EU schválila pravidla pro rozvoj čistých technologií vyráběných v Evropě

Rada EU, kterou tvoří ministři jednotlivých členských států, v pondělí odsouhlasila pravidla, která mají sloužit k nastartování rozvoje produkce čistých technologií na území bloku. Iniciativu nesoucí označení Net-Zero Industry Act navrhla Evropská komise v březnu 2023. Cílem je posílení konkurenceschopnosti EU a odolnosti energetického systému vůči vnějším vlivům. V některých oblastech však může být až příliš ambiciózní.

Evropská komise navrhla Net-Zero Industry Act (NZIA) v březnu loňského roku. Cílem aktu je rozmach v produkci čistých technologií na půdě EU, resp. navýšení výrobních kapacit u technologií podporujících přechod k čistým zdrojům energie. Iniciativa si vytyčuje dosažení alespoň 40 procent roční potřeby v oblastech zavádění do roku 2030. Mezi oblasti zavádění se řadí zejména fotovoltaické elektrárny, větrné elektrárny – ať již na moři či na pevnině, elektrolyzéry a palivové články, tepelná čerpadla a další.

Jak uvádí energetický portál Montel, odsouhlasení NZIA znamená cíl provozuschopné produkční kapacity do roku 2030 u fotovoltaiky na úrovni 30 GW, u větrných elektráren 36 GW a v případě baterií 550 GWh ročně.

Nově schválená pravidla zavazují členské státy EU k tomu, aby při podpoře rozvoje obnovitelných zdrojů energie zvážily zavedení necenových kritérií. Mezi ty mohou patřit například udržitelnost výroby, kyberbezpečnost a další.

Je dosažení cílů ve všech oblastech reálné?

Při pohledu na stav trhu s fotovoltaickými panely je jasná dominance Číny. Její celosvětový podíl ve výrobě fotovoltaických panelů přesahuje 80 %. Devět z deseti dovezených panelů do Evropy v roce 2022 pocházelo z Číny.

Konzultantská společnost Rystad v loňském roce odhadovala, že díky své dominanci v oblasti výroby a zpracování polykrystalického křemíku dokáže Čína vyrobit panely až o třetinu levněji než její evropská konkurence. Tento stav není dle Mezinárodní energetické agentury (IEA) náhodný – Čína od roku 2011 investovala do sektoru 50 mld. EUR, desetinásobně více než EU.

Skladové zásoby panelů byly v EU v polovině loňského roku na úrovni 40 GWp a očekával se další nárůst. Pro srovnání, v roce 2022 bylo zprovozněno 41 GW instalovaného výkonu, v roce 2023 rekordních 56 GW. Zásoby panelů tak mohou pokrýt velmi orientačně přibližně roční poptávku pro všechny instalace napříč EU. S ohledem na navyšování skladových zásob cena panelů výrazně poklesla.

IEA odhaduje, že celosvětová produkční kapacita fotovoltaických panelů přesáhne v letošním roce hranici 1000 GW. To má být podle plánu IEA dostatečná produkční kapacita pro rok 2030, aby bylo dosaženo jejího net-zero scénáře do roku 2050.

Nárůst produkčních kapacit vidí IEA v posledních letech vyjma Číny rovněž v Indii, USA nebo i Evropě v důsledku snahy o diverzifikaci dodávek. V případě Evropy ale dodává, že místní vysoké ceny energií pro výrobce znamenají bez konktrétně zaměřených podpor jejich nekonkurenceschopnost. S ohledem na stav trhu se tak může jevit dosažení 40% cíle velmi ambiciózně.

Pravidla obsažená v NZIA se stanou závaznými, jakmile budou zveřejněna v Úředním věstníku EU.