Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Do Česka se vrátily záporné ceny elektřiny. Elektřina "zdarma" byla rekordní dobu

Do České republiky se po krizových letech 2021 a 2022 opět vrátily záporné ceny elektřiny. Podle veřejně dostupných statistik jich bylo za minulý rok celkem 134. To je o 15 více, než kolik jich bylo v roce 2020, ve kterém bylo od roku 2015 nejvíce hodin se zápornou cenou elektřiny. 

Spotové ceny elektřiny vyslaly v loňském roce další signál, že energetická krize pomalu končí. Prvním a nejvíce viditelným signálem jsou ceny energetických komodit. Velkoobchodní ceny zemního plynu na referenčním kontraktu se propadly na 25 EUR/MWh a ceny elektřiny na 75 EUR/MWh. Velkoobchodní ceny jsou tak sice pořád vyšší, než v době před krizí, ale jsou na úrovni přibližně května roku 2021.

2. Stavba čínského modulárního reaktoru ACP100 dosáhla dalšího milníku

Výstavba prvního malého modulárního reaktoru na pevnině zaznamenala další důležitý milník. Na reaktor typu ACP100 v čínské provincii Hainan technici instalovali vnější kupoli kontejnmentu. Stavba reaktoru s výkonem 125 MW byla zahájena v roce 2021 a k jeho zprovoznění by mělo dojít v roce 2026.

Čínská energetická společnost China National Nuclear Corporation (CNNC) oznámila, že úspěšně umístila vnější kupoli kontejnmentu malého modulárního reaktoru ACP100. Instalace 550tunové vnější kupole trvala lehce přes 1,5 hodiny. Reaktorová budova ACP100 se skládá ze tří částí: vnitřní konstrukce, ocelového kontejnmentu a vnějšího betonového stínícího pláště.

3. Asijský reexport LNG v roce 2024 nadále překonává Evropu

Podle dat společnosti S&P Global Commodity Insights v roce 2024 nadále roste asijský reexport LNG a převyšuje ten z Evropy. Udržuje se tak silný trend reexportu komodity z Asie, který se objevil v roce 2023. Podíl Evropy na celosvětovém reexportu poklesl v roce 2023 na 43 %. Naopak reexporty z pevninské Číny se v roce 2023 meziročně téměř zdvojnásobily. 

K reexportu zkapalněného zemního plynu (LNG) dochází, když jsou dodávky LNG uloženy do nadzemních zásobníků v jedné zemi a následně přeloženy do tankerů a dodány do jiné země nebo regionu. Reexport komodity umožňuje obchodníkům a dodavatelům skladovat plyn a vyčkávat na cenové signály na trzích v jiné části světa.

4. Ceny energetických komodit pokračují v poklesu, navzdory očekávání analytiků

Velkoobchodní ceny energetických komodit nadále klesají, dopad na cenu elektřiny přitom dále umocňuje pokles ceny emisní povolenky (EUA). Ta se dostala již pod hranici 60 EUR/t CO2, takto nízko se povolenka neobchodovala od března 2022. Svůj vliv na pokles cen sehrává nižší poptávka spojená s dosavadním teplotně nadprůměrným průběhem zimní sezóny v kombinaci se zhoršenými ekonomickými prognózami některých států EU. Velkoobchodní ceny komodit se do maloobchodních cen promítají se zpožděním, další pokles lze ale v dohledné době očekávat.

Cena zemního plynu na českém obchodním bodě VTP na rok 2025 zavřela na konci minulého týdne pod 32,5 EUR/MWh. Pokračuje tak ve svém soustavném poklesu od října loňského roku. Při pohledu na bližší časové období je možná s překvapením, že se ceny plynu na březen nebo duben pohybují dokonce pod 30 EUR/MWh.

5. Opětovné spouštění jaderných bloků pomáhá Japonsku snižovat dovoz plynu

Japonsko po havárii v jaderné elektrárně Fukušima z března 2011 postupně odstavilo všechny zbývající jaderné bloky. Výpadek ve výrobě elektřiny z jádra tak převzaly fosilní zdroje, což se rovněž podepsalo na silném růstu dovozu zkapalněného plynu. S postupným restartováním dalších bloků se však zemi v posledních letech daří objemy dováženého LNG snižovat.

Havárie v jaderné elektrárně Fukušima, ke které došlo bezmála před 13 lety, měla zásadní dopad na energetický sektor Japonska. Země po havárii postupně odstavila všech 48 jaderných bloků, které do té doby vyráběly až 300 TWh elektřiny ročně.

6. Volby do Europarlamentu mohou výrazně ovlivnit směřování evropské energetiky

Volby do Evropského parlamentu, které se konají 7. a 8. června, budou mít pravděpodobně zásadní dopad na další vývoj evropských klimatických cílů.  Ve světle nedávného návrhu pro stanovení klimatických cílů do roku 2040 navržených Komisí se však tyto ambicióznější úmysly zdají spíše neproveditelné. Zpravodajský portál Euractiv nabízí stručný přehled toho,  na co se připravit po červnových volbách a jaké to bude mít důsledky v kontextu nových klimatických cílů. 

Dle průzkumů veřejného mínění směřuje celá Evropa spíše k pravicovým ideálům reprezentovaným nacionalistickými stranami. Zároveň se očekává, že jejich růst bude znamenat ztrátu pro zelené, socialisty a obecně levici. To se může promítnout do zbrzdění rozběhnuté zelené mašinérie, která za posledních 5 let poměrně významně udávala trendy v otázkách navyšování klimatických cílů.

7. OMV a Transpetrol definitivně zastavily projekt ropovodu Schwechat-Bratislava

Rakouská ropná společnost OMV a slovenský Transpetrol definitivně zastavily dlouhodobý projekt ropovodu mezi městy Schwechat a Bratislava. V zájmu dlouhodobého zajištění dodávek ropy do Rakouska plánovala OMV výstavbu ropovodu už v roce 2003, nyní však byl projekt zrušen kvůli přechodu na novou energetiku a kvůli ruské invazi na Ukrajinu. S odvoláním na dolnorakouskou obchodní tiskovou službu to dnes uvedla agentura APA.

Původní plán počítal s tím, že 62 kilometrů dlouhý ropovod napojí Rakousko přímo na ropovod Družba. Ve Schwechatu má společnost OMV rafinerii, která patří mezi největší v Evropě. Nyní je tato rafinerie zásobována prostřednictvím ropovodu Adria, který vede od pobřeží Jaderského moře v Chorvatsku, a ropovodu TAL z italského Terstu.

8. Německo doufá ve vodík z Alžíru

Německá vláda se v příštích letech poohlíží po dodávkách vodíku mimo Evropu. Ministr hospodářství a klimatu a německý vicekancléř Robert Habeck se tak jako účastník podnikatelské delegace dohodl s Alžírskem na vytvoření pracovní skupiny, která má usnadnit rámec pro dovoz.

Německá vláda odhaduje, že do roku 2030 bude poptávka po dovozu vodíku činit 45 až 90 TWh ročně. O něco méně, než je polovina předpokládané domácí výroby, což znamená, že dovoz by mohl hrát významnější roli, než se předpokládá.

9. Itálie podpoří rozvoj agrivoltaiky, na projekty čekají téměř 2 miliardy eur

Italská vláda v tomto týdnu představila nový dekret, který otevírá cestu k další podpoře rozvoje fotovoltaiky. Na nové projekty o instalovaném výkonu přes 1 GW, které mají rovněž zahrnovat i agrivoltaiku, vláda vyčlenila 1,7 miliard eur. Podporu Itálii již dříve schválila Evropská komise.

Italská vláda spouští další podporu pro rozvoj obnovitelných zdrojů, tentokrát zaměřenou i na agrivoltaiku. Konkrétní pravidla pro schvalování podpory a následné přidělování financí má italské Ministerstvo energetiky a životního prostředí představit do 14 dní. Následně by do 30 dní měla proběhnout aukce pro podporu skrz rozdílové kontrakty.

10. Westinghouse se v Británii dohodl na dodávce malých reaktorů pro privátně financovaný projekt

Společnost Westinghouse podepsala dohodu se společností Community Nuclear Power. Cílem spolupráce je nasazení první flotily malých modulárních reaktorů financovaných ze soukromých zdrojů ve Spojeném království. Westinghouse počítá s nasazením čtyř malých reaktorů AP300, které vychází z konvenčních reaktorů AP1000. Výstavba projektu by měla začít po roce 2027 s tím, že zahájení provozu se očekává na začátku 30. let.

Americká společnost Westinghouse oznámila, že uzavřela se společností Community Nuclear Power Limited (CNP) dohodu o výstavbě čtyř malých modulárních reaktorů AP300 v regionu North Teesside v severovýchodní Anglii. CNP chce vyrábět elektřinu do deseti let s tím, že spoléhá na financování ze soukromých zdrojů. Tím je projekt v Evropě výjimečný.

Téma

JE Akkuyu: Významný prvek v turecké energetice

Jaderná elektrárna Akkuyu, umístěná v jižní provincii Mersin v Turecku, představuje zásadní projekt v oblasti energetiky této země. Jako první jaderná elektrárna v Turecku se Akkuyu stává klíčovým krokem na cestě k diverzifikaci zdrojů energie a zvyšování energetické nezávislosti země. S plánovaným instalovaným výkonem 4×1200 MWe má elektrárna ambici pokrýt přibližně 10 % spotřeby elektřiny v Turecku.

Technické milníky a pokrok ve výstavbě

Turecký Úřad pro jadernou regulaci v prosinci udělil povolení k uvedení prvního reaktorového bloku do provozu. V tu dobu Rosatom, generální dodavatel elektrárny, oznámil že prostor kolem prvního bloku byl vyčištěn od stavebních materiálů a je připraven pro řízený pohyb personálu, standardní režim po celou životnost elektrárny, kterým je zajištěna nejvyšší možná úroveň bezpečnosti.

Názor

Fukušima I na prahu roku 2024

Pro další postup likvidace následků havárie v elektrárně Fukušima I je klíčové schválení a zahájení vypouštění tritiové vody do oceánu. Pomůže to vyprázdnit a likvidovat nádrže s odpadní vodou. To uvolní prostor pro zázemí k zahájení likvidace zničených reaktorů. Postupně se zpřesňují znalosti o situaci uvnitř jejich kontejnmentů. To umožňuje upřesnit průběh prvních hodin a dní havárie a vypracovat postup likvidace zničených aktivních zón reaktorů.

V polovině minulého roku vyšel poslední přehled o stavu likvidace následků havárie v jaderné elektrárně Fukušima I. Podívejme se v rámci našeho dlouhodobého cyklu, ve kterém sledujeme průběh havárie i řešení jejich následků, kam práce na likvidaci následků havárie pokročily.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu