Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. První zelená ocelárna na světě získala další financování v hodnotě přes 4 miliardy eur

Dekarbonizace ekonomiky s sebou přináší spoustu výzev a jednou z těch největších je ozelenění energeticky náročného průmyslu, obzvláště pak toho těžkého. Prakticky všichni výrobci na starém kontinentu tak hledají způsob, jak dosáhnout ekologičtější, zelenější výroby. Ostatně své o tom vědí i výrobci oceli v ČR. Ve Švédsku možná našli způsob, kterým lze něčeho takového dosáhnout.

Start-upová společnost H2 Green Steel byla založena s cílem dekarbonizovat evropský ocelářský průmysl. V plně integrované, digitalizované ocelárně v Bodenu na severu Švédska bude vyráběna zelená ocel. Při její výrobě jsou emise CO₂ sníženy až o 95 procent ve srovnání s tradiční výrobou oceli.  Integrované procesy a nové technologie ve výrobě, jako například nový typ elektrické obloukové pece, by zároveň měly umožnit snížení spotřeby energie.

2. Obliba balkonových fotovoltaik v Německu roste, jejich registrace bude jednodušší

V Německu se v posledních letech začíná stále více rozvíjet využívání fotovoltaických mikrozdrojů, které lze jednoduše instalovat na balkonech domů. Jen v loňském roce bylo podle tamního síťového regulátora registrováno na 300 tisíc nových balkonových fotovoltaik. Podle regulátora nyní bude jednodušší takové zdroje zaregistrovat, německá vláda současně připravuje změnu legislativy, kdy tyto zdroje již nebude ani nutné nahlašovat distributorům.

Kromě výstavby velkých centralizovaných solárních a větrných parků řada zemí, včetně Německa, rovněž podporuje instalaci mikrozdrojů přímo u spotřebitelů elektřiny a tepla. Vlastní zdroje elektrické energie mohou nabídnout i malé fotovoltaické systémy určené pro instalaci na balkonech.

3. Elektrárny Chvaletice a Počerady letos vyrobily nejméně elektřiny za posledních 10 let

Elektrárny Počerady a Chvaletice společnosti Sev.en vyrobily v prvním čtvrtletí rekordně málo elektřiny. Obě elektrárny do soustavy dodaly přibližně 1,64 TWh elektřiny, což je nejméně od roku 2015, od kterého jsou data veřejně dostupná. Společnost Sev.en, provozovatel obou elektráren, v březnu oznámil, že se výroba jejich elektráren již v následujícím roce nemusí ekonomicky vyplatit a zvažuje jejich uzavření.

V posledních týdnech se v energetice ČR stále častěji diskutuje otázka budoucnosti uhelných elektráren. Ještě donedávna si česká vláda stanovovala cíle, do kdy nejpozději musí být uhelné elektrárny odstaveny z provozu. Jejich provozovatelé ovšem naznačují, že kvůli změnám na komoditních trzích žádné cíle nejsou potřeba. Elektrárny totiž odstaví sami dříve.

4. Ceny obnovitelných zdrojů klesají, náklady na výrobu elektřiny ale nadále porostou

Ceny elektřiny v Německu v budoucnosti pravděpodobně neklesnou, a to navzdory opakovaným tvrzením, že úplný přechod na obnovitelné zdroje elektřinu zlevní. Ve své studii to uvádí poradní výbor německé vlády a odkazuje na nutnost zohlednění dodatečných nákladů na pokrytí spotřeby elektřiny v době, kdy nesvítí Slunce nebo nefouká vítr. Celkové náklady na výrobu elektřiny tak naopak nejspíše porostou.

Průměrné náklady na výrobu elektřiny z větrných a solárních elektráren a dalších technologií obnovitelných zdrojů energie (OZE) sice v posledních letech neustále klesají, ale jejich přerušovaná dodávka v době slabého větru a slunečního svitu, znamená, že udržování spolehlivého energetického systému po celý rok nebude levnější než za současného uspořádání, uvádí výbor.

5. Financování jaderných projektů je podle EIB přílíš rizikové

Financování evropských jaderných projektů se komplikuje. Evropská investiční banka (EIB) nedávno zasadila jadernému průmyslu velkou ránu. Stalo se tak na mezinárodním summitu o jaderné energetice v Bruselu. Informuje o tom zpravodajský portál Euractiv. Chvíli to vypadalo, že EIB zastřeší i financování tohoto typu projektů, nakonec však potvrdila, že investice do obnovitelné energie zůstávají do roku 2030 největší prioritou. 

Co momentálně představuje největší výzvu pro využití jaderné energie v kontextu klimatické neutrality? Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se jedná o otázku zabezpečení nových a stabilních investic. Vyjádřila se tak na nedávném summitu o jaderné energii.

6. V Dukovanech zvýšili energetici tepelný výkon třetího bloku, dodá víc elektřiny

V Jaderné elektrárně Dukovany zvýšili energetici poprvé tepelný výkon jednoho bloku na 1475 megawattů (MW), což je o 2,3 procenta víc než doposud. Je to blok číslo tři. Stejné úpravy se firma ČEZ chystá udělat na zbývajících třech blocích. Roční výroba elektřiny Dukovan by pak mohla vzrůst o 0,3 terawatthodiny (TWh). ČTK to dnes sdělil mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Vloni dodala dukovanská elektrárna do sítě 14,3 TWh elektrického proudu.

Teplota vody na výstupu z reaktoru třetího bloku teď stoupla přibližně o dva stupně na 300,4 stupně Celsia. Blok měl zatím elektrický výkon 500 MW, zvýšením tepelného výkonu se v optimálních podmínkách může dostat až na 511 MW.

7. Jezero v bývalém uhelném lomu na východě Německa by mohlo sloužit jako zdroj tepla

Rozvoj využívání tepelných čerpadel není pouze výsadou domácností a firem, větší uplatnění by mohly nalézt i v teplárenství. Kromě využívání tepla odpadních vod, které je diskutováno například i v Česku, by jako zdroj tepla mohla posloužit i jezera. Jedním z nich by se mohlo stát i umělé jezero v bývalém uhelném lomu u německého města Chotěbuz. Tepelná čerpadla by tak v budoucnu mohla nahradit dodávky tepla do tamní tepelné soustavy z nedalekého hnědouhelného zdroje.

Tepelná čerpadla se v současné době jeví jako jeden z hlavních prostředků pro náhradu fosilních paliv ve vytápění. Instalována však nemusí být přímo u spotřebitelů, podobně mohou být využita pro dodávky tepla skrz soustavy centrálního zásobování teplem (CZT). V tomto případě mohou využívat velké zdroje nízkopotenciálního tepla, jako například odpadní vody či jezera.

8. Odborníci: Výroba elektřiny z OZE významně vzroste, je třeba na to připravit síť

Výroba elektřiny v solárních elektrárnách v Česku vzroste v příští dekádě trojnásobně, výroba energie pomocí větrných elektráren dokonce 7,5krát. Aby přenosová soustava takový nárůst energie z obnovitelných zdrojů (OZE) zvládla, bude potřebovat velké investice. Na základě analýzy na to v tiskové zprávě upozornili odborníci z poradenské společnosti EGÚ Brno.

Možnosti vývoje energetiky v Česku analyzovala firma v několika variantách řešení s ohledem na vývoj ceny technologií i energetických komodit, regulatorní prostředí i dotací a zohlednila i schopnost sítí nový výkon absorbovat.

9. ČEZ letos do přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně investuje přes 400 mil. Kč

Energetická skupina ČEZ letos investuje do oprav a modernizace přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně na Šumpersku více než 400 milionů korun, téměř čtyřikrát více než loni. Ještě o něco vyšší investice ČEZ plánuje v Dlouhých stráních příští rok. Souvisí to s postupnou obnovou důležitých částí turbosoustrojí, které po téměř 30 letech provozu této elektrárny pomalu dosluhují. Novinářům to dnes řekl ředitel vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko.

Stamilionové investice mají podle Heczka zajistit spolehlivý provoz elektrárny Dlouhé stráně, která slouží jako obrovský akumulátor. V tuzemské energetické soustavě má funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu naopak vyrábí a prodává za vyšší cenu. Elektrárna hraje stále důležitější roli při vykrývání nestabilních dodávek z obnovitelných zdrojů energie.

10. Češi přestali šetřit plynem, vyplývá z dat za první čtvrtletí, uvedli analytici

Letošní spotřeba plynu v prvním čtvrtletí byla v Česku po očištění o vliv počasí mírně vyšší než loni, o 2,9 procenta. Odborníci z toho usuzují, že lidé už přestali řešit možné úspory, jako tomu bylo před předchozí topnou sezonou, uvedl v tiskové zprávě analytik společnosti Amper Meteo Petr Skalák. Naopak pokračovaly úspory ve spotřebě elektřiny, která byla meziročně po očištění o vliv počasí o 2,4 procenta nižší.

Letos spotřebu plynu výrazně ovlivnila extrémně teplá zima. Všechny tři první měsíce roku byly nadprůměrně teplé, únor a březen extrémně. „Proto provádíme očištění dat o vliv počasí a přepočítáváme je na jednotnou teplotu a oblačnost,“ uvedl vývojový pracovník Kamil Rajdl. Bez očištění o vliv počasí totiž byla letošní spotřeba plynu téměř o pět procent nižší. Proti průměru let 2017 až 2021, tedy před energetickou krizí a válkou na Ukrajině, je spotřeba plynu výrazně nižší, a to o 16 procent. Navíc postupně klesá také spotřeba paroplynové elektrárny Počerady.

Téma

Před deseti lety byl zrušen tendr na dostavbu dvou bloků Temelína

O výstavbě dalších dvou bloků v Jaderné elektrárně Temelín (JETE) se diskutuje už řadu let. Společnost ČEZ, které Temelín patří, zahájila v srpnu 2009 výběrové řízení na dostavbu těchto bloků. Ale před deseti lety, 10. dubna 2014, ČEZ tento tendr zrušil. Krátce předtím totiž vláda oznámila, že nehodlá garantovat výkupní cenu elektřiny z rozšířené elektrárny. Aktuálně se v ČR aktivně řeší dostavba jiné jaderné elekrárny, Dukovan.

Do vyhlášené soutěže na dostavbu Temelína se v roce 2009 zapojili tři zájemci: americký Westinghouse, česko-ruské Konsorcium MIR.1200 a francouzská Areva, jejíž nabídka ale byla z tendru vyloučena pro nesplnění podmínek. V únoru 2011 schválila vláda kroky nutné k dostavbě JETE, patřila mezi ně investice do přenosové soustavy nebo posílení činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). ČEZ v té době posunul termín dokončení JETE na rok 2025. V lednu 2013 vydalo ministerstvo životního prostředí souhlasné stanovisko ke stavbě dvou nových bloků JETE. Ale v dubnu 2014 bylo výběrové řízení zrušeno kvůli neochotě vlády poskytnout požadované záruky návratnosti investice.

MND plánuje na Moravě ukládat oxid uhličitý do země. Zatím zkoumá terén, shání peníze a emitenty

Mnohé průmyslové podniky budou mít problém dekarbonizovat své provozy bez technologií zachytávání oxidu uhličitého. V Česku je proto nutné vyřešit i problematiku úložišť, do kterých by se stlačený oxid uhličitý. Těžařská společnost MND už zkoumá první lokality.

Společnost MND, která patří investiční skupině KKCG miliardáře Karla Komárka mladšího, chce v regionu střední Evropy hrát v problematice záchytu a ukládání CO2 prim. První projekty už má připravené. Na tom hlavním s názvem CCS Moravia společnost MND spolupracuje s cementárnou Heidelberg Materials CZ.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu