Německý parlament přijal nový energetický zákon týkající se vytápění budov v jeho zmírněné podobě

Německý parlament přijal nový energetický zákon týkající se vytápění budov. Ten prošel po měsících diskusí změnou zmírňující požadavky na dekarbonizaci topných systémů. Zákon nyní obsahuje zákaz nových fosilních topných zařízení nejpozději od roku 2028. Informaci uvedl portál Euractiv.

V důsledku energetické krize zažívají v Německu fosilní způsoby vytápění boom. Spotřebitelé se předhánějí v zajišťování nových olejových a plynových kotlů, aby nemuseli přecházet na z investičního hlediska dražší topné systémy, jako jsou například tepelná čerpadla.

V první polovině roku se prodalo 667 500 kusů topných systémů, což představuje masivní nárůst o 44 % oproti loňskému roku. Většina prodaných topných zařízení je na plyn, a to 385 000 kusů, olejových kotlů se prodalo 48 500 kusů.  Teplených čerpadel se prodalo celkem 196 500 kusů.

V této konstelaci schválil německý parlament energetický zákon, který má vést ke klimatické neutralitě země do roku 2045. Aby se tak ovšem stalo, musí 20 milionů topných zařízení v zemi využívat alepsoň z části obnovitelné zdroje energie.

Zmírnění opatření

Německé budovy jsou jedním ze dvou důvodů, proč se očekává, že země nesplní svůj klimatický cíl pro rok 2030 o zhruba 200 milionů tun emisí CO2.

Trojkoalice Zelených, FDP a SPD proto původně chtěla cíle dosáhnout tím, že od roku 2024 zakáže nové topné systémy využívající fosilní paliva. Povoleny měly být pouze ty, které dokáží fungoval minimálně z 65 % na obnovitelné zdroje. To by omezilo výběr pro spotřebitele na tepelná čerpadla, biomasu nebo dálkové vytápění.

Parlament však schválil značně pozměněnou verzi zákona. Namísto kompletního zákazu fosilních topných systémů budou zákazy vázány na předložení plánů měst a obcí v oblasti teplárenství. Města s více než 100 tisíci obyvateli by tak měla učinit do poloviny roku 2026, zatímco menší města a obce do poloviny roku 2028.

Nedosažené klimatické cíle

Kvůli změnám v zákoně není nyní pravděpodobné, že by se podařilo dosáhnout snížení emisí potřebného ke splnění cílů, ačkoliv vyjádření ministra pro hospodářství a ochranu klimatu za Zelené Roberta Habecka vyznívá optimisticky.

„S tímto velmi ambiciózním zákonem dosáhneme tří čtvrtin původních cílů v oblasti ochrany klimatu," připustil Habeck.

Výpočty Öko Institutu však naznačují, že na základě opatření, která zákon obsahuje se do roku 2030 sníží emise CO2 celkem o 39,2 milionu tun. A to v nejlepším případě, v nejhorším případě by celkové snížení emisí mohlo dosáhnout pouhých 10,8 milionu ušetřených tun.

Nejhorší scénář také předpokládá, že 90 % majitelů domů se rozhodne pro fosilní topidla před datem zákazu v roce 2026 ve velkých městech a 2028 v menších městech.

Nespokojenost na všech stranách

Ochránci životního prostředí jsou hluboce nespokojeni, zatímco průmysl si stěžuje na nejistotu způsobenou sporem o zákon a následnými odklady.

„Současné znění zákona, který obsahuje zákaz kotlů, je příznačný pro vyhýbání se klimatické politice vlády trojkoalice v Německu a Evropě," řekla Elisabeth Staudtová, odbornice na budovy z nevládní organizace Environmental Action Germany (DUH).

Příliš nadšený nebyl ani Holger Lösch z průmyslového sdružení BDI. "Politický spor o energetický zákon o budovách vyvolal velkou nejistotu a prakticky zastavil renovaci budov," řekl.

Jistotu nepřinášejí ani prohlášení opozičních konzervativců, kteří v současnosti vedou v průzkumech veřejného mínění, že pokud se po volbách v roce 2025 dostanou opět k moci, celý zákon zruší.

„Jakmile budeme znovu vládnout, zrušíme ho," prohlásil Jens Spahn z CDU, neúspěšný kandidát do vedení strany, který má v současnosti na starosti energetickou politiku.

Před letními prázdninami parlamentu zastavil rychlé přijetí zákona soudní příkaz nejvyšší instance, který inicioval křesťanskodemokratický poslanec Thomas Heilmann, a prodloužil tak proces o několik měsíců.