
Top 10 událostí z energetiky za rok 2022

Gazprom v roce 2019, tedy před začátkem pandemie, dodal do Evropy a Turecka (mimo zemí bývalého Sovětského svazu) přibližně 199 miliard m³ zemního plynu. V roce 2020 byl export na úrovni 175 miliard m³ a činil 78% podíl na celkovém exportu společnosti, jak udávají data Gazpromu. Tržní podíl Ruska na evropském trhu se zemním plynem se pohybuje okolo 35 %, uvádí agentura Reuters.
2. EU připravuje návrhy na snížení cen elektřiny. Jaké možnosti jsou nyní na stole?
Na veřejnost koncem minulého týdne unikl první dokument Evropské komise, který popisuje možnosti reformy trhu s elektřinou. Jeho hlavním cílem je ochrana spotřebitelů před narůstajícími cenami energie. Navrhovaná řešení by se měla projednat tento pátek na mimořádném summitu v Bruselu.
3. Vláda schválila cenové stropy pro výrobní ceny elektřiny
Stropy pro výrobu elektřiny vycházejí z evropského nařízení, které stanovuje hodnotu stropu na 180 eur (4380 Kč) za megawatthodinu. Síkela ale zdůraznil, že je to doporučená hodnota a národní státy mohou samy rozhodnout o konkrétní výši. Česko se rozhodlo stropy rozlišovat podle typu výrobního zdroje na základě jejich variabilních nákladů a se započtením přiměřeného zisku. Podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) je cílem zajistit, aby strop nebyl příliš nízký a nedocházelo k tomu, že se některým výrobcům nebude vyplácet elektřinu vyrábět, což by vedlo k jejímu nedostatku na trhu.
4. Bulharsko má obrovské zásoby břidlicového plynu, na jehož těžbu je uvaleno moratorium
Rusko 27. dubna zastavilo dodávky plynu do Bulharska, které odmítlo platit za plyn v rublech. Přestože 90 % plynu spotřebovaného v Bulharsku pocházelo právě z Ruska, tak se výpadek dodávek podařilo nahradit z jiných zdrojů. Do země už v červnu dorazily první dodávky zkapalněného zemního plynu z USA skrze terminály v Řecku a Turecku.
5. Rusko přesměrovává toky plynu do Číny, ovšem jen na první pohled. Na dovozu do Evropy je stále závislé
Ruská energetická společnost Gazprom oznámila, že za prvních sedm měsíců letošního roku vyvezla do Číny o 61 % více plynu než ve stejném období loňského roku. Současně se vývoz plynu do zemí mimo bývalý Sovětský svaz, zejména do Evropy, snížil přibližně o 35 %. Přímému srovnání objemu vývozu plynu do Číny a Evropy se Gazprom obvykle vyhýbá. Společnost se tak snaží vytvářet falešný dojem přesměrovávání toků zemního plynu z Evropy do Číny.
6. K pobřeží USA stále míří tankery s ruskými ropnými produkty
Spojené státy americké, spolu s dalšími zeměmi jako Kanada, Spojené království či Austrálie, přistoupily k uvalení zákazu na dovoz ropy a ropných produktů z Ruska v rámci sankcí spojených s probíhajícím vojenským konfliktem na Ukrajině. Podobné kroky nicméně často neznamenají okamžitý zákaz fyzického dovozu, ale uzavírání nových obchodů.
7. Polsko navrhne, aby země EU platily poplatky za využívání energetických komodit z Ruska
Snížení závislosti Evropy na energetických dodávkách z Ruska je od vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině jedním z předních témat diskutovaných napříč EU i jednotlivými členskými státy. Jako obtížné se jeví zejména nahrazení dodávek zemního plynu, jelikož aktuálně není k dispozici alternativní infrastruktura, která by umožnila nahradit dovoz ruského plynu z jiných zdrojů v plném objemu.
8. Groningen se uzavírá i přes energetickou krizi. Největší evropské ložisko plynu vytěží pouhá 4 % maxima
Nizozemská vláda odolala obecným tlakům na navýšení těžby plynu v největším evropském ložisku Groningen. Zejména v posledních měsících se tlak kvůli energetické krizi stupňoval.
9. ERÚ stanovil hodiny, ve kterých je ČR povinna snížit spotřebu elektřiny v průměru o 5 %
Od prvního prosince platí většina povinností vyplývajících z evropského Nařízení Rady (EU) 2022/1854 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie. Toto nařízení – kromě často probíraných výnosových stropů pro výrobce elektřiny – stanoví také závazné a nezávazné cíle snížení spotřeby elektřiny.
10. Demontáž jaderných reaktorů v Jaslovských Bohunicích byla dokončena
Mezinárodní fond na podporu vyřazení jaderné elektrárny Bohunice obsahoval v polovině roku 2018 částku ve výši 650 milionů eur a přispěla do něj Evropská komise, Rakousko, Dánsko, Francie, Irsko, Nizozemsko, Španělsko, Švýcarsko a Velká Británie. Fond spravuje Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBOR).
Mohlo by vás zajímat:
Bulharsko je spolu s ČR, Maďarskem a Slovenskem jeden z bývalých satelitů SSSR kde si zachovalo ohromný vliv v energetice Rusko. V těchto státech se tento vliv projevoval například minimálním rozvojem OZE, což je zájem Ruska. To potřebuje financovat svoji agresivní válku penězmi za prodej jaderného paliva, ropy a plynu. A OZE, nebo jiné zdroje nezávislé na Rusku jsou překážkou. Tou překážkou je i břidlicový plyn. Překážkou byly i plány na VE na Dunaji kterou chtělo realizovat Rumunsko společně s Bulharskem. V Bulharsku to ale narazilo na proruské zájmy a Bulharsko se zaseklo.
A ten "ohromný vliv" se projevuje tím, že se toho paliva zbavují a přecházejí na palivo od západních dodavatelů, co? Kam na tyhle nesmysly chodíte?
Emil sám v hlavě žádnou myšlenku a informace nemá a proto potřebuje jen zpochybňovat fakta. Na maďarské a bulharské plány s reaktory VVER 1200 zapomněl . Stejně zapomněl i na nedávné dodávky jaderného paliva do ČR a na Slovensko. To bylo už v době agrese na Ukrajině.
Emil na nic nezapomněl, to jen Karásek nezná základní fakta, které jsem zmiňoval výše. Bulharsko žádné plány s reaktory VVER-1200 nemá, to si opět vymýšlíte. O tom kdo tu nemá informace a myšlenky si jistě každý udělá vlastní názor a nepotřebuje k tomu Karáska, aby mu to tlačil do hlavy.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se