Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Švédsko: Za poškozením telekomunikační a energetické infrastruktury stojí pravděpodobně sabotáž

Podle informací zveřejněných agenturou Reuters je poškození telekomunikačního kabelu v Baltském moři mezi Švédskem a Estonskem propojené s poškozením potrubí a kabelu mezi Estonskem a Finskem, uvedla v pondělí švédská vláda. Finští vyšetřovatelé se domnívají, že tento čin reprezentuje úmyslnou sabotáž. Helsinky mají na starosti vyšetřování incidentu s potrubím, zatímco Tallinn se zaměřil na incident s kabelem.

Dne 8. října byl poškozen podmořský plynovod a telekomunikační kabel spojující Finsko a Estonsko. „Bylo potvrzeno, že kabel byl poškozen vnější silou nebo neoprávněnou manipulací,“ prohlásil ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin.

2. BCG: Zelený vodík bude v Evropě dražší, než se doposud odhadovalo

Velkoobchodní cena zeleného vodíku v Evropě v roce 2030 bude podstatně vyšší, než se původně očekávalo. Vyplývá to z analýzy přední poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG).

Je to tím, že projekty, které jsou v současné době ve fázi rozvoje, naznačují, že náklady na výrobu zeleného vodíku v roce 2030 nebudou v Evropě na očekávané úrovni kolem 3 EUR/kg (zhruba 75 EUR/MWh), ale spíše v rozmezí 5 až 8 EUR/kg (zhruba 125 až 200 EUR/MWh). Kvůli tomu je zelený vodík pro většinu potenciálních aplikací nekonkurenceschopným ve srovnání s alternativními technologiemi, které napomáhají dekarbonizaci průmyslu.

3. Nový slovenský jaderný blok Mochovce 3 oficiálně zahájil komerční provoz

Slovenský jaderný blok Mochovce 3 po úspěšném 144hodinovém provozním testu oficiálně vstoupil do komerčního provozu. Stavba bloku typu VVER-440 byla zahájena již v roce 1986, přes 20 let ale byla zakonzervována. Slovensko díky novému bloku pokryje 13 % své spotřeby bezemisní elektřinou a přestane být čistým dovozcem elektrické energie.

Společnost Slovenské Elektrárne oznámila, že její nový blok Mochovce 3 dne 17. října úspěšně dokončil fázi spouštění a testovacího provozu a vstoupil do komerčního provozu. Při posledním 144hodinovém testu na plném výkonu technici sledovali, zda blok bezpečně splňuje projektované parametry.

4. Ruská plovoucí jaderná elektrárna se připravuje na první výměnu paliva

První ruskou plovoucí jadernou elektrárnu Akademik Lomonosov čeká do konce roku první výměna paliva. Do ruského Paveku v oblasti Čukotky, kde je elektrárna ukotvena, již dorazilo čerstvé jaderné palivo od společnosti TVEL. Elektrárna spuštěná v květnu 2020 disponuje dvěma reaktory a kromě elektřiny zásobuje oblast také teplem.

Ruský Rosatom oznámil, že její dceřiná společnost TVEL dodala nové jaderné palivo pro plovoucí jadernou elektrárnu Akademik Lomonosov. Do konce roku by se tak měla uskutečnit historicky první výměna paliva elektrárny uvedené do provozu v květnu roku 2020.

5. Montel: Bulharská daň na ruský plyn půjde na vrub Gazpromu, ne odběratelů

Poté, co Bulharsko nedávno zavedlo zvláštní poplatky za dovoz a přepravu ruského zemního plynu přes své území, se začalo spekulovat o jejich možném dopadu na evropský trh s plynem. Zavedení relativně vysoké daně okamžitě vyvolalo reakci Maďarska a Srbska, které jsou přes tuto trasu zásobovány. Podle zdroje obeznámeného se situací by však nové poplatky měl platit ruský Gazprom, jelikož země mají nasmlouvané ceny za dodávku plynu až ke svým hranicím.

Bulharská vláda před dvěma týdny zavedla zvláštní poplatky ve výši 20 leva (zhruba 10 eur) za megawatthodinu na dovoz a přepravu plynu ruského původu. Tento krok vyvolal silnou kritiku především ze strany Maďarska a Srbska, do kterých proudí ruský plyn právě přes Bulharsko, kam je dodáván z Turecka přes plynovod TurkStream.

6. Chladná mořská voda během zimy omezí provoz LNG terminálů v Německu

Provoz tří plovoucích LNG terminálů ve vodách Německa omezí během zimy chladná voda, varoval státní provozovatel Deutsche Energy Terminal. Plovoucí terminály během léta využívají teplou mořskou vodu pro ohřívání zkapalněného zemního plynu (LNG), aby mohl být převeden zpět do plynného skupenství a dodáván do přepravní soustavy. Během zimy však přechází na uzavřený systém s parním ohřevem, jehož kapacita je nižší.

Německo již řadu let zvažuje výstavbu terminálů na dovoz zkapalněného plynu, nicméně do vypuknutí energetické krize byly tyto plány na mrtvé bodě. S poklesem dodávek zemního plynu z Ruska na zlomek původních hodnot se však země loni ocitla v bezvýchodné situaci, kterou pomohlo vyřešit pronajatí několika plovoucích LNG terminálů (FSRU, z angl. floating storage regasification unit).

7. U výstavby fúzního reaktoru ITER bylo oznámeno další zpoždění

Generální ředitel projektu Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER) Pietro Barabaschi představil pokrok, kterého bylo v realizaci tohoto projektu dosaženo. Zdůraznil nejvýznamnější úspěchy, ale zmínil se i o problémech, s nimiž se inženýři dosud potýkali.

Na 29. konferenci IAEA (MAAE) o fúzní energii Barabaschi uvedl, že nový časový plán výstavby ITER, který se nachází ve městě Cadarache na jihu Francie, bude předložen ke schválení výboru v průběhu příštího roku.

8. ČEPS zprovoznila a začala používat nástroj CMM

Společnost ČEPS uvedla 24. 10. 2023 do trvalého provozu nástroj Capacity Management Module, který bude spravovat přeshraniční kapacitu pro výměnu regulační energie provozovatelů přenosových soustav v Evropě. Úspěšně se tak završilo téměř pětileté období příprav na tento důležitý milník na cestě k jednotnému evropskému trhu s elektřinou.

 Všechny potřebné testy nástroje Capacity Management Module (CMM) dokončila ČEPS v polovině září 2023, počátkem října pak CMM technicky zprovoznila. V úterý 24. 10. 2023 byl nástroj uveden do kontinuálního provozu a poprvé posloužil cílovým uživatelům, tj. evropským platformám pro výměnu regulační energie TERRE, MARI, PICASSO a IGCC a prvním dvěma připojeným uživatelům z řad evropských provozovatelů přenosových soustav (PPS).

9. Bulharská elektrárna Kozloduj se rozšíří o dva jaderné reaktory

Bulharská elektrárna Kozloduj se rozšíří o dva jaderné reaktory. Její kapacitu by měly společně rozšířit o 2300 megawattů. Jako tlakovodní reaktory je postaví americká firma Westinghouse Electric Company. Podle agentury DPA to dnes uvedla bulharská vláda. Státní energetický holding proto navýší kapitál akciové společnosti Kozloduj až o 500 milionů leva (6,3 miliardy Kč).

První nový reaktor v Kozloduji by měl být hotový v roce 2033, druhý o tři roky později, uvedl bulharský premiér Nikolaj Denkov. Jediná jaderná elektrárna v zemi má v současné době dva reaktory o výkonu 1000 megawattů, které byly postaveny ještě v dobách Sovětského svazu. Na celkových dodávkách elektřiny v zemi se podílejí asi 30 procenty. Dva menší reaktory byly odstaveny těsně před vstupem Bulharska do Evropské unie v roce 2007 kvůli bezpečnostním obavám Bruselu.

10. V USA bude letos zprovozněno téměř 9 GW nových plynových elektráren

Ve Spojených státech amerických by mělo být letos uvedeno do provozu 8,6 GW nových plynových elektráren, meziročně o 3 GW více. Druhým rokem tak pokračuje rostoucí trend v oblasti nového výkonu v plynových zdrojích, který navazuje na předchozí 3 roky, kdy byl naopak pozorován pokles. Vyplývá to z údajů zveřejněných americkou vládní agenturou U.S. Energy Information Administration (EIA).

V USA bylo v letošním roce uvedeno do provozu již 10 nových elektráren spalujících zemní plyn o celkovém instalovaném výkonu 6,8 GW. Do konce roku by mělo být uvedeno do provozu dalších 6 elektráren s celkovým instalovaným výkonem 1,8 GW. Pro srovnání, v roce 2022 bylo zprovozněno 11 nových plynových elektráren s celkovým instalovaným výkonem 5,6 GW.

Téma

Německá cesta k zelené energetice: (R)evoluce aukcí po prvotním nadšení

První dva díly seriálu o cestě Německa za obnovitelnou energetikou se věnovaly historii a nastartování podpory v novém tisíciletí a dále přechodu podpory rozvoje OZE na systém aukcí. Právě systém aukcí je aktuálně primárním nástrojem Německa pro výstavbu zejména velkých solárních a větrných parků. Od svého zavedení zaznamenaly aukce řadu změn, a to zejména v posledních letech a měsících.

Zatímco první kola německých aukcí pro solární a větrné elektrárny zaznamenaly velký úspěch, již v druhém roce se situace začala měnit. Jako kritický se ukázal zejména nedostatek projektů nových onshore větrných elektráren. V roce 2019 bylo postaveno nejméně větrných elektráren od začátku tisíciletí. Stejně tak se značně propadl právě objem nově povolených projektů. Jedním z klíčových bodů byla regulace vzdálenosti elektráren od obydlených oblastí, když projekty začaly narážet na odpor veřejnosti.

Energetické zájmy Spojených států v Evropě: LNG a malé modulární reaktory

Spojené státy americké se v minulém roce staly hlavním dovozcem zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy a částečně tak nahradily dodávky zemního plynu z Ruska. Nyní se USA snaží prosadit se na evropském trhu i v oblasti jaderné energie, konkrétně dodávkami malých modulárních reaktorů (SMR), píše Euractiv.

V minulém roce se Spojené státy staly hlavním globálním vývozcem zkapalněného zemního plynu (LNG), což významně zaplnilo mezeru po ruských exportech plynu do Evropy, které poklesly v důsledku ekonomických sankcí v reakci na napadení Ukrajiny Ruskem. Evropa se tak stala hlavním cílem amerických dodávek LNG, přičemž v roce 2022 tvořily 64 % z celkového objemu, což je výrazný nárůst oproti předchozímu roku, kdy činily pouze 23 %.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu