Německá cesta k zelené energetice: (R)evoluce aukcí po prvotním nadšení

První dva díly seriálu o cestě Německa za obnovitelnou energetikou se věnovaly historii a nastartování podpory v novém tisíciletí a dále přechodu podpory rozvoje OZE na systém aukcí. Právě systém aukcí je aktuálně primárním nástrojem Německa pro výstavbu zejména velkých solárních a větrných parků. Od svého zavedení zaznamenaly aukce řadu změn, a to zejména v posledních letech a měsících.

Zatímco první kola německých aukcí pro solární a větrné elektrárny zaznamenaly velký úspěch, již v druhém roce se situace začala měnit. Jako kritický se ukázal zejména nedostatek projektů nových onshore větrných elektráren. V roce 2019 bylo postaveno nejméně větrných elektráren od začátku tisíciletí. Stejně tak se značně propadl právě objem nově povolených projektů. Jedním z klíčových bodů byla regulace vzdálenosti elektráren od obydlených oblastí, když projekty začaly narážet na odpor veřejnosti.

Již v roce 2019 se v Německu diskutovalo o navýšení cenových stropů v aukcích pro větrné elektrárny jakožto možného kroku, jak zvýšit atraktivitu těchto projektů. Tehdy se tamní regulátor rozhodl strop nezvýšit, jelikož se obával nedostatečné konkurence. Podobně jako v předchozích letech tak i v roce 2020 zemi chyběly projekty, a soutěžené ceny se držely u cenového stropu pro jednotlivé aukce.

Nedostatek projektů větrných elektráren a neochota investorů soutěžit spolu s projekty fotovoltaických elektráren se dále projevovaly absencí větrných elektráren v technologicky neutrálních aukcích. Od těch nakonec Německo ustoupilo v roce 2020, kdy proběhla poslední dvě kola.

Další úprava legislativy snížila atraktivitu investic

S novelou německého zákona o obnovitelných zdrojích z roku 2021 (EEG 2021) přišlo mimo jiné zpřísnění podmínek podpory OZE. Zatímco dříve Německo uplatňovalo takzvané šestihodinové pravidlo, s úpravou zákona bylo pro nové instalace zavedeno čtyřhodinové pravidlo. Tato pravidla spočívají v mechanismu, kdy některé podporované zdroje přichází o nárok na finanční kompenzaci, pokud ceny elektřiny na spotovém trhu poklesnou do záporných hodnot během šesti, resp. čtyř po sobě jdoucích hodinách.

Od tohoto kroku si Německo slibovalo řešení problému s rostoucím počtem hodin se zápornými cenami elektřiny, které během vhodných povětrnostních podmínek či silného slunečního svitu tlačily dolů dotované větrné a fotovoltaické parky. Tento jev je známý jako kanibalizace, kdy se s rostoucím instalovaným výkonem intermitentních zdrojů snižuje jejich ziskovost, respektive roste potřeba provozní podpory s ohledem na silný pokles spotových cen elektrické energie.

Solární elektrárna. Zdroj: Pixabay

Snižování objemu aukcí konkurenci nezajistilo

V roce 2021 německý regulátor začal snižovat původně avizované objemy aukcí pro větrné elektrárny, jelikož předem očekával nedostatek projektů. Ani snížení objemu však nepomohlo druhou aukci v roce 2021 zaplnit, a ceny se nadále držely u cenového stropu.

V podobném duchu se nesla i následující kola aukcí pro větrné elektrárny, kdy se z celkem sedmi kol v letech 2021 a 2022 podařilo zaplnit pouhé dvě aukce.

Pro solární elektrárny bylo zásadní zrušení původního limitu

Pro další rozvoj fotovoltaiky v Německu v roce 2020 a dále bylo zásadním krokem zrušení limitu na podporované zdroje. Původně si Německo totiž pro solární elektrárny stanovilo hranici instalovaného výkonu 52 GW, po jejímž překročení již nové zdroje neměly být dotovány. Případné zrušení podpory představovalo zásadní riziko pro další výstavbu, původní limit byl však v roce 2020 zrušen nedlouho předtím, než celkový instalovaný výkon fotovoltaik v zemi dosáhl této hodnoty.

V letech 2020 a 2021 tak v aukcích pro solární elektrárny i nadále panovala silná konkurence. Ani tak se však nedostavil další cenový tlak a průměrné soutěžené ceny se držely nad hranicí 50 EUR/MWh.

V roce 2021 Německo rovněž zavedlo aukce pro solární systémy na střechách a protihlukových barierách. V prvních dvou kolech nebyla konkurence tak silná jako na poli pozemních instalací, nicméně projektů byl dostatek, a veškerý nabízený výkon tak byl vysoutěžen. Ve srovnání s pozemními instalacemi byly vysoutěžené ceny nicméně o zhruba 30 až 40 % vyšší.

Větrná elektrárna s bateriovým úložištěm. Zdroj: Vattenfall

Podpora OZE s akumulací skrz inovativní aukce

Novinkou roku 2020 bylo zavedení takzvaných inovativních aukcí, ve kterých mohli developeři soutěžit s projekty, které kombinovaly buď různé druhy obnovitelných zdrojů, či disponovaly krátkodobou akumulací. Na rozdíl od běžných aukcí se v inovativních aukcích zpočátku nesoutěžilo o minimální zaručenou výkupní cenu ale o fixní bonus, který provozovatelé čerpají navíc k tržbám z prodeje své výroby na trhu.

Podobně jako v případě technologicky neutrálních aukcí i v tomto segmentu od samého počátku dominují solární elektrárny, v tomto případě s krátkodobou akumulací. Ve vůbec prvním kole sice uspěl jeden projekt kombinující větrný park s akumulací, následující kola však již byla v režii fotovoltaických elektráren s akumulací. V druhém kole roku 2021 byla vysoutěžena pouze část nabízeného výkonu, jelikož zájem investorů nebyl silný a několik nabídek musel regulátor z aukce vyřadit.

Pro offshore větrné elektrárny proběhla v roce 2021 v Německu vůbec první aukce po třech letech. Podobně jako v předchozích aukcích i v tomto případě byly podány nabídky s nulovou provozní podporou, které toto kolo zcela ovládly.

Rok 2022: Nedostatek projektů zasáhl i aukce pro fotovoltaiky

S příchodem roku 2022 nesoucího se ve znamení energetické krize, která měla své počátky již v roce 2021, už nebyl nedostatek projektů v aukcích výsadou pouze onshore větrných elektráren. K situaci, kdy nebyl vysoutěžen veškerý nabízený výkon, došlo i v první aukci daného roku pro pozemní solární elektrárny. Ačkoliv se aukce zaplnila, několik nabídek musel německý regulátor vyřadit s ohledem na nesplnění všech potřebných náležitostí. Na této skutečnosti se nic nezměnilo ani v následujících kolech.

Podobně tomu bylo i v první aukci roku 2022 pro solární elektrárny na střechách či protihlukových barierách. Aukce pro střešní elektrárny se tehdy zaplnila dokonce pouze zhruba z jedné čtvrtiny. Jinak tomu nebylo ani v následujících dvou kolech tohoto druhu aukcí v tomtéž roce.

Naopak v jediné aukci pro offshore větrné elektrárny v roce 2022 stále panoval silný zájem developerů, kteří si s nabídkami na nulovou provozní podporu zajistili jak lokality pro své větrné parky, tak jejich připojení k sítí, které zřizuje příslušný provozovatel přenosové soustavy skrz poplatek účtovaný odběratelům elektřiny.

U poslední aukce pro onshore větrné elektrárny v loňském roce německý regulátor dokonce snížil objem nabízeného výkonu na polovinu. I přesto se tato aukce nezaplnila ani z třetiny.

Nevalně dopadla i druhá inovativní aukce roku 2022, do které byl přihlášen pouze jediný projekt. Za tímto neúspěchem stála především změna podmínek inovativních aukcí, kdy se již nesoutěžil fixní bonus ale zaručená minimální výkupní cena, podobně jako tomu je i u jiných typů aukcí. S ohledem na totální absenci konkurence regulátor ani nezveřejnil žádné detailní informace o velikosti projektu či vysoutěžené ceně z důvodu ochrany obchodního tajemství.

Větrná turbína Haliade-X

Razantní navýšení cenových stropů jakožto snaha přilákat projekty

Kritický nedostatek projektů neměl negativní dopad pouze v podobě absence jakéhokoliv tlaku na snižování soutěžních cen, ale také představoval riziko pro naplnění cílů Německa v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů. Na konci loňského roku tak německý regulátor oznámil záměr zvýšit cenové stropy v aukcích o 25 %. Pro tento krok nicméně potřeboval součinnost německých zákonodárců, jelikož tehdy platná legislativa mu umožňovala ceny zvýšit pouze o 10 %.

Zpočátku byl zvýšen cenový strop pouze pro aukce pro onshore větrné elektrárny a fotovoltaiky budované na střechách a protihlukových barierách. Nedlouho poté ale regulátor oznámil stejné procentuální navýšení stropů i pro pozemní fotovoltaiky, stejně jako pro inovativní aukce.

Zájem investorů ožil, především po letošním létě

Navýšení cenových stropů a jistá stabilizace v oblasti dodavatelských řetězců, stejně jako velkoobchodních cen elektřiny proti extrémně volatilnímu roku 2022, pomohla opět přilákat dostatek investorů do letošních aukcí pro fotovoltaické elektrárny.

V případě aukcí pro větrné elektrárny Německo i nadále trápí nedostatek projektů. V letošním prvním kole se vysoutěžila pouhá polovina z nabízených 3,2 GW. Ani další kola nepřinesla žádné zlepšení přesto, že objem letošního třetího kola byl opět snížen zhruba na polovinu.

U zmiňovaných aukcí pro fotovoltaické elektrárny naopak panuje silný zájem, kdy poslední kolo samostatných aukcí pro pozemní fotovoltaiky přineslo rekordní účast. Do jisté míry tomu bylo podobně i u inovativních aukcí, kdy v prvním letošním kole z května byla vysoutěžena pouze pětina objemu. Do aukce v září však byly již podány nabídky o celkovém výkonu, který dosahoval dvojnásobku jejího objemu. I v tomto případě mohla za změnou na straně investorů stát úprava podmínek aukcí, kdy Německo výrazně rozšířilo pásmo v okolí dálnic a železničních tratí, ve kterých mají obnovitelné zdroje zjednodušené povolovací procesy.

K vyššímu zájmu investorů rovněž mohly přispět zkušenosti z letošního léta, kdy ceny elektřiny na spotových trzích opakovaně padaly do záporných hodnot. V případě inovativních aukcí sice provozovatelům těchto zdrojů není v období záporných cen vyplácena žádná podpora, mohou však využít svou akumulaci pro omezení dodávek elektřiny do sítě právě během hodin s nejnižšími cenami.

Solární elektrárna EnBW v Leibertingenu. Zdroj: EnBW

Offshore parky: Od podpory k platbám za zajištění lokality

Další novinkou letošního roku byla změna systému aukcí pro offshore větrné parky. S ohledem na zkušenosti s nabídkami na nulovou provozní podporu Německu přistoupilo k úpravě, kdy v aukcích developeři nově za lokality pro své zdroje platí. Zatímco v aukcích o provozní podporu vítězí nejnižší nabídky, v tomto případě vítězí nabídky na nejvyšší možnou kompenzaci, kterou jsou investoři ochotní zaplatit.

Během následujících desetiletí by tak Německo mělo v případě realizace zdrojů z první letošní aukce postupně inkasovat přes 12 miliard eur. V druhé aukce se poté jednalo o téměř 800 milionů eur.

Offshore větrný park Riffgat, Německo. Zdroj: EWE