Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Itálie uvolní další licence na těžbu plynu v Jaderském moři, domácí těžbu chce zdvojnásobit

Nová italská vláda představila plány na výrazné navýšení domácí těžby plynu, které by měly pomoci stlačit ceny pro tamní odběratele. Přestože by díky novým těžebním vrtům v oblasti Jaderského moře měla domácí těžba vzrůst až na dvojnásobek současných hodnot, stále bude pokrývat pouze zlomek potřeb země, a tak nadále bude nutné dovážet velké objemy plynu ze zahraničí.

S prudkým poklesem dodávek zemního plynu z Ruska v průběhu letošního roku se evropské země snaží hledat alternativní možnosti zajištění dodávek, a to především na globálním trhu se zkapalněným zemním plynem. Další možností je však i navýšení domácí těžby, avšak vzhledem k silným environmentálním ambicím EU může být rozsáhlý rozvoj těžby plynu problematický.

2. Příčinu poškození čerpadel napájecí vody na novém finském bloku Olkiluoto 3 se dosud nepodařilo zjistit

Zatím není známo, kdy budou obnoveny spouštěcí testy ve finské jaderné elektrárně Olkiluoto 3 (OL3), kterou postavila společnost EDF. Společnost Teollisuuden Voima Oyj (TVO) uvedla, že zatím pokračuje vyšetřování příčin poškození čerpadel napájecí vody.

Společnost TVO dne 18. října oznámila, že při údržbě a kontrole bylo zjištěno poškození vnitřních částí čerpadel napájecí vody, která se nachází na strojovně sekundární části bloku. O deset dní později uvedla, že ve všech čtyřech čerpadlech napájecí vody byly zjištěny několikacentimetrové trhliny.

3. Statnett: Norsko se od roku 2027 bude potýkat s deficitem ve výrobě elektřiny

Norsko bude pravděpodobně od roku 2027 čelit deficitu ve výrobě elektřiny, a bude se tudíž muset spoléhat na dovoz. Rostoucí poptávka v zemi totiž převyšuje rozvoj nových výrobních zdrojů. Informaci dle agentury Reuters ve středu oznámil norský provozovatel přenosové soustavy Statnett.

Provozovatel přenosové soustavy předpovídá, že spotřeba elektřiny v severské zemi vzroste v roce 2027 ze současných přibližně 140 TWh na 164 TWh, a to zejména díky rostoucí poptávce výrobců baterií, ropného a dopravního sektoru.

4. EDF opět snížila odhad letošní výroby elektřiny, 4 reaktory najedou až příští rok

Francouzský provozovatel jaderných elektráren, společnost EDF, posunul opětovné spuštění čtyř reaktorů, které jsou ve vynucené odstávce kvůli problémům s korozí, na příští rok. V důsledku toho došlo ke snížení odhadu výroby elektřiny z francouzské jaderné flotily v letošním roce na 275-285 TWh z předchozích 280-300 TWh. Informaci přinesl zahraniční server Platts.

Celkový pokles výroby vyvolaný posunem navrácení do provozu jaderných bloků Chooz 1, Penly 2 a Cattenom 1 a 3 činí podle Platts více než 10 TWh. Uvedené bloky patří mezi devět jaderných bloků, jejichž oprava byla ovlivněna říjnovou stávkou.

5. Vláda schválila cenové stropy pro výrobní ceny elektřiny

Vláda dnes schválila zavedení tržního stropu pro výrobní ceny elektřiny. Částka nad stanovený strop bude podléhat odvodu, ze kterého chce kabinet financovat kompenzace za vysoké ceny energií. Tržní stropy se budou lišit podle jednotlivých výrobních technologií, odvodu nebudou podléhat výrobci s výkonem do jedné megawatthodiny. Na tiskové konferenci to řekli premiér Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Opatření by podle návrhu mělo začít fungovat od letošního prosince, platit bude do konce roku 2023.

Stropy pro výrobu elektřiny vycházejí z evropského nařízení, které stanovuje hodnotu stropu na 180 eur (4380 Kč) za megawatthodinu. Síkela ale zdůraznil, že je to doporučená hodnota a národní státy mohou samy rozhodnout o konkrétní výši. Česko se rozhodlo stropy rozlišovat podle typu výrobního zdroje na základě jejich variabilních nákladů a se započtením přiměřeného zisku. Podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) je cílem zajistit, aby strop nebyl příliš nízký a nedocházelo k tomu, že se některým výrobcům nebude vyplácet elektřinu vyrábět, což by vedlo k jejímu nedostatku na trhu.

6. Slovinsko: O výstavbě nové jaderné elektrárny rozhodne referendum

Podle slovinského premiéra dostanou občané možnost vyjádřit se k výstavbě nového jaderného bloku v referendu. Rozhodnutí, které má vláda učinit do roku 2027, pak jeho výsledky vezme v potaz. Druhý jaderný blok v elektrárně Krško by měl zemi pomoci dosáhnout cíle ukončení využívání uhlí při výrobě elektřiny.

Slovinský premiér Robert Golob minulý týden prohlásil, že před schválením výstavby nového jaderného bloku bude nutné provést referendum, ve kterém budou moci občané vyjádřit svůj názor. Kdy by mělo referendum proběhnout však blíže nespecifikoval.

7. Tokajev nařídil zvětšit přepravu ropy trasou obcházející Rusko

Prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev nařídil zvýšit objemy ropy přepravované přes přístavy Aktau a Kuryk u Kaspického moře na 20 milionů tun ročně, uvedl na svém webu ruský list Kommersant s odvoláním na komuniké prezidentské kanceláře. Trasa vedoucí přes Kaspické moře obchází Rusko, zdůraznil deník.

Minulý měsíc agentura Reuters uvedla, že ropné společnosti v Kazachstánu začaly testovat alternativní trasy pro dodávky ropy do Evropské unie, a to včetně trasy přes kaspický přístav Aktau do ropovodu Baku-Tbilisi-Ceyhan (zvaný BTC). Nové trasy by umožnily firmám míjet tranzit přes ropovod Caspian Pipeline Consortium (CPC), spojující ropná pole na západě Kazachstánu s ruským přístavem Novorossijsk na pobřeží Černého moře.

8. Google prosazuje přísnější pravidla pro výrobu "zeleného" vodíku v EU

Americký technologický gigant Google v čele aliance několika velkých společností vyzval k většímu omezení toho, co může být považováno za zelený vodík, a postavil se tak proti těm, kteří usilují o volnější pravidla. Dopis společností, o kterém píše Euractiv, je příspěvkem do vleklé diskuse o zvláštnostech takzvaných pravidel „adicionality“, jejichž vypracováním byla exekutiva EU pověřena v roce 2018.

Vodík, zdroje energie, který má pomoci k dekarbonizaci Evropy, sice lze vyrábět z uhlí, plynu nebo elektřiny, klimaticky neutrální a žádoucí „zelený“ vodík je však vyráběn za využití obnovitelné elektřiny. Pravidla pro výrobu zeleného vodíku nyní připravuje Evropská komise. Jedním z pravidel, které musí vodík splňovat je takzvaný princip adicionality.

9. Spotové ceny LNG na asijském trhu před zimou klesají, poptávka je neobvykle nízká

Spotové ceny zkapalněného zemního plynu (LNG) na globálním trhu v posledních týdnech klesají, když teplé počasí jak v Evropě, tak v Asii omezuje poptávku po plynu. Pozorovaný pokles před příchodem špičkové zimní poptávky je neobvyklý zejména v Asii, kde poptávka po LNG kvůli omezené skladovací kapacitě během zimy zpravidla roste. Ceny tlačí dolů rovněž evropský trh, kde v posledních týdnech pomáhá teplé počasí a zásobníky plynu naplněné v mnoho případech téměř na plnou kapacitu.

Podle serveru Argus je hlavní příčinou aktuálního chování trhu, kdy ceny LNG v Asii nerostou spolu s vyšší spotřebou plynu na vytápění, chybějící poptávka ze strany čínských a indických obchodníků. Kromě stále vysokých cen ve srovnání s předchozími lety má na očekávánou poptávku vliv i čínská striktní covidová politika, jež tamní úřady potvrdily minulý víkend, která vedla a během zimy zřejmě povede k poklesu poptávky s ohledem na další lockdowny.

10. Vláda chce pověřit správou daně z neočekávaných zisků ERÚ, ten s tím nesouhlasí

Vláda chce u energetických firem pověřit správou mimořádné daně z neočekávaných zisků, kterou v pátek schválili poslanci, Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten s tímto úkolem nesouhlasí. Podle úřadu jde o daně, na jejichž správu nemá kompetence ani vybavení. ČTK to sdělil mluvčí ERÚ Michal Kebort.

„ERÚ nesouhlasí s tím, že by měl být správcem těchto odvodů, o důvodech úřad informoval vládu ve svých dopisech zaslaných již v minulém týdnu,“ řekl dnes Kebort.

Téma

MPO čelí kritice poté, co představilo návrh novely energetického zákona s účelem omezit příjmy výrobců elektřiny

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) poslalo v pátek odpoledne do meziresortního připomínkového řízení návrhy novely energetického zákona (zákon č. 458/2000 Sb.), který definuje „nadměrné příjmy“ a stanovuje jejich odvod.  Čelí však kritice ze všech stran. A to zejména kvůli tomu, že k připomínkám dalo fakticky pouze půlden, opatření obsažená v návrhu jsou nedostatečně zdůvodněna v důvodové zprávě, není u ní dostatečně posouzena slučitelnost s právem EU, nejsou vyhodnoceny dopady a další.

MPO dalo v pátek odpoledne, kdy byl rovněž přijat daňový balíček s tzv. windfall tax dopadající na energetický sektor, do meziresortního připomínkového řízení návrh novely energetického zákona. Návrh obsahuje omezení tržních příjmů výrobců elektřiny dle typu výrobny. K zaslání připomínek však měly resorty a ostatní subjekty čas pouze do pondělí 14:00, což je vzhledem k dopadům novely a předložené důvodové zprávě (bude zmíněno dále) dle připomínkujících zcela nedostatečné.

Názor

Jak dlouho ještě poběží německé jaderné reaktory?

Německá vláda teprve nyní připustila, že by mohly tři poslední provozované německé jaderné reaktory fungovat alespoň do dubna 2023, aby mohly přispět k překonání nejnáročnějšího zimního období. Německý ministr průmyslu, energetiky a klimatu Robert Habeck velice dlouho trval na tom, že jaderné bloky je třeba vypnout podle plánu na konci roku. Hlásal, že ničemu nemohou pomoci a jediné, na co byl ochoten přistoupit, bylo, že by zůstaly po vypnutí v pohotovosti pro případ krize.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu