Domů
Jaderné elektrárny
Úložiště jaderného odpadu má stát přes sto miliard, vytipována jsou čtyři místa

Úložiště jaderného odpadu má stát přes sto miliard, vytipována jsou čtyři místa

Výběr informací o úložištích vyhořelého jaderného paliva v ČR (Sněmovna dnes schválila zákon o úložišti jaderného odpadu):

– Místo pro trvalé uložení vyhořelého jaderného paliva z českých atomových elektráren i dalšího radioaktivního odpadu se hledá od 90. let minulého století. Nyní jsou vyhořelé palivové články uchovávány v meziskladu v areálu elektrárny v Dukovanech, další radioaktivní materiál pak v bývalém vápencovém dole Richard u Litoměřic a ve vytěženém uranovém dole Bratrství u Jáchymova. Na starosti je má státní organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).

– SÚRAO má za úkol také hledat místo pro budoucí hlubinné úložiště, které by vyřešilo problém s ukládáním radioaktivního odpadu na dlouhou dobu. Během let se měnil počet uvažovaných lokalit. V roce 2003 například měla SÚRAO vytipováno šest oblastí, později se počet zvýšil na sedm a poté na devět. V červnu 2020 Rada SÚRAO schválila zúžení na čtyři místa, v prosinci téhož roku o tom rozhodla vláda. Hlubinné úložiště jaderného odpadu tak má v České republice vzniknout v jedné ze čtyř lokalit – Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku či Březový potok na Klatovsku.

– Uvažované vybudování úložiště má řadu kritiků, část založila Platformu proti hlubinnému úložišti, jež nyní sdružuje přes tři desítky obcí a měst a několik spolků. V minulosti několikrát v uvažovaných lokalitách zorganizovala například Den proti úložišti. Platforma také žádá otevření dalších koncepčních možností nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Vedle rychlého směřování ke stavbě hlubinného úložiště podle platformy existují další možnosti nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Střednědobou alternativou se podle platformy může stát jeho dlouhodobé skladování.

– Proti stavbě úložiště protestují také dotčené obce, například obce z lokality Hrádek na Jihlavsku se úložišti dlouhodobě brání s odkazem na to, že by mohly být poškozeny zdroje vody. Už v minulosti se obrátily na soudy, před rokem ale například Nejvyšší správní soud (NSS) odmítl jejich kasační stížnost směřující proti usnesení, kterým vláda v prosinci 2020 zúžila výběr možných lokalit na čtyři. Skupina obcí se pak ještě začátkem letošního roku obrátila na Ústavní soud (ÚS), ani u něj ale neuspěla.

– Koncem února letošního roku podala Správa úložišť radioaktivních odpadů žádosti o stanovení průzkumného území ve všech čtyřech vybraných obcích. V případě, že ministerstvo životního prostředí žádostem vyhoví, zahájí správa geologický průzkum pro možné budoucí umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. O nejvhodnější lokalitě pro úložiště by se podle současných plánů mělo rozhodnout do roku 2028. Horniny v dotčených územích chce SÚRAO prověřit také pomocí vrtů do hloubky desítek i stovek metrů.

– V rámci příprav na vybudování hlubinného úložiště SÚRAO provozuje v prostorách někdejšího uranového dolu Rožná u Bukova na Vysočině laboratoř. Ve zhruba půlkilometrové hloubce se tam zkoumají způsoby, jak nejlépe postupovat při budování místa pro trvalé uložení radioaktivního odpadu. Například vhodné postupy pro těžbu horniny, ale také chování skutečného kontejneru na vyhořelé palivo z elektrárny v podzemním prostředí. Stavba Podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov začala v roce 2013, experimenty se tam dělají od roku 2017.

– Konečné slovo o vybudování úložiště má vláda. „Jsme otevřeni i jiným řešením, než je konečné hlubinné úložiště v ČR,“ stojí ve vládní koaliční smlouvě současné vládní sestavy. Ve smlouvě koalice také slíbila posílit práva dotčených obcí při případném rozhodování o umístění úložiště. Návrh zákona o řízeních o hlubinném úložišti radioaktivního odpadu, který upravuje práva a lhůty dotčených obcí v jednotlivých řízeních, schválila vláda v polovině ledna. Kabinet se zároveň shodl na tom, že finální výběr lokality pro úložiště bude společným rozhodnutím vlády i Parlamentu.

– Dnes zákon schválila Sněmovna. Na rozdíl od vládní předlohy už norma nepočítá s tím, že by rozhodnutí vlády o výstavbě bylo podmíněno souhlasem obou parlamentních komor. Zákon nezavádí ani možnost, aby obce měly právo vetovat výstavbu úložiště na jejich území. Právo veta podle přání dotčených obcí navrhovali jednotlivci z řad poslanců KDU-ČSL, Pirátů a SPD, pro jejich návrh ale hlasovalo pouze 25 zástupců těchto stran. Dolní parlamentní komora místo toho ve vládní předloze pouze prodloužila lhůty, které mají dostat obce na vyjádření stanoviska k vybudování úložiště.

– Náklady na vybudování komplexu, jehož stěžejní část má být přibližně půl kilometru pod povrchem českého masívu, se podle předchozích informací odhadují na 111 miliard korun. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v listopadu 2020 uvedl, že na přípravy hlubinného úložiště vynaložila SÚRAO už přes 1,8 miliardy korun. Podobný problém neřeší jen ČR, osudem vyhořelého paliva i dalších látek se zabývají i jinde. Asi nejdále jsou ve Finsku, kde se už úložiště buduje a země plánuje první zařízení tohoto druhu otevřít do dvou let, v pokročilé fázi jsou i Švédsko nebo Francie.

– Úložiště mělo vzniknout původně do roku 2065, o urychlení výstavby se ovšem mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(22)
Tomáš Foldyna
15. listopad 2023, 14:49

Některé skupiny budou protestovat proti všemu a ještě budou tlačit obyvatelům obcí strašidelné scénáře....

Karásek
15. listopad 2023, 20:21

Žádný geolog se nepodepíše pod to, že uložený odpad, který bude v takovém úložišti izolovaný 100 000 let a radiace z něj nebude unikat. A k těm názvům těch lokalit. Kdysi se uváděly názvy podle obcí na jejichž katastru to úložiště mělo být. SÚRAO ale tyto názvy vytipovaných lokalit zrušilo a dalo tam jakési nicneříkající názvy v domnění, že občany tak netrkne, že to budou mít za barákem.

Zdeves Pavel
16. listopad 2023, 17:51

Za projekt odpovídá SURAO za licencovani odpovídá SUJB, žádný geolog. Z přírodních analýz přírodních jaderných reaktorů bylo zjištěno, že štěpné produkty se za miliony let prakticky nikam nepohnuly .

Karásek
17. listopad 2023, 10:06

Zdevas, geolog je ten, který tomu rozumí.

Zdeves Pavel
19. listopad 2023, 15:14

No hlavně, že tomu plně rozumíte jako celému jádru právě vy.

Adélka Nováková
15. listopad 2023, 23:19

Porč nikdo neuvažuje umístit úložiště na dno ztopeného ČSA a v několika tubusech z vodotěsného betonu se vytvoří prostory pro tisíce sudů paliva s kolejovou dopravou, bude ušetřeno 80 miliard a podpoří se dese SMR pro horkovodní CZT a levné teplo do 200Kč/GJ zajistí tepelný blahobyt českých domácností v sídlištích s CZT...... chce to pouze otevřené jednání odborníků s vyloučením šmelinářů a podvodníků z energetiky ČR!!!!

Emil
16. listopad 2023, 07:13

Protože žádný vodotěsný beton, který by dokázal být vodotěsný desítky tisíc let, neexistuje. Kontaktu s vodou je právě potřeba zamezit.

Adélka Nováková
16. listopad 2023, 11:15

každé podzemní dílo má jímky a čerpadla pro odvodnění díla,.....tak by sklad použitého paliva == paliva pro nové pokročilé fúzní reaktory,....měl být snadno dostupný a levné kolejové dopravně dostupný, ....tolik praktický návrh pro pořád omýlané téma ......co s jaderným odpadem ,......totéž jako CO2? ....kolik vychrlí Etna během jednoho dne miliónů tun CO2. jak a kdo zpoplatní emise ze sopek, kdo bude rozdělovat příjmy,.....to bude Sicílie nejbohatší místo planety Země!!!....Londýn City se chytá do pasti grandiózního podvodu a odhaluje snahy o depopulaci Země

Xoor
16. listopad 2023, 11:30

Dočasný sklad vyhořelého paliva má každá JE.

Trvalé uložiště musí mít vhodné geologické parametry a rozhodně k nim nepatří obrovský výskyt podzemní vody.

Etna ani další sopečná činnost nevychrlí tolik CO2 co lidstvo.

Bohužel zatím nikdo nemá v produkci žádný fůzní reaktor a vypadá to, že pár desetiletí ještě žádný nebude.

Doporučuji se zaměřit na fakta a nevěřit vašim zdrojům. Pač vám lžou.

Petr
19. listopad 2023, 14:28

Žádný fúzní reaktor nebude. V momentu, kdy OZE vyrábějí skoro zadarmo dává jádro smysl jen v případě velmi specializovaných aplikací. Ne pro masovou výrobu.

Adélka Nováková
16. listopad 2023, 11:15

každé podzemní dílo má jímky a čerpadla pro odvodnění díla,.....tak by sklad použitého paliva == paliva pro nové pokročilé fúzní reaktory,....měl být snadno dostupný a levné kolejové dopravně dostupný, ....tolik praktický návrh pro pořád omýlané téma ......co s jaderným odpadem ,......totéž jako CO2? ....kolik vychrlí Etna během jednoho dne miliónů tun CO2. jak a kdo zpoplatní emise ze sopek, kdo bude rozdělovat příjmy,.....to bude Sicílie nejbohatší místo planety Země!!!....Londýn City se chytá do pasti grandiózního podvodu a odhaluje snahy o depopulaci Země

Emil
16. listopad 2023, 11:27

1) Hlubinné úložiště se buduje právě proto, aby se o žádná čerpadla ani nic podobného nebylo potřeba starat a celé to bylo bezúdržbové a plnilo svoji funkci po desítky tisíc let bez zásahu člověka. Kdybychom tuto podmínku porušili, můžeme rovnou nechat současný stav.

2) Použité palivo != palivo pro nové pokročilé fúzní reaktory.

3) Etnu nezpoplatní nikdo, protože to není antropogenní zdroj emisí.

Zdeves Pavel
16. listopad 2023, 21:31

Použité palivo může být použito ne ve fuznich, ale rychlých reaktorech (reaktor pracující na rychlých neutronech) , v těch je možno dle typu paliva (oxidové, nebo jako v Rusku karbonitridove) vyrobit během periody zdvojení která je 11 až 8 let více nového paliva (plutonia) než reaktor za tu spotřebuje. Současné vyhořelé palivo je schopno po přepracování tak zajistit energetické zdroje na cca 5000 let. Ukládaly by se tak pouze vysokoaktivni zeskelnene odpady s částí štěpných transuranů. Ve výzkumu je transmutace některých dlouho žijících izotopů na jiné prvky.

Dalibor Fišer
16. listopad 2023, 17:59

To by se nabízelo, ale bylo by to moc laciné. Je potřeba proinvestovat co nejvíc.

Petr
19. listopad 2023, 14:29

Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze

Adélko, Adélko... holt jste jednička, ale na vysokou školu života se každý nedostane...
.

Adélka Nováková
15. listopad 2023, 23:19

Porč nikdo neuvažuje umístit úložiště na dno ztopeného ČSA a v několika tubusech z vodotěsného betonu se vytvoří prostory pro tisíce sudů paliva s kolejovou dopravou, bude ušetřeno 80 miliard a podpoří se dese SMR pro horkovodní CZT a levné teplo do 200Kč/GJ zajistí tepelný blahobyt českých domácností v sídlištích s CZT...... chce to pouze otevřené jednání odborníků s vyloučením šmelinářů a podvodníků z energetiky ČR!!!!

Adélka Nováková
15. listopad 2023, 23:19

Porč nikdo neuvažuje umístit úložiště na dno ztopeného ČSA a v několika tubusech z vodotěsného betonu se vytvoří prostory pro tisíce sudů paliva s kolejovou dopravou, bude ušetřeno 80 miliard a podpoří se dese SMR pro horkovodní CZT a levné teplo do 200Kč/GJ zajistí tepelný blahobyt českých domácností v sídlištích s CZT...... chce to pouze otevřené jednání odborníků s vyloučením šmelinářů a podvodníků z energetiky ČR!!!!

josef zak
16. listopad 2023, 12:23

To je zvlastni - vzdyt prece v cr vsichni chteji jaderne elektrarny, tak by se na ta uloziste mely stat fronty, ne? Nebude spis ta laska k jadru spis vyfabulovana manipulace.

Emil
16. listopad 2023, 12:42

"Vyfabulovana manipulace" bude spíš tvrzení "v cr vsichni chteji jaderne elektrarny". Podle posledního průzkumu mají v ČR 57 % příznivců, 34 % odpůrců a 9 % je nevyhraněných.

Xoor
16. listopad 2023, 13:12

To je fakt zvláštní...

Honza Nedvěd
16. listopad 2023, 14:27

Teď se mluví o více než sto miliardách. Všechny jaderné projekty mají jedno společné: když přijde na realizaci, jsou násobně dražší. Takže realita bude min. 200 miliard. A to je jen úložiště. Dále máme zpracování odpadu před uložením, likvidaci elektráren ..... Kolik že peněz je ve fondu, který má toto všechno zaplatit?

Emil
16. listopad 2023, 14:42

1) U samotné výstavby úložiště se mluví o cca 30 miliardách - tolik je i v současnosti na jaderném účtu. Těch více než 100 miliard není cena za výstavbu ale cena za výstavbu + minimálně 100letý provoz úložiště, do kterého spadá i zpracování odpadu před uložením. Čím déle bude úložiště v provozu, tím déle a více budou původci odpadu ukládat prostředků na jaderný účet.

2) Všechny jaderné projekty nejsou násobně dražší a stavba hlubinného úložiště je úplně odlišný úkol než postavit jadernou elektrárnu, takže se ze stavby jaderné elektrárny ani nedá nic usuzovat o stavbě úložiště.

3) Na likvidaci elektráren jsou určené úplně jiné prostředky než na stavbu hlubinného úložiště, na to má ČEZ vázaný účet, kam si odkládá další prostředky potřebné pro budoucí likvidaci.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se