Evropská komise předložila pravidla definující obnovitelný vodík

Evropská komise předložila dlouho očekávaná pravidla, která definují podmínky, za nichž lze považovat vodík za obnovitelný. Francie nakonec uspěla ve snaze vyjednat si výjimku z požadavku na takzvanou adicionalitu.

Po více než ročním zpoždění způsobeném především lobbingem ze strany průmyslu a zájmových skupin přijala výkonná moc EU pravidla pro obnovitelný vodík. Vyplývá to z dokumentů, které získal server EURACTIV.

Kontroverzním tématem je především doplňkovost (adicionalita) elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE), která bude využivána pro výrobu vodíku v elektrolyzérech. Obavou některých skupin je to, aby nová komodita nekanibalizovala elektřinu z OZE určenou pro jiné účely. Stanovení pravidel tak nyní ustanovuje určitou míru investiční jistoty v Evropě, některé země už do vodíku značně investují.

Aby bylo zajištěno, že zelený vodík bude vyráběn pouze ve výrobnách postavených speciálně pro účely výroby vodíku, chtěla Komise původně jeho výrobu časově a prostorově korelovat. Podle této zásady by například španělský výrobce vodíku nemohl tvrdit, že vodík je obnovitelný, pokud by použitá elektřina pocházela ze Švédska.

O tom, jak úzce by musela výroba elektřiny a vodíku být provázána - zda každou hodinu nebo každé čtvrtletí, zda od sebe mohou výrobny být vzdáleny 50 kilometrů nebo zda by pocházely ze sousední země - se od té doby vedou intenzivní debaty.

Komise přijala konečné rozhodnutí minulý pátek a stanovila dvě důležitá kritéria. Od roku 2030 bude muset výroba vodíku korelovat hodinově. Do té doby je korelace stanovena na měsíční bázi. Od roku 2028 budou muset výrobci vodíku také prokázat, že jejich elektrolyzéry jsou připojeny k zařízením na výrobu energie z OZE ne starším než 36 měsíců. Především průmysl zjednodušená kritéria vítá, jelikož předtím varoval před odlivem výrobců vodíku do USA po přijetí tamního antiinflačního zákona.

Evropská komise avizuje, že 36měsiční pravidlo nebude aplikované, jakmile bude uhlíková intenzita národní elektrické sítě pod  18 g ekvivalentu CO2/MJ (65 g ekvivalentu CO2/kWh), přičemž jaderná energie je započítávatelná. V tomto bodě nakonec dosáhla Francie významného vítězství, kdy se jí podařilo prosadit, aby i jaderná elektřina byla akceptovaná. Právě Francie a Švédsko tuto podmínku splňují.

Podle pravidel přijatých v pátek budou země s nízkouhlíkovým mixem elektřiny vyňaty z pravidla adicionality za předpokladu, že investují do rozvoje OZE v "množství, které je přinejmenším ekvivalentní množství elektřiny, o němž se tvrdí, že je plně obnovitelné".

Aby výrobci vodíku prokázali, že výše uvedená pravidla splňují, budou muset mít nasmlouvané smlouvy o nákupu energie (PPA) z OZE. Pravidla se budou aplikovat i na vodík ze třetích zemí.