Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Německo: Poptávka po tepelných čerpadlech letos prudce klesá, plynových kotlů se naopak prodává dvojnásobek

Poptávka po tepelných čerpadlech v Německu letos prudce klesla. Svědčí o tom pokles žádostí o investiční dotaci, kterých byla v letošním prvním pololetí podána zhruba polovina ve srovnání s prvním pololetím loňského roku. Podle zahraničního serveru Clean Energy Wire je pokles poptávky po tepelných čerpadlech důsledkem nejistoty mezi obyvateli, kteří jsou zmateni probíhající politickou debatou o zákazu instalace nových plynových kotlů.

Zahraniční server Clean Energy Wire informoval, že počet podaných žádostí o investiční dotaci na tepelná čerpadla poklesl meziročně o zhruba 50 % na 48 804. Podle německé asociace ZVHSK, která sdružuje instalatéry, topenáře a dodavatele klimatizací, tato čísla vypovídají o velké nejistotě, která je vyvolána projednávaným návrhem zákona, který má postupně zakázat instalace nových plynových kotlů.

2. Německý zákaz plynových kotlů může přímo ohrozit jednotný evropský trh, tvrdí americké a evropské společnosti

Podle některých evropských a amerických společností nová německá legislativa týkající se transformace vytápění negativně ovlivní budoucí prodeje tepelných čerpadel a sníží konkurenceschopnost mnohých evropských firem. Protestní  názory přicházejí po tom, co  ekonomicky nejsilnější evropská země ohlásila, že s největší pravděpodobností už tento podzim dá stopku fosilním palivům v sektoru vytápění.

Nově předložený německý zákon říká, že nové topné systémy musí využívat minimálně 65 % energie vyrobené z obnovitelných zdrojů.  Neznamená to, že německé domácnosti využívající plynové kotle nebudou moci používat tento zdroj i nadále. Povoleno bude také například využívat za určitých podmínek hybridní systémy spalující zemní plyn, nebo spalovat v plynových kotlech modrý vodík, který je vyráběný v kombinaci s technologiemi zachytávajícími uhlík.

3. Analytici: Přebytek LNG na globálním trhu bude tlačit na ceny plynu

S rekordně vysokým stavem zásob plynu v evropských zásobnících a stále relativně nižší spotřebou, a to nejen v Evropě, by dle některých analytiků mohl v blízkých týdnech sílit tlak na ceny plynu, zejména pokud nedojde k neplánovaným odstávkám. Dalšímu prudkému propadu cen by však mohlo zabránit oživení poptávky a další kolo odstávek napříč norskou plynárenskou infrastrukturou.

Dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy v poslední době klesá, přičemž podle dat společnosti Kpler dovoz v červenci klesl na nejnižší hodnoty za posledních 11 měsíců. Za klesajícím dovozem LNG do Evropy stojí zřejmě pokles poptávky s ohledem na vysoký stav podzemních zásobníků plynu, spolu se stabilními dodávkami plynu pomocí plynovodů, které v poslední době omezila především údržba v Norsku a opakované prodlužování některých odstávek.

4. Bavorsko chce převzít vodní elektrárny společnosti Uniper

Vláda jihoněmecké spolkové země Bavorsko usiluje o převzetí všech vodních elektráren energetické společnosti Uniper v regionu. Následně by tyto elektrárny měly být provozovány státní společností k veřejnému prospěchu. Uvádí to tisková zpráva bavorského ministerstva životního prostředí.

„Musíme se chopit této historické příležitosti. Musíme přehodnotit zásobování energií. Mým cílem je veřejně prospěšné, ekologicky udržitelné a spolehlivé využívání vodní energie. Vodní elektrárny Uniper musí trvale patřit veřejnému sektoru,“ uvedl bavorský ministr životního prostředí Thorsten Glauber v nedávném dopise spolkovému ministerstvu financí, ve kterém vyzývá spolkovou vládu ke konkrétním jednáním o budoucnosti vodních elektráren Uniper

5. Největší solární elektrárnu v Bulharsku postaví česká firma

Výstavba elektrárny s názvem Svatý Jiří na severovýchodě Bulharska má být zahájena do konce letošního roku. Dokončena by měla být na začátku roku 2025. Po dokončení bude největší solární elektrárnou v Bulharsku.

Výstavbu obstará česká společnost Rezolv Energy, jak informoval server CEEnergy News. Firma je nezávislým výrobcem energie z obnovitelných zdrojů a zaměřuje se hlavně na regiony střední a jihovýchodní Evropy. Firma získala práva na výstavbu a provoz solární elektrárny o výkonu 229 MW a stát bude v obci Silistra.

6. Vědci v Kalifornii podruhé hlásí čistý zisk energie při jaderné fúzi

Americkým vědcům z laserového centra v kalifornském státním vědeckém ústavu Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) se opět podařilo při jaderné fúzi získat více energie, než kolik při experimentu spotřebovali. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího LLNL. Konkrétní čísla se teprve vyhodnocují, experiment byl ale úspěšnější než ten prosincový, kdy se fúzi poprvé podařilo realizovat tak, aby byla energeticky zisková.

Při termonukleární fúzi se při extrémně vysokých teplotách spojují lehké atomy, například vodíku, a to tak, že stvoří jádra těžších prvků, jako je helium. Při tom se uvolňuje obrovské množství energie. Experimenty s fúzí se provádějí v zařízeních zvaných tokamak. Americké ministerstvo energetiky, které je hlavním sponzorem LLNL, jadernou fúzi označuje za budoucnost čisté energie i pokrok na poli národní obrany.

7. Plyn v Evropě kvůli obavám o dodávky silně zdražuje, cena přesáhla 40 eur za MWh

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dnes výrazně zvyšuje a odpoledne překročila 40 eur (zhruba 970 Kč) za megawatthodinu (MWh). Panují obavy, že dodávku zkapalněného zemního plynu (LNG) by mohly narušit stávky v některých terminálech na LNG v Austrálii, uvedla agentura DPA.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v příštím měsíci si ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku krátce po 15:00 SELČ připisovala zhruba 32 procent na 40,90 eura za MWh. Podle analytika společnosti Purple Trading Petra Lajska se cena dostala na nejvyšší úroveň od poloviny června.

8. Francie se v pololetí stala největším čistým vývozcem elektřiny v Evropě

Francie v prvním pololetí předstihla Švédsko a stala se největším čistým vývozcem elektřiny v Evropě. Německo se naopak mění z vývozce v dovozce. S odvoláním na údaje společnosti EnAppSys to dnes uvedla agentura Bloomberg. Čistým vývozcem elektřiny byla v prvním pololetí i Česká republika.

Celkový čistý vývoz Francie činil 17,6 terawatthodin. Většina elektřiny z Francie směřovala do Británie a do Itálie. Francouzské jaderné elektrárny jsou tak pro evropský trh s elektřinou nadále klíčové, a to i navzdory vysoké produkci z obnovitelných zdrojů, jako jsou například solární elektrárny. Ty jsou v poslední době vysoce produktivní, protože v létě mnoho částí jižní Evropy zasáhla vlna veder.

9. Německo pokročilo v jednáních s EK o zavedení podpory pro plynové elektrárny

Evropská komise a Německo se dohodly na rámcových podmínkách pro připravovanou státní podporu na výstavbu až 24 GW nových plynových zdrojů. Téměř 9 GW z uvedeného výkonu mají představovat elektrárny spalující vodík. Zbylých 15 GW potom elektrárny spalující zemní plyn, u nichž by do roku 2035 měla proběhnout konverze na spalování vodíku. Informaci přinesl zahraniční server Clean Energy Wire.

Německé ministerstvo hospodářství a Evropská komise učinily pokrok v jednáních o plánech Německa podpořit pomocí aukcí výstavbu více než 20 GW nových plynových elektráren. Ty budou podle Německa v budoucnu nezbytné k zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny v období, kdy nebude zajištěná dostatečná výroba elektřiny ze solárních a větrných elektráren.

10. ČEZ se bude ucházet o plynárenskou distribuční síť GasNet

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude ucházet o českou plynárenskou distribuční síť GasNet. Agentuře Reuters to řekl ředitel strategie a místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. Podle něj je firma připravena podat nabídku na odkup. Cena může být v desítkách miliard korun. Na prodej může být i provozovatel českých plynovodů Net4Gas zajišťující tranzit plynu přes Českou republiku i jeho vnitrostátní přepravu. O společnost se podle serveru Seznam Zprávy uchází státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS.

GasNet zajišťuje dodávky zemního plynu domácnostem a firmám na celém území ČR kromě Prahy a Jihočeského kraje, spravuje 65.000 kilometrů plynovodů, má více než 2,3 milionu zákazníků. Hospodářské noviny (HN) v červnu uvedly, že je firma od letoška na prodej. Proces prodeje spustil jediný vlastník, kterým je konsorcium investorů vedené společností Macquarie Asset Management (MAM).

Téma

Vyrobenou elektřinu si Rakušané navzájem posílají už déle než rok. Češi se mohou jejich systémem inspirovat

Vodní elektrárna v horském městečku Mühlbach vyrábí elektřinu pro místní domácnosti a farmy. Podobně se rozvíjí i fotovoltaika. Rakouské komunitní projekty tamější vláda podporuje nižšími poplatky, dostupným poradenstvím či dotacemi.

V Česku by se komunitní energetika mohla rozjet už příští rok. Novela zákona, která by sdílení elektřiny mezi sousedy nebo mezi obcí a malými podniky mohla umožnit, je nyní v Poslanecké sněmovně. Inspirovat se Češi mohou v okolních zemích, kde už společná výroba funguje.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu