Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Klimatická politika pod palbou: Obyvatelé Německa, Francie a Polska nechtějí zákaz spalovacích motorů

Z průzkumu provedeného v Německu, Francii a Polsku vyplynulo, že za nejméně oblíbené klimatické opatření je považován zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Informuje o tom zpravodajský portál Euractiv.com. Zajímavostí je, že toto opatření bylo nejméně oblíbené  i mezi voliči středolevých stran.

V roce 2023 přijaly země EU a Evropský parlament de facto zákaz prodeje nových benzinových a naftových vozů od roku 2035, a to snížením povolených výfukových emisí na nulu. Výjimka platí pouze pro vozy poháněné výhradně klimaticky neutrálními palivy, jejichž implementace stále není dokončena.

2. Nová vláda v Polsku mění energetickou politiku země

Nová polská vláda otevírá cestu k překonání závislosti energetického mixu země na uhlí a snaží se sesouladit energetickou politiku  s klimatickými cíli EU.  Řešení hledá prostřednictvím intenzivnější elektrifikace a zvýšené výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, především z větrných elektráren, a také z jaderné energie, píše server Euroactiv.

Po 8 letech u moci prohrála v roce 2023 krajně pravicová strana Právo a spravedlnost (PIS) s centristickou opozicí. Nová vláda, která si klade za cíl posunout zemi směrem k větší udržitelnosti, stojí před značnými výzvami.

3. ČEPS žádá o výjimku na nákup služeb výkonové rovnováhy, cílem je snížit náklady provozu soustavy

Energetický regulační úřad zveřejnil na svých stránkách žádost společnosti ČEPS, a.s., o výjimku z povinnosti nakupovat veškerý objem regulační zálohy na denním trhu, která vyplývá ze současného znění nařízení o vnitřním trhu s elektřinou. ČEPS požádal o výjimku z důvodu současných podmínek na trhu s elektřinou, který není pro účast poskytovatelů služeb výkonové rovnováhy dostatečně motivační, a z důvodu nejasného budoucího provozu uhelných elektráren. Cílem je také snížit náklady na provoz přenosové soustavy.

Společnost ČEPS, která je provozovatelem přenosové soustavy v ČR, podala v tomto týdnu žádost o udělení výjimky z povinného nákupu služeb výkonové rovnováhy pouze na denním trhu. Tuto povinnost ji sice stanoví evropské nařízení o vnitřním trhu s elektřinou z roku 2019, nicméně za stanovených podmínek je možné z této povinnosti udělit výjimku, díky které lze nakupovat služby výkonové rovnováhy také pomocí dlouhodobých kontraktů (s nejvyšší délkou jednoho roku).

4. Turecko pokračuje v jednáních o nových jaderných elektrárnách

Turecko se v posledních letech intenzivně věnuje rozvoji jaderné energetiky. Ministr energetiky Alparslan Bayraktar oznámil, že země plánuje do konce tohoto roku zahájit provoz prvního bloku elektrárny Akkuyu. Současně probíhají jednání s Ruskem, Čínou a Jižní Koreou o výstavbě dalších dvou jaderných elektráren.

Navzdory komplikacím vyplývajícím z mezinárodních sankcí uvalených na Rusko kvůli jeho vojenské agresi vůči Ukrajině, Turecko očekává, že JE Akkuyu začne vyrábět elektřinu již v průběhu roku 2024. Plán dokončení všech čtyř bloků stále předpokládá rok 2028. Jaderná elektrárna Akkuyu by měla pokrývat 10 % turecké spotřeby elektřiny a přispět k dosažení vládního cíle mít do roku 2050 instalovaný výkon 20 GWe v jaderných zdrojích.

5. Bateriové kovy pod tlakem: Goldman Sachs předpovídá další pokles cen

Dle americké banky Goldman Sachs ještě nelze očekávat vzestup cen materiálů pro výrobu baterií. Vyšší zásoby a zpomalení růstu v prodejích elektrických vozidel mohou udržet ceny na nižších úrovních po delší dobu. Dle analytiků mohou ceny klíčových kovů klesat v horizontu jednoho roku o 12 až 25 %.

Predikce Goldman Sachs se zaměřuje na kovy jako měď, nikl, kobalt nebo lithium. Banka mimo jiné varovala obchodníky před nesprávným výkladem nynějších růstových tendencí. Ceny lithia a niklu za poslední týden zaznamenaly oživení. Podle analytiků se nicméně jednalo pouze o aktivitu obchodníků, kteří zajišťovali své krátké pozice.

6. WindEurope: EU je na cestě dosáhnout 400 GW větrných elektráren do roku 2030, díky zrychlení povolovacích procesů

Dosažení cíle EU v oblasti větrných elektráren do roku 2030 je na dosah, především díky zlepšení v oblasti povolování a oživení investic. Překážky však přetrvávají, zejména v oblasti rozvoje sítí. Odvětvové sdružení WindEurope to uvedlo ve svém výročním výhledu.

Rychlejší povolování a oživení investic do větrných elektráren znamená přiblížení se k trendu pro dosažení cíle EU rok 2030. Tím je pokrytí 35 % spotřeby elektřiny v EU výrobou z větrných elektráren.

7. Ember: Evropské elektrické sítě nejsou připraveny na rozvoj OZE

Země EU ve svých rozvojových plánech systematicky podceňují rychlost, s jakou budou obnovitelné zdroje energie připojovány k rozvodným sítím. Plánované investice do rozvoje elektrizačních soustav jsou tak v poměru k tomu, jak mohutný rozvoj by byl žádoucí, nedostatečné. Nový výzkum navíc ukázal, že rozdíl mezi nutnými a plánovanými investicemi je větší, než se předpokládalo.

Evropa má problém s rozvodnou sítí. Zatímco v EU rychle přibývají nové solární panely a větrné turbíny, investice do vysokonapěťových dálkových elektrických vedení a distribučních sítí nižšího napětí zaostávají. Zpráva z roku 2023 uvádí, že do roku 2030 bude rozdíl mezi potřebnými a realizovanými investicemi činit 583 miliard eur, ale nový výzkum, který byl exkluzivně poskytnut serveru Euractiv, naznačuje, že by mohl být ještě větší.

8. Solární panely a úložiště ušetří sklárně Moser až 70 procent elektrické energie

Do více než 1000 střešních fotovoltaických panelů doplněných o dvojici bateriových úložišť investovala sklárna Moser v Karlových Varech. Solární elektrárna pokryje podle odhadů 60 až 70 procent spotřeby elektřiny. Světoznámá firma tak získá daleko větší soběstačnost a nezávislost na tržních výkyvech cen energií, řekl dnes ČTK generální ředitel sklárny Moser Pavel Mencl. Solární systém a baterie dodala sklárně společnost ČEZ ESCO, která do bateriového úložiště využila baterie původně určené pro automobilový průmysl, uvedl ČEZ v tiskové zprávě. Systém panelů a úložišť nyní začala sklárna využívat.

„My jsme k investici přistupovali jak z pohledu soběstačnosti, protože jsme viděli ty neuvěřitelné skoky v posledních letech. Druhá věc je odpovědnost k životnímu prostředí, protože na jednu stranu pálíme velké množství plynu, tak jsme chtěli zároveň více odpovědní k přírodě. A těch 1000 solárních panelů by mělo pokrýt až 70 procent spotřeby elektrické energie,“ uvedl Mencl.

9. Poslanci europarlamentu schválili plán na zvýšení energetické účinnosti budov

Štrasburk 12. března (zvláštní zpravodaj ČTK) – Evropský parlament dnes přijal plán na zvýšení energetické účinnosti budov. Vyžaduje, aby nové budovy měly od roku 2030 nulové emise, veřejné budovy už od roku 2028. Od roku 2040 by se podle tohoto plánu měly úplně přestat používat kotle na fosilní paliva, přičemž už od roku 2025 bude zakázáno na tyto kotle poskytovat dotace. V případě hybridních systémů vytápění, které kombinují kotel například s tepelným čerpadlem, budou finanční pobídky možné i nadále, uvádí tisková zpráva EP.

Budovy podle Evropské komise v současnosti spotřebovávají dvě pětiny energií v Evropské unii a produkují 36 procent emisí skleníkových plynů. Cílem revidované směrnice je dosáhnout úplné klimatické neutrality do roku 2050.

10. Británie chce stavět nové plynové elektrárny

Británie chce postavit nové plynové elektrárny, aby si do budoucna zajistila dodávky elektrické energie. Uvedl to britský premiér Rishi Sunak v dnes vydaném článku v deníku The Telegraph. Kritici tvrdí, že krok ohrozí závazek Spojeného království dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

„Je to pojistka, kterou Spojené království potřebuje k ochraně své energetické bezpečnosti při přechodu na klimaticky neutrální energetiku,“ uvedl Sunak.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu