Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Ceny elektřiny na evropských spotových trzích o víkendu zcela zkolabovaly

Minulý víkend zažívala velká část Evropy slunečné a větrné počasí, což se podepsalo i na spotových cenách elektřiny, které tak v některých hodinách dosahovaly hodnot hluboko pod nulou. V případě Německa se ceny okolo nedělního poledne propadly dokonce k -500 EUR/MWh, což tamní trh nezažil již 14 let. Do záporu se ceny propadly v Německu i v pondělí, nicméně silnější poptávka v průběhu pracovního týdne zabránila tak výraznému propadu, jako tomu bylo v neděli.

Evropské trhy s elektřinou v posledních týdnech opakovaně zažívají situaci, kdy se ceny elektřiny na spotových trzích během víkendových polední často propadají na hodnoty blízko nuly. Příčinou je silný nárůst instalovaného výkonu v solárních elektrárnách a nižší poptávka ve srovnání s předchozími lety. Během minulého víkendu se však k silné výrobě fotovoltaických elektráren připojil i vítr.

2. Francie objevila velké ložisko přirozeně se vyskytujícího vodíku, ten by mohl Evropě pomoci v dekarbonizaci

Francouzský výrobce energie La Française d’Énergie v květnu objevil velké ložisko přirozeně se vyskytujícího vodíku. Tento vodík byl objeven během kontrolních prací v opuštěných dolech v regionu Lotrinsko ve Francii. Vzniká tak šance nasbírat nové informace o přirozeně se vyskytujícím vodíku a zjistit, zda by mohl jako obnovitelný zdroj přispět k dekarbonizaci EU. Informoval o tom portál Euractiv.  

Francouzská firma La Française d’Énergie (FDE) vyrábí energii z různých zdrojů s negativní uhlíkovou stopou. FDE v květnu 2023 oznámila, že na východu Francie v rámci kontrolních prací během výzkumného projektu objevila významné objemy přirozeně se vyskytujícího vodíku. Některé zdroje o tomto vodíku hovoří jako o tzv. bílém vodíku. Jinde ale může být bílým vodíkem nazýván vodík, který vzniká jako vedlejší produkt například během výroby některých chemických látek.

3. IEA: Ceny energií mohou opětovně prudce vzrůst

Šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA), Fatih Biroll, se nechal slyšet, že se ceny energií mohou během zimy znovu prudce navýšit. Muselo by však dojít ke kombinaci dvou faktorů, a to silné poptávky po energiích ze strany Číny a chladné zimě na severní polokouli. V tomto případě by dle Birolla byly nuceny intervenovat na energetickém trhu národní vlády nadále tak, jako tomu je v letošním roce.

Varování ze strany IEA navazuje na nedávnou zprávu německého energetického regulátora o tom, že energetická krize ještě neskončila, a to ani přes dobrý stav naplněnosti evropských zásobníků s plynem.

4. Ruský jaderný koncern Rosatom definitivně ukončil působení v Česku

Ruský státní jaderný koncern Rosatom definitivně ukončil svou činnost v Česku. Stalo se tak rok a čtvrt po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Tuzemská pobočka firmy byla nyní vymazána z obchodního rejstříku, všichni její zaměstnanci odešli už dříve. Svoji činnost utlumila i komunikační agentura, která pro Rosatom pracovala. Zůstaly po ní dluhy. Informoval o tom dnes Deník N. Rosatom se v minulosti ucházel o stavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany, z tendru ho vláda vyřadila po odhalení ruské role při výbuchu muničních skladů ve Vrběticích.

Dosud v Česku působil odštěpný závod maďarské pobočky, která v poslední době fungovala jako centrum jaderné společnosti ve střední Evropě. Samotný Rosatom ovšem byl v Česku neaktivní už několik měsíců. Podle Deníku N společnost vyklidila své kanceláře v Praze na konci loňského roku.

5. Přes evropské LNG terminály v červnu proteklo nejméně plynu od loňského října

Přestože do Evropy stále proudí značné množství zkapalněného zemního plynu, v poslední době začaly dodávky postupně klesat. V červnu tak objem plynu, který proudil do evropské přepravní soustavy z místních terminálů na dovoz zkapalněného plynu (LNG), poklesl na nejnižší hodnoty za posledních osm měsíců. I tak byl letošní červen ve srovnání se stejným obdobím z předchozích let z pohledu dodávek LNG do Evropy rekordní.

Z terminálů na dovoz LNG v zemích EU a Spojeném království podle Argus Media během června proudilo do soustavy v průměru 4,3 TWh plynu denně. Jednalo se tak o nejnižší množství od loňského října, oproti průměrným 4 TWh denně z loňského června byl však tento objem stále o bezmála desetinu vyšší. Dodávky plynu skrz terminály v Nizozemsku a Chorvatsku byly sice rekordní, v případě Belgie a Spojeného království naopak dovoz plynu skrz LNG terminály v uplynulém měsíci zpomalil.

