BNEF: Spotřeba kovů vyvolaná transformací energetiky prudce poroste

Jedny z hlavních technologií pro dekarbonizaci sektoru elektroenergetiky - větrné turbíny, solární panely a bateriová úložiště, jsou stále více efektivní při spotřebě kovů na jejich výrobu. Podle zahraničního serveru BloombergNEF by například do roku 2030 mohla klesnout měrná spotřeba mědi (vyjádřená v kg/MW) na výrobu pevninských větrných turbín o 10 % a spotřeba oceli o 3 %. Kvůli obrovskému očekávanému tempu rozvoje těchto technologií v následujících desetiletích má nicméně celkový objem kovů potřebných pro jejich výrobu prudce růst.

Výzkumníci z BNEF očekávají, že měrná spotřeba kovů, respektive polokovů používaných při výrobě větrných turbín, solárních panelů a bateriových úložišť bude v budoucích letech poměrně výrazně klesat.

"Nová generace kovů umožňuje budování nové generace obnovitelných zdrojů," uvedl Sung Choi, hlavní analytik pro oblast kovů v BNEF a dodal, že ačkoliv jsou kovy obvykle vnímány jako komodity, jedná se o velmi specializované produkty, které se stále vylepšují s příchodem nových technologií.

Při pohledu na jednotlivé kovy očekává BNEF významný pokles měrné spotřeby mědi při výrobě pevninských větrných turbín, a to o 26 % do roku 2050. U větrných turbín určených pro přímořské větrné farmy je zase očekáván pokles spotřeby hliníku o 16 % do roku 2050.

Opačný trend je nicméně očekáván u spotřeby mědi u mořských větrných turbín, kde BNEF očekává z důvodu stále rostoucích výkonů turbín i růst měrné spotřeby mědi a to o zhruba 50 % do roku 2050.

Výhled měrné spotřeby vybraných kovů při výrobě pevninských a přímořských větrných elektráren. Zdroj: BNEF

Pokles očekáván jak u solárních elektráren, tak u baterií

Pokles měrné spotřeby kovů a polokovů je očekáván také v případě solárních elektráren. U velkých solárních elektráren je například mezi lety 2022 a 2050 předpokládán pokles měrné spotřeby oceli z 33 na 21 t/MW, hliníku z 15 na 9 t/MW a křemíku z 3 na 1 t/MW. Obdobné tempo poklesu měrných spotřeb je očekáváno i u malých solárních elektráren.

Výhled měrné spotřeby vybraných kovů a polokovů při výrobě solárních elektráren. Zdroj: BNEF

V oblasti bateriové akumulace elektřiny odhadují výzkumníci z BNEF pokles měrné spotřeby hliníku, niklu, kobaltu a mědi. Co by naopak u lithium-iontových baterií mělo růst, je měrná spotřeba lithia, a to ze současných 670 kg/MWh na 710 kg/MWh v roce 2050.

Výhled měrné spotřeby vybraných kovů při výrobě lithium-iontových baterií. Zdroj: BNEF

Významný růst celkové spotřeby kovů

Ačkoliv je u téměř všech kovů a polokovů využívaných při výrobě výše uvedených technologií očekáván pokles měrné spotřeby, bude kvůli obrovskému očekávanému tempu rozvoje těchto technologií v následujících desetiletích prudce růst celkový objem spotřebovaných kovů.

V případě oceli má dojít k nárůst roční poptávky v oblasti transformace energetiky (zahrnuje výrobu elektřiny, bateriovou akumulaci, přenosové a distribuční sítě a sektor dopravy) z 28 mil. tun v roce 2022 na 109 mil. tun v roce 2050. Spotřeba hliníku by ve stejném období měla vzrůst z 16 mil. tun na 80 mil. tun, spotřeba mědi z 6,4 mil. tun na 38,3 mil. tun a spotřeba lithia z 0,5 mil. tun na 7,5 mil. tun.

Zatím co u oceli by podíl spotřeby vyvolaný transformací energetiky na celkové globální spotřebě oceli  měl být i v roce 2050 téměř zanedbatelný, v případě hliníku by měl podíl narůst ze současných cca 25 % téměř na polovinu, u mědi z 25 % na téměř 70 % a u lithia by měla spotřeba v této oblasti představovat v roce 2050 téměř veškerou globální spotřebu.