Bulharsko má obrovské zásoby břidlicového plynu, na jehož těžbu je uvaleno moratorium

Podle odhadů má Bulharsko zásoby 500 miliard metrů krychlových břidlicového plynu. Platná národní legislativa ovšem zamezuje těžbě tohoto plynu a bulharská vláda nemá žádné plány toto změnit, přestože Rusko na konci dubna zastavilo dodávky do země. Informoval o tom portál Euractiv.

Rusko 27. dubna zastavilo dodávky plynu do Bulharska, které odmítlo platit za plyn v rublech. Přestože 90 % plynu spotřebovaného v Bulharsku pocházelo právě z Ruska, tak se výpadek dodávek podařilo nahradit z jiných zdrojů. Do země už v červnu dorazily první dodávky zkapalněného zemního plynu z USA skrze terminály v Řecku a Turecku.

Bulharská vláda již před válkou na Ukrajině oznámila, že neplánuje obnovit dodávkový kontrakt s Gazpromem, který na konci roku 2022 vyprší. I proto, že se na vypršení tohoto kontraktu připravovala, zvládla výpadek importů z Ruska dobře.

Od 1. července má být uveden do provozu plynový interkonektor mezi Řeckem a Bulharskem, díky kterému země potenciálně získá dodávky v objemu 1 miliardy metrů krychlových (bcm) ročně z plynovodu TAP z jižního plynového koridoru.

Bulharsko uvalilo moratorium jako druhá země v Evropě

Několik expertů ovšem v návaznosti na přerušení dodávek začalo poukazovat na obrovské zásoby břidlicového plynu v objemu přibližně 500 bcm plynu, které země podle dostupných odhadů má.

V roce 2012 Bulharsko uvalilo v návaznosti na rozsáhlé protesty moratorium na nekonvenční těžbu frakováním, tehdy jako druhá země v Evropě po Francii. Podle Hristova Kazandjieva z bulharské energetické a těžební asociace (BEMF) je až 30 bcm vytěžitelných konvenčním způsobem.

Podle nedávných vyjádření politických představitelů Bulharska ovšem není zahájení nekonvenční těžby v zemi plánované.

„Z environmentálního pohledu se důvody pro protesty před lety nezměnily. V tuto chvíli se to tedy stát nemůže,“ uvedl Borislav Sandov, ministr životního prostředí Bulharska.

Sandov je jedním ze zakladatelů bulharské strany zelených a před lety byl jedním z vůdců protestů proti frakování. Podobně jako ministr životního prostředí se ovšem vyjádřil i předseda parlamentního výboru pro životní prostředí a vodstva.

Mnoho odpůrců nekonvenční těžby se obává mj. znečištění podzemních vod. Podle Spartaka Keremedchieva, profesora bulharské akademie věd, mohou být tyto obavy oprávněné z důvodu absence efektivní administrativy a kontroly kvality v zemi.

Bulharsko spotřebovává přibližně 3 bcm ročně. I bez rozvoje nekonvenční těžby plynu je tedy bezpečnost dodávek Bulharska zajištěná. Země má alternativní dodávky LNG z USA a díky brzkému zprovoznění propoje s Řeckem bude mít také ázerbájdžánský plyn.