6. Evropská komise zahájila druhé kolo společných nákupů zemního plynu

Evropská komise zahájila druhé kolo společných nákupů zemního plynu pro společnosti z členských zemí EU a smluvních zemí energetického společenství (Albánie, Bosny a Hercegoviny, Kosova, Severní Makedonie, Gruzie, Moldavska, Černé Hory, Srbska a Ukrajiny). V prvním kole, které probíhalo na přelomu května a června, bylo společným nákupem zajištěno 11 mld. m3 zemního plynu.

Evropská komise minulý týden oznámila zahájení druhého kola společných nákupů zemního plynu pro evropské společnosti prostřednictvím platformy AggregateEU. Společnosti mohly do 3. června zadávat svou poptávku, v období od 7. do 10. července budou na tuto agregovanou poptávku moci reagovat dodavatelé plynu.

7. Finský modulární reaktor pro rezidenční vytápění má vzniknout do roku 2030

Finský projekt malého modulárního reaktoru pro teplárenské účely získal 2 miliony EUR na další rozvoj. Reaktor LDR-50 s tepelným výkonem 50 MW chce finská společnost postavit do roku 2030, a přispět tak k dekarbonizaci teplárenství. Díky finančním prostředkům nyní  kromě jiného vznikne maketa reaktoru v životní velikosti.

Finská společnost Steady Energy oznámila, že získala financování ve výši 2 milionů EUR (zhruba 47 milionů Kč) na rozvoj projektu teplárny poháněné malým jaderným reaktorem. Projekt LDR-50 s tepelným výkonem 50 MW začalo v roce 2020 vyvíjet Finské technické výzkumné centrum VTT, kde společnost Steady Energy vznikla.

8. Sokolovská uhelná začne obnovovat provoz plynárenské technologie ve Vřesové

Společnost Sokolovská uhelná obnoví tento měsíc částečný provoz plynárenské technologie ve Vřesové. Půjde o tři generátory z 26. Obnovení tlakového zplyňování uhlí má otevřít cestu k přípravě na nové inovativní technologie, které budou součástí rozvoje chemického průmyslu v průmyslovém areálu Vřesová. Podle firmy může první dny obnovení provozu odstavené technologie doprovázet mírný zápach, informovala dnes společnost v tiskové zprávě.

„Lidé z okolních měst a obcí nemusí mít při tomto omezeném provozu obavy z žádných rizik, která by mohla mít vliv na zdraví, bezpečí a na kvalitu životního prostředí. Pouze zahájení obnoveného provozu může během úvodních dní zprovozňování v roce 2020 odstavené technologie doprovázet mírný pachový efekt, proto děkujeme všem za pochopení a věříme, že to nijak nenaruší plánované letní aktivity,“ uvedla mluvčí Sokolovské uhelné Jana Pavlíková.

9. Evropská regulace může být překážkou pro německé plány na výstavbu 25 GW plynových elektráren

Evropská komise má podle zahraničního serveru Clean Energy Wire výhrady k plánům Německa podpořit pomocí aukcí výstavbu 25 GW nových elektráren spalujících zemní plyn. Podle dokumentů, které má k dispozici německý deník Handelsblatt, bude Evropská komise posuzovat navržené opatření jako kapacitní mechanismus, pro který musí být splněny podmínky stanovené v Nařízení EP a Rady o vnitřním trhu s elektřinou.

Plány Německa na výstavbu nových plynových elektráren, které budou nezbytné pro zajištění dodávek elektřiny v době, kdy obnovitelné zdroje nebudou vyrábět dostatek elektřiny k pokrytí poptávky, byly zveřejněny na začátku letošního roku. Podle březnového vyjádření ministra hospodářství Roberta Habecka by se mělo jednat o zhruba 25 GW nových řiditelných zdrojů.

10. Svaz: Servis plynových kotlů je nutné zajistit co nejdříve, na podzim bude plno

Odběratelé plynu by si podle tuzemských plynařů měli co nejdříve zajistit termín pravidelného servisu svých kotlů a dalších odběrných plynových zařízení. Na podzim, kdy startuje topná sezona, očekávají plynoservisy velký nárůst počtu zakázek, a tím i prodlužování čekacích lhůt, uvedl Český plynárenský svaz. Varoval před problémy se vznikem nečistot v zařízeních, loni jich byly nahlášeny desítky.

„Termín kontroly doporučujeme domluvit co nejdříve a nedělat ji za pět minut dvanáct, kdy už bude potřeba topit a kdy může být těžké najít volný termín,“ řekl ředitel Technického odboru Českého plynárenského svazu Ivo Kršek.

11. Itálie plánuje zrychlit rozvoj obnovitelných zdrojů, do roku 2030 cílí na 131 GW výkonu

Itálie plánuje masivní investice do obnovitelných zdrojů energie (OZE). Jak vyplývá z revize tamního klimaticko-energetického plánu, který získal zahraniční energetický portál Montel k nahlédnutí, cílí Itálie do roku 2030 až na 131 GW. Současný instalovaný výkon OZE by se tak více než zdvojnásobil.

Itálie plánuje navýšit svůj cíl v podobě instalovaného výkonu v OZE do roku 2030 z nyní plánovaných 80 GW na 131 GW. Instalovaný výkon těchto zdrojů v Itálii na konci roku 2021 činil 58 GW.

12. EDF zahájila kroky k výstavbě dvou jaderných reaktorů EPR2 ve Francii

Společnost EDF zahájila povolovací proces k výstavbě dvou nových jaderných reaktorů typu EPR2 v elektrárně Penly. Vedení společnosti rozhodnutí učinilo mimo jiné na základě veřejné diskuze s cílem přispět k dekarbonizaci Francie. Přípravné práce by v lokalitě mohly začít v polovině příštího roku. Zprovoznění prvního reaktoru společnost očekává v roce 2035.

Francouzská energetická společnost EDF oznámila, že zahájila potřebné schvalovací a administrativní procesy k začátku výstavby dvou nových jaderných reaktorů. Dva bloky typu EPR2 s instalovaným výkonem 1670 MW plánuje společnost postavit v elektrárně Penly v Normandii.

13. JAR prohlubuje spolupráci se zeměmi EU v podpoře zeleného vodíku, na dovoz by se mohla spoléhat i Česká republika

Zástupci Jihoafrické republiky, Nizozemí a Dánska se minulý týden dohodli na spuštění fondu „SA-H2“, který bude podporovat dekarbonizační úsilí této africké země a rozvoj potenciálu, kterým stát disponuje díky ideálním podmínkám pro využití zeleného vodíku. Fond, který by měl obstarat prostředky ve výši 1 miliardy dolarů, je projektem smíšeného financování, přičemž jeho realizaci zaštiťuje partnerství jak veřejných a soukromých podniků, tak mezinárodních i domácích institucí. Tato spolupráce by mohla v budoucnu ovlivnit i vodíkovou strategii České republiky.

Jihoafrická republika pokračuje ve využívání zeleného vodíku, který se vyrábí prostřednictvím obnovitelných zdrojů, a který si zvolila jako důležitý pilíř vlastní energetické tranzice. Možnosti využití jsou především v dopravě, letectví, výrobě ekologické oceli a dalších sektorech. Završením tohoto procesu by mělo být vytvoření funkčního průmyslového řetězce, a především významného exportního centra.

14. Jižní Korea oficiálně schválila plán Japonska na vypuštění vody z Fukušimy

Jižní Korea dnes dala oficiálně zelenou plánu Japonska na vypuštění odpadní vody z poničené jaderné elektrárny Fukušima. Informovala o tom agentura AP. S plánem dříve souhlasila i Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Její šéf Rafael Grossi ale dnes uvedl, že postoj odborníků MAAE podle všeho nebyl jednotný.

Posudek Soulu vycházel z 22 měsíců dlouhého pozorování vědců, kteří se shodli, že vliv radioaktivní vody na jihokorejské moře bude „zanedbatelný“. Kontaminace mořské vody bude podle jihokorejských vládních představitelů v mezích stanovených bezpečnostními normami.

Téma

Sdílet elektřinu mezi sousedy půjde už příští rok. Některé komunity začaly před dvěma lety a jsou připraveny

Přestože Češi sdílet elektřinu ještě nemohou, první energetická společenství vznikají v tuzemsku již několik let. Brzy by společná výroba pro obecní budovy, podniky i rodinné domy mohla začít fungovat. Vláda minulý týden poslala do Parlamentu potřebnou novelu.

Jedno z prvních českých energetických společenství vzniklo před dvěma lety na Opavsku. S přípravami na komunitní energetiku jsou dále než ve zbytku republiky. Zatímco dnes musejí jeho členové přebytečnou elektřinu často nevýhodně prodávat do sítě, příští rok si vyrobené kilowatty nejspíš budou mezi sebou posílat.

Záporožská jaderná elektrárna po zničení Kachovské přehrady

Zničení Kachovské přehrady ohrožuje i Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou zásobovala vodou. Přímé nebezpečí sice není, ale podmínky a rizika v elektrárně se tím významně zhoršují. Zároveň se zvyšuje intenzita bojů v jejím okolí a zvyšuje se pravděpodobnost, že budou probíhat přímo u ní. Proto je užitečné se podívat na dopady různých možných událostí.

V noci z 5. na 6. června 2023 došlo k protržení Kachovské přehrady. Došlo tak k vypuštění přehradního jezera a záplavě území pod přehradou. Tato přehrada sloužila i jako zdroj vody pro chlazení Záporožské jaderné elektrárny. Co bylo hlavní příčinou protržení hráze a jak celá událost proběhla, se nejspíše dozvíme až po konci válečného konfliktu a odborném vyšetření objektu hráze a elektrárny. V každém případě je však za událost zodpovědné Rusko, které dané území a přehradní hráz okupovalo, v dané době ji mělo plně pod kontrolou a na ní i okolo byli jeho vojáci.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu