Groningen se uzavírá i přes energetickou krizi. Největší evropské ložisko plynu vytěží pouhá 4 % maxima
Těžba plynu v nejznámějším evropském ložisku plynu Groningen dosáhne v plynárenském roce zahájeném 1. října pouze 2,8 mld. m³ zemního plynu. Těžba by měla zcela skončit nejpozději v roce 2024, uvedla na počátku tohoto týdne nizozemská vláda citovaná agenturou Reuters.
Nizozemská vláda odolala obecným tlakům na navýšení těžby plynu v největším evropském ložisku Groningen. Zejména v posledních měsících se tlak kvůli energetické krizi stupňoval.
V důsledku omezených dodávek plynu z Ruska totiž ceny plynu a elektřiny několikanásobně vzrostly. Členské státy samostatně i v rámci EU proto hledají všechny způsoby, jak zajistit dodatečné dodávky plynu a tím snížit jeho velkoobchodní cenu.
Nizozemsko nicméně z plánu uzavřít ložisko neustupuje - těžbu nezvýší a předpokládá ukončení těžby nejpozději v roce 2024. V reakci na současnou energetickou krizi Nizozemsko dosud drží stejnou pozici: těžbu v ložisku Groningen navýšíme pouze, pokud se bude jednat o poslední možnost, jak zajistit dodávky plynu pro nizozemské domácnosti.
Těžba v ložisku Groningen, které bylo kdysi jedním z hlavních evropských ložisek zemního plynu, bude v plynárenském roce začínajícím 1. říjnem omezena na 2,8 mld. m³, a to ze 4,5 miliardy m³ v letošním roce.
Objem těžby pro plynárenský rok 2022/2023 je zároveň nejnižší možný, při kterém je i nadále možné plyn těžit. Vláda uvedla, že všech 11 těžebních lokalit zůstane v provozu nejméně do dubna příštího roku, aby bylo možné v případě nouze zvýšit produkci.
Ložisko stále disponuje 450 mld. m³ plynu, těžba končí kvůli častým zemětřesením
Ložisko Groningen v Nizozemsku je nesmírně rozlehlé. Je největší v Evropské unii a jedno z deseti největších na světě. Jeho disponibilní zásoby ve výši přibližně 450 mld. m³ odpovídají veškeré roční spotřebě zemního plynu v Evropské unii.
Těžba plynu v nizozemském ložisku Groningen (1 Bcf/d je cca 10,3 mld. m3 ročně). Zdroj: U.S. Energy Information Administration
Těžba v dobách nejvyšší produkce se pohybovala až nad 70 mld. m³ zemního plynu ročně, tj. v současné době se pohybuje na zhruba 4 % hodnoty z poloviny sedmdesátých let minulého století.
Rozsáhlá těžba plynu nicméně vedla k stále častějším zemětřesením v lokalitě. Již dlouho před konečným rozhodnutím, že bude těžba plynu postupně ukončena, si místní obyvatelé stěžovali a za škody byli kompenzování.
Mohlo by vás zajímat:
Evropská naleziště jsou vycucaná a my si zabouchli vrátka s největším nalezištěm plynu na světě....
450 mld3 to je cca 4,5 miliardy MWh zemního plynu a při cca dnešní ceně okolo 200 euro jde o sumu rovnou 900 mld euro do kapes Nizozemců to je více jak jejich roční HDP. Jak je znám jsou to škudlilové a určitě si tuto šanci nenechají ujít ....
Uvidíme kam až to dojde, jsou to vynikající obchodníci asi jak židé...
Je to neuvěřitelné jak zelená ideologie ničí ekonomiku , tak místo aby místním lidem zaplatili mírné škody na budovách za pár korun tak raději zastaví těžbu bez náhrady.... Není to dávno co Holansko těžilo 40 mld m3 plynu ročně.
Je neuvěřitelné jak někteří za vším vidí zelenou ideologii.
Tak ty otřesy nejsou proto, že tam nyní odčerpávají trošičku miliard kubíků za rok, ale proto, protože v minulosti odčerpávali množství milard kubíků ročně. Tím, že budou čerpat tu trošičku, otřesy nezmizí. Zblbnutí zelenou ideologií typu "Když se těží u nás, jsou to škodlivé emise CO2 a je třeba to za každou cenu i sabotážemi zastavit , když se totéž těží jinde je to úplně v pořádku" je tak mnohem pravděpodobnější než nějaké skutečně technicky opodstatněné zamezení těch otřesů minimalizací té těžby.
Podle mne zemětřesení není způsobována okamžitou těžbou, ale nahromaděnými důsledky předchozí těžby. Vyčerpal se zemní plyn, který působil protitlakem proti nadložním vrstvám a ty se nyní sesedají. Zemětřesení tam tak bude i když přestanou úplně těžit, minimálně ještě dalších 10 let, spíš ještě déle. Je otázka, co s tím,. Pokud by ty ložiska byly oddělená, dala by se určitá část ložiska vyčerpat úplně a vzápětí , aby se otřesům zabránilo, bude třeba ložisko natlakovat jiným plynem, třeba oxidem uhkličitým. Ten by v krajním případě zároveň nemusel bránit dalšímu využivání plynu pokud by se jelo přes zkapalnění, protože oxid uhličitý by se dal oddělit vymražením respektive zkapalnním plynu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se