Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Klimatické cíle Spojeného království jsou nerealizovatelné, rozhodl nejvyšší soud

Postup Spojeného království v oblasti klimatických politik dostal další úder. Stalo se tak v pátek 3. května, kdy nejvyšší soud vydal stanovisko, podle kterého hrozí, že nový akční plán nemůže být realizován. Důvodem je, že jednotlivé kroky není možné realizovat za využití stávajících technologií a rovněž, že ministři nebyli informování o tom, že akční plán je příliš ambiciózní a nesplnitelný. Informoval o tomzpravodajský portál Reuters.

Rozsudek Nejvyššího soudu Spojeného království zní následovně: uhlíkové rozpočty stanovené vládou v roce 2023, za účelem splnění cíle nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050, byly údajně kalkulovány bez konkrétních postupů, které by zaručily jejich splnitelnost. Znamená to, že země bude muset již podruhé předložit nový plán.

2. Německo očekává schválení tisíců kilometrů nových vedení, jako důsledek zrychlených procesů

Německý síťový regulátor očekává letos a v příštím roce významný nárůst schválených vedení přenosové sítě, a tím i urychlení jejich výstavby. To má být důsledek změny legislativních procesů pro schvalování a výstavbu nových vedení, které mají výrazně snížit byrokracii. Rozvoj přenosové soustavy je klíčový pro transformaci německé energetiky.

Německý síťový regulátor (BNetzA) očekává výrazné urychlení schvalování vedení přenosové soustavy, jak vyplývá z interních dokumentů, do nichž nahlédl zpravodajský magazín Der Spiegel. Podle Spieglu očekává BNetzA letos schválení více než 1 870 kilometrů nových přenosových vedení a v příštím roce dalších zhruba 1 600 kilometrů.

3. Vědci jsou proti stavbě malé vodní elektrárny na Vltavě na Českokrumlovsku

Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR jsou proti přehrazení řeky Vltavy pod zříceninou Dívčí Kámen na Českokrumlovsku. Soukromý investor tam připravuje výstavbu malé vodní elektrárny. Vědci uvedli, že projekt může způsobit řadu nepříznivých vlivů a úbytek vzácných druhů rostlin i živočichů. ČTK o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.

„Je potřeba zdůraznit, že změny způsobené člověkem, jako jsou stavby jezů či vodních elektráren, nebo výstavba čističek, či svedení odpadu z kempu, mají negativní dopady na biodiverzitu včetně ohrožených druhů z Červeného seznamu či soustavy Natura 2000. U nich s největší pravděpodobností dojde k lokálnímu vyhynutí například kvůli vzedmutí hladiny v nadjezí, zvýšenému přísunu živin, nedostatku kyslíku či kvůli zániku mikrostanovišť, jako jsou peřejnaté úseky, z důvodu nedostatku vody,“ řekl Vojtěch Kolář z entomologického ústavu biologického centra a přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

4. Naplnění zelených ambicí Německa si do konce dekády vyžádá stovky miliard eur

Německo si v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů, které jsou jedním z hlavních nástrojů dekarbonizace ekonomiky, vytyčilo velmi ambiciózní cíle. Podle analýzy svazu BDEW a společnosti EY jejich naplnění zemi vyjde jen do konce desetiletí na 721 miliard eur. Celkově by miliardové investice měly zemi pomoci dosáhnout 80% podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na spotřebě elektřiny a cíle 65% snížení emisí.

Bezmála poloviční podíl z několikaset miliardové sumy má připadnout na navyšování instalovaného výkonu v OZE, a to 353 miliard eur. Významné investice si podle analýzy vyžádá i posilování přenosové a distribuční soustavy, do konce dekády na 281 miliard eur.

5. Temelín modernizuje dieselgenerátory, investuje 17 mil. Kč

Jaderná elektrárna Temelín dokončila modernizaci prvního z osmi dieselgenerátorů, které jí slouží jako záložní zdroj elektřiny. Letos chce ČEZ v Temelíně dokončit úpravu poloviny z osmi dieselgenerátorů, zbytek modernizuje příští rok. Do modernizace investuje 17 milionů korun. Investice slouží pro zajištění nejméně šedesátiletého provozu jihočeské jaderné elektrárny, informoval ČTK v tiskové zprávě mluvčí Temelína Marek Sviták.

Při modernizaci se vymění vnitřní prvky řídicích skříní a instaluje se nový software. Úpravu mají hotovou na jednom ze tří dieselgenerátorů prvního bloku. „Ještě letos za provozu upravíme jeden ze dvou dieselgenerátorů společných pro oba bloky a další dva máme v plánu zmodernizovat během odstávky druhého bloku. Důvodem je dlouhodobá udržovatelnost systému a dostupnost náhradních dílů,“ uvedl ředitel Temelína Jan Kruml. Podle člena představenstva ČEZ Bohdana Zronka energetická společnost investovala do modernizace Temelína od začátku jeho provozu přes 31 miliard.

6. Ember: EU se začíná blížit k cestě vedoucí ke splnění cílů vytyčených v REPowerEU

Podle analýzy think tanku Ember se EU začíná blížit k cestě, která vede ke splnění vysoce ambiciózních cílů v oblasti výroby zelené elektřiny pro rok 2030 v rámci širšího plánu nesoucího označení REPowerEU. Analýza si všímá již učiněného pokroku na poli obnovitelných zdrojů (OZE), a to zvláště v posledních letech. Konktrétně se hovoří o rozvoji fotovoltaických (FVE) a větrných (VTE) elektráren na půdě EU, které společně zaznamenaly nejvyšší meziroční přírůstek výroby v historii. EU i přes výše zmíněné musí rozvoj OZE dále urychlit, aby dosáhla svých cílů.

Cílem EU pro rok 2030 je dle plánu REPowerEU 72% podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové výrobě elektřiny. V loňském roce došlo vůbec poprvé k překonání hranice 40 %, když byl díky rekordnímu meziročnímu přírůstku výroby FVE a VTE zaznamenán 44% podíl. Přírůstek výroby činil vůči výrobě roku 2022 v případě VTE 55 TWh (+13 %), u FVE pak 36 TWh (+17 %).

7. Stavba kotle na biomasu v Brně bude mít rok zpoždění kvůli azbestu

Výstavba kotle na biomasu za 2,4 miliardy korun, který plánovaly Teplárny Brno začít využívat už letos na podzim, má rok zpoždění. Důvodem je nepředpokládaný nález azbestu v průběhu demoličních prací a následné odstraňování tohoto nebezpečného materiálu. Na dotaz ČTK to uvedl generální ředitel městské firmy Petr Fajmon.

„Azbest byl nalezen během demoličních prací v prostorách stavby nového kotle v srpnu loňského roku. Na základě toho proběhly průzkumy celého areálu s odebráním vzorků. Po upřesnění rozsahu a lokalizace výskytu započaly práce na odstranění v souladu s předepsanými podmínkami za dozoru hygieniků,“ uvedl Fajmon.

8. Povolovací procesy pro stavbu jaderných bloků v Česku se zřejmě zrychlí

Povolovací procesy pro stavbu nových jaderných bloků i malých modulárních reaktorů v Česku se zřejmě zrychlí. Počítá s tím návrh atomového zákona, který dnes schválila vláda. Norma podle premiéra Petra Fialy (ODS) pomůže urychlit výstavbu zejména malých modulárních reaktorů při zachování bezpečnostních standardů, řekl na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Návrh zákona musí ještě posoudit Parlament.

„Zákon přináší zrychlení výstavby a zavádění malých modulárních reaktorů tím, že zkracuje a zjednodušuje povolování pro nové zdroje, pružněji reaguje na technologický vývoj, včetně snazšího zavádění nových technologií,“ řekl Fiala.

9. Severní energetická přerušuje těžbu na lomu ČSA, propustí na 500 lidí

Severní energetická přerušuje těžbu hnědého uhlí v lomu ČSA na Mostecku. Propustí zhruba 500 zaměstnanců. O ukončení provozu se rozhodne v následujících měsících. ČTK to řekla Eva Maříková, mluvčí skupiny Sev.en Česká energie. Podrobnosti dnes společnost oznámí.

S uzavřením lomu ČSA těžaři počítali mezi roky 2024-2026. Dolování lomu ČSA se postupně tlumí od roku 2015, kdy vláda rozhodla o zachování těžebních limitů v této lokalitě. Pokud se v zimním období objeví potřeba uhlí pro výrobu elektrické energie nebo tepla, je společnost připravena provoz ještě částečně obnovit, přičemž by využila zaměstnance z druhého aktivního lomu ze skupiny.

10. Bloomberg: Ruská válečná ekonomika připravuje ropný průmysl o pracovní sílu

Ruský ropný a plynárenský průmysl je důležitý pro financování ruské invaze na Ukrajinu a poskytuje Kremlu finanční prostředky na pokračování bojů. Tento průmysl se však potýká s nedostatkem pracovních sil kvůli plné mobilizaci ruské ekonomiky pro válečné úsilí, což zhoršuje dlouhodobou demografickou krizi, uvedla agentura Bloomberg.

Energetické firmy, které zaměstnance vždy dobře platily, teď o pracovní sílu musejí bojovat s ruskou armádou a výrobci zbraní, upozorňují analytici a náboráři spolupracující s tímto odvětvím. Jen nástupní bonus pro vojáka bojujícího na Ukrajině se může rovnat téměř ročnímu platu průměrného pracovníka na poli s ropou nebo plynem.

Téma

Nový plynárenský balíček - 1. část: Od zemního plynu k vodíkovým sítím

Evropský parlament schválil balíček, který má usnadnit zavádění obnovitelných a nízkouhlíkových plynů. Opatření se zaměřují na regulaci infrastruktury a obchodu s vodíkem a dekarbonizovaným plynem, který bude postupně nahrazovat fosilní zemní plyn.

Plynárenský balíček – hlavní body

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

T