Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Členské státy varují představitele EU před unáhlenými změnami trhu s elektřinou

Dánsko, Německo, Nizozemsko, Estonsko, Finsko, Lucembursko a Lotyšsko varují Brusel před velkými a unáhlenými změnami na evropském trhu s elektřinou v reakci na stávající energetickou krizi. Místo toho nyní volají po omezených úpravách systému. V případě větších změn vyzývají k hloubkové analýze navrhovaných opatření. Evropská komise konzultační proces k reformě trhu s elektřinou již spustila a své první návrhy úpravy stávající legislativy by měla představit během března letošního roku.

Evropská komise v druhé polovině minulého měsíce zveřejnila výzvu žádající odborníky o zpětnou vazbu k vybraným tématům a možným změnám v uspořádaní trhu s elektřinou. Názory na stávající model trhu se liší, dle části odborníků je stávající model vhodný pouze pro dobu hojnosti, kdy je dostatek výrobních zdrojů a komodit . Proto by se měl nyní reformovat.

2. Cena zkapalněného plynu proudícího do Evropy je nejnižší od srpna 2021, restart terminálu Freeport ji může ještě stlačit

Přestože jsou ceny zemního plynu na evropském trhu stále na vyšší úrovni, než tomu bylo před počátkem současné energetické krize, situace na trhu se oproti loňskému roku výrazně zklidnila. K poklesu cen pomohly i nižší ceny zkapalněného zemního plynu (LNG), který od poklesu dodávek plynu z Ruska hraje v zásobování Evropy významnější roli. Další pokles by mohlo přinést plné obnovení provozu amerického terminálu Freeport, který je v odstávce od loňského června.

Ceny zemního plynu na velkoobchodních trzích v Evropě od konce loňského roku klesly již bezmála o polovinu. Na výrazném a rychlém poklesu cen má zásadní vliv relativně mírná zima, stabilní dodávky plynu z Norska a dalších regionů a také především vysoký stav zásob plynu v podzemních zásobnících napříč kontinentem, který bude během léta tlačit dolů poptávku po plynu na jejich opětovné naplnění.

3. Německo plánuje vybudování velkého množství záložních elektráren na vodík

Transformace německé energetiky bude vyžadovat velké množství elektráren spalujících vodík, které budou využívány v období nízké výroby elektřiny ze solárních a větrných elektráren. Podle ministra hospodářství Roberta Habecka musí plánování těchto zdrojů začít okamžitě a první aukce na jejich výstavbu by měla být vypsána ještě letos.

Německý ministr hospodářství Habeck podle zahraničního serveru Clean Energy Wire uvedl, že Německo bude potřebovat velké množství výkonu v elektrárnách, které nebudou provozovány nepřetržitě a které budou využívány v období nízké výroby elektřiny ze solárních a větrných elektráren. Mělo by se jednat zejména o elektrárny spalující vodík, ale i o další záložní zdroje elektřiny. První aukce na výstavbu těchto zdrojů by podle Habecka měla být uspořádána ještě v letošním roce.

4. Závod výrobců o stále větší větrné turbíny se začíná projevovat, poruchy se množí

Výrobci a provozovatelé větrných elektráren v USA a Evropě se stále častěji potýkají s poruchami elektráren. V několika případech došlo dokonce ke kompletnímu zřícení elektráren. Výrobci elektráren přiznávají, že hon za stále většími a výkonnějšími elektrárnami se podepisuje na jejich spolehlivosti. To zvyšuje náklady na záruční opravy, ale i na pojištění elektráren.

Se snahou výrobců větrných elektráren přicházet se stále většími a výkonnějšími elektrárnami a inovacemi se v USA a Evropě množí poruchy těchto zdrojů, od selhání klíčových součástí až po úplné zřícení. Někteří odborníci z oboru dle agentury Bloomberg tvrdí, že k podobným událostem dochází stále častěji, i když se tyto události vyskytují jen u malého zlomku instalovaných zařízení.

5. Pákistán plánuje zčtyřnásobit výkon svých uhelných elektráren, v dovozu LNG již nevidí svou budoucnost

Pákistán se odvrací od budování nových elektráren spalujících zemní plyn v důsledku vysokých cen zkapalněného zemního plynu (LNG). Svou budoucnost naopak nově vidí v uhelné energetice, kde se chystá nynější instalovaný výkon navýšit až na čtyřnásobek. Tamní energetický ministr si od přechodu slibuje jednak snížení nákladů na výrobu elektrické energie, pak ale také větší odolnost systému vůči vnější geopolitické situaci.

Jak informuje agentura Reuters, více než třetina elektrické energie je v Pákistánu vyráběna ze zemního plynu. V uplynulém roce ale docházelo k častým výpadkům v dodávkách elektřiny. Důvodem je, že ceny LNG vzrostly natolik, že si je země nemůže dovolit – resp. nemůže si dovolit soutěžit o dodávky s LNG s evropskými státy nebo Japonskem a Čínou.

6. Švédská banka SEB: Další pokles cen plynu je nepravděpodobný

Podle analytiků jedné z největších švédských bank, SEB, je pokračování nynějšího poklesu cen zemního plynu nepravděpodobné. Nižší ceny plynu totiž dle SEB jednak podporují poptávku po plynu, pak ale také zapříčiňují, že Evropa jako destinace pro odbyt LNG ztrácí ve srovnání s asijským trhem svou atraktivitu. Zástupci banky se tak shodují i s dalšími analytiky v tom, že následující topná sezóna bude pro EU kritická.

V důsledku poklesu cen zemního plynu napříč celou EU ztrácí Evropa ve srovnání s asijským trhem v průběhu letošního roku svou atraktivitu. Snížení atraktivity může pro EU znamenat komplikaci z pohledu naplnění jejich zásobníků před další zimní sezónou.

7. Evropská komise předložila pravidla definující ekologický vodík, ta umožní jeho výrobu i za využití jádra

Evropská komise předložila dlouho očekávaná pravidla, která definují podmínky, za nichž lze považovat vodík za nízkouhlíkový. Francie nakonec uspěla ve snaze zařadit jaderné elektrárny jako možný zdroj elektřiny pri výrobě podporovaného vodíku.

Po více než ročním zpoždění způsobeném především lobbingem ze strany průmyslu a zájmových skupin přijala výkonná moc EU pravidla pro obnovitelný vodík. Vyplývá to z dokumentů, které získal server EURACTIV.

8. Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů byl loni 3,7 %, ČR zaostává za Evropou

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku dlouhodobě zaostává. Podíl solárních a větrných elektráren na celkovém objemu vyrobené elektřiny loni v České republice činil 3,7 procenta. To je výrazně za evropským průměrem, v celé EU byl totiž tento podíl kolem 22 procent. ČR zároveň zaostává i v tempu nárůstu této výroby. Na twitteru to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Větrné a solární elektrárny v Česku vloni za prvních devět měsíců roku vyrobily přes 2,52 terawatthodiny elektřiny. Celkem bylo v Česku za stejné období vyrobeno více než 62,24 terawatthodiny, nejvíce z parních a jaderných elektráren.

9. Zemětřesení nepoškodila stavbu turecké jaderné elektrárny Akkuyu

Ničivá zemětřesení, která postihla v minulém týdnu Turecko, nepoškodila stavbu jaderné elektrárny Akkuyu. Tureckou elektrárnu se čtyřmi bloky VVER-1200 staví ruská společnost Rosatom. První blok by měl být zprovozněn ještě letos, celá elektrárna pak má pokrýt zhruba 10 % spotřeby elektřiny Turecka.

Řada zemětřesení během minulého týdne v Turecku, podle ruské zpravodajské agentury TASS, nijak nepoškodila výstavbu čtyř jaderných bloků v Akkuyu.  Epicentra zemětřesení o síle až 7,8 stupně Richterovy škály byla od místa vzdálena východně zhruba 400 kilometrů. V Akkuyu zaznamenali následné otřesy o síle zhruba 3 stupňů Richterovy škály. Po první kontrole provozovatel zahájil další a podrobnější  diagnostiku s cílem ověřit, že stavební práce mohou i nadále pokračovat.

10. ČEZ: Malé modulární reaktory by mohly být v Temelíně, Tušimicích či Dukovanech

Malé modulární reaktory by podle ČEZ mohly být v Temelíně, Tušimicích, Prunéřově, Ledvicích, Poříčí, Dětmarovicích a Dukovanech. Jde o místa, kde jsou nyní uhelné či jiné elektrárny. První takový reaktor bude stát v roce 2032 v Temelíně, řekla dnes novinářům ředitelka útvaru ČEZ pro rozvoj malých modulárních reaktorů Silvana Jirotková. Kolik bude stavba reaktoru stát, nikdo ze zástupců ČEZ neuvedl.

V roce 2050 bude podle Jirotkové chybět v ČR významná část zdrojů, kvůli rostoucí spotřebě elektřiny. Malé modulární reaktory by vedle Temelína mohly být v místech, kde nyní ČEZ provozuje uhelné elektrárny. „Ty bychom chtěli transformovat s ohledem na životní prostředí a na bezemisní politiku na malé modulární reaktory. Dává smysl nahradit ten zdroj, který dosluhuje, novými zdroji, i s ohledem na to, jak jsme se zavázali k odklonu od uhlí. Lokality, které jsou na severu Čech, na severu Moravy, kde je významná průmyslová výroba, tak dávají smysl. I proto, že je tam centrální zásobování teplem, a i to by modulární reaktory byly schopné obhospodařit,“ řekla ČTK Jirotková.

Téma

Alžírsko směřuje k uzavření nových smluv o těžbě ropy a plynu

Chevron, který je podle tržní kapitalizace druhou největší západní ropnou společností na světě, nedávno obnovil jednání o investici v Alžírsku, uvedly zdroje deníku Wall Street Journal. Těžba v severoafrické zemi by měla v budoucnu nahradit část ruských dodávek do Evropy. Obě strany dle předběžných informací doufají, že jednání se úspěšně podaří uzavřít do konce roku 2023.

Společnost podepsala se státní společností Sonatrach memorandum o porozumění o prozkoumání možností těžby zemního plynu už v roce 2020. Až donedávna byl ale pokrok v jednáních pomalý.

Názor

Jaderná energetika v roce 2022 – poznamenaná invazí Ruska na Ukrajinu

Invaze Ruska na Ukrajinu dramaticky ovlivnila dostupnost plynu a jeho cenu v Evropě. Ještě více se tak zrychlil příklon k jaderné energetice v řadě států Evropské unie. Francie se vrátila k budování energetického mixu postaveného na jaderných a obnovitelných zdrojích. Nové bloky chtějí stavět Polsko, Nizozemí, Švédsko, Česko a celá řada dalších států. Evropská unie potřebuje obnovit své kompetence v oblasti jaderných technologií, kde ji Čína a Rusko výrazně předběhlo.

O změnách pohledu společnosti v Evropské unii na jadernou energetiku se psalo už v minulém přehledu. Ruská invaze na Ukrajinu 24. února 2022 tento proces dramaticky urychlila. Ještě intenzivněji se ukázalo, že bez jaderné energetiky svou závislost na fosilních zdrojích těžko můžeme významněji omezit. Dokonce Německo, které si svou Energiewende vytvořilo extrémní závislost na ruském plynu, odložilo nakonec odstavení svých posledních tří jaderných reaktorů do dubna 2023, aby překonal nastupující zimní období na přelomu roku.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu