Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Dánsko nahrazuje ruský plyn biometanem, v dánské plynovodní síti je ho již 40 %

Bioplyn vyčištěný na kvalitu biometanu vyrobený v Dánsku tvořil v prvních osmi měsících tohoto roku podstatný podíl plynu proudícího v místní plynovodní síti. Domácí produkce tak byla schopna nahradit fosilní ruský plyn v hodnotě kolem 3,7 miliard dánských korun (ca 12,2 miliard CZK).

Dle profesora Philipa Fosbøla z Dánské technologické univerzity se bioplyn stává nezbytným zdrojem energie a bude palivem budoucnosti, jak pro dopravu, tak i pro vytápění domácností. Téměř poloviční podíl v dánské síti je tomu důkazem, jak informoval server Bioenergy News.

2. Žaloba Westinghouse proti jihokorejské KHNP může mít dohru i pro tendr na nový jaderný blok v ČR

Výstava jaderných zdrojů není v Evropě tématem pouze v ČR, ale rovněž v dalších zemích včetně sousedního Polska. Právě kvůli polskému tendru se rozhodla americká společnost Westinghouse zažalovat u tamního federálního soudu jihokorejského dodavatele jaderných bloků KHNP, a případně tak zablokovat jeho nabídku na dodávku reaktorů Polsku. Jihokorejský návrh totiž dle Westinghouse obsahuje licencované prvky, a podle společnosti tak KHNP potřebuje její souhlas.

V případě tendrů na výstavbu jaderných bloků panuje mezi dodavateli často velmi silně konkurenční prostředí vzhledem k omezenému počtu zakázek a jejich značné velikosti. Dodavatele svých prvních jaderných bloků v současné době vybírá i Polsko. Tamní vláda v polovině měsíce uvedla, že v následujících týdnech rozhodne o dodavateli bloku. Vláda letos obdržela nabídky od americké Westinghouse, francouzské EDF a jihokorejské KHNP.

3. ČEZ má souhlas pro stavbu plynové elektrárny u Mělníka

Energetická skupina ČEZ získala v procesu EIA souhlas s výstavbou největší plynové elektrárny v Česku s elektrickým výkonem až 1000 megawattů. Ta by měla v příštích letech vyrůst v areálu elektrárny Mělník a měla by nahradit nynější uhelné bloky, kterým končí životnost. Nový zdroj bude stejně jako dosavadní elektrárna vyrábět teplo pro část Prahy. Vyplývá to z dokumentů na webu EIA, na které dnes upozornil server Ekonomický deník.

Ministerstvo životního prostředí, které posuzovalo dopad projektu na životní prostředí v procesu EIA, vydalo souhlasné stanovisko 21. října. Pozitivně hodnotilo to, že plynová elektrárna omezí negativní vlivy ze spalování hnědého uhlí, a tím přispěje ke snížení produkce skleníkových plynů v regionu. Ministerští úředníci pro souhlas stanovili asi dvě desítky podmínek, žádají mimo jiné využití nejlepších dostupných technologií pro velké zdroje nebo zachování možnosti hnízdění pro sokola stěhovavého a kavku obecnou, uvedl server.

4. Plán ČR vybudovat v Temelíně jihočeský jaderný park vyvolal obavy v sousedním Bavorsku

Plány České republiky vybudovat v Temelíně jihočeský jaderný park se setkaly s obavami politických představitelů sousedního Bavorska. Bavorský premiér již v únoru adresoval Fialovi dopis oznamující odpor Bavorska k plánům vybudovat v blízkosti hranic úložiště jaderného odpadu. Bavorská zemská vláda přitom v Německu podporuje delší provoz tří zbývajících německých jaderných elektráren.

Regionální politici bavorské strany CSU jsou překvapeni zářiovým oznámením českého premiéra Petra Fialy o vybudování jihočeského jaderného parku v blízkosti německých hranic. Součástí tohoto parku má být vybudování prvního malého modulárního reaktoru (SMR) v ČR.

5. Nové domy musejí být od roku 2030 bezemisní, shodly se státy EU

Všechny novostavby v Evropské unii budou od roku 2030 povinně bezemisní, nové úřední budovy tuto podmínku musejí splnit už o dva roky dříve. Všechny nové domy budou také od konce roku 2029 muset umožňovat vhodnou instalaci solárních panelů, což se nových nerezidenčních budov týká už od konce roku 2026. Shodli se na tom dnes ministři energetiky členských zemí, kteří schválili společný přístup k pravidlům omezujícím energetickou náročnost budov. O jejich konečné podobě budou státy jednat s Evropským parlamentem.

Země EU se pod vedením českého předsednictví v současnosti snaží dohodnout podobu bezprecedentního klimatického balíčku označovaného jako Fit For 55, který má zajistit splnění nových emisních cílů k roku 2030. Provoz budov spotřebuje v evropském bloku přibližně 40 procent energie a způsobuje více než třetinu celkové produkce skleníkových plynů související s energetikou.

6. Testovací provoz jaderné elektrárny Olkiluoto 3 přerušila porucha čerpadla

Uvedení nového finského jaderného bloku Olkiluoto 3 do komerčního provozu pravděpodobně protáhne další nepříjemnost. Během testovacího provozu bylo totiž zjištěno poškození čerpadel napájecí vody. Závada se netýká jaderné části elektrárny, a nemá tak vliv na jadernou bezpečnost. Podle posledních plánů měl být blok uveden do komerčního provozu ještě letos v prosinci.

Společnost TVO, provozovatel finského bloku Olkiluoto 3, oznámila, že během inspekčních prací objevila poškození ve vnitřních částech čerpadel napájecí vody umístěných na turbínovém ostrově.

7. Globální instalovaný výkon úložišť elektřiny by do roku 2030 mohl překonat 400 GW

Globální instalovaný výkon úložišť elektřiny by do roku 2030 mohl vzrůst na 411 GW, jejich kapacita by mohla dosáhnout 1 194 GWh. Ve srovnání s koncem roku 2021 by to znamenalo 15násobný nárůst instalovaného výkonu a více než 20násobný nárůst, pokud jde o kapacitu úložišť. Uvedené hodnoty nezahrnují instalovaný výkon a kapacitu přečerpávacích vodních elektráren. Vyplývá to z výhledu výzkumníků z BloombergNEF (BNEF). 

Jak uvedl BNEF v tiskové zprávě, nový výhled trhu s úložišti elektřiny předpokládá pro rok 2030 o 13 % vyšší hodnoty než předchozí výhled. Tento růst, který odpovídá 46 GW/145 GWh, je vyvolán zejména novými politikami a cíli v oblasti obnovitelných zdrojů energie a akumulace energie ve Spojených státech amerických a Evropské unii.

8. Polská transformace teplárenství se opírá o tepelná čerpadla a dálkové vytápění

V Polsku se v souvislosti s válkou na Ukrajině a rostoucí cenou uhlí začíná prosazovat ekologické vytápění. V centru této transformace jsou dva přístupy: instalace tepelných čerpadel a dálkové vytápění.

Polsko v roce 2016 spálilo 150 milionů tun uhlí, což tuto 38milionovou zemi řadí na deváté místo na světě, před Turecko a Indonésii.

9. Stát vybírá na emisních povolenkách miliardy. Na životní prostředí z nich však jde minimum

Výnosy z prodeje emisních povolenek, které si elektrárny a velké průmyslové závody kupují, aby mohly produkovat skleníkové plyny, se podle expertů často „rozpouštějí“ ve státním rozpočtu. EU chystá přísnější pravidla.

Zákon o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů uvádí, že na klimatická opatření má jít asi osm miliard korun ročně. Polovina má připadat ministerstvu průmyslu a obchodu a polovina Státnímu fondu životního prostředí, jehož správcem je ministerstvo životního prostředí. Původně se jednalo o 12 miliard korun, peníze ale byly potřeba „jinde“. Jenže ani těch osm miliard zmíněná ministerstva nedostávají.

10. Westinghouse bude v Polsku stavět první jadernou elektrárnu, uvedl Morawiecki

Americká společnost Westinghouse se bude podílet na stavbě první jaderné elektrárny v Polsku. Oznámil to dnes večer polský premiér Mateusz Morawiecki po jednání s americkou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Informaci potvrdil i americký velvyslanec ve Varšavě Mark Brzezinski. Záměr ještě musí oficiálně schválit polská vláda. Nejmenovaný americký představitel řekl agentuře Reuters, že se spolupráce bude týkat prvních tří ze šesti bloků elektrárny.

Morawiecki na twitteru uvedl, že polský jaderný projekt využije „spolehlivé a bezpečné technologie (společnosti) Westinghouse“. Podle něj o tom polská vláda oficiálně rozhodne ve středu. Vládní mluvčí Piotr Müller řekl agentuře PAP, že „Američané postaví první (polskou) jadernou elektrárnu“. Nevyloučil ale, že by Polsko mohlo navázat spolupráci s jinými zeměmi v dalších projektech.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu