EU připravuje návrhy na snížení cen elektřiny. Jaké možnosti jsou nyní na stole?

Na mimořádném summitu EU k zásahu na trhu s elektřinou, který se bude konat tento pátek, je na pořadu jednání celá řada opatření. Hovoří se o zastropování tržeb výrobců elektřiny, povinném snížení spotřeby elektřiny členských států EU nebo dokonce omezení obchodování s tzv. deriváty. 

Na veřejnost koncem minulého týdne unikl první dokument Evropské komise, který popisuje možnosti reformy trhu s elektřinou. Jeho hlavním cílem je ochrana spotřebitelů před narůstajícími cenami energie. Navrhovaná řešení by se měla projednat tento pátek na mimořádném summitu v Bruselu.

Návrh Evropské komise k zásahu do trhu s energií

Evropská komise zatím uvažuje o třech opatřeních:

• Povinné snížení spotřeby elektřiny, obdobně jako v případě zemního plynu.
• Zavedení výnosového stropu pro výrobce elektřiny z elektráren, které nejsou závěrnými (tzv. revenue cap).
• Umožnění zavedení tarifů pro odběratele a malé podniky s regulovanou cenou.

Hlavním a nejvíce diskutovaným návrhem je zavedení výnosového stropu pro výrobce elektřiny. Tato metoda regulace je v ČR známá a používá se například v síťových odvětvích, tedy pro přenos a distribuci elektřiny, distribuci plynu a vnitrostátní přepravu plynu.

V zásadě se jedná o 100% daň z nadměrných zisků, rozhodující ovšem bude, co by bylo považováno za nadměrný zisk. Podle zdrojů Hospodářských novin je možnou hranicí 200 EUR/MWh. Výnosový strop by se vztahoval pouze na elektrárny, které nejsou závěrnými. V současných podmínkách by se daň netýkala elektráren spalujících zemní plyn.

Není ovšem jasné, zda by byl limit jednotný pro všechny výrobce, pravděpodobnější by byl limit pro jednotlivé druhy výroby. Předpokládá se, že mechanismus bude aplikován pouze na spotových trzích, a nevztahoval by se tak na forwardové trhy.

Komise preferuje jednotný přístup napříč EU

Z návrhu je parné, že Evropská komise preferuje jednotný přístup napříč Evropskou unií. Sama k tomu dodává, že současná situace "vyžaduje rychlou a harmonizovanou odpověď na úrovni EU s cílem zmírnit riziko, že členské státy přijmou různorodá vnitrostátní opatření, která mohou ohrozit bezpečnost dodávek na evropské úrovni a narušit fungování vnitřního trhu s energií. "

Pokud bude tento přístup komise přijat, bude ovšem částečně omezena možnost členských států zavádět vlastní pravidla. Týkalo by se to například zdanění mimořádných zisků, které navrhovala i česká vláda v případě ČEZ a které není s návrhem Evropské komise kompatibilní. Komise uvádí, že by muselo být následně zrušeno.

Případné zavedení cenového stropu povede k odčerpání mimořádných zisků, a tedy vyšším příjmům rozpočtu. Tyto příjmy mají sloužit ke snížení výdajů za energii pro domácnosti a malé a střední podniky. Komise navíc nevylučuje zavedení regulovaných tarifů a sama v návrhu uvádí, že by proti regulaci cen těchto zákazníků neměla námitky.

The European Commission has proposed it and Germany has announced it:

What is the "revenue cap" on electricity generators and how does it work? pic.twitter.com/4RHAU3ZY5a

— Lion Hirth (@LionHirth) September 5, 2022

Česko má představit několik dodatečných návrhů na řešení krize

Podle informací agentury Bloomberg má ČR v rámci předsednictví tyto návrhy doplnit o několik dalších opatření. Má jít například o dočasné zastropování cen zemního plynu pro výrobu elektřiny nebo zastropování ceny plynu dováženého z Ruska.

Součástí návrhu má být také vyjmutí plynových elektráren z tzv. merit orderu. Není ovšem jasné, jak by tento návrh byl implementován společně s výnosovým stropem, který navrhuje Evropská komise a který staví na tom, že plynové elektrárny na trhu zůstanou.

Další návrhy mají směřovat ke zvýšení likvidity na trhu, zejména pak k dočasnému pozastavení obchodování s tzv. deriváty na elektřinu (pozn. jedná se o finanční instrumenty odvozené od podkladového aktiva; derivátem jsou například burzovní futures, forwardy nebo tzv. contract for difference).