Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Slabá poptávka může v následujících letech způsobit přebytky plynu v Evropě

Evropský trh se zemním plynem by v následujících letech mohl čelit významnému převisu nabídky nad poptávkou díky očekávanému navýšení globální produkce, poklesu poptávky i vyšší výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Vyplývá to z vyjádření expertů, na která se odvolává zahraniční server Montel.

Podle Jonathana Sterna z Oxfordského institutu pro energetická studia bude jedním z faktorů pro uvolnění napětí na evropském trhu se zemním plynem postupné navýšení dodávek zemního plynu z Ruska do Číny, čímž dojde k uvolnění části toků zemního plynu z Asie do Evropy.

2. AV ČR: Česko má předpoklady, aby zde byl postaven prototyp fúzní elektrárny

Česká republika má podle odborníků z Akademie věd ČR všechny předpoklady, aby se stala zemí, ve které bude kolem roku 2050 postaven a uveden do provozu prototyp jaderné fúzní elektrárny, umožňující vyrábět elektřinu bez negativních dopadů na životní prostředí. Prototyp by mohl být například na místě některé z bývalých uhelných elektráren a jeho výstavba by byla výrazným přínosem pro české firmy. Vyplývá to z odborného stanoviska AVex vypracovaného Akademií věd České republiky (AV ČR) pro poslance, senátory a vedení ministerstev a krajských úřadů. ČTK má stanovisko k dispozici.

Podle odborníků jaderná fúze představuje prakticky nevyčerpatelný zdroj energie a elektrárny na jejím principu budou bezpečné. Mimo jiné kvůli tomu, že v jejich reaktorech není možná samovolná fúze a při jakékoli závažnější poruše se palivo rychle ochladí a proces slučování jader se okamžitě zastaví. Prototyp fúzní elektrárny DEMO se začne v Evropě stavět v druhé polovině 30. let a v plném provozu bude kolem roku 2050. Česko má předpoklady, aby to bylo právě zde, uvedli experti a zdůvodnili to mimo jiné aktivní účastí země na projektu DEMO nebo výstavbou fúzního reaktoru typu tokamak COMPASS-U v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

3. Výkupní ceny solárních elektráren zůstávají beze změn, ÚS zamítl návrh senátorů

Výkupní ceny a roční zelené bonusy solárních elektráren pro letošní rok zůstávají beze změn. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů, kteří chtěli zrušit jeden řádek v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Ceny jsou podle nich příliš nízké a negarantují návratnost investic. Problém se týká specifické skupiny solárních elektráren s instalovaným výkonem nad 100 kilowattů, jež byly připojeny do distribuční sítě v lednu a únoru 2011. Podle odhadu senátorů jde nejvýše o pět desítek provozovatelů.

Přestože ÚS návrh zamítl, současně zdůraznil, že cenová regulace vůči fotovoltaickým elektrárnám musí být v následujících letech nastavena tak, aby bylo v konečném důsledku dosaženo naplnění zákonných záruk návratnosti investice do 15 let a přiměřeného zisku do 20 let. Proto senátorka Hana Žáková (STAN) pokládá dnešní nález v podstatě za úspěch.

4. Fico: Slovensko dál připravuje elektrárnu s ČR, možná ale využije malé reaktory

Bratislava 16. listopadu (zpravodaj ČTK) – Slovensko pokračuje ve spolupráci s Českou republikou na přípravě projektu výstavby nového velkého jaderného zdroje na západním Slovensku, v úvahu přichází také alternativa využití malých modulárních reaktorů. Vyplývá to z dnešního vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica.

„Je možnost jít do výstavby nového velkého bloku nebo druhá možnost je pokračovat takzvanými malými reaktory. Nadále funguje harmonogram prací ve spolupráci s Českou republikou, kde připravujeme výstavbu dalšího bloku atomové elektrárny v Jaslovských Bohunicích,“ řekl novinářům Fico, který se řadí k zastáncům výroby elektřiny z jádra.

5. Maďarsko se dohodlo s Rosatomem na harmonogramu rozšíření jaderné elektrárny

Maďarská vláda se dohodla s ruským koncernem Rosatom na časovém harmonogramu výstavby dvou nových bloků maďarské jaderné elektrárny Paks. Informovala o tom dnes agentura MTI. Maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó na společné tiskové konferenci s šéfem Rosatomu Alexejem Lichačovem uvedl, že nové bloky zahájí provoz na začátku příštího desetiletí.

Maďarsko už v srpnu podepsalo s Ruskem upravenou stavební smlouvu o rozšíření elektrárny Paks, která ukončila přípravnou fázi projektu a otevřela cestu k zahájení stavebních prací. Rosatom je hlavním dodavatelem projektu. Szijjártó nicméně upozornil, že na projektu se podílí také 94 maďarských firem i některé podniky ze Spojených států, Německa, Francie, Švédska a Rakouska.

6. Šéf RWE: Německý odklon od uhlí v roce 2030 je možný, pokud budou postaveny plynové zdroje

Generální ředitel německé RWE Markus Krebber uvedl, že cíl rychlejšího německého odklonu od uhlí je splnitelný, pokud vláda připraví podmínky pro výstavbu potřebných plynových elektráren. Vyjádření přichází krátce poté, co německý ministr financí uvedl, že by se země měla vzdát cíle ukončit provoz uhelných elektráren do roku 2030, pokud nebude schopná zaručit dostatek elektřiny za dostupné ceny. 

Negativní komentář německého ministra financí ohledně schopnosti země odstavit uhelné elektrárny do roku 2030, mírnil již pár dní po uveřejnění ministr hospodářství Robert Habeck. Ten v rozhovoru pro Bloomberg uvedl, že nesdílí skepticismus s ministrem financí a ujistil, že zajištění odklonu od uhlí do roku 2030 zůstává jedním z cílů vlády.

7. Úložiště jaderného odpadu má stát přes sto miliard, vytipována jsou čtyři místa

Výběr informací o úložištích vyhořelého jaderného paliva v ČR (Sněmovna dnes schválila zákon o úložišti jaderného odpadu):

8. Francie chystá daň na elektřinu z jádra, výnosy použije na ochranu spotřebitelů

Francouzská vláda se dohodla s tamní společností EDF, která je aktuálně v plném vlastnictví státu, na budoucí podobě systému regulace prodeje elektřiny z jaderných elektráren. Nový systém má zaručit jak udržení společnosti v zisku, aby mohla realizovat budoucí investice, tak ochránit domácnosti a podnikatele před extrémně vysokými cenami elektřiny. Nový systém má platit od roku 2026. Zatím není jasné, jestli bude vyžadovat rovněž souhlas Evropské komise.

Po měsících jednáních dospělo vedení francouzské státem vlastněné společnosti EDF spolu s tamní vládou k dohodě. Zatímco EDF se podle agentury Reuters snažila maximalizovat svůj příjem pro zajištění financí pro budoucí investice, francouzská vláda naopak tlačila na udržení co možná nejnižších cen elektřiny pro tamní domácnosti a podnikatele.

9. Vattenfall pokračuje v přípravě nových jaderných bloků ve Švédsku

Společnost Vattenfall pokračuje v přípravě stavby nových jaderných bloků u švédské elektrárny Ringhals. O součinnost na podrobném plánu a územním rozhodnutí požádala místní úřady. V lokalitě mají podle plánů Vattenfallu do začátku 30. let vyrůst nejméně dva malé modulární reaktory. Švédská vláda v současné době diskutuje legislativu usnadňující výstavbu nových jaderných zdrojů.

Švédská energetická společnost Vattenfall požádala obec Varberg o podrobný plán vedoucí k povolení výstavby nových jaderných reaktorů u elektrárny Ringhals. Již v loňském červnu Vattenfall zahájil pilotní studii proveditelnosti výstavby nejméně dvou malých modulárních reaktorů (SMR). Cílem je zprovoznění prvního bloku na počátku 30. let.

10. Komerční využití zeleného vodíku opatrně startuje, možnosti ukazuje nový projekt v Napajedlech

V Česku vznikl první elektrolyzér na výrobu zeleného, tedy bezemisního vodíku, který najde využití v tuzemském průmyslu či dopravě. Ekologicky vyráběný vodík má sehrát důležitou roli v dekarbonizaci českého průmyslu a ekonomiky.

Elektrolyzér, který vyrábí vodík za pomoci energie ze slunce a částečně z větru, v pondělí spustila firma Solar Global v Napajedlech na Zlínsku a stala se pionýrem této technologie v Česku. Firma, která je předním tuzemským producentem fotovoltaických elektráren, zajišťuje výrobu ekologického vodíku pomocí fotovoltaiky umístěné na střeše a stěně svého firemního sídla za podpory větrné elektrárny.

Téma

Německá rezerva sítě: Elektrárny suplující stagnující rozvoj přenosové soustavy

Německo mimo podpory obnovitelných zdrojů energie také mimotržně podporuje konvenční elektrárny v rámci několika rezerv udržujících v pohotovosti potřebný výkon pro různé účely. Jedná se na jedné straně o rezervy zajišťující výkon pro stabilizaci přenosové soustavy a na straně druhé o rezervy sloužící pro pokrytí spotřeby elektřiny v případě nedostatku výrobních zdrojů.

Německo aktuálně drží konvenční elektrárny v pohotovosti v následujících rezervách:

Konference

Pro transformaci energetiky a stabilitu a flexibilitu dodávek bude nezbytná spolupráce na všech úrovních

V úterý 17. a středu 18. října 2023 proběhl v prostorách Pontonu na Tyršově nábřeží v Bratislavě první ročník Európskeho energetického summitu. Této události se zúčastnilo mnoho významných osobností z oblasti energetiky, zejména ze středoevropského regionu, které v jednotlivých diskusních panelech prezentovaly své názory a poznatky týkající se témat z oblasti energetické transformace a budoucnosti elektrické energie. S Bratislavou se spojili a své postoje k tématu také vyjádřili odborníci z celého světa formou online prezentací. Druhý den poctil summit svou návštěvou a diskusí také ministr hospodářství Peter Dovhun.

V úvodu prvního ročníku Európskeho energetického summitu vystoupili Jaroslav Vach (předseda představenstva a generální ředitel společnosti SEPS, a.s.) a Martin Ďurčák (předseda představenstva ČEPS, a.s.), kteří hovořili o důležitosti pořádání takovéto události, a jejich slova se shodovala v tom, že výměna zkušeností a spolupráce je nezbytná.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu