Top 10 událostí z energetiky za poslední týden
1. Cena plynu se opět propadla ke 30 EUR/MWh, významně pomohla Ukrajina
Evropské zásobníky plynu jsou nadále blízko plnému zaplnění, díky čemuž mohly ceny zemního plynu poklesnout až na 30 EUR/MWh. Pozitivním faktorem je těžba plynu ze zásobníků na Ukrajině, kam plyn přepravili evropští obchodníci na konci loňské vtláčecí sezóny. „Ukrajina hraje klíčovou roli pro bezpečnost dodávek plynu ve střední a východní Evropě v letošní zimě,“ uvedla pro web FT Natasha Fielding z agentury Argus Media.
Evropu zatím další energetická krize nepostihla a nic nenaznačuje, že by se měla v letošním roce opakovat situace ze zimních měsíců posledních dvou let. Cena plynu se po krátkodobém růstu na 50 EUR/MWh na začátku zimní sezóny opět vrátila na úrovně kolem 30 EUR/MWh. Podíl na tom mají, mimo jiné, zásobníky plynu v Evropě, které jsou i počátkem ledna plné z téměř 90 %.
2. Gazprom: Vývoz ruského plynu plynovody do Číny dosáhne v roce 2025 38 bcm
Podle generálního ředitele Gazpromu Alexeje Millera dosáhne vývoz ruského plynu do Číny prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře původní projektované kapacity 38 miliard metrů krychlových ročně již v roce 2025. Miller to uvedl 27. prosince v rozhovoru s ruským prezidentem Vladimírem Putinem.
„V roce 2025 již splníme naše smluvní závazky – v roce 2025 budou dodávky plynu do Číny činit 38 mld. m3 ,“citoval Miller z prohlášení Gazpromu.
3. Největší světový projekt na výrobu zeleného vodíku čelí komplikacím
Největší světový projekt na výrobu zeleného vodíku se potýká s technickými problémy elektrolyzérů. To vede podle zahraničního serveru Hydrogen Insight k nižší produkci, než jaká byla očekávána.
Projekt na výrobu zeleného vodíku Kuqa od státní čínské společnosti Sinopec v severozápadní části země využívá systém alkalických elektrolyzérů o instalovaném příkonu 260 MW.
4. Šéf německého regulátora: Doba levných energií skončila
Přestože ceny plynu a elektřiny jsou na výrazně nižších hodnotách než v roce 2022, stále jsou vyšší než dříve. Podle prezidenta německého síťového regulátora je však nepravděpodobné, že by se v nejbližší době vrátily na předkrizové hodnoty. Další zdražení cen energií pro německé odběratele přinese navýšení distribučních poplatků, podobně jako tomu letos je i v Česku.
Velkoobchodní ceny zemního plynu a elektřiny sice loni výrazně poklesly, stále se drží na výrazně vyšších hodnotách oproti předkrizovým rokům. V případě cen elektřiny hraje svou roli i cena emisních povolenek, která ještě z kraje loňského roku atakovala nové rekordy.
5. Evropský vítr trhal v prosinci nové rekordy, ceny elektřiny posílal i do záporu
Minulý měsíc, tedy především jeho druhá polovina, se nesl ve znamení silné výroby větrných elektráren. Díky větrnému počasí a dalšímu růstu instalovaného výkonu větrných turbín byl tak loňský prosinec vůbec nejsilnějším prosincem z pohledu výroby. Těsně před Vánoci evropské větrné elektrárny dokonce stanovily nový denní rekord, celkově prosinec pouze těsně zaostal za rekordním únorem 2022.
Přestože byl začátek prosince ve většině Evropy pro větrné elektrárny slabý, v druhé polovině měsíce se situace zcela otočila. Podle sdružení WindEurope vyrobily evropské větrné elektrárny během prosince 62,9 TWh elektřiny, o více než 40 % navíc oproti prosinci 2022.
6. Elektřina byla přes svátky na velkoobchodních trzích zdarma. Díky větru a nízké spotřebě
Roztočené větrné elektrárny na pobřeží Baltského a Severního moře a k tomu nízká spotřeba elektřiny vedly přes svátky k poklesu velkoobchodní ceny elektřiny na nulu, někdy dokonce i pod ní.
Na Štědrý den klesla velkoobchodní cena elektřiny v Německu na -3,37 eura za megawatthodinu, o den později se pohybovala na největším evropském trhu okolo nuly. Tam zůstala až do sedmi hodin ráno prvního pracovního dne, tedy 27. prosince, vyplývá z údajů společnosti Epex Spot, součásti energetické burzy EEX.
7. Analýza: Německé záložní plynové zdroje budou potřebovat podporu 60 mld. eur
Zajištění výstavby záložních plynových elektráren v Německu bude podle analýzy Institutu pro ekonomiku energetiky v Kolíně nad Rýnem (EWI) vyžadovat dodatečné příjmy nad rámec velkoobchodního trhu s elektřinou ve výši 60 mld. eur. Informaci přinesl zahraniční server Clean Energy Wire s odvoláním na německý deník Handelsblatt.
Plánovaná výstavba až 25 GW záložních plynových elektráren, které budou v budoucnu v Německu nezbytné k zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny v období, kdy nebude zajištěná dostatečná výroba elektřiny ze solárních a větrných elektráren, bude vyžadovat významné příjmy nad rámec velkoobchodního trhu s elektřinou.
8. Německo loni zvýšilo podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na 55 procent
Německo loni vyrobilo 55 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, předloni to bylo 48,42 procenta. Dnes to oznámila Spolková agentura pro sítě, která plní funkci regulátora. Německo tak poprvé vyprodukovalo více než polovinu elektřiny z obnovitelných zdrojů, do roku 2030 chce takto získávat nejméně 80 procent elektrické energie.
„Padesátiprocentní hranice získané elektřiny z obnovitelných zdrojů energie byla pokořena. Poprvé pochází více než polovina naší elektřiny z obnovitelných zdrojů,“ uvedlo ministerstvo hospodářství na síti X.
9. Podíl OZE na spotřebě energie v EU vzrostl na 23 %. V roce 2030 má činit 42,5 %
Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii dosáhl v roce 2022 hodnoty 23 %. Meziročně se tak zvýšil o 1,1 procentního bodu. Aby byl splněn cíl pro rok 2030, budou však muset jednotlivé členské státy využívání OZE významně navýšit.
Zatímco v roce 2021 došlo k vůbec prvnímu meziročnímu poklesu podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie, v roce 2022 se trend obrátil a podíl začal opět růst.
10. Čistá výroba elektřiny v ČR loni meziročně klesla o 10 pct, byla nejnižší od roku 2002
Čistá výroba elektřiny v České republice loni klesla meziročně o deset procent, celkově tuzemské elektrárny vyrobily 72 terawatthodin (TWh) elektřiny. Je to nejnižší výroba od roku 2002. Důvodem je hlavně nižší ekonomická aktivita v průmyslu. Spolu s tím tak klesá i spotřeba. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno, kterou poskytla ČTK. V celé EU výroba elektřiny v loňském roce klesla o 66 TWh.
„Jde především o důsledek nižší ekonomické aktivity a stagnující výkonnosti ekonomik států EU. Nesouvisí to s aplikací technických úsporných opatření. Spotřeba elektřiny klesá i přes očekávanou elektrifikaci vytápění, dopravy a průmyslu. Nižší spotřeba se pak nepřímo promítá do poklesu výroby elektřiny z uhlí,“ řekl řídící konzultant EGÚ Brno Matěj Hrubý.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se