Od zemního plynu k zelenému vodíku vede dlouhá cesta, shodli se zástupci českého průmyslu
Zemní plyn má nezastupitelnou roli v cestě k „ozelenění” českého průmyslu, obzvláště v odvětvích, ve kterých je těžká dekarbonizace pomocí elektrifikace, zaznělo na říjnové panelové diskusi Aliance pro bezemisní budoucnost.
Český průmysl řeší přechod od uhlí k méně emisně náročným zdrojům. V přechodu na zelený vodík či biometan je podle zástupců českého byznysu zemní plyn důležitý z více důvodů: jednak je dostupný a jeho spalováním se uvolňuje zhruba o polovinu méně emisí CO2 než při spalování uhlí. Infrastruktura na zemní plyn je v Česku dostatečná, jeho ceny jsou nyní stabilní, vrátily se více méně na předválečnou úroveň.
Podle Jana Zaplatílka, vedoucího oddělení plynárenství a kapalných paliv Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), se toky plynu rozdělily na dva hlavní směry – po Německu už do Česka putuje také přes Slovensko. Česká přepravní soustava je vůči aktuálním potřebám naddimenzovaná, protože jsme byli dlouho spíše tranzitní zemí. Nyní se stáváme zemí koncovou.
Přibližně 40 procent domácností v Česku je napojeno na dodávky tepla z tepláren a dalších centrálních zdrojů tepla. Polovina tepláren však stále využívá k topení uhlí, které je potřeba nahradit. Podle Lenky Vaněk z ČEZ ESCO znamená přechod na využívání zemního plynu obrovskou úsporu CO2 oproti spalování uhlí.
Zároveň je ale zemní plyn stále fosilním palivem, které bude v příštích letech nutné nahradit zelenými alternativami, zejména biometanem a zeleným vodíkem. Proto je potřeba dělat postupné kroky k přechodu na zemní plyn a připravovat síť i zákazníky na budoucí využívání biometanu a vodíku.
Plyn jako stabilní zdroj
Plyn představuje stabilní zdroj, který se dá dobře skladovat a je k dispozici po celý rok. Podle Lenky Vaněk z ČEZ ESCO tak bude hrát důležitou roli ve vyrovnání sítě, kdy bude zapotřebí rychlý zdroj, který je možné vypnout ve chvíli dostatku energie z fotovoltaických panelů a větrníků. Právě v kombinaci technologií jako jsou kogenerační jednotky doplněné tepelným čerpadlem, fotovoltaikou, baterií či využitím zdroje sluneční energie pro dobíjení elektromobilů, vidí Vaněk největší přínos.
Plynofikaci řeší také skupina ORLEN Unipetrol. Podle Martina Růžičky, který má ve skupině na starost dekarbonizaci, je plyn klíčovou složkou pro její nastartování. Výroba energie a s tím spojený přechod od uhlí na plyn znamená pro firmu zhruba 25procentní úsporu přímých emisí. Ze zemního plynu pak podle Růžičky už bude relativně jednoduché přejít na zelený vodík či biometan.
Velké plány s biometanem
Česko má velké plány s biometanem, který je často označován jako palivo budoucnosti, protože jde o nejsnáze dostupný nízkoemisní plyn. Biometan má stejné vlastnosti jako zemní plyn, lze ho distribuovat pomocí sítí pro zemní plyn nebo jej čerpat do aut na CNG. Je zároveň čistší než zemní plyn, navíc si ho umíme vyrobit sami.
Biometan má do roku 2030 nahradit 15 až 20 procent stávající spotřeby zemního plynu, což odpovídá výrobě 500 až 700 milionů kubíků. Současná výroba přitom činí jen zhruba 1,2 milionu kubíku. V tuto chvíli je v České republice pouze sedm biometanových stanic, jejichž výroba je navíc obchodována do zahraničí. Dále máme více než 500 bioplynových stanic, z nichž je cca 230 v dostatečné blízkosti plynárenské soustavy a mohou tak být potenciálně transformovány na výrobu a vtláčení biometanu. To se ale zatím ekonomicky nevyplácí.
Podle Jana Zaplatílka z MPO by to mohla změnit státní podpora, kterou by mohly využít jak stávající bioplynové stanice, tak ty teprve plánované. Peníze z programu budou vypláceny formou zeleného bonusu, a to po dobu dvaceti let. Zda bude tato pomoc dostatečná pro rychlejší konverzi stávajících stanic nebo pro výstavbu nových bioplynek, se ale podle Zaplatílka teprve ukáže. Otázka podle něj také je, zda i cíle v oblasti biometanu ze strany EU jsou reálné, když i stávajíc spotřeba na úrovni evropské sedmadvacítky činí jen jednotky procent.
Zelený vodík v plenkách
V budoucnu se počítá také s postupným přechodem na zelený vodík, který je od nového roku také součástí energetického zákona. Energetický zákon jej poprvé uvádí mezi plyny, které lze distribuovat plynárenskou soustavou, což znamená, že vodík je nyní zasazen do stejného právního rámce jako zemní plyn. V rámci novely se připravuje také vyšší podpora zeleného vodíku, což by mělo umožnit rychlejší certifikaci i využití zeleného vodíku v energetické síti.
Využívání vodíku je nicméně podle účastníků debaty běh na dlouhou trať a budování infrastruktury v plenkách. Zařazením zeleného vodíku do energetického zákona je nicméně signál státu, že s ním v energetice počítá a že je možné začít s výraznějšími investicemi do využívání tohoto nízkoemisního plynu. Vodík je stabilní nosič energie, který lze prakticky beze ztrát přepravovat a distribuovat i na velké vzdálenosti. Pro průmysl nebo teplárenství, které pracují s technologií přímého spalování, je plyn v podstatě nepostradatelný.
Partnerem tohoto článku je Aliance pro bezemisní budoucnost.Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.
Mohlo by vás zajímat:
Koncoví zákazníci potřebují vědět fakta a čísla kolik je to bude stát a ne samou eko omáčku okolo, že musíme toto a zakážeme tamto....
Za mě jen další kanystr benzínu do už tak dost hořícího ohně. Když už teď tuším, že EU bude klasicky brutálně zdražovat uvalováním daní na vše okolo, aby tuto momentálně absolutně neekonomickou věc protlačila.
Němci musí do 8 let od zprovoznění nových plynových elektráren přejít na vodík.
Pro nás to neplatí ? Nebo k tomu budeme donuceni přes cenu emisní povolenky, stejně jako je tomu nyní u uhelných elektráren ?
Pro nás to neplatí, jde o podmínku v aukcích na podporu výstavby plynových elektráren, které si každý stát organizuje s vlastními pravidly (notifikovanými Evropskou komisí). Němci si do aukcí dali podmínku přechodu na vodík od osmého roku provozu, Češi pevně stanovili rok 2050, přičemž validní a ne úplně nepravděpodobnou možností je, že zdroj bude v roce 2050 prostě odstaven a s žádným přechodem na vodík se u něj ani počítat nebude.
Pro nás to sice neplatí, ale i u nás se to bohužel projeví na ceně elektřiny.
V Německu se totiž plynové elektrárny na vodík stanou na docela dost hodin v roce elektrárnami závěrnými, které určují v tu dobu cenu veškeré elektřiny. A ta z vodíku bude velmi vysoká. Přitom cena elektřiny v Německu má zásadní vliv na cenu na burze.
Je to tak, pokud se neukáže, že vodíkové sliby tzv. "nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce" a neodloží se (na neurčito), nebo nedojde k odpovídajícímu zdražení emisních povolenek tak, aby se náklady zemního plynu srovnaly s náklady na zelený vodík.
A pokud k onomu zdražení emisních povolenek dojde, tak elektřinu zdraží povolenky.
To máte pěšky jako za vozem...
len na doplnenie - Nemci v tych aukciach nemaju podmienku 100% len vodik .. ale len minimalny podiel, teda zmes vodika s lng/cng/.. (kde sa to tusim v niektorych pripadoch hybalo len okolo 20% podielu)
Dejte odkaz na tu informaci, že stačí 20% blend. Zatím se vždy psalo jen o vodíku. Ještě bych pochopil, kdyby to mohl být bioplyn, ale ZP?
Po dlouhém hledání jsem našel:
"Cílem je, aby tyto elektrárny přešly na 100% vodíkový provoz nejpozději do roku 2040."
Zdroj: energie21.cz/konec-fosilnich-paliv-nemecko-prechazi-na-vodikove-elektrarny
A zde:
oenergetice.cz/nemecko/nemecko-usporada-prvni-aukce-na-plynove-elektrarny-pripravene-na-vodik
"Předmětem prvního kola bude dražba podpory pro 5 GW nových plynových elektráren připravených na vodík a 2 GW modernizací stávajících elektráren. Tato zařízení musí přejít na provoz se zeleným nebo modrým vodíkem od osmého roku po uvedení do provozu nebo modernizaci. Kromě toho bude vypsáno výběrové řízení na 500 MW instalovaného výkonu elektráren přímo na čistý vodík a 500 MW pro zařízení na dlouhodobé skladování energie."
ospravedlnujem sa za dezinformaciu - bolo to asi nieco starsie, alebo nieco z pripravy navrhov ci pripomienok - vyhladal som si priamo na nemeckej stranke aktualny stav (stale len pripomienkovaneho dokumentu) - a je tam skutocne podmienka 100% od prveho dna 8-eho roku prevadzky .. alebo (ak to nie je realizovtelne - napr. ze nie je dostupny vodikovod a podobne) tak su tam podmienky dalsej prevadzky - tu je jedna z moznosti napr. aj preradenie do kapacitnej rezervy (a dalej palit plyn) ..
"Biometan má do roku 2030 nahradit 15 až 20 procent stávající spotřeby zemního plynu, což odpovídá výrobě 500 až 700 milionů kubíků."
Hezký Kačenko hezký, ale kde se vezme, kde a jak budeme pěstovat ten biomateriál na výrobu?
Nespálí se víc nafty v traktorech a plynu v chemičkách?
Vím, že kukuřičné siláže se do BPS sváží i desítky kilometrů. Kdyby to mělo vše jezdit na ten vyprodukovaný biometan, tak to nebude stačit.
to aby ho jímali přímo z krav a lidí co ujíždí na luštěninách, vlastně by to byla technologická výzva - zařízení plně mobilní a nenápadné, nositelné s vakem co má kráva přímo na zadeli, musí to umět výměnu plného vaku, a musí to být propustné pro pevný odpad z krávy.. nakonec alarmisté co teď křičí že krav je moc, pak začnou křičet že krav je málo..
Hezký. Jen malá poznámka. Krávy metan spíše krkají, protože se uvolňuje z předžaludku enterickou fermentací.
Jinak navrhuji budovatelské heslo: S každým krknutím/prdem do plynárny, s každou peckou do sběru.
Pro Emila:
nevím jak jiné zdroje, ale kogenerace v Mělníku musí do roku 2035 přejít na vodík:
youtube.com/watch?v=u56BAiglR7E
viz přednáška ing. Hory, od cca 2:00 hod., investice 30 mld. dotace 7 mld. z programu HEAT (Program HEAT z MF zaměřený na teplárenství 100 miliard).
O přechodu PP na vodík v roce 2035 i zde : energie21.cz/paroplynova-elektrarna-u-melnika/
Míchá se tu dohromady několik různých věcí.
1) Aukce na podporu výroby elektřiny ze zemního plynu, na které jsem reagoval já. Tam platí to co jsem psal v příspěvku 27. listopad 2024, 12:57.
2) Taxonomie EU, o které se píše ve druhém odkazu, kde je sice uvedený rok 2035, ale není to v rovině "musí", jen po tomto roce přestane být takový způsob výroby elektřiny považovaný za udržitelný, což může mít vliv na financování takového zdroje, na ESG skóre apod., ale neznamená to že takový provoz nebude povolený.
3) Program HEAT. Přednášku ing. Hory jsem zatím celou neviděl, ale "od cca 2:00 hod." jsem zaznamenal jen to, že musí být zdroj "H2 ready", nic o povinnosti spalovat vodík jsem nenašel. Případně upřesněte čas kdy to říká nebo co konkrétně říká.
Nenašel jsem nic v podmínkách dotací pro HEAT, tam by to někde mělo být. Ale možná neumím hledat.
Od které doby je biometan čistší než zemní plyn? Nestálé složení a množství síry znamenají smrt motorů, které na něco takového chtějí jezdit.
Zemního plynu je dostatek, jeho cena s rozvojem další těžby v USA bude dál klesat, tak není moc rozumných důvodů realizovat opatření, která povedou k vysokým cenám energií v EU.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se