Francie objevila velké ložisko přirozeně se vyskytujícího vodíku, ten by mohl Evropě pomoci v dekarbonizaci

Francouzský výrobce energie La Française d’Énergie v květnu objevil velké ložisko přirozeně se vyskytujícího vodíku. Tento vodík byl objeven během kontrolních prací v opuštěných dolech v regionu Lotrinsko ve Francii. Vzniká tak šance nasbírat nové informace o přirozeně se vyskytujícím vodíku a zjistit, zda by mohl jako obnovitelný zdroj přispět k dekarbonizaci EU. Informoval o tom portál Euractiv.  

Francouzská firma La Française d’Énergie (FDE) vyrábí energii z různých zdrojů s negativní uhlíkovou stopou. FDE v květnu 2023 oznámila, že na východu Francie v rámci kontrolních prací během výzkumného projektu objevila významné objemy přirozeně se vyskytujícího vodíku. Některé zdroje o tomto vodíku hovoří jako o tzv. bílém vodíku. Jinde ale může být bílým vodíkem nazýván vodík, který vzniká jako vedlejší produkt například během výroby některých chemických látek.

FDE požádala o povolení tento vodík těžit. Zároveň dle vydané tiskové zprávy plánuje provést další měření koncentrace. Záměrem je zjistit co nejvíce informací o vzniku a migraci přirozeně se vyskytujícího vodíku. Po nashromáždění potřebných informací firma plánuje zahájit těžbu vodíku.

Podle odhadů by oblast Lotrinska mohla obsahovat až 46 milionů tun vodíku. To odpovídá zhruba polovině dnešní světové produkce vodíku. Takový objem vodíku by potenciálně mohl významně přispět k dekarbonizačním cílům EU.

Vodík vyskytující se v přírodě je čistý a za určitých podmínek i obnovitelný

Přirozeně se vyskytující vodík je možné najít například u oceánských hřbetů, v horách se zbytky starých oceánských hornin, nebo v horninách bohatých na železo. Tento vodík vzniká především chemickými reakcemi, které souvisí s oxidací železitých minerálů.

Získat informace o tomto vodíku se vědci snaží již několik let. Díky zrychlující se dekarbonizaci a ambicím nahradit fosilní paliva je zájem čím dál tím větší. Přirozeně se vyskytující vodík je možné získat po jeho zplynění u zemského povrchu nebo těžbou pomocí vrtů.

Klíčové je, že by vodík vyskytující se v přírodě mohl být považován za obnovitelný, pokud by byla míra jeho těžby přizpůsobena míře jeho následného obnovování se. V místě bude vznikat nový vodík, pokud podzemní voda reaguje se železitými minerály.

V Mali již existuje vodíkový vrt

Lotrinsko není jedinou oblastí ve Francii s potenciálem ložisek vodíku. Další zkoumané oblasti jsou Alpy, Nová Kaledonie a Pyreneje. Podle některých by Francie mohla být exportérem a těžit 3 miliony tun vodíku ročně.

Kromě Francie jsou zdroje vodíku například ve Španělsku, Německu, Kosovu, na Islandu, ve Finsku a v dalších zemích. Například v Mali se vodíkový vrt provozuje již několik let a poskytuje energii vesnici Bourakébougou. O průzkum a těžbu v přírodě se vyskytujícího vodíku projevily zájem také USA, Kanada, Namibie nebo Brazílie.

K cílům EU do 2030 přirozeně se vyskytující vodík nejspíš nestihne významně přispět

Přestože má EU poměrně velké ambice, co se týče domácí výroby a importu obnovitelného vodíku do roku 2030, tak Evropská komise podle informací portálu Euractiv o přirozeně se vyskytujícím vodíku doposud veřejně nemluvila.

Těžba vodíku nicméně k dosažení cílů do roku 2030 nejspíš nijak zásadně nepřispěje. Neočekává se, že by do konce dekády došlo k rozvoji těžby ve velkém měřítku. Podle odhadů budou největší projekty spuštěny nejdříve po roce 2028. V dlouhodobém horizontu má ovšem podle expertů těžbu přirozeně se vyskytujícího vodíku smysl zkoumat.