Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Evropský parlament odhlasoval revizi směrnice o energetické náročnosti budov

Evropský parlament schválil novelu směrnice o energetické náročnosti budov. Nové budovy mají podle ní mít od roku 2028 nulové emise skleníkových plynů. Směrnice zároveň zavádí opatření, která mají pomoci snížit účty za energii.

Budovy se na emisích skleníkových plynů v Evropské unii podílejí celkem 36 %. I proto Evropská unie zavádí přísnější opatření pro jejich snižování. Novelizaci směrnice o emisích z budov nyní schválil Evropský parlament, který o podobě opatření informoval na svých stránkách.

2. Návrh německého zákona stanovujícího 65% podíl OZE pro nové topné systémy je téměř hotov

Německo pracuje na zákoně, který by od roku 2024 vyžadoval, aby všechny nově instalované topné systémy v Německu využívaly 65 % obnovitelné energie. Podle informací Tagesspiegel Background by měl být návrh zákona po mnoha odloženích téměř dokončen.

S předložením zákona, který stanoví cíl 65 % obnovitelné energie pro nové topné systémy, počítala již koaliční dohoda spolkové vlády, zákon měl vejít v platnost v roce 2025. V loňském březnu se po vypuknutí války na Ukrajině německá vláda dohodla na snaze uvést tento zákon v platnost již od roku 2024.

3. Elektromobily byly v Německu poprvé v běžném provozu využity ke stabilizaci soustavy

Německý provozovatel přenosové soustavy TenneT poprvé využil elektromobily k vyrovnávání výkyvů mezi výrobou a spotřebou v přenosové soustavě. Elektromobily se tak z pouhého dopravního prostředku staly aktivní a stabilizující součástí energetické soustavy.

Společnost sonnen, která je dceřinou společností ropného giganta Shell, nyní svou virtuální elektrárnu nazývanou sonnenVPP rozšířila o elektromobily. Po úspěšné testovací fázi tak mohl TenneT nyní poprvé v běžném provozu využít baterie elektromobilů k vyrovnání  výkyvů mezi výrobou a spotřebou v síti. Německé domácnosti své vozy mohly i přesto dále využívat.

4. Cena elektřiny i plynu bude dál klesat, krize pomalu končí, shodli se experti

Energetická krize, která začala loni v létě raketovým růstem cen elektřiny a plynu, pomalu končí, ceny elektřiny i plynu budou nadále pozvolna klesat. Shodli se na tom ekonomové i odborníci na energetiku na 18. ročníku konference Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a ve světě, která se dnes uskutečnila v Brně.

Mezi přednášejícími převažoval mírný optimismus. Zároveň ale upozornili na to, že se podobná krize může opakovat.

5. Kompenzace obchodníků za cenové stropy se mění, vláda upravila hlavní nejasnosti

Vláda tuto středu schválila první novelu nařízení vlády, které stanoví podrobnější postup kompenzace poskytované dodavatelům energií v souvislosti s cenovými stropy na elektřinu a plyn. Nařízení je účinné teprve od počátku letošního ledna a má být účinné do konce roku, kdy končí účinnost také cenovým stropům.

Původní znění nařízení, na základě kterého je obchodníkům s elektřinou a plynem kompenzována prokazatelná ztráta a přiměřený zisk způsobený zavedením cenových stropů, vydrželo dva měsíce. Toto nařízení je přitom pro obchodníky, kteří dosud dodávají za ceny vyšší, než je cenový strop, klíčové.

6. BNEF: Spotřeba kovů vyvolaná transformací energetiky prudce poroste

Jedny z hlavních technologií pro dekarbonizaci sektoru elektroenergetiky – větrné turbíny, solární panely a bateriová úložiště, jsou stále více efektivní při spotřebě kovů na jejich výrobu. Podle zahraničního serveru BloombergNEF by například do roku 2030 mohla klesnout měrná spotřeba mědi (vyjádřená v kg/MW) na výrobu pevninských větrných turbín o 10 % a spotřeba oceli o 3 %. Kvůli obrovskému očekávanému tempu rozvoje těchto technologií v následujících desetiletích má nicméně celkový objem kovů potřebných pro jejich výrobu prudce růst.

Výzkumníci z BNEF očekávají, že měrná spotřeba kovů, respektive polokovů používaných při výrobě větrných turbín, solárních panelů a bateriových úložišť bude v budoucích letech poměrně výrazně klesat.

7. V čínské elektrárně Zhangzhou 1 byla instalována vnější kopule kontejnmentu

Na prvním bloku jaderné elektrárny Zhangzhou (Čang-čou) v čínské provincii Fujian byla instalována vnější ocelová kopule, oznámila společnost China Nuclear Engineering and Construction Corporation (CNECC). Zhangzhou 1 je prvním ze dvou reaktorů Hualong One, které se v této lokalitě staví a jejichž uvedení do komerčního provozu je plánováno na rok 2024, resp. 2025.

Kopule o průměru 55 metrů, výšce 13 metrů a hmotnosti přibližně 420 tun byla 17. února pomocí 3200tunového jeřábu usazena na místo na vrcholu ochranné obálky reaktorové budovy.

8. V dubnu začne stavba štěpkového kotle pro Teplárny Brno za 2,48 miliardy

Konsorcium firem Škoda Praha a OHLA ŽS začne v dubnu stavět kotel na biomasu pro Teplárny Brno v jejich provozu Brno-sever. Zástupci firem dnes podepsali smlouvu s Brnem i vedením Tepláren Brno. Generální ředitel tepláren Petr Fajmon po podpisu smlouvy oznámil, že se teplárnám podařilo získat dotaci 1,67 miliardy korun.

„Na ministerstvu životního prostředí už je podepsané rozhodnutí o dotaci, zbývá ještě podepsat smlouvu, což by se mělo stát do konce března. Zbytek z celkové částky 2,48 miliardy bez DPH pokryjeme z komerčního úvěru,“ uvedl Fajmon.

9. E15.cz: Britská firma chce v ČR postavit gravitační úložiště energie

Britská firma Gravitricity chce v Česku postavit první gravitační úložiště energie na světě za zhruba 700 milionů korun. Uvedl to dnes server E15.cz. Gravitricity dnes kvůli tomu uzavřela memoranda o spolupráci se státním podnikem Diamo a Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava. Pro úložiště, využívající ke skladování elektřiny gravitační pole Země, by Britové chtěli využít některý z uzavřených uhelných dolů v Moravskoslezském kraji.

„Aktuálně zvažujeme několik možných lokalit. Tou nejpravděpodobnější je v tuto chvíli Darkov (bývalý černouhelný důl společnosti OKD, pozn. red.),“ řekl E15.cz šéf Gravitricity Charlie Blair.

10. Analýza: EU díky obnovitelným energiím ušetřila miliardy eur za dovoz plynu

Evropská unie byla díky většímu využívání energie z větru a slunce schopna ušetřit po začátku invaze Ruska na Ukrajinu 12 miliard eur (asi 285 miliard Kč) za dovoz plynu. Podle agentury DPA to vyplývá z dnes zveřejněné analýzy think-tanku Ember Climate.

„Díky rostoucí kapacitě a příznivým povětrnostním podmínkám vyrobila větrná a solární energetika od začátku války rekordní množství elektřiny v EU,“ uvedl think-tank Ember Climate.

Téma

Jak si trh s elektřinou představují evropští regulátoři? Jsou proti podpoře PPA i výnosovým stropům po 30. červnu 2023

Dvě organizace spojující energetické regulační orgány v Evropské unii zveřejnily své odpovědi na dotazník, ve kterém Evropská unie žádala o zpětnou vazbu na budoucí podobu trhu s elektřinou. Ve svých odpovědích organizace varují před tím, aby EU proaktivně podporovala smlouvy o nákupu elektřiny (tzv. PPA). Doporučovaly by také využití chytrých rozdílových kontraktů (tzv. smart CfD), které by měly zlepšit fungování trhu s elektřinou.

Počátkem minulého týdne Evropská unie uzavřela veřejný konzultační proces, ve kterém mohli zájemci sdělit svůj názor k hlavním bodůmpřipravované reformy trhu s elektřinou. Možnost využilo celkem 1350 osob a organizací.

Fotovoltaika nad bramborami i chmelnicí. Zemědělci budou moct zároveň pěstovat plodiny a vyrábět elektřinu

Solární panely nad vinicí nebo chmelnicí budou možná brzy k vidění i v Česku. Kombinaci pěstování plodin a vyrábění elektrické energie, jež se nazývá agrivoltaika, umožňuje novela zákona, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí. Hotová by měla být v březnu.

Zemědělci díky vlastnímu zdroji elektřiny ušetří na cenách za energie. Vyrobenou elektřinu přitom nemusí využívat pouze sami, mohou ji prodávat do sítě.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu