Analýza: Německé záložní plynové zdroje budou potřebovat podporu 60 mld. eur

Zajištění výstavby záložních plynových elektráren v Německu bude podle analýzy Institutu pro ekonomiku energetiky v Kolíně nad Rýnem (EWI) vyžadovat dodatečné příjmy nad rámec velkoobchodního trhu s elektřinou ve výši 60 mld. eur. Informaci přinesl zahraniční server Clean Energy Wire s odvoláním na německý deník Handelsblatt.

Plánovaná výstavba až 25 GW záložních plynových elektráren, které budou v budoucnu v Německu nezbytné k zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny v období, kdy nebude zajištěná dostatečná výroba elektřiny ze solárních a větrných elektráren, bude vyžadovat významné příjmy nad rámec velkoobchodního trhu s elektřinou.

Podle institutu EWI by se mělo jednat o zhruba 60 miliard eur, což je v přepočtu 120 000 eur/MW/rok při předpokládané délce kapacitního kontraktu 20 let.

Uvedená hodnota představuje téměř dvojnásobek měrných nákladů na kapacitní mechanismy, které v posledních letech Německo vynakládá podle loňského reportu Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER). Současně se jedná o hodnotu, která je o zhruba 50 % vyšší než výsledné ceny z kapacitních aukcí, které proběhly v roce 2022 v Polsku (87 000 eur/MW/rok) či Itálii (70 000 eur/MW/rok).

Často používaným ukazatelem při hodnocení nákladů na kapacitní mechanismy jsou také celkové náklady vztažené na MWh spotřeby elektřiny v dané zemi. V tomto případě by připravované opatření při předpokládaných nákladech kolem 3 miliard eur ročně a spotřebě elektřiny v Německu kolem 500 TWh/rok znamenalo příplatek v koncové ceně elektřiny ve výši 6 EUR/MWh. Pro srovnání, velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh na rok 2025 se aktuálně obchoduje za necelých 95 EUR/MWh.

Tlak na nahrazení zemního plynu vodíkem

Poměrně vysoké očekávané náklady na připravovanou podporu v Německu mohou být způsobené mimo jiné požadavkem na omezené využívání zemního plynu v podporovaných záložních zdrojích. Podle informací zveřejněných loni v srpnu má Německo připravovat celkem tři schémata podpor, kdy pouze první v objemu 15 GW bude pro elektrárny spalující zemní plyn. Ty však budou muset do roku 2035 projít konverzí na vodík.

Druhé opatření má zahrnovat aukce v celkovém objemu 4,4 GW na vodíkové elektrárny v regionech, kde se očekává brzká dostupnost tohoto paliva. Posledních 4,4 GW má připadat na aukce pro projekty kombinující výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, výrobu zeleného vodíku, ukládání tohoto vodíku a jeho následné spalování pro výrobu elektřiny.