Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. LNG vs. domácí uhlí: Jakou emisní stopu má zkapalněný plyn?

Ekonomický deník přinesl rozhovor s Robertem W. Howarthem působícím na Cornellově univerzitě, která je členem prestižní Ivy League (elitní soukromé školy na severovýchodě USA). V této zprávě Howarth upozorňuje na emisní stopu zkapalněného zemního plynu (LNG) a srovnává ji s dalšími fosilními zdroji energie.

Hlavním problémem u LNG nejsou emise, které vznikají při jeho spotřebě, ale především emise metanu, který uniká při manipulaci s ním. Riziko úniku metanu tak hrozí při těžbě, přepravě a v případě LNG i při zkapalňování a následném zplyňování. Podle Mezivládníhopanelu pro změnu klimatu (IPCC) při OSN, je metan odpovědný za zhruba 30 procent veškerého globálního oteplování pozorovaného od poloviny 19. století.

2. Další firma ukončuje výrobu panelů a baterií v Německu, přestěhuje ji do Asie

Zatímco se Evropa snaží nastartovat domácí dodavatelský řetězec pro obnovitelné zdroje a baterie, současní výrobci se z trhu stahují. Posledním příkladem je společnost Solarwatt, která plánuje přesunout výrobu baterií z Německa do Asie. Již v dubnu přitom společnost zprvu oznámila, že v Německu ukončí výrobu fotovoltaických panelů.

Evropský průmysl se nadále potýká s vysokými cenami energií ve srovnání s konkurencí z USA či Asie. Vysoké náklady tak v některých případech vedou k odlivu místního průmyslu právě do zmiňovaných regionů. Řady těchto společností rozšíří do konce letošního roku i Solarwatt přesunem výroby baterií z Evropy do Asie.

3. Maďarsko podepsalo dohodu s Běloruskem o pomoci při jaderné výstavbě

Maďarsko dnes podepsalo dohodu s Běloruskem o pomoci při výstavbě dalších jaderných bloků v této středoevropské zemi. V tiskovém prohlášení při návštěvě Minsku to podle agentury Reuters uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Projekt nazvaný Paks 2, který má na starosti ruský Rosatom, počítá s rozšířením stávající jaderné elektrárny Paks ve středním Maďarsku a výstavbou dvou jaderných reaktorů s celkovou kapacitou 2,4 gigawattu.

4. Evropská komise Česku schválila podporu za 3,2 miliardy eur na výrobu elektřiny z kogenerace

Brusel 27. května (zpravodajka ČTK) – Evropská komise (EK) Česku schválila program státní podpory za 3,2 miliardy eur (75 miliard Kč) na podporu výroby elektřiny z nových a zmodernizovaných elektráren, které umožňují kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET). Komise to dnes oznámila v tiskovém sdělení. Opatření přispěje k realizaci českého Národního energeticko-klimatického plánu, Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) a ke splnění unijního cíle v oblasti energetické účinnosti.

Česko už dříve informovalo Evropskou komisi o svém záměru podpořit výrobu elektřiny ve vysoce účinných kombinovaných elektrárnách. Program státní podpory by měl být v platnosti do 31. prosince 2025. Odhadovaný rozpočet programu je uvedených 3,2 miliardy eur.

5. EU nepotřebuje dodávky plynu z Ruska, tvrdí německý hospodářský institut

Dodávky zemního plynu do Německa a dalších zemí Evropské unie budou v dlouhodobém horizontu zabezpečeny i bez dodávek zemního plynu z Ruska. Vyplývá to z analýzy německého hospodářského institutu DIW, o které informoval zahraniční server Clean Energy Wire. 

Výzkumníci z institutu DIW uvedli, že poptávka po zemním plynu může být pokryta bez potřeby dovozu zemního plynu z Ruska i v případě vyšší spotřeby zemního plynu do roku 2030.

6. Emise metanu budou v EU pod kontrolou, Rada EU schválila dlouho očekávané nařízení

Rada Evropské unie v pondělí schválila další část balíčku Fit for 55 – nařízení o emisích metanu. Metan společně s oxidem uhličitým patří mezi skleníkové plyny, jejichž emise mají do roku 2030 klesnout o 55 %. Cílem nařízení je především snížení emisí metanu v odvětví energetiky, které tvoří až 19 % celkových emisí metanu v Evropské unii.

Nařízení o emisích metanu je prvním předpisem, který je zaměřen právě na emise metanu. Nařízení zavádí nové požadavky na měření, reportování a ověřování emisí metanu v odvětví energetiky.

7. Německo zrychluje vodíkovou revoluci: Nový zákon usnadní rozvoj infrastruktury

Německý kabinet schválil návrh zákona, který má urychlit rozvoj vodíku v německé energetice. Výstavba vodíkové infrastruktury by se tak stala prioritou, která by získala status „převažujícího veřejného zájmu“, což zjednodušeně znamená byrokratické usnadnění schvalovacího procesu. Informovala o tom mnohá zahraniční média.

Německo chce snižovat emise skleníkových plynů v ideálním případě o 36 až 41 milionů tun ročně tak, aby do roku 2045 dosáhlo klimatické neutrality (v současné době snižuje přibližně o 15 milionů tun ročně). Pokud se to má podařit, tak musí v zemi zásadním způsobem navýšit energetickou účinnost a výrazně urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů spolu s dostatečným zásobováním vodíkem. Poslední jmenovaná položka se proto stala hlavním předmětem nového návrhu zákona.

8. Diplomaté: Česko a Německo prosazují konec dovozu ruských energetických surovin do EU

Česká republika spolu s Německem vyvíjí tlak na EU v oblasti ukončení zbývajícího dovozu ruských energetických surovin. Podle zdrojů agentury Reuters země chtějí EU požádat o zahájení pravidelného jednání mezi členskými zeměmi, jak dovoz ukončit. EU prozatím zakázala či výrazně omezila možnosti dovozu uhlí, ropy či ropných produktů. Na dovoz zemního plynu či jaderného paliva zatím sankce mířeny nebyly.

Dovoz energetických surovin z Ruska do EU za poslední tři roky výrazně poklesl. Zatímco v případě uhlí, biomasy či ropy dovoz omezily sankce, dodávky zemního plynu zastavilo velkému počtu odběratelů samo Rusko. Zastavení dodávek plynovodem Nord Stream a jeho následná sabotáž dopadla velmi silně právě na Německo i Česko.

9. EU schválila pravidla pro rozvoj čistých technologií vyráběných v Evropě

Rada EU, kterou tvoří ministři jednotlivých členských států, v pondělí odsouhlasilapravidla, která mají sloužit k nastartování rozvoje produkce čistých technologií na území bloku. Iniciativu nesoucí označení Net-Zero Industry Act navrhla Evropská komise v březnu 2023. Cílem je posílení konkurenceschopnosti EU a odolnosti energetického systému vůči vnějším vlivům. V některých oblastech však může být až příliš ambiciózní.

Evropská komise navrhla Net-Zero Industry Act (NZIA) v březnu loňského roku. Cílem aktu je rozmach v produkci čistých technologií na půdě EU, resp. navýšení výrobních kapacit u technologií podporujících přechod k čistým zdrojům energie. Iniciativa si vytyčuje dosažení alespoň 40 procent roční potřeby v oblastech zavádění do roku 2030. Mezi oblasti zavádění se řadí zejména fotovoltaické elektrárny, větrné elektrárny – ať již na moři či na pevnině, elektrolyzéry a palivové články, tepelná čerpadla a další.

10. Ambiciózní plány Itálie: Jaderné zdroje by do roku 2040 mohly tvořit desetinu výkonu tamních zdrojů

Podobně jako řada dalších evropských zemí má i Itálie velmi ambiciózní plány v oblasti jaderné energetiky. Poté, co tamní zákonodárci relativně nedávno zrušili zákaz výstavby jaderných zdrojů, začínají plány nabírat konkrétní obrysy. Podle zástupkyně tamního ministerstva energetiky by jaderné zdroje mohly dosáhnout zhruba 10% podílu na instalovaném výkonu do konce příští dekády.

Renesance jaderného sektoru v Itálii zatím nemá zcela konkrétní plány, nicméně jejich obrysy se postupně rýsují. Podle Francescy Salveminiové, vedoucí technického sekretariátu italského ministerstva energetiky, země pracuje na urychlení vývoje budoucích scénářů. Kromě jaderných zdrojů země plánuje i masivní rozvoj obnovitelných zdrojů.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu