Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Čína na summitu nepodepsala smlouvu o dalších dodávkách ruského plynu

Čínští představitelé nepodepsali smlouvu o dalších dodávkách ruského plynu ani o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Upozornil na to včera list The Moscow Times. O projektu plynovodu se mělo jednat v úterý v Pekingu v rámci summitu věnovaného takzvané nové Hedvábné stezce, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. V ruské delegaci nechyběl vicepremiér Alexander Novak, který dohlíží na energetický sektor, šéf plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller a šéf ropné společnosti Rosněfť Igor Sečin. Souhlas čínského prezidenta Si Ťin-pchinga se přesto nepodařilo získat, napsal citovaný deník.

Při jarní návštěvě prezidenta Si v Moskvě Putin konstatoval, že projekt plynovodu Síla Sibiře 2 je ve „vysokém stadiu přípravy“. Číně tehdy slíbil dodávky 100 miliard metrů krychlových ruského plynu ročně, což je pětkrát více, než do země nyní dodává ruský plynárenský gigant Gazprom. V konečné tiskové zprávě se ale čínský prezident o plynu nezmínil. Společné komuniké hovoří pouze o zvýšení spolupráce v energetice. Žádné dokumenty o projektu Síla Sibiře 2 nebudou podepsány, sdělil Peskov agentuře TASS.

2. Gazprom: Rusko bude možná už brzy dodávat do Číny tolik plynu co na západ Evropy

Rusko bude zřejmě už brzy dodávat sítí plynovodů do Číny tolik zemního plynu, kolik ho dodává do západní Evropy. Ve videu zveřejněném na komunikační síti Telegram to řekl generální ředitel společnosti Gazprom Alexej Miller. Podnik má na vývoz plynu potrubím v Rusku monopol.

Ruská státní banka VEB odhaduje, že vývoz plynu z Ruska potrubím do zemí Evropské unie by letos mohl klesnout na 21 miliard metrů krychlových. To by proti loňsku znamenalo pokles téměř o dvě třetiny, uvedla agentura Reuters. Rusko bývalo významným dodavatelem plynu do unie, ta se ale po ruské invazi na Ukrajinu začala závislosti na Rusku rychleji zbavovat.

3. Druhá letošní aukce pro OZE s akumulací se v Německu těšila silnému zájmu

V Německu na začátku září proběhlo letošní druhé a zároveň poslední kolo inovativních aukcí. V těchto aukcích soutěží developeři obnovitelných zdrojů vybavených akumulací. Po dvou předchozích kolech, které skončily fiaskem, se situace diametrálně změnila. Do aukce developeři přihlásili projekty o téměř dvojnásobku jejího objemu, díky čemuž se vysoutěžil veškerý nabízený výkon.

Německo od přechodu podpory rozvoje velkých instalací obnovitelných zdrojů skrz systém aukcí postupně zkouší nové typy aukcí. Stejně tak průběžně upravuje jejich podmínky, aby byla zajištěna rovnováha mezi tlakem na snižování cen a ochotou investorů se do aukcí hlásit. Jedním z těchto kroků bylo i navýšení cenových stropů v letošním roce, což se týkalo i inovativních aukcí.

4. Fiala v HN: Plánovaná přeměna ČEZ nikoho nepoškodí, hledáme správný model i čas

Zamýšlená transformace energetické společnosti ČEZ je podle premiéra Petra Fialy (ODS) nezbytná mimo jiné kvůli rozvoji jaderné energetiky, rozhodně ale nikoho nepoškodí. Současně nelze počítat s tím, že by na záměrech státu někdo „masivně“ vydělal, řekl předseda vlády v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny (HN). Vláda podle něj nyní hledá vhodný model i čas, každopádně ale nechystá vytěsnění minoritních akcionářů, zestátňování nebo kroky, které by byly pro někoho nevýhodné.

„Co mohu říct, že se nikdo nemusí bát. Žádné vytěsnění minoritních akcionářů, zestátňování nebo kroky, které by byly pro někoho nevýhodné, naše vláda nechystá a neuděláme je,“ řekl premiér k chystané restrukturalizaci ČEZ.

5. QatarEnergy podepsal dlouhodobý kontrakt na dodávky LNG s Francií

Státní společnost QatarEnergy a francouzská TotalEnergies podepsaly dvě smlouvy o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) na dobu 27 let s celkovým objemem až 3,5 milionu tun ročně, informovaly Argus media a agentura Bloomberg. Platnost těchto kontraktů začne v roce 2026, což znamená, že Francie se stala první evropskou zemí, která si zajistila dodávky zemního plynu i po roce 2050, kdy Evropská unie plánuje dosáhnout uhlíkové neutrality.

Společnost TotalEnergies SE souhlasila s nákupem zkapalněného zemního plynu od Kataru na období 27 let, čímž se zavázala k využívání fosilních paliv i po roce 2050. QatarEnergy bude do Francie dodávat až 3,5 milionu tun LNG ročně v rámci dvou dlouhodobých smluv, jak uvedla katarská energetická společnost ve svém prohlášení.

6. Cenové stropy na ruskou ropu se zřejmě míjí účinkem. Většina tankerů převážejících tamní ropu jim nepodléhá

Od zavedení cenových stropů na ruskou ropu a následně i na ropné produkty ze strany států G7 a dalších zemí se debatuje nad jejich účinností. Cenové stropy jsou totiž vymáhány skrz západní společnosti působící v oblasti přepravy ropy a jejího pojišťování. Podle analýzy S&P Global se nicméně ukazuje, že ruskou ropu z většiny převáží tankery, které této regulaci nepodléhají. Tato skutečnost tak západním zemím komplikuje stropy vymáhat.

Ruští obchodníci s ropou se od konce loňského roku potýkají se sankcemi ze strany zemí G7 a EU, které spočívají ve stanovení maximální ceny, za kterou mohou svou ropu prodávat. Zdaleka ne veškerý ruský export však těmto sankcím podléhá. Podle nedávné analýzy společnosti S&P Global se ukazuje, že zhruba 60 % ruského exportu, tedy bezmála 2 miliony barelů ropy denně, je přepravováno tankery, které vlastní či provozují společnosti sídlící mimo státy G7, EU, Austrálii, Švýcarsko či Norsko. Stejně tak tyto tankery nejsou pojišťovány západními společnostmi.

7. Růst poptávky po zemním plynu by měl v následujících letech výrazně zpomalit

Růst světové poptávky po zemním plynu by měl v příštích letech zpomalit z průměrných 2,5 % ročně zaznamenaných v letech 2017 až 2021 na 1,6 %. Důvodem je dosažení vrcholu poptávky po zemním plynu na vyspělých trzích, kdy pokles spotřeby na těchto trzích nemá být dostatečně kompenzován růstem poptávky na rozvíjejících se trzích. Vyplývá to z výhledu Mezinárodní energetické agentury (IEA).

IEA uvedla, že po bezprecedentním růstu pozorovaném v posledních 10 letech očekává na trhu se zemním plynem výrazné zpomalení růstu poptávky. Významným faktorem pro změnu kurzu na globálním trhu se zemním plynem byla podle agentury loňská invaze Ruska na Ukrajinu, která způsobila bezprecedentní nárůst ceny této komodity.

8. E.ON zvyšuje očekáváné investice do sítě. Vyžaduje to integrace obnovitelných zdrojů

Německá společnost E.ON bude muset navýšit své původní pětileté investiční plány o pětinu.  Důvodem je především robustnější a flexibilnější  síť, která by zaručovala a zprostředkovala efektivní  integraci obnovitelných zdrojů energie. S odvoláním na slova Thomase  Königa o tom nedávno informoval zpravodajský portál Reuters.

Podle jeho vyjádření se energetické sítě musí stát efektivnějšími, aby usnadnily přechod z centrální výroby založené na fosilních palivech na miliony decentralizovaných nízkouhlíkových výroben napájených větrem a slunečním zářením, řekl minulý týden na firemní akci společnosti.

9. Zavedení opatření na vývoz elektřiny by se Norsku mohlo vymstít, uvádí vládní výbor

Norská vláda jmenovala výbor pro posouzení norských opatření řešících vysoké ceny elektřiny v Norsku a nízké zásoby vodních zdrojů. Výbor doporučil vládě vyhnout se opatřením pro omezení vývozu elektřiny, které vláda představila na začátku roku.

Norská vláda jmenovala výbor, který pověřila posouzením různých politických opatření při řešení mimořádně nízkého stavu vodních zásob v Norsku a rekordně vysokých cen během loňského roku, kdy Evropu zasáhla energetická krize.

10. Průzkum: Polovina Čechů čeká další zdražování energií, většina chystá opatření

Zhruba polovina Čechů v budoucnu očekává další růst cen energií. Až 80 procent domácností se proto chystá investovat do úsporných opatření, nejčastěji formou výměny spotřebičů, omezením spotřeby nebo stavebními úpravami. I tak jsou lidé na začátku topné sezony výrazně klidnější než loni, dopady cen energií na rozpočty domácnosti během letošního roku klesají. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost ČEZ.

Téma

Kapacitní mechanismy využívá již 8 zemí EU. Cestu k zavedení si nyní otevírá také ČR

Česká republika si novelou energetického zákona, kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vložilo 21. září 2023 do připomínkového řízení, otevírá cestu k zavedení kapacitního mechanismu. Různé formy kapacitních mechanismů, které jsou nezbytné pro udržení vybraných řiditelných zdrojů v provozu a zejména potom pro výstavbu nových řiditelných zdrojů, má aktuálně zavedeno již 8 členských států EU. Například sousední Německo se přitom k již zavedeným strategickým rezervám snaží aktuálně přidat i aukce pro výstavbu plynových elektráren. Svůj záměr však prozatím neprosadilo u Evropské komise.

O zavedení kapacitních mechanismů se v České republice v souvislosti s blížícím se uzavíráním uhelných elektráren a obavou o zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny mluví stále více. Diskuze byla zesílena po uveřejnění další novely energetického zákona, v rámci které je mimo jiné navržena i možnost zavedení kapacitních mechanismů.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu