Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Kreml: Pokud Kyjev neprodlouží tranzit plynu, Rusko využije alternativní trasy

Pokud Ukrajina neprodlouží smlouvu o tranzitu zemního plynu z Ruska do Evropy, bude Rusko k vývozu plynu do Evropy využívat alternativní trasy a námořní dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

V případě neprodloužení tranzitní dohody bude podle Peskova zapotřebí provést změny v logistických řetězcích pro vývoz ruského plynu. „Otázkou je, jak se tam (do Evropy) tento plyn dostane. Samozřejmě existují trasy spojené s Tureckem a jsou tady i dodávky zkapalněného plynu, po kterých je nyní poptávka,“ řekl Peskov.

2. USA zvažují zpřísnit podmínky pro vývoz plynu, dopad to může mít i na Evropu

Vláda Spojených států amerických údajně zvažuje, že upraví podmínky pro udělování licencí na provozování exportních terminálů pro zkapalněný zemní plyn. Získání licence by mělo být v budoucnu obtížnější. Důvodem má být  ochrana klimatu a snaha, aby nevznikala nová energetická infrastruktura, která bude na desítky let posilovat závislost Spojených států amerických na fosilních palivech. 

Jeden z hlavních dovozců zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropské unie podle zahraničních médií zvažuje, zda nepřehodnotí svůj postoj k výstavbě nových exportních LNG terminálů. Ty přitom v posledních dvou letech Evropské unii významně pomohly překonat energetickou krizi a praktické přerušení dodávek zemního plynu z Ruska do řady zemí.

3. Slovensko se po dokončení nového jaderného bloku stalo čistým vývozcem elektřiny

Bratislava 22. ledna (zpravodaj ČTK) – Slovensko se loni podle údajů provozovatele místní přenosové soustavy SEPS stalo čistým vývozcem elektrické energie. V zemi byl v roce 2023 uveden do provozu nový jaderný blok, který podle svého provozovatele zajistí soběstačnost Slovenska ve výrobě elektřiny.

Loni Slovensko vyvezlo prostřednictvím přenosové soustavy 14 067 gigawatthodin (GWh) elektřiny při meziročním poklesu o 8,2 procenta, dovoz se snížil o 36,4 procenta na 10 648 GWh elektrické energie. Obchodní přebytek země s touto komoditou tak dosáhl 3419 GWh, zatímco v roce 2022 byl dovoz naopak o 1 424 GWh vyšší než vývoz.

4. Ukrajina popřela, že je ochotna prodloužit smlouvu o tranzitu ruského plynu

Ukrajina popřela, že je připravena jednat o prodloužení klíčové smlouvy o tranzitu ruského plynu přes své území, jejíž platnost vyprší na konci letošního roku. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Slovenský premiér Robert Fico přitom ve středu po setkání se svým ukrajinským protějškem Denysem Šmyhalem uvedl, že tranzit plynu přes Ukrajinu do Evropy by mohl pokračovat.

„Postoj ukrajinské strany je jednoznačný: smlouva o tranzitu přestane platit na konci letošního roku,“ sdělil agentuře Bloomberg tiskový odbor premiéra Šmyhala.

5. EFET: Vyšší poplatky za přepravu plynu štěpí evropský trh, zdražují dovoz pro východní státy

Sdružení evropských energetických obchodníků se ohradilo proti navyšování poplatků za přeshraniční přepravu plynu v Evropě. Některé evropské státy zvýšily poplatky za přepravu plynu přes jejich území, aby pokryly náklady na plnění zásobníků v roce 2022. Takovéto kroky nejsou podle sdružení v souladu s principem solidarity a zdražují dovoz plynu do východních částí Evropy ze západu.

Zvyšování přepravních poplatků se v posledních týdnech stalo silným tématem napříč evropským trhem s plynem. K silnému navýšení došlo zejména v případě Německa, které chce pomocí těchto poplatků pokrýt náklady, které vznikly z důvodu plnění zásobníků plynu v roce 2022. Itálie a Rakousko pak rovněž zvažují podobná opatření.

6. Fotovoltaické elektrárny jsou na více než 150 tisících tuzemských domů. Nové elektrárny jsou obvykle doplněny baterií

Do sítě se v tuzemsku loni připojilo podle dat distributorů přes 82 tisíc nových fotovoltaických elektráren s výkonem přesahujícím 970 megawattů. Většinu z nich si pořídili majitelé rodinných domů, vlastní soláry ale buduje také stále více firem.

Růst táhly hlavně domácnosti, díky nimž přibylo 820 megawattů. Fotovoltaiku si jich loni pořídilo přes 80 tisíc, přičemž obvykle ji doplňovaly baterií. Tu v tuzemsku vlastní až 92 procent majitelů fotovoltaických elektráren, čímž se Česko řadí mezi světové premianty, jak upozornil Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace, která data prezentovala.

7. USA: Plus Power na Havaji zprovoznila nejpokrokovější bateriové úložiště

Společnost Plus Power uvedla do provozu podle svých slov nejpokrokovější bateriový systém Kapolei Energy Storage. Úložiště na americké Havaji disponuje celkovým výkonem 185 MW a kapacitou 565 MWh. Kromě běžného využití ke krátkodobému ukládání energie systém poskytuje do energetické sítě několik podpůrných služeb. Cílem projektu je pomoci státu přejít z fosilních zdrojů elektřiny na ty obnovitelné.

Americká společnost Plus Power oznámila, že na Havaji zprovoznila svůj projekt bateriového úložiště Kapolei Energy Storage (KES). To se nachází na ostrově Oahu v blízkosti průmyslové zóny na ploše lehce přes 30 tisíc metrů čtverečních. Bateriový systém se skládá ze 158 lithium-železo-fosfátových baterií Tesla Megapack 2 XL. Celkově tak úložiště může poskytnout výkon 185 MW a maximální objem uchovávané energie dosahuje 565 MWh.

8. Demolice hnědouhelné elektrárny Prunéřov I na Chomutovsku skončila

Skončila demolice hnědouhelné elektrárny Prunéřov I na Chomutovsku. Výrobní a provozní technologie srovnaly bagry se zemí, zůstaly po nich hromady šrotu a betonové suti, které se postupně odvážejí. Stát zůstala administrativní budova s vrátnicí a objekty se sociální vybaveností a šatnami. Prostor je připraven k dalšímu využití. Lokalita by dál měla sloužit pro energetiku. ČTK to dnes řekl Ota Schnepp, mluvčí skupiny ČEZ. O místu se uvažovalo v souvislosti se stavbou továrny na výrobu baterií do aut.

Elektrárna je mimo provoz od konce června 2020. Bouráním chladicích věží začala demolice na ploše zhruba 40 hektarů v květnu 2022. „Brzy zmizí i zbytkový šrot, který si odváží dodavatelská firma po železnici. Zbytky stavebního odpadu budou využity jako výplň k terénním úpravám,“ uvedl Jiří Hampl, ředitel elektráren Tušimice a Prunéřov Skupiny ČEZ.

9. První plán rozvoje přenosové soustavy pro mořské větrné elektrárny je na světě

Podle plánu zveřejněného evropskou sítí provozovatelů přenosových soustav bude do roku 2050 nutné zabezpečit robustní propojení větrných elektráren postavených na moři se zákazníky na pevnině. To si vyžaduje vybudování přenosové soustavy dlouhé nejméně  54 000 kilometrů a investice kolem 404 miliard eur. 

Podle cílů zveřejněných v plánu mají do roku 2050 evropské země instalovat až 354 GW mořských větrných elektráren, což je více než desetinásobek dnešního instalovaného výkonu. Pokud by se do plánů přidaly i cíle Norska a Spojeného království, celková instalovaná kapacita větrných elektráren na moři by vzrostla na 496 GW.  Meziroční nárůst instalovaného výkonu je stanoven na minimálně 22 GW, přičemž v posledních letech byl tento růst kolem 2,5 GW.

10. Cena akcie ČEZ v rukou politiků: "Lex ČEZ" má projednávat i sněmovna

Návrh zákona o přeměnách obchodních společností, běžně v tuzemsku označovaný jako Lex ČEZ, má být v příštím týdnu projednán v ústavně-právním výboru. Jeho projednání ve výboru bylo již několikrát odloženo, nyní bylo nicméně projednání novely zákona zařazeno i na program Poslanecké sněmovny. Původní návrh novely mnozí analytici či právníci považovali za čistě účelový a cíleně zaměřený na jednu společnost, přičemž je ani následné úpravy znění nepotěšily. Akcie ČEZu proto na každou novinu ohledně úpravy legislativy reagují velmi citlivě.

Cena akcie českého energetického giganta, společnosti ČEZ, se v loňském roce po zprávě, že vláda schválila vysoce kontroverzní návrh zákona o přeměnách obchodních společností, propadla během dvou dní takřka o 10 % k hodnotě okolo 1020 Kč/akcii. Stalo se tak v důsledku obavy o to, že se vláda nechce vyrovnat s vytěsněním minoritních akcionářů cestou, jakou například zvolila Francie.

Názory

Praktické zkušenosti s použitím elektromobilu a domácí fotovoltaiky – roční zhodnocení

V polovině roku 2023 bylo v ČR připojenu zhruba 120 000 malých FVE o výkonu bezmála bloku Temelína. Užívání domácí FVE má svá specifika a je potřeba se naučit zdroj správně využívat. V červenci jsem sepsal článek na téma spolupráce střešní fotovoltaiky a elektroauta. Nyní již mám k dispozici data za celý rok, tak že bych rád na článek navázal spolu s detailnějším rozborem způsobu užívání auta.

Celková spotřeba domku činila za období 11/2022-10/2023 7,7MWh, z toho 5,9MWh připadlo na domek a 1,8MWh na nabíjení auta. Na provoz auta tak připadá necelá čtvrtina spotřebované energie. 5,5kWp fotovoltaika za rok vyrobila zhruba 5,3MWh elektřiny. Přibližně 1MWh elektřiny se nepodařilo využít a odešlo zpět do distribuční sítě. Přes 80% vyrobené energie tak bylo využito přímo v rámci objektu. Výroba z FVE tak pokryla celkovou spotřebu včetně provozu auta přibližně z 55%.

Jaderná energetika v roce 2023, 3. část: Čína a Rusko v čele rozvoje

Čína se blíží k okamžiku, kdy bude mít více reaktorů, než má Francie, a dostane se před ní na druhé místo za Spojené státy. V současné době má v provozu 55 reaktorů, zatímco Francie jich má 56. Francie by mohla v příštím roce spustit blok Flamanville 3, ale Čína spustí velice pravděpodobně více než dva bloky.

V polovině roku 2023 schválila Čína výstavbu dalších šesti bloků Šlo o Nink-te (Nindge) 5 a 6, mělo by jít o reaktor Hualong One, Sü-ta-pao 1 a 2, zde půjde o reaktory CAP1000, výstavba prvního bloku byla v polovině listopadu slavnostně zahájena, a Š‘-tao-wan (Shidaowan) 1 a 2, kde půjde opět o reaktory Hualong One. Připomeňme, že v elektrárně Nink-te již pracují čtyři bloky CPR-1000, v elektrárně Sü-ta-pao se jako třetí a čtvrtý blok budují reaktory VVER1200 a v elektrárně Š‘-tao-wan už funguje vysokoteplotní héliem chlazený malý modulární reaktor HTR-PM200.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu