Británie chce stavět nové plynové elektrárny

Tak, jak se furt mluví o SMR (kterým já osobně moc nevěřím, špatný poměr výkonu ku problémům), tak by to chtělo nějaké levné SGG (Small Gas Generators, termín jsem si právě vymyslel).

A zájemcům o stavbu velkých FVE nařídit, aby k ní vždy provozovali i nějaký takový SGG.

Odpůrci OZE říkají (a celkem asi mají pravdu), že k OZE musí fungovat záloha. A tu že pak provozuje a tedy financuje někdo jiný.

Pokud by se ale ke každé FVE musela postavit SGG, kterou by na své náklady provozoval majitel té FVE, tak by výnosy i náklady nesl jeden subjekt. A stanovily by se pro to nějaké rámcové podmínky, jaký minimální výkon musí tato dvojice FVE+SGG být schopná neustále dodávat do sítě.

Ale to přece dávno existuje. Běžně si můžete koupit kogenereční plynovou jednotku už od nějakých 20 kW elektrického výkonu.

Koupit plynovou jednotku můžete, ale nemusíte. Tím pádem s FVE jste takový občasný dodavatel a mimo svitu slunce a%t si dodává, kdo chce.

I podle mého názoru by ten, kdo chce být dodavatel el.energie, měl zajistit dodávku 24/7/365 s nějakým daným výkonem. A ano, pokud takový reálný dodavatel má svoje FVE, nebo uzavře smlouvu s jiným vlastníkem FVE, je to jeho věc.

No právě. Nikdo to nenařizuje, ale ani k tomu ani jinak (třeba tržně) nenavádí. Naopak OZE mají přednostní právo odkupu.

Podle stylu: "já mám FVE, všichni se mi musí přizpůsobit, ať to stojí, co to stojí".

Nebo taky privatizace zisků (navíc se státní podporou) a socializace nákladů.

A třeba pan Vaněček tu místo střešních FVE, které dnes mají zpravidla instalovány akumulátory, které situaci s rozložením výroby v čase alespoň trochu zlepšují prosazuje velké solární parky, které se staví zcela bez akumulace a navíc s vysokou státní investiční podporou.

A potom se chlubí nízkou cenou elektřiny z nich. Bodejť by nebyla nízká s 50% investiční podporou a s tím, že tu akumulaci musí postavit (a hlavně zaplatit) někdo jiný. A nakonec to samozřejmě stejně zaplatí zákazník ještě s přirážkou (ani kuře zadarmo nehrabe), jen to není na první pohled tolik vidět. Rozpočítá se to totiž na všechnu elektřinu, i tu, která není z OZE.

Pokud chtějí dále rozvíjet vítr , pak musí přejít od vytápění budov plynem k tepelným čerpadlům a postavit plynové el. kde se bude část ušetřeného plynu používat jako záloha a k regulaci sítě . Británie má po Norsku nejlepší podmínky pro využití OZE v EU , protože jsou větrný ostrov a mají teplé zimy ideální pro využití větru a tepelných čerpadel vzduch/voda pro vytápění budov. Pro FVE tam mají podmínky horší tedy kromě samotného jihu země.

A nenapadlo Vás někdy, že daleko více by se toho plynu ušetřilo, kdyby se ty plynové elektrárny nestavěly (nebo zakázaly)?

Ono zdaleka ne všechna jimi vyrobená elektřina se využije na topení a ohřev TV, aby se mohlo ušetřit případným použitím TČ. Nehledě, na to že i v tom případě je nižší produkce CO2 a ušetřený plyn spíše iluzorní:

1) Zdaleka ne všichni mají teplovodní elektrické topení, aby mohli elektrický kotel jednoduše nahradit TČ.

Častěji se jedná o elektrické přímotopy, odporové podlahové topení, infra a pod.

V dobře zateplených domech s nízkou tepelnou ztrátou ani použití TČ a teplovodního topení nedívá smysl. Mimo jine kvůli obtížné regulaci v jednotlivých místnostech (speciálně u podlahového teplovodního topení).

2) Pokud se značná část elektřiny pro TČ vyrobí v plynové elektrárně, též to postrádá smysl. Nejčastěji používaná TČ vzduch-voda mají TF za nízkých venkovních teplot nedostatečný, aby eliminoval poměrně nízkou účinnost plynové elektrárny.

1. V dobře zatepleném domě s teplovodní podlahovkou dává TČ právě ten největší smysl, tam se naplno projeví kouzlo COP. A podlahovka se jednou (na začátku) pořádně zreguluje dle potřeb místnosti a pak už se na průtoky téměř nikdy nešahá, ne? Nebo co chcete v té místnosti proboha regulovat? U mě stačí na celý dům jediný senzor teploty v té nejstudenější místnosti k tomu, aby se teploty v těch ostatních pohybovaly po celou zimu v rozmezí 0.2˚C. A v létě mám možnost si celý dům s naprosto minimálními náklady vychladit bez toho, aby mi klima fučela za krk.

Lidí s těmi vašimi infra panely, elektrickou podlahovkou a přímotopy znám dost... půlka z nich teď brečí, že ročně propálí za elektřinu přes 50k a druhá půlka si pořídila krbovky, či klimu.

2. Divil byste se s jakým topným faktorem dokáží pracovat dnešní vzducháče. Vývoj šel neskutečně dopředu. Dosahovat COP>2.5 při A-7/W35 vám dneska může i noname číňan za pár šušňů. Statisticky to na těch 30-40 dní v roce s teplotami pod 0 stačí s přehledem i tak, aby to vykompenzovalo ztráty plynové elektrárny. Nehledě na to, že právě větrníky mají v zimě žně, takže toho plynu s jejich rostoucím instalovaným výkonem nebude potřeba tolik.

Podlahové topení sám mám, takže mi to nemusíte vysvětlovat. Regulace na okruzích podle teploty vzduchu opravdu kvůli setrvačnosti nemá smysl. I celková regulace kotle (mám plynový) je především ekvitermní. S vlivem vnitřní teploty se musí opatrně. Spíše je potřeba spoléhat na samoregulaci PT.

Nicméně, přestože mám masivní objekt a nezateplené stěny stačí vařit v kuchyni a hned je to na teploměru vidět podobně, když začne svítit jižními okny. A to mám velký propojený obytný prostor.

V nějaké malé kuchyňce v perfektně zatepleném domě a lehké kce. by tam za chvíli bylo horko "k nevydržení". Podobně při zatopení v krbu v obýváku. Ono stačí i když se v jedné místnosti sejde více osob.

Tohle prostě lépe řeší nějaký "přímotop" s programovatelným termostatem v každé místnosti. Stejně tak programované útlumy teploty. Obojí pro úspory energie.

Navíc v dobře zatepleném domě (pasiv) nebudete ani za přímotopnou elektřinu platit 50 000 ročně. Topí se tam krátkou dobu (jen za větších mrazů) a nízkým příkonem. Vštšinu tepla dodají solární zisky přes okna a vnitřní zisky. TČ se návratnost prodlužuje až někam k době jeho životnosti.

Pokud byste s TČ vzduch-voda ohříval TV a topil do radiátorů (W 50-65 °C), tak by se TF pro venkovních -7°C pohyboval někde mezi 1,5-2 a to už pak je opravdu lepší ten plyn spálit v kondenzačním kotli, než vyrobit z něho elektřinu v plynové elektrárně s účinností 30-60% (plynová a paroplynová).

Když nepostavíte plynové v UK nemáte čím řídit soustavu je to jednoduchá matematika , co se týče plynu pro vytápění budov je to neperspektivní zdroj energie za 3 roky na něj bude uhlíková daň ta poroste tak ,že se od plynu bude masově odcházet k čerpadlům. Může se vám to nelíbit , ale je to nevyhnutelný směr vývoje energetiky. Všechno bude v podstatě na elektřinu , když ne tak budeme skanzen , protože Čína a celá Asie elektrifikuje je to totiž podstatně efektivnější a tudíž levnější než provozovat plynové kotle, dieslové vlaky nebo to už platí v Číně i auta se spalovacím motorem. To samé sem přijde do pěti 5 let. nemá to nic společného s evropským Green dealem jde o ekologizaci výroby energie , zvýšení energetické účinnosti a racionální využití nových technologií.

Ovšem, když nezakážete plynové kotle, a nebude nutno přejít na elektrické vytápění, tak těch plynových elektráren bude stačit podstatně méně.

"Zahodíme" celou infrastrukturu od výroby kotlů po rozvodné sítě plynu (které mimochodem disponují samy o sobě nezanedbatelnou akumulací plynu) a nahradíme za několik let neexistujícími elektrárnami a posílením elektro sítí a neexistující akumulací elektřiny?

Samy ty nové potřebné věci spotřebují mnoho železa, hliníku, mědi, betonu aj. A samozřejmě také elektřiny (vyrobené částečně z plynu).

Ta uhlíková daň se ovšem "propíše" i do cen elektřiny. Tím více, čím více bude plynových elektráren (výroby ze ZP).

Minimálně v příštím desetiletí není reálné najednou zrušit výrobu elektřiny z uhlí a současně masově zavádět TČ a ještě elektromobily.

Jak už jsem psal: spousta odběratelů nemá technickou možnost instalovat TČ a třeba ještě PT (bez totální přestavby, někdy ani s ní).

U skutečně dobře izolovaných domů je spotřeba el. topení tak nízká, že TČ nedává smysl. Ostatně na tak malé výkony se v podstatě ani nevyrábějí.

Kdyby se plyn nahradil TČ, tak musíte vybudovat hodně nových plynových elektráren pro případ kdy nefouká a nesvítí. Navíc musíte investovat velké peníze do posílení elektrických sítí.

V každém normálním byznysu by se radovali jak jim porostou kšefty. Z nějakého záhadného důvodu se z toho ve výrobě a prodeji elektřiny všichni psychicky hroutí.

ale ved sa aj raduju, ale je to len mala skupina co sa dostane k tym bohato dotovanym kseftom (cerpadla, nove elektrarne, nove rozvody/siete,...) ... vsetci ostatny totiz uz na to len budeme povinne prispievat z vlastneho ..

Ten "záhadný důvod" až tak záhadný není, protože toto není "každý normální byznys" ale byznys životně závislý na obrovském množství veřejných prostředků, bez kterých se žádné takové zdroje už dnes nepostaví.

Možná kvůli tomu, že:

1) Nikdo neví, kam se dostanou ceny emisních povolenek a jak bude v budoucnu pak zisková výroba ze ZP, případně, jestli se ta elektřina za výrobní náklady + nějaký zisk vůbec prodá.

2) Cena ZP je volatilní a velká část dodavatelů politicky nespolehlivá

3) Nevědí, jak brzo jim zakážou používat ZP a donutí je používat vodík a pak cena paliva (vodíku, nebo směsi), atd. podobně, jako v 1)

4) Nyní je taková poptávka po plynových elektrárnách, že je obtížné sehnat dodavatele. Zvláště plynových turbín.

5) Rozvodné soustavy nejsou stavěny na masové nasazení TČ stejně jako nejsou dostatečné kapacity výroby elektřiny přes topnou sezónu.

6) TČ obsahují plyny pro atmosféru mnohem nebezpečnější, než CO2 a ty nejpoužívanější jsou aktuálně zakazovány.

7) Plánuje se přechod ze ZP s vybudovanou infrastrukturou a především skladováním s distribucí až k domácím plynovým kotlům na elektřinu, kterou v potřebném množství skladovat neumíme a po odstavení uhelných el. se čeká její další zdražování a nedostatek. Navíc už nyní u nás provoz TČ není levnější, než plynového kotle.

Ano elektrárny musíte vybudovat jasné stejně tak musíte posílit sítě jenže získáte tím 2 výhody - ušetříte ohromné množství plynu a jak dokážete do sítě integrovat mnohem více neřiditelných zdrojů , protože se zvedne spotřeba elektřiny a protože tepelná čerpadla jsou řiditelné zdroje - můžete je ovládat podle potřeby distributora a platit za to majiteli.

Neušetříte plyn. Většinu té vyrobené elektřiny se spotřebuje jinak, než na topení a ohřev TV , tam kde nelze použít TČ (včetně části topení a TV). Spotřeba plynu masivně vzroste. Uhlí nahradí OZE+plyn navíc.

TČ jsou sice řiditelná, ale všichni uživatelé si je "řiditelně" pustí ve stejnou dobu. Typicky v topném období někdy kolem 16 hodin, když přijdou domů ze zaměstnání a školy a budou chtít plným výkonem natopit na komfortní teplotu po útlumu. A samozřejmě také zapnou do nabíječky svůj elektromobil.

Bohužel u nás se staví z OZE téměř jen FVE (včetně těch domácích) a těžko kvůli tomu začneme topit v létě a nebudeme v zimě. Co se týká klimatizace, přednostně by mělo být stínění, ne spotřeba elektřiny. To všechno bude zvyšovat spotřebu plynu (včetně klimatizace večer s nedostatečnými akumulátory).

5. Je zajímavé že ty samé rozvody se nehroutí pod náporem mnohem větší masy bojlerů v domácnostech s násobnými příkony oproti tepelným čerpadlům. Nebo vlastně i praček a sušiček, které najdete dneska v úplně každé domácnosti. Nedej bože, když takových 5 milionu lidí vleze večer do sprchy, hodí prádlo do pračky, ohřeje v troubě večeři a sedne k televizi.... To tepelko s mnohdy méně než kilowatovým příkonem a možností vzdáleného řízení je oproti výše jmenovanému naprosto bezvýznamné.

6. Tak jak se masivně přešlo z R410A na R32, proč by nešlo přejít na R290 alias propan, který má právě při nižších teplotách dokonce lepší parametry, než R32 a není pro atmosféru nebezpečný? Výrobků již je na trhu celá řada. Hledáte problém tam, kde již není.

7. Nevím z jakých dat čerpáte, ale co se týče spotřeby, má v mém případě tepelko o více než polovinu nižší spotřebu primární energie než plyn, v nákladech o 1/4.

ad5) Bojlery mají většinou příkon nižší, než TČ pro vytápění, ale hlavně jsou blokovány a zapínány jen v době, kdy je elektřiny dostatek (8 hodin denně) Na rozdíl od TČ 22 hodin denně. Také ta TČ, která by měla nahradit plynové kotle by byla navíc ke stávajícím spotřebičům pro které je síť dimenzována.

Pračky, sušičky, trouby... se používají krátkodobě a nikdy všechny najednou, na rozdíl od TČ.

Nicméně jsou známy případy problémů se sítí v případě, když mnoho diváků zapnulo najednou rychlovarné konvice v přestávce sportovního utkání.

ad8) Ta nejhorší chladiva se teprve vyřazují do roku 2030. Ve starších zařízeních zůstávají a teprve se budou uvolňovat. Že ta novější (téměř) nepoškozují ozónovou vrstvu ještě neznamená, že nejsou skleníkovými plyny. Pravda aspoň nemají v atmosféře životnost 10 000-50 000 let a nejsou desetitisícinásobně horší, než CO2.

ad7) Po zdražení stálých plateb si stěžují majitelé TČ a přecházejí zpět na plynové kotle (někteří mají obojí). Článků na to téma je v poslední době dost.

ad Roman Kosařík 13. březen 2024, 15:54

.. To tepelko s mnohdy méně než kilowatovým příkonem a možností vzdáleného řízení ..

to by ma zaujimalo, mozete ma nasmerovat na rozumny produkt ?

Osobně si myslím, že je daleko lepší a elegantnější řešení stavět tyhle menší a střední flexibilní záložní zdroje, než investovat do drahého a zbytečného baseloadu. A to i stou perspektivou, že je možné zdroje poměrně snadno předělat z fosilního zdroje na CO2 bezemisní vodík. V nejhorším případě se vymění turbína, ale je možné, že budou stačit nějaké dílčí úpravy. Pato paroplynové elektrárny by se mohly stavět poblíž OZE a zásobníky na H2 by se daly plnit ber toho, že by se plyn někam převážel. Mohlo by to být všechno na jednom místě jenom s nějakým bezpečným odstupen. OZE, elektrolyzér, zasobníky, paroplynový zdroj.

Když ten Baseload objektivně existuje, tak ho nějak pokrýt musíme.

Dokonce musíme nějak pokrýt i to rozmezí mezi minimální roční poptávkou po elektřině (což je vlastně zjednodušeně baseload) a poptávkou maximální.

Samozřejmě by to bylo možné (a aspoň by to ukázalo skutečné enviromentální náklady a cenu takové elektřiny) kombinací nějakého OZE + k němu vyrovnávací zdroj, tak, aby bylo možno takovým celkem uspokojit odběrovou křivku. Přitom ten vyrovnávací zdroj by mohl být na ZP, vodík, akumulátor, flexibilní JR, apod. Nebo jejich kombinace.

Obávám se ale, že zrovna vodík vyrobený a skladovaný z přebytků OZE bude ta nejdražší možnost a v celkovém kontextu (se započtením externalit na výrobu a provoz všech zařízení) to ani nebude nejméně emisní.

To slovo roční v poptávce si nahraďte měsíční, denní, nebo ještě kratším časovým úsekem.

Rovnováhu výroba - spotřeba je nutno udržovat neustále. Dělá se na základě čtvrthodinového měření.

Baseload na nějaký časový sek (den, měsíc, rok) odpovídá vlastně nejnižší poptávce za ten úsek, zbytek je potřeba vykrýt flexibilitou až do maximální poptávky, což se dělá spotem.

ad Petr Hariprasad Hajič 14. březen 2024, 16:29

.. Osobně si myslím, že je daleko lepší a elegantnější řešení stavět tyhle menší a střední flexibilní záložní zdroje, než investovat do drahého a zbytečného baseloadu...

velke tocive zdroje maju mimo baseloadu ja vyznamnu regulacnu funkciu v sieti

.. A to i stou perspektivou, že je možné zdroje poměrně snadno předělat z fosilního zdroje na CO2 bezemisní vodík. V nejhorším případě se vymění turbína, ale je možné, že budou stačit nějaké dílčí úpravy...

snadno predelat to zial nelze .. je potreba vymenit turbinu .. zatial som nasiel komercne dostupnu turbinu ktora zvladne az 70% H2 .. ale netusim aky velky je rozdiel v cene

.. Pato paroplynové elektrárny by se mohly stavět poblíž OZE a zásobníky na H2 by se daly plnit ber toho, že by se plyn někam převážel. Mohlo by to být všechno na jednom místě jenom s nějakým bezpečným odstupen. OZE, elektrolyzér, zasobníky, paroplynový zdroj

ale tu pozor, paroplynka nefunguje ako zalozny ci spickovy zdroj, resp. ak tak len vo velmi obmedzenom rozsahu - paroplynove maju dane rozsahy v akych funguju optimalne a pre riadenie siete a zalohy potrebujete spickove plynove elektrarne

kazdopadne taka spickova plynova elektraren (aj paroplynka fungujuca ako zaloha) je slusne draha a o vodiku uz ani nehovoriac .. zabudnite na vyrobu H2 z prebytkov - to je nerealne, vsetky take zariadenia potrebuju kontinualnu stabilnu dodavku .. a k H2 ked pridame dalsie externality, tak aj sucasne baterky budu oproti tomu super lacne

Doplním jen, že ty špičkové plynové (ne paroplynové) elektrárny mají účinnost výroby elektřiny 30%. Celková účinnost zálohy přes vodík je pak velmi nízká.

Jako zdroj elektřiny pro elektrolyzéry se spíše uvažují jaderné reaktory, které pro ně budou dodávat po většinu roku s krátkými přestávkami v době odstávky a nebo odběrových špiček, kdy budou dodávat do sítě.

Ano pre elektrolyzery - uvazujeme bezemisnu vyrobu H2 pre technologicke potreby (kde je potrebny uz teraz, ale vyraba sa z plynu) je idealny zdroj jadrova elektraren - stabilny zdroj EE a zaroven aj tepla, cim sa zlepsuje celkova ucinnost vyroby

a este na dolnenie - aj sucasne PPA je vlastne ista forma baseloadu .. bez toho neviete planovat vyrobu a celkovo ekonomiku vyrobnych zdrojov