Top 10 událostí z energetiky za rok 2022

1. Může Evropa nahradit potrubní dodávky plynu z Ruska?

Vzhledem k napětí, které aktuálně panuje na hranicích mezi Ukrajinou a Ruskem a situací ohledně certifikace plynovodu Nord Stream II, stále častěji vyvstává otázka, zda a do jaké míry lze nahradit ruské dodávky plynu do Evropy. Podíl exportu ruského Gazpromu do Evropy činil přibližně 78 % celkového exportu společnosti v roce 2020 . Rusko i Evropa jsou si vzájemné závislosti vědomé. Rusko proto diverzifikuje své exportní možnosti, Evropa zase ty importní.

Gazprom v roce 2019, tedy před začátkem pandemie, dodal do Evropy a Turecka (mimo zemí bývalého Sovětského svazu) přibližně 199 miliard m³ zemního plynu. V roce 2020 byl export na úrovni 175 miliard m³ a činil 78% podíl na celkovém exportu společnosti, jak udávají data Gazpromu. Tržní podíl Ruska na evropském trhu se zemním plynem se pohybuje okolo 35 %, uvádí agentura Reuters.

2. EU připravuje návrhy na snížení cen elektřiny. Jaké možnosti jsou nyní na stole?

Na mimořádném summitu EU k zásahu na trhu s elektřinou, který se bude konat tento pátek, je na pořadu jednání celá řada opatření. Hovoří se o zastropování tržeb výrobců elektřiny, povinném snížení spotřeby elektřiny členských států EU nebo dokonce omezení obchodování s tzv. deriváty. 

Na veřejnost koncem minulého týdne unikl první dokument Evropské komise, který popisuje možnosti reformy trhu s elektřinou. Jeho hlavním cílem je ochrana spotřebitelů před narůstajícími cenami energie. Navrhovaná řešení by se měla projednat tento pátek na mimořádném summitu v Bruselu.

Vláda dnes schválila zavedení tržního stropu pro výrobní ceny elektřiny. Částka nad stanovený strop bude podléhat odvodu, ze kterého chce kabinet financovat kompenzace za vysoké ceny energií. Tržní stropy se budou lišit podle jednotlivých výrobních technologií, odvodu nebudou podléhat výrobci s výkonem do jedné megawatthodiny.

Stropy pro výrobu elektřiny vycházejí z evropského nařízení, které stanovuje hodnotu stropu na 180 eur (4380 Kč) za megawatthodinu. Síkela ale zdůraznil, že je to doporučená hodnota a národní státy mohou samy rozhodnout o konkrétní výši. Česko se rozhodlo stropy rozlišovat podle typu výrobního zdroje na základě jejich variabilních nákladů a se započtením přiměřeného zisku. Podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) je cílem zajistit, aby strop nebyl příliš nízký a nedocházelo k tomu, že se některým výrobcům nebude vyplácet elektřinu vyrábět, což by vedlo k jejímu nedostatku na trhu.

4. Bulharsko má obrovské zásoby břidlicového plynu, na jehož těžbu je uvaleno moratorium

Podle odhadů má Bulharsko zásoby 500 miliard metrů krychlových břidlicového plynu. Platná národní legislativa ovšem zamezuje těžbě tohoto plynu a bulharská vláda nemá žádné plány toto změnit, přestože Rusko na konci dubna zastavilo dodávky do země. Informoval o tom portál Euractiv.

Rusko 27. dubna zastavilo dodávky plynu do Bulharska, které odmítlo platit za plyn v rublech. Přestože 90 % plynu spotřebovaného v Bulharsku pocházelo právě z Ruska, tak se výpadek dodávek podařilo nahradit z jiných zdrojů. Do země už v červnu dorazily první dodávky zkapalněného zemního plynu z USA skrze terminály v Řecku a Turecku.

Zatímco ruský státní plynárenský gigant se snaží vyvolat dojem, že přesměrovává podstatnou část toků plynu z Evropy do Číny, čísla ukazují, že do Číny putuje stále minimum jeho produkce. Rusko je tak stále závislé na Evropě, což má své geografické důvody.

Ruská energetická společnost Gazprom oznámila, že za prvních sedm měsíců letošního roku vyvezla do Číny o 61 % více plynu než ve stejném období loňského roku. Současně se vývoz plynu do zemí mimo bývalý Sovětský svaz, zejména do Evropy, snížil přibližně o 35 %. Přímému srovnání objemu vývozu plynu do Číny a Evropy se Gazprom obvykle vyhýbá. Společnost se tak snaží vytvářet falešný dojem přesměrovávání toků zemního plynu z Evropy do Číny.

6. K pobřeží USA stále míří tankery s ruskými ropnými produkty

Přestože Spojené státy americké v rámci sankcí proti Rusku zakázaly tamním importérům nakupovat ruskou ropu a její zpracované produkty, dovoz pod stávajícími kontrakty ještě několik týdnů může probíhat. K pobřeží USA tak ke včerejšku stále mířila minimálně desítka tankerů s náklady spojenými s Ruskou federací.

Spojené státy americké, spolu s dalšími zeměmi jako Kanada, Spojené království či Austrálie, přistoupily k uvalení zákazu na dovoz ropy a ropných produktů z Ruska v rámci sankcí spojených s probíhajícím vojenským konfliktem na Ukrajině. Podobné kroky nicméně často neznamenají okamžitý zákaz fyzického dovozu, ale uzavírání nových obchodů.

7. Polsko navrhne, aby země EU platily poplatky za využívání energetických komodit z Ruska

Polská vláda podle vyjádření jedné z ministryň aktuálně pracuje na návrhu systému, v rámci nějž by členské státy EU musely platit poplatky za využívání ruských energetických dodávek. Peněžní prostředky vybrané v rámci tohoto systému by následně byly využity na investice do kritické energetické infrastruktury, například terminálů na dovoz zkapalněného zemního plynu.

Snížení závislosti Evropy na energetických dodávkách z Ruska je od vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině jedním z předních témat diskutovaných napříč EU i jednotlivými členskými státy. Jako obtížné se jeví zejména nahrazení dodávek zemního plynu, jelikož aktuálně není k dispozici alternativní infrastruktura, která by umožnila nahradit dovoz ruského plynu z jiných zdrojů v plném objemu.

8. Groningen se uzavírá i přes energetickou krizi. Největší evropské ložisko plynu vytěží pouhá 4 % maxima

Těžba plynu v nejznámějším evropském ložisku plynu Groningen dosáhne v plynárenském roce zahájeném 1. října pouze 2,8 mld. m³ zemního plynu. Těžba by měla zcela skončit nejpozději v roce 2024, uvedla na počátku tohoto týdne nizozemská vláda citovaná agenturou Reuters.

Nizozemská vláda odolala obecným tlakům na navýšení těžby plynu v největším evropském ložisku Groningen. Zejména v posledních měsících se tlak kvůli energetické krizi stupňoval.

9. ERÚ stanovil hodiny, ve kterých je ČR povinna snížit spotřebu elektřiny v průměru o 5 %

Energetický regulační úřad (ERÚ) na svém webu oznámil hodiny, ve kterých musí dojít v souladu s nařízením EU v ČR ke snížení spotřeby elektřiny v průměru o 5 %. ERÚ stanovil, že hodinami špičky jsou v pracovní dny hodiny 9–10, 13–14 a 16–17 a v nepracovní dny 11–12.

Od prvního prosince platí většina povinností vyplývajících z evropského Nařízení Rady (EU) 2022/1854 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie. Toto nařízení – kromě často probíraných výnosových stropů pro výrobce elektřiny – stanoví také závazné a nezávazné cíle snížení spotřeby elektřiny.

10. Demontáž jaderných reaktorů v Jaslovských Bohunicích byla dokončena

Oba reaktory VVER 440 V-230 v Jaslovských Bohunicích byly vyřazeny z provozu a na místě rozebrány. Jedná se o první případ kompletní demontáže tohoto typu reaktoru, uvedla Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBOR).

Mezinárodní fond na podporu vyřazení jaderné elektrárny Bohunice obsahoval v polovině roku 2018 částku ve výši 650 milionů eur a přispěla do něj Evropská komise, Rakousko, Dánsko, Francie, Irsko, Nizozemsko, Španělsko, Švýcarsko a Velká Británie. Fond spravuje Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBOR).