEW dostane celkový instalovaný výkon těchto zdrojů již k hranici 100 GW.

Celý článek najdete ZDE.

5. ČEZ nahradí uhelné zdroje na Ústecku za plyn a biomasu

Trmická teplárna, která zásobuje teplem Trmice a Ústí nad Labem, by měla do roku 2029 začít využívat namísto uhelného zdroje plyn a biomasu. V ústecké čtvrti Střekov vzniknou nové plynové zdroje, teplo do domácností z nich bude proudit zřejmě již začátkem topné sezony 2025. Na dnešní tiskové konferenci to uvedli zástupci kraje, města, Skupiny ČEZ a firmy Tepelné hospodářství města Ústí nad Labem (THMÚ).

„Pro nové zdroje v Trmicích zásobující levý břeh Labe už bylo ukončeno zjišťovací řízení EIA a v současnosti běží tendr na výběr dodavatelů,“ uvedl generální ředitel ČEZ Teplárenská Rostislav Díža.

Celý článek najdete ZDE.

6. Německý regulátor chce snížit poplatky za připojení bateriím a elektrolyzérům v oblastech bohatých na OZE

Nové velké bateriové systémy a elektrolyzéry pro výrobu zeleného vodíku by mohly v Německu v oblastech, kde jsou časté přebytky elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE), platit za připojení k elektrizační soustavě nižší poplatek. Navrhuje to tamní síťový regulátor BNetzA s cílem snížit objemy omezené výroby elektřiny z OZE. Informoval o tom zahraniční server Clean Energy Wire.

Německo muselo v roce 2023 omezit zhruba 19 TWh výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie kvůli úzkým místům v tamní elektrizační soustavě. To odpovídá asi 4 % celkové roční výroby elektřiny v Německu.

Celý článek najdete ZDE.

7. Experti: Nové regulované ceny energií jsou pozitivní pro lidi, špatné pro rozvoj

Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o regulovaných cenách energií v příštím roce je podle analytiků pozitivní zprávou pro domácnosti, ale špatnou pro další rozvoj energetické soustavy v Česku. Poukazují na potřebu rozsáhlých investic do rozvoje a zabezpečení sítí. Velká část domácností tak podle nich sice v příštím roce proti letošku ušetří, připravované výdaje na investice se ale projeví o to výrazněji v nárůstu regulovaných cen v příštích letech. Vyplývá to z vyjádření analytiků pro ČTK. Někteří z nich upozornili na blížící se volby a jejich možný vliv na rozhodování státu.

Koncové ceny energií podle ERÚ v příštím roce v průměru klesnou. Elektřina pro průměrnou domácnost meziročně zlevní o 10,1 procenta, plyn o 8,5 procenta, odhadl. Průměrná domácnost bez fixace by tak oproti letošku měla ušetřit tisíce korun za rok. Regulovaná složka ceny, kterou určuje stát, přitom v příštím roce pro domácnosti o několik procent vzroste. U elektřiny o 1,4 procenta, u plynu o 8,6 procenta, což znamená nárůst o desítky korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Výsledné ceny energií tak klesnou díky zlevňování u dodavatelů.

Celý článek najdete ZDE.

8. Od zemního plynu k zelenému vodíku vede dlouhá cesta, shodli se zástupci českého průmyslu

Zemní plyn má nezastupitelnou roli v cestě k „ozelenění” českého průmyslu, obzvláště v odvětvích, ve kterých je těžká dekarbonizace pomocí elektrifikace, zaznělo na říjnové panelové diskusi Aliance pro bezemisní budoucnost.

Český průmysl řeší přechod od uhlí k méně emisně náročným zdrojům. V přechodu na zelený vodík či biometan je podle zástupců českého byznysu zemní plyn důležitý z více důvodů: jednak je dostupný a jeho spalováním se uvolňuje zhruba o polovinu méně emisí CO2 než při spalování uhlí. Infrastruktura na zemní plyn je v Česku dostatečná, jeho ceny jsou nyní stabilní, vrátily se více méně na předválečnou úroveň.

Celý článek najdete ZDE.

9. České firmy dodaly na Ukrajinu desítky kogeneračních jednotek, o dalších jednají

České firmy poslaly na Ukrajinu desítky kogeneračních jednotek, tedy zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, a o dalších jednají. Například strojírensko-energetická společnost Tedom dodá od začátku války do konce roku na Ukrajinu 60 kogeneračních jednotek. Podle dnešního sdělení zástupců Tedom jedná o dodávce dalších 40 zařízení. Brněnská společnost GENTEC CHP zase od října loňského roku do letošního léta dodala 30 kogeneračních jednotek a chystá další desítky. Kogenerace jsou instalovány zejména v nemocnicích, městských kotelnách a v dalších budovách občanské infrastruktury. Operátoři je ovládají na dálku.

Kogenerační jednotky hrají zásadní roli při nutných změnách ukrajinské energetiky. „Ukrajina musela velice rychle zajistit teplo a energii pro městské kotelny, nemocnice a další prvky občanské infrastruktury. Dokázala zjednodušit celní řízení a administrativní proces, což usnadňuje instalaci a připojení jednotek do sítě. Dochází tedy v zatím bezprecedentním měřítku k transformaci a decentralizaci energetiky jedné z největších evropských zemí,“ řekl zástupce obchodního ředitele Tedom Jiří Janša.

Celý článek najdete ZDE.

10. U jihočeského letiště by mohla vzniknout továrna na malé modulární reaktory

U jihočeského letiště by mohla vzniknout továrna na malé modulární reaktory. Společnosti ČEZ a britská Rolls-Royce SMR postaví vedle jaderné elektrárny Temelínmalý modulární reaktor (SMR). Výstavba by měla začít v roce 2029 a dokončena má být v roce 2034. Rolls-Royce SMR bude také stavět další servisní a vývojová centra, která bude potřebovat pro zajištění včasných dodávek. Díky tomu by mohlo vzniknout na jihu Čech až 3000 kvalifikovaných pracovních míst. Možnosti spolupráce dnes představili zástupci Jihočeského kraje, Rolls-Royce SMR a Skupiny ČEZ.

„Chceme, abychom byli prvním regionem v Evropě, kde vyroste malý modulární reaktor. Jako kraj máme několik výhod. Dlouhodobě tu funguje jaderná elektrárna, a tak je tady vzdělanostní základna lidí, kteří se v oboru pohybují. Za druhé je to jediné místo v Česku schválené pro výstavbu SMR. A za třetí na letišti máme obrovské množství pozemků, které jsou připraveny k průmyslové výstavbě, všechny jsou v majetku kraje, a tak je můžeme nabídnout na vybudování třeba továrny na SMR,“ řekl hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS).

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu