Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Offshore větrné elektrárny mají být pilířem budoucí energetiky. Poslední vývoj ovšem naznačuje opak

Projekty větrných elektráren po celém světě hlásí problémy. Jedním z posledních příkladů je aukce ve Spojeném království, do které nepodal nabídku žádný zájemce. Neúspěchem dopadla také aukce v Mexickém zálivu, kde se vydražila pouze jedna ze tří zamýšlených lokalit. Odborníci navíc začínají pochybovat, že Spojené státy americké splní svůj cíl v oblasti výstavby offshore větrných elektráren. Na vině jsou zvýšené náklady výstavby z důvodu vyšších nákladů na materiály i vyšší náklady financování. 

Na výrobu elektřiny z větrných elektráren na moři spoléhá řada přímořských států s vhodnými podmínkami pro jejich výstavbu. Přestože jsou náklady na jejich výstavbu více než dvojnásobné oproti pevninským větrným elektrárnám při srovnání jejich sdružené ceny energie (tzv. LCOE viz níže), mají řadu neoddiskutovatelných výhod.

2. Jak se vyvarovat 5 největším chybám při investování do solárů?

Fotovoltaiku si většina majitelů pořizuje zejména z důvodu úspory nákladů. Zklamání přichází ve chvíli, kdy fotovoltaika nefunguje tak, jak majitel očekává. Analyzovali jsme pro vás 5 nejčastějších chyb, kterých se solární investoři dopouští, abyste se jich mohli při plánování své elektrárny vyvarovat.

Problematiku investování do fotovoltaiky můžete diskutovat s 200 odborníky na výstavě   Smart Energy Forum v Praze během 17.-18. října 2023.

3. Dodavatelé tepelných čerpadel v Německu volají kvůli klesající poptávce po snížení cen elektřiny

Aby Německo dosáhlo svého cíle instalovat 500 tisíc tepelných čerpadel ročně od roku 2024, musí podle tamní asociace sdružující dodavatele tepelných čerpadel dojít ke snížení koncových cen elektřiny. Poptávka po tepelných čerpadel mezitím v Německu prudce klesá. Svědčí o tom pokles žádostí o investiční dotaci, kterých byla v letošním prvním pololetí podána zhruba polovina ve srovnání s prvním pololetím loňského roku.

Loňské snížení horního limitu pro investiční dotace na pořízení tepelných čerpadel a postupný pokles cen zemního plynu z loňských rekordních hodnot způsobily v Německu prudký pokles poptávky po tepelných čerpadlech. Situaci nepomohla ani vleklá veřejná debata o zákazu instalace kotlů na fosilní paliva, který měl být původně zaveden od roku 2024, ale vláda byla nakonec nucena jej posunout na rok 2028.

4. Německo zahájilo výstavbu důležitého páteřního vedení SuedLink ve dvou lokalitách

Německo zahájilo výstavbu přenosového vedení SuedLink, jednoho ze svých nejdůležitějších projektů v oblasti transformace své energetiky. Výstavba klíčových úseků stejnosměrného elektrického vedení, které propojí větrný sever země s průmyslovými centry na jihu, byla zahájena minulý týden v pobřežní spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko a minulý měsíc na jihu v Bádensku-Württembersku.

Provozovatel přenosové soustavy TenneT minulý týden zahájil výstavbu části vedení překračující Labe ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko na severu Německa. Mezi Wewelsflethem ve Šlesvicku-Holštýnsku a Wischhafenem v Dolním Sasku překoná SuedLink Labe v délce asi pěti kilometrů pomocí tunelové stavby. Bude použita takzvaná segmentová metoda výstavby, při níž si speciálně vyrobený tunelovací stroj razí cestu pod Labem jako krtek.

5. Expert: Cena silové elektřiny bude dva roky klesat, s plynem potíže nebudou

Problémy s dodávkami zemního plynu do zemí Evropské unie z krátkodobého ani dlouhodobého hlediska nehrozí, jeho cena může klesnout mírně nad dlouhodobý průměr let 2010 až 2021. Cena silové elektřiny na velkoobchodním trhu bude klesat, což s určitým zpožděním zaznamenají i malí odběratelé. ČTK to dnes řekl Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno na konferenci Energetika 2023, kterou EGÚ pořádá.

„Průměrná cena elektřiny na velkoobchodním trhu pro dodávku na rok 2023 činí okolo 250 eur (v přepočtu 6100 korun) za megawatthodinu (MWh). Ale ceny pro koncové odběratele byly stropovány, jako by cena byla přibližně 175 eur (4270 korun) za MWh. Elektřina na rok 2024 bude pravděpodobně zobchodována už jen za 150 eur (3660 korun) za MWh a na rok 2025 to bude za cenu okolo 130 eur (3170 korun) za MWh. Pro maloodběratele tedy můžeme v následujících dvou letech čekat meziroční poklesy ceny silové elektřiny o přibližně 15 procent,“ uvedl Macenauer.

6. Po 12 letech byl obnoven provoz japonského reaktoru Takahama 2

Japonská energetická společnost Kansai Electric Power Company oznámila, že po více než 12 letech byl znovu spuštěn druhý blok jaderné elektrárny Takahama v prefektuře Fukui. Tento tlakovodní reaktor s instalovaným výkonem 780 MWe se stal v pořadí dvanáctým japonským reaktorem, který byl opět uveden do provozu.

Odstávky a nové bezpečnostní standardy

Reaktor Takahama 1 byl plánovaně odstaven kvůli pravidelné údržbě a výměně paliva v lednu 2011, dva měsíce před nehodou v elektrárně Fukušima Daiči, po které byly všechny provozuschopné reaktory v Japonsku odstaveny. Druhý blok jaderné elektrárny Takahama byl odstaven v listopadu 2011. Kansai Electric Power Company podala v březnu 2015 japonskému Úřadu pro regulaci jaderné energie (NRA) žádost o obnovení provozu obou reaktorů.

7. Německo skončilo s jádrem, řada zemí Evropy plánuje stavbu nových reaktorů

Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru řada evropských zemí odložila chystaný odchod od jaderné energetiky a některé i plánují stavbu nových reaktorů. Velkým zastáncem jaderných elektráren je tradičně Francie, která plánuje vybudovat nejméně šest nových reaktorů a prodloužit životnost těch starších. K výstavbě nových reaktorů se rozhodlo také například Maďarsko, Nizozemsko, Belgie, Švédsko, plánuje to i Česká republika nebo Slovensko. Finsko letos v dubnu spustilo pravidelnou výrobu elektřiny v největším jaderném reaktoru v Evropě Olkiluoto 3 (OL3).

Polský úřad dnes vydal povolení k výstavbě první jaderné elektrárny v zemi, oznámila ministryně životního prostředí. Polsko se elektrárnu chystá postavit u Baltského moře. Naopak Německo letos ukončilo provoz posledních tři jaderných elektráren, tradičním odpůrcem jaderné energetiky je Rakousko.

8. Ministr: Německo letos vyrobí více než 50 pct. energie z obnovitelných zdrojů

Německo bude letos pravděpodobně vyrábět více než 50 procent energie z obnovitelných zdrojů. Ke konci desetiletí ale musí přechod na tuto technologii zrychlit. Dnes to na konferenci pořádané nadací Heinricha Bölla v Berlíně podle agentury Reuters řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck.

Vzhledem k rostoucí poptávce po elektřině budou muset obnovitelné zdroje do roku 2030 pokrýt 80 procent výroby elektřiny, řekl Habeck. „Současným tempem se to nepodaří,“ dodal.

9. Studie: Německý vodíkový plán se může významně prodražit

Podle nové studie nebude Německo schopno pokrýt veškerou svou poptávku po vodíku z plynovodů. Místo toho se bude muset spoléhat na nákladnější lodní dopravu.

Německo chce do roku 2030 dovážet vodík v množství až 1,3 milionu tun ročně, což odpovídá 45 TWh. Dle think tanku Agora Energiewende ale nebude moci dodávat tento objem plynovody, a náklady se kvůli tomu mohou navýšit až o 7 miliard eur, jak uvedl server Euractiv.

10. Polský úřad vydal povolení k výstavbě první jaderné elektrárny v zemi

Polské Generální ředitelství pro ochranu životního prostředí (GDOS) vydalo povolení k výstavbě první jaderné elektrárny v zemi. Agentuře PAP to dnes řekla ministryně životního prostředí Anna Moskwová. První jadernou elektrárnu Polsko chystá na pobřeží Baltského moře, se zahájením výstavby počítá v roce 2026 a s dokončením do roku 2033.

„Je to milník v realizaci investice, která je klíčová z hlediska energetické bezpečnosti,“ řekla ministryně.

Téma

Plovoucí větrné elektrárny: Jak je to s konstrukcí a provozem technologie budoucnosti

Instalovaný výkon větrných elektráren na vodních plochách v posledních letech zásadně narůstá. Využití maximálního potenciálu větrné energie na moři nicméně prozatím zůstává daleko za realitou. Významnou změnu by v tomto ohledu měly přinést turbíny s plovoucími konstrukcemi, které je možné instalovat v doposud nepřístupných příbřežních lokalitách. Následující článek představuje stručné představení technického řešení plovoucích vodních elektráren a hlavních výzev, se kterými je vývoj této technologie spjatý.

Hlavní důvod, proč se instalují a nadále vyvíjení plovoucí větrné elektrárny, je jednoduchý: kvůli neexistenci překážek je rychlost a proudění větru na moři dál od pevniny vyšší a stabilnější než na souši. Minimální rychlost větru nutná k tomu, aby větrná turbína začala vyrábět elektřinu se běžně pohybuje v rozpětí od 2,5-4,5 m/s dle velikosti turbíny. Na rozdíl od pozemních lokalit tento limit s přehledem splňuje velká část pobřežních lokací. Například průměrná rychlost větru ve vodách na severu Atlantského oceánu se pohybuje mezi 7,4 až 9,3 m/s.

Experti vydali návod, jak zrychlit povolování obnovitelných zdrojů. Inspirovat se můžeme i v Česku

Agentura IRENA vydala doporučení, jak urychlit povolování offshore větrných elektráren. Povolování projektů obnovitelných zdrojů energie se v posledních letech ukazuje jako podstatný problém pro jejich rychlejší rozvoj a přechod k uhlíkově neutralitě. Ačkoliv jsou doporučení primárně mířena na větrné elektrárny na moři, převážnou část lze aplikovat i na povolovací procesy v České republice.  

Na větrné elektrárny na moři (offshore větrné elektrárny) spoléhá řada přímořských států. Přestože se tyto státy snaží jejich výstavbu co nejvíce podporovat, v posledních měsících ze sektoru zaznívá jedna negativní zpráva za druhou. Tyto zprávy ukazují, že budoucnost offshore větrných elektráren nemusí být tak přímočará, jak se mohlo na první pohled zdát.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